Hlavní navigace
Statistiky návštěvnosti
Obsah stránky
Konference Péče o hluchoslepé ze všech aspektů
Horní navigace
Poděbrady 11. – 13. září 2015
Poděbrady
S počtem obyvatel téměř 14 tisíc a rozlohou asi 33,7 km2 patří Poděbrady v okrese Nymburk ke středně velkým lázeňským městům. V letech 1262-1268 zde král Přemysl Otakar II. nechal postavit kamenný hrad, který byl později přebudovaný v dnešní zámek. Místní železitý pramen s načervenalou vodou byl dobře znám v celém okolí, a tak zde již v 17.století vznikly malé lázně, zvané „železité lázničky“. V roce 1907 už byly vyvrtány tři veřejné prameny (Bülowův, Hohenlohe a Charicléa) a v roce 1908 zde byly založeny poděbradské lázně, které měly významný vliv na další rozvoj města. Lázně jsou proslaveny u nás i v zahraničí díky své specializaci na léčbu srdečních a cévních onemocnění.
Hluchoslepota
Hluchoslepota je kombinované postižení ovlivňující zrak a sluch jedince, které s sebou přináší specifické obtíže nejen v sociální rovině. Jelikož hluchoslepota není pouhým součtem vyčíslených ztrát v oblasti obou faktorů postižení, ale vytvořením velmi specifických podmínek se jedná o postižení zasahující do všech sfér osobnosti postiženého, při jeho kompenzaci je potřeba komplexní a jedinečný přístup.
Cílem konference je vytvořit prostor pro diskuzi o rozšiřování možností osob s hluchoslepotou. Díky pestrému výběru odborníků a osob s dlouholetými zkušenostmi s prací s jedinci s hluchoslepotou tak můžeme sdílet poznatky napříč spektrem služeb a témat, vycházející jak od samotných osob s hluchoslepotou, tak od jejich nejbližších a profesionálů, kteří se touto problematikou zabývají.
Přehled příspěvků, které na konferenci zazní:
Kvůli charakteru události musely být příspěvky časově omezeny na 15-20 minut, aby se snížila náročnost na soustředěnost u posluchačů s hluchoslepotou i tlumočníků.
Specifika osobní asistence pro hluchoslepé (Dana Ťukalová)
Osobní asistence z pohledu klientky s Usherovým syndromem. Přiblížení situace a těžkostí při fungování v každodenním životě s tímto postižením a konstruktivní návrhy pro vylepšení průvodcovství na základě požadavků klienta vycházející z praxe.
Průvodcovská a předčitatelská služba pro hluchoslepé (PhDr. Jan Jakeš)
Člověk s hluchoslepotou má kromě jiného problém s kontrolou toho, co se děje kolem něho – nemá kontrolu nad situací ve svém okolí. Proto potřebuje takové speciální sociální služby, které mají v náplni zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí - potřebuje průvodcovské a předčitatelské služby a tlumočnické služby. Stejnou roli má též služba osobní asistence. Podnět k úvaze: zavedení kombinované průvodcovsko-tlumočnické služby pro hluchoslepé. Závažným problémem je dostupnost a kvalita služeb. Příčinou je absence závazné definice hluchoslepoty.
Současný stav sociální péče o hluchoslepé (Ota Pačesová)
Vhled do současné situace služeb pro osoby s hluchoslepotou v České republice z pohledu osoby, která s nimi má mnohaleté zkušenosti. Ota Pačesová je v současné době tajemnicí, účetní a tlumočnicí Klubu přátel červenobílé hole a funguje jako organizátorka volnočasových akcí pro osoby s hluchoslepotou a dobrovolná osobní asistentka pro tyto klienty.
Zkušenosti studenta s kombinovaným postižením zraku a sluchu) s integrací na střední a vysoké škole (Bc. Marek Müller)
Přednáška bude zaměřena na potíže, které jsou spojeny se zařazením se do kolektivu mezi "zdravé" spolužáky a na problémy, které jsou spojeny s výukou osob s kombinovaným postožením, zejména při hromadných přednáškách a při výuce cizích jazyků z pohledu integrovaného studenta.
Studenti se zdravotním postižením na UHK (Mgr. Lucie Slezáková-Misařová)
Přednáška uvádějící do současné situace ohledně integrace studentů se specifickými potřebami na Univerzitě Hradec Králové. Služby a kompenzační pomůcky dostupné a používané v tomto prostředí.
