Paprsek ze tmy, březen 2014

Úvodní strana > Paprsek ze tmy > Paprsek ze tmy, březen 2014

Vydává - Klub přátel červenobílé hole o. s.

Obsah


Poznámka nad čarou

Milí čtenáři, jaro už se nezadržitelně hlásí a s ním se rozbíhá také naše klubová činnost. O tom, jaké akce proběhly v březnu, se můžete dočíst v rubrice Klubové aktivity. Velmi zajímavý příspěvek, nutící k zamyšlení, poslala do rubriky O čem přemýšlíme Ota Pačesová. A nakonec rubrika Co nám chutná je tentokrát pojatá trochu netradičně. Místo obvyklých receptů na jídla se tentokrát věnujeme tomu, bez čeho bychom se v životě neobešli, totiž vodě. Přeji všem krásné nadcházející jarní dny.

Martina Hanusová

zpět na obsah

O čem přemýšlíme

O zodpovědnosti

Jsem zodpovědný? Položte si prosím tuto otázku. Proč jsem vybrala toto téma? Chtěla bych vám jen nastavit zrcadlo, abyste si uvědomili, co to je zodpovědnost. Zejména zodpovědnost a ohleduplnost k druhým.

Odpovím na email, když se to po mně žádá? Pokud ne, co tím způsobím druhému? Má starost a v hlavě se honí myšlenky: „Dostal jste email nebo se ztratil?“ „Dostala se vám potřebná informace včas, mám tedy ještě zavolat, ověřit to?“ Nakonec zavolám a zjistím, že vše je v pořádku, jen dotyčný se na to vykašlal. Mě to stojí zase „jen“ ten telefonní hovor a čas. Organizujeme a zajišťujeme pro vás akce, a to naprosto dobrovolně na úkor svého času a bez nároku na cokoliv. Možná si někteří z vás neuvědomují, co to dá práce a někdy i starostí a nakonec jsou do toho i vkládány finanční prostředky vás všech a i naše soukromé. Samozřejmě je na vás, jak se rozhodnete, zda se zúčastníte akce či nikoliv. Ale rozhodujete se opravdu zodpovědně? Pokud se rozhodnete, že jdete, tak vám zajistíme např. průvodce (to obnáší náklady na telefon, čas), zajištění občerstvení pro vás (opět to něco stojí). Výsledkem vašeho nezodpovědného rozhodnutí na poslední chvíli je zrušení průvodce (opět telefon), občerstvení už nezruším (zbytečně nakoupeno). A to je v případě, že se omluvíte. Ale někdy ani to neuděláte. Průvodce také má své povinnosti, a kvůli vám třeba něco zrušil, jen aby vám vyhověl. Nakonec zjistíme, že to bylo zbytečné.

Představte si, že by tohle udělal každý z vás. Akce zajištěna, prostory zajištěné, průvodci zajištění, občerstvení zaplacené. A nám by zbylo občerstvení ve výši 1000,- Kč a jen oči pro pláč a ztracený čas, který bych např. já mohla prožít se svými vnoučaty. A tak si někdy říkáme: „Má to vůbec cenu něco pořádat?“ Ale určitě ANO! Naštěstí je vás několik opravdu zodpovědných, kteří splníte to, co slíbíte a těm za to moc děkujeme.

Ota Pačesová

zpět na obsah

Klubové aktivity

Výstava Venkov v Národopisném muzeu v Kinského zahradě

Na 1. března nás Martina pozvala na výstavu Venkov, která se konala v Národopisném muzeu v Praze. Byl krásný předjarní den, a tak i procházka Kinskou zahradou byla příjemná.