Taktilní znakový jazyk v komunikaci osob s hluchoslepotou (doc. Mgr. Jiří Langer, Ph.D., doc. PhDr. Eva Souralová, Ph.D)
V rámci příspěvku budou prezentovány informace a poznatky o podstatě taktilního znakového jazyka, jeho lingvistických vlastnostech, legislativním ukotvení a významu v komunikaci osob s hluchoslepotou. Představena bude rovněž aktuální situace ve využívání taktilního znakového jazyka v České republice, specifika jeho výuky, výsledky aktuálně probíhajícího výzkumu a prezentace publikačních výstupů, které jsou na taktilní formu českého znakového jazyka zaměřeny.
Tlumočnické služby pro osoby s hluchoslepotou (Mgr. Roman Vranek)
Pojednání o specifických potřebách těchto klientů, s důrazem na příklady konkrétních situací z terénu, překážkách a problémech v tlumočení z pohledu tlumočníka, který má jako mateřský jazyk Český znakový jazyk.
Tyfloservis - zvyšování samostatnosti (Mgr. Iveta Langrová)
V roce 2016 Tyfloservis oslaví 25 let poskytování služeb nevidomým a slabozrakým lidem po celé České republice. Výběr lup a jiných pomůcek, poradenství i nácvik dovedností je určen také lidem s kombinovanou zrakovou a sluchovou vadou. Telefonicky či e-mailem lze dohodnout návštěvu střediska v nejbližším krajském městě nebo požádat pracovníky o poskytování služeb v místě bydliště klienta. Učíme zejména chůzi s průvodcem a s červenobílou holí, vaření, praní, žehlení, péči o domácnost, psaní na klávesnici počítače, čtení a psaní Braillova bodového písma, případně Lormovu dotekovou abecedu. Člověk se tak stává méně závislým na pomoci druhých lidí.
Chráněné bydlení pro osoby s hluchoslepotou v České republice (Olga Trégrová, Záblesk)
Prezentace současné situace ohledně chráněného bydlení pro osoby s hluchoslepotou, iniciovaného organizací Záblesk – sdružení rodičů a přátel hluchoslepých dětí. Olga Trégrová je sama matkou dospělého syna s kombinovaným postižením.
Rodiče a jejich role u dětí ve věku dospívání a dospělosti (doc. PhDr. Dana Štěrbová, Ph.D.)
Příspěvek vychází z kvalitativního šetření rodin dětí s hluchoslepotou ve věku dospívání v České republice a na Slovensku. Mapuje rodinnou identitu těchto rodin, rodinné systémy ve vztahu k očekávání rodičů a členů rodiny do budoucnosti , míru zátěže s tím spjatou a formy a podoby užívaných copingových strategií a mechanismů. Poukazuje na podporu rodiny v zabezpečení tranzitního programu pro dospívající jedince s hluchoslepotou s respektováním práva na sebeurčení . Příspěvek je doplněn o poznatky z dlouholeté spolupráce s rodinami dětí s disabilitou (zdravotním postižením) včetně zkušeností ze zahraničí.
Volnočasové aktivity vs. pasivita hluchoslepých (Martina Hanusová)
Přednáška o možnostech aktivního naplnění volného času pro osoby s hluchoslepotou vycházející z dlouholeté praxe lektorství výtvarných aktivit a zájezdových pobytů pro tyto klienty.
Krátké představení přednášejících:
Martin Tarčinec
Předseda Klubu přátel červenobílé hole od roku 2011, věk 38 let, nevidomý a nedoslýchavý s přidruženým postižením pohybového ústrojí. V letech 1983/84 navštěvoval ZŠI Plzeň pro slabozraké, mezi roky 1984/1993 pak ZŠI Praha 1 Šporkova, pro osoby se zbytky zraku. Po splnění povinné školní docházky se vyučil na čalouníka v SOU Praha 4, Krč. Poté navštěvoval v letech 1995/1998 Obchodní škola v Praze, Jinonicích, kde v roce 1998 splnil závěrečné zkoušky. V roce 2001 absolvoval státní zkoušku z psaní na PC a o rok později zde take maturoval ze Zbožíznalství. Téměř dva roky bydlel ve Vlaštovičkách u Opavy a také pracoval v tamní dílně jako dobrovolník. Asi jeden rok pracoval z domu pro společnost Exact z Brna V současnosti je členem organizace od ustavující schůze, Hraje šachy, Člověče nezlob se a Pexeso, zajímá ho MHD Praha, zvířata, příroda, sleduje sport a opisuje sportovní výsledky z internetu, rád si zajezdí na dvojkole a také jej zajímá simulovaná zvuková střelba.V současné době čeká na vycvičení nového vodícího psa..
Dana Ťukalová
Zástupkyně předsedy Klubu přátel červenobílé hole, od narození percepční nedoslýchavost, v průběhu života zjištěn Usherův syndrom. Do 7.třídy základní školy byla v integraci, poté přeřazena do ZŠ pro sluchově postižené v Praze, Ječná. Z rozhodnutí rodičů vyučena jako cukrářka. Od roku 2008 působí jako administrativní pracovnice firmy Adaptech s.r.o. Do dnešního dne zvyšuje svoji kvalifikaci pomocí rekvalifikačních kurzů (např. Marketing a reklama, Lektorské dovednosti pro pokročilé a nejnovější Pracovník v sociálních službách). Zajímá se o osoby s hluchoslepotou, působí jako dobrovolník v Klubu přátel červenobílé hole. Ve volném čase chodí do přírody, cestuje, plave a tráví čas se svými vnoučaty.
PhDr. Jan Jakeš
V dětství nedoslýchavý, později v důsledku dalšího zhoršení sluchu a postupné ztráty zraku hluchoslepý. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor Knihovnictví a vědecké informace. Pracoval v oblasti vědeckotechnických informací a informatiky v Odvětvovém informačním středisku dopravy. Od roku 1991 působí v oblasti hluchoslepoty. Podílel se na založení občanského sdružení LORM – Společnost pro hluchoslepé (1991) a byl jeho předsedou a ředitelem (1991 – 1998). Je spoluzakladatelem svépomocného svazku hluchoslepých osob VIA občanské sdružení hluchoslepých (1999, nyní VIA hluchoslepých z.s.) a je jeho předsedou (2000 až dosud). Vypracoval, realizoval a koordinoval projekt mezinárodních setkání Evropské prázdniny pro hluchoslepé, nyní Evropský rehabilitační a kulturní týden hluchoslepých (1997 – 2008). Byl členem Association Romande en Faveur des personnes Sourdes-Aveugles (1998 – 2003) a individuálním členem mezinárodního sdružení Deafblind International (1999 – 2013). Spolupracoval na založení Světové federace hluchoslepých (2001) a Evropské unie hluchoslepých (2003), byl členem volební komise Světové federace hluchoslepých (2001 – 2009) a členem výboru a generálním tajemníkem Evropské unie hluchoslepých (2003 – 2008). Od roku 1992 Přednášel na zahraničních a domácích konferencích a seminářích zaměřených na problematiku hluchoslepoty. Externě Přednáší a účastní se besed o hluchoslepotě pro studenty speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1993 – 2015) a Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (2009 – 2014). Publikoval několik odborných článků o hluchoslepotě doma a v zahraničí. Zabýval se problémem definice hluchoslepoty, problematikou komunikace hluchoslepých a otázkami osobní asistence a dalších sociálních služeb pro hluchoslepé. Zpracoval a podal podněty k zavedení červenobílé hole v ČR, zavedení nároku hluchoslepých osob na sluchadla pro obě uši, zavedení taktilního znakového jazyka pro hluchoslepé v ČR. Podílel se na úpravě právních předpisů z hlediska potřeb hluchoslepých lidí, například spolupracoval na přípravě zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob
Ota Pačesová
Zakladatelka organizace Klub přátel červenobílé hole. S lidmi se zdravotním postižením pracuje již od roku 1976. Šíří osvětu v oblasti hluchoslepoty, pořádá přednášky, workshopy a výstavy; poskytuje služby hluchoslepým klientům Klubu červenobílé hole. Klientům se věnuje osobně. Je spoluautorkou osvětového projektu "Nový obzor" a putovní výstavy Nevidíme, neslyšíme, ale cítíme, která se objevila ve cca různých městech ČR, některé z nich byly provázeny i workshopy. Jako dobrovolnice působí také v Praze 8 v Centru aktivit pro seniory v Mazurské a vede kroužek pro začínající genealogy.
Bc. Marek Müller
Zrakové postižení získané v důsledku pobytu v inkubátoru (nedonošenost), na sluchové postižení se přišlo ve 4 letech. Porucha sluchu je kompenzována sluchadly na obou uších. Navštěvoval MŠ pro zrakově postižené v Č.Budějovicích,kde nyní žije, 1. až 5. třída - navštěvoval Základní školu Máj II. - speciální třídu pro nevidomé v této škole, poté studium na Biskupském gymnáziu J.N.Neumanna v Č.Budějovicích, v roce 2009 až 2013 studium na teologické fakultě v Českých Budějovicích, nyní - právnická fakulta 3. ročník Praha, UK. Žije v Českých Budějovicích, během semestru pobývá v Praze.