Při vstupu do budovy nás uvítala lidová muzika v krojích. V prvním patře jsme si prohlédli vše, co souviselo se životem na venkově. Krásné lidové kroje, vybavení sednic, lidové hračky, předměty adventní, vánoční, velikonoční a i smuteční. Všechno krásně zdobené, malované, okrajkované. Něco jsme si mohli i osahat. V přízemí byl postaven model vesnického stavení, včetně dvorku. Takže zde byla i tzv. kadibudka (suchý záchod) a králíkárna. V chlévu kravička, kterou si návštěvníci mohli i podojit. Osahat jsme si mohli různé domácí nářadí a kolovrátky. Dokonce zde bylo udělátko na pletení palčáků. Byla to příjemná výstava. Martina zde předváděla jedno ze starých řemesel a to drátování. A tak na závěr něco o drátenících z Wikipedie.

Dráteník je osoba zabývající se řemeslnou činností zvanou drátenictví. I když lidstvo zná a používá drát již od pravěku, zrodilo se klasické drátenické řemeslo až v 16. století na Slovensku. Z drátu se začaly vyrábět předměty denní potřeby jak do kuchyně (cedníky, naběračky, košíky apod.), součásti šatníků (různé věšáky, háčky apod.) tak i třeba pasti na myši a nebo různé dekorativní prvky (rámy zrcadel, ozdobné kraje talířů apod.).

Drát se rovněž používal na zpevnění kuchyňského nádobí (keramiky, hlíny), jako prevence před rozbitím. Nebo naopak byla-li nějaká nádoba rozbita, dráteník tuto nádobu slepil směsí vody a mouky a následně odrátoval. Největší rozmach drátenictví byl zaznamenán na konci 19. a začátku 20. století. Po skončení první světové války drátenictví začalo postupně upadat a bylo vytlačováno průmyslovou výrobou, která byla mnohem levnější. V padesátých letech 20. století drátenictví úplně zaniklo. V posledním období se opět dostalo drátenické řemeslo do širšího povědomí, ovšem tradiční drátenictví je v současnosti nahrazováno drátenickým šperkařstvím.

Klub jsme kladně zhodnotily s Dančou v blízké kavárně u zázvorového čaje.

Ota Pačesová

Konference INSPO 2014

V sobotu 15. března se konala v Kongresovém centru Praha konference INSPO. Zúčastnily jsme se jí s Danou Ťukalovou, Ota Pačesová bohužel na poslední chvíli onemocněla a tak jsme musely k naší velké lítosti jít bez ní. Dopolední program byl společný pro všechny účastníky konference. Témata letošních příspěvků byla opravdu zajímavá: Inteligentní kompenzační pomůcky - Ovládání počítače a domácích spotřebičů ústní myší, Možnosti využití neurotechnologií v pomoci lidem s poruchou soustředění, Disway - místo pro znevýhodněné, Vzdálený asistent, mobilní aplikace pro lidi s těžkým zrakovým postižením, Internetové trendy v komunikaci a dárcovství pro neziskový sektor aneb nespoléhejte jen na granty!, Rok jinak a Google Glass. Na závěr dopoledního programu byly vyhlášeny výsledky 10. ročníku literární soutěže Internet a můj handicap.

Následovala přestávka na oběd, který byl jako každoročně výborný. Odpoledne se program rozdělil do tří sekcí. S Danou jsme se přihlásily do sekce Vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Obě nás myslím nejvíce zaujal příspěvek Jedna statečná v Seznam.cz, který pojednával o pracovní stáži nevidomé slečny.

Organizace konference byla perfektní, letos poprvé bylo zajištěno tlumočení do českého znakového jazyka a simultánní přepis mluvené řeči na plátno ve všech sálech, nejen v hlavním jako v minulosti. Simultánní přepis bylo možné sledovat kromě plátna také na tabletech, které si neslyšící nebo slabozrací účastníci mohli zapůjčit. V přilehlých prostorech byly umístěny stánky jednotlivých vystavovatelů, u nich bylo možné si prohlédnout a vyzkoušet různé kompenzační pomůcky nebo se seznámit s nabízenými službami pro handicapované. Také zde byly stolky s občerstvením, které bylo neustále doplňováno.