Mgr. Lucie Slezáková-Misařová (Středisko Augustin, Univerzita Hradec Králové)
Působí jako vedoucí Střediska Augustin, Poradenské centrum UHK. Středisko Augustin poskytuje podporu uchazečům o studium a studentům se specifickými potřebami na Univerzitě Hradec Králové. Jedná se především o studenty zrakově, sluchově a tělesně postižené, ale také studenty se specifickými poruchami učení nebo chronickým somatickým onemocněním.
doc. Mgr. Jiří Langer, Ph.D.
Studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, obor učitelství pro 2. stupeň speciálních a základních škol v aprobaci speciální pedagogika – technická výchova, dále rozšiřující studium surdopedie se zaměřením na znakový jazyk, absolvoval postgraduální doktorské studium v oboru speciální pedagogika a v roce 2013 se habilitoval v oboru speciální pedagogika (habilitační práce na téma Taktilní znakový jazyk osob s hluchoslepotou). Od r. 2001 působí jako odborný asistent a následně jako docent Ústavu speciální pedagogiky PdF UP. Svou odbornou a vědeckovýzkumnou činnost zaměřuje na oblast surdopedie, komunikace osob se sluchovým postižením, lexikografie českého znakového jazyka, tlumočení českého znakového jazyka a taktilní komunikace hluchoslepých. Je autorem nebo spoluautorem odborných článků a publikací s tematikou surdopedie, hluchoslepoty, učebních textů a slovníků znakového jazyka, působí jako tlumočník znakového jazyka a taktilního znakového jazyka. Pravidelně se účastní tuzemských i zahraničních odborných konferencí a jako řešitel nebo spoluřešitel se podílí na zpracování grantových a výzkumných úkolů. Je spolupracovníkem organizací neslyšících a hluchoslepých, působí jako lektor taktilního znakového jazyka, trasér a průvodce na edukačně-rehabilitačních pobytech osob s hluchoslepotou.
doc. PhDr. Eva Souralová, Ph.D
V letech 1971 - 1991 působila jako učitelka mateřské školy pro sluchově postižené v Olomouci, od roku 1991 až dosud vysokoškolský pedagog na Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagofické fakulty UP v Olomouci, habilitační i dizertační práci věnovala problematice HS a výzkumu taktilního znakového jazyka, od roku 1993 spolupráce s organizací HS LORM na výzkumu a aplikaci taktilního znakového jazyka, jako tlumočník znakového a taktilního znakového jazyka osobáms s HS, na edukačně-rehabilitačních pobytech HS jako průvodce a trasér běžeckého lyžování a jízdy na tandemových kolech.
Mgr. Roman Vranek
Narodil se v roce 1974 v Liberci neslyšícím rodičům - znakový jazyk má tedy jako svůj mateřský jazyk. Vystudoval obor Speciální pedagogika a v současnosti pracuje na Základní škole logopedické v Liberci, kde jsou vzděláváni i žáci s poruchami sluchu. Zároveň funguje jako tlumočník znakového jazyka v libereckém kraji a spádové oblasti.
Mgr. Iveta Langrová
Diplomovaný sociální pracovník O problematiku života s hluchoslepotou se aktivně zajímá od roku 1994, kdy začala, zprvu jako dobrovolník, spolupracovat se Servisem hluchoslepým při tehdejší České unii nevidomých a slabozrakých. Účastnila se řady školení, zahraničních i domácích stáží, četla dostupnou literaturu, s klienty pracovala ambulantně i terénně, mimo jiné na rekondičních pobytech. Věnovala se sociální rehabilitaci hluchoslepých - nácviku orientace a chůze s průvodcem nebo s holí, výuce čtení a psaní Braillova bodového písma, nácviku psaní na stroji či klávesnici počítače, výuce sebeobslužných dovedností, výběru pomůcek a zácviku práce s nimi, komunikaci pomocí Lormovy abecedy apod.V roce 1997 obhájila svou rozsáhlou absolventskou práci na téma Dospělí hluchoslepí mezi námi. Utřídila a shrnula v ní získané poznatky o hluchoslepotě, komunikaci s hluchoslepými lidmi a možnostech jejich rehabilitace. Stala se metodikem rehabilitace dospělých hluchoslepých osob v Tyfloservisu a dodnes tuto roli zastává. Na základě své absolventské práce vytvořila metodický bulletin a postupně školí pracovníky Tyfloservisu, aby byli schopni poskytovat sociální rehabilitaci nejen nevidomým a slabozrakým lidem, ale také lidem s hluchoslepotou. V rámci Tyfloservisu rozšířila svůj profesní zájem také na další skupiny nevidomých a slabozrakých osob s multihandicapem.