S podrobnostmi o konferenci a obsahem přednášek se můžete blíže seznámit na www.inspo.cz. Letos byly také všechny přednášky natáčeny na kamery a v dohledné době je bude možné na těchto webových stránkách shlédnout.

Martina Hanusová

Návštěva u Spejbla a Hurvínka

Hned před vchodem do divadla jsme s bronzovými postavičkami poseděli a vyfotografovali se. Potom jsme s jedním členem divadla výtahem sjeli do předsálí divadla, kde nás přivítala i paní ředitelka Škáchová. A potom se začali představovat i nejmilejší herci Spejbl, Hurvínek, Mánička, babička a pejsek Žerýk. Ten zavrtěl i ocáskem. Ani nám nepřipadalo, že to jsou jen dřevěné loutky, ale lidské bytosti. Vždyť my staří jsme je poznali už v dětství a byli to naši kamarádi.

Loutky jsou velmi ohebné s mnoha klouby a vodícími provázky. Ale není nijak lehké je vodit, protože jsou poměrně těžké a loutkoherci musí mít sílu v rukách. Všechny loutky jsme si mohli osahat, pohoupat je v rukou a zjistit, co mají na sobě. Po důkladném prozkoumání byla celá rodina opět zavěšena a my jsme plni dojmů odcházeli. A až někdy zase uslyšíme hlasy Spejbla a Hurvínka, už si je budeme moci představit.

Soubor jezdí po celém světě a je zajímavé, že všude hraje v jejich jazyce, aby děti rozuměly. Všichni jsme byli rádi, že jsme mohli osobně loutky poznat.

Stáňa Kníchalová

Návštěva Prahy

1. a 2. března jsem jela do Prahy na přednášky. Moc jsem se těšila. Uvidím nové osobnosti, které toto přednášejí. Ing. Jarmilu Průchovou a pana Dvořáka z Dobrušky. Oba dny se začínalo v 10 hodin. Paní Ing. Průchová měla na svých přednáškách mnoho lidí, dvakrát jsme se posouvali dopředu, aby se vešli ostatní, ale moc pěkné. Objevily se mezi lidmi i maminky s malými dětmi. Sem tam nějaké z nich zaplakalo, ale jinak můžu říct, že jsou to opravdu jiné bytosti oproti normálním dětem, které jsou živeny normální stravou, kde je cukr a bílá mouka, mléko a maso. Dokonce se jedno z nich chytlo za mé kalhoty a pak se postavilo, tak jsem ho pohladila. Tak jsou ty děti roztomilé. Já jsem si nejdřív říkala, jestli to nebude vadit těm posluchačům, ale nikdo nic nenamítal, proběhlo to v klidu. Druhý den přijel přednášet pan Dvořák z Dobrušky, tématem byla domácí lékárna, opět pěkné. Přednášky pana Dana Doležala a Honzy Jíchy taky velmi pěkné, celý seminář můžu hodnotit na výbornou, jídlo též.

Jarka Dvořáková

zpět na obsah

Aktuálně před uzávěrkou

Tyfloart 2014

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR pořádá v Karlových Varech ve dnech 11. – 14. září 2014 již XXII. ročník festivalu zájmové umělecké činnosti amatérských zrakově postižených umělců Tyfloart 2014. Srdečně tímto zveme nevidomé a slabozraké hudebníky, divadelníky, výtvarníky, rukodělce, recitátory a další zrakově postižené umělce k účasti na této přehlídce. Pokud se chcete zúčastnit pouze jako diváci a podpořit tak účinkující, budete samozřejmě také vítáni. Účastnický poplatek činí 800,- Kč na osobu a zahrnuje část nákladů na ubytování, stravování, dopravu, program a organizaci festivalu. Ubytování a část programu je zajištěno v pensionu Lesanka - Mariánská, ostatní program v kongresovém sále