Olga Trégrová
Je matkou 29-letého syna Michala, který se narodil se s DMO a hluchoslepotou. Po operaci šedého zákalu má zbytky zraku, neslyší vůbec, má poruchu rovnováhy, chůze a koordinace pohybů. Po absolvování základní školní docházky a praktické školy v Olomouci je trvale v domácí péči.
ZÁBLESK
je občanské sdružení založené z iniciativy rodičů dětí s hluchoslepotou v září 2001. Cílem sdružení je zkvalitňovat péči o děti s kombinovaným postižením zraku a sluchu, prosazování práv a potřeb takto postižených dětí a zabezpečení důstojných životních podmínek v dospělém věku. Dalším cílem je maximální integrace dětí s hluchoslepotou do společnosti, organizace výchovně vzdělávacích akcí, programu a aktivit pro takto postižené děti a jejich rodiny.
doc. PhDr. Dana Štěrbová, Ph.D.
Vysokoškolský pedagog, klinický psycholog, manželský a rodinný poradce. Jak to vše jde dohromady s problematikou rodin a osob s hluchoslepotou? Před několika lety ji práce ve Speciálně pedagogickém centru pro sluchově postižené při ZŠ a MŠ pro sluchově postižené v Olomouci přivedla k rodinám a dětem s hluchoslepotou. S rodiči těchto dětí byla u zrodu občanského sdružení Záblesk – sdružení rodičů a přátel hluchoslepých dětí. Společně s nimi a členy sdružení absolvovala řadu národních a mezinárodních akcí v roli účastnické i asistentské (semináře, kongresy, konference, pobyty s rodinami – family campy) i v roli organizační a vědecké garance. V rámci odborných a výchovně vzdělávacích aktivit realizovala semináře a napsala knihy se zaměřením na témata hluchoslepoty (s podporou a účastí členů Záblesku). V českých a slovenských rodinách prováděla kvalitativní výzkum, který završila vydáním monografie (Štěrbová, D., 2003. Rodiny s postiženými dětmi: „tak trochu jiné“ rodiny?, VUP Olomouc). Poznala řadu milých přátel v rodinách dětí s hluchoslepotou (včetně Slovenska) i mezi kolegy, kteří se hluchoslepotě věnují v rámci vědeckého bádání nebo jako lidé mající k hluchoslepotě z různých důvodů blízko. Mezi takové přátele patří i lidé, jež měla možnost poznat v zahraničí (z organizací Sense z Anglie a Skotska, Hilton Perkins Intenational, USA, Deafblind International, Združenie rodičov a priateľov hluchoslepých detí , Slovensko aj.). Pro její profesní a lidské obohacení byla a jsou významná setkání s lidmi ze sdružení v ČR - VIA Občanské sdružení hluchoslepých, Klub přátel červenobílé hole a LORM - Společnost pro hluchoslepé.
Ve spolupráci s paní I. Rečkovou (sdružení Záblesk) společně vytvořily a realizovaly pro pracovníky v sociálních službách vzdělávací kurz „Osoby s hluchoslepotou - naplnění potřeb v systému sociálních služeb. Úvod do problematiky I - III“ akreditovaný MPSV, čímž se podařilo podpořit několikaleté úsilí k realizaci projektu chráněného bydlení pro hluchoslepé v České republice. Na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci se mj. věnuje podpoře v bádání v oblasti volnočasových a pohybových aktivit pro děti a rodiny s hluchoslepým členem.
Martina Hanusová
Lektorka pro výtvarnou činnost, připravuje putovní výstavy Nevidíme, neslyšíme, ale cítíme a spoluorganizuje rekreační pobytové zájezdy Klubu přátel červenobílé hole. Uspořádali již přes 30 výstav v různých městech ČR, některé i s workshopy.
Sponzoři konference
Záštitu nad konferencí převzalo město Poděbrady.
Konference byla součástí akce Týden komunikace osob se sluchovým postižením
Akci sponzorovali
Mediálními partnery byly časopisy Sociální služby a Gong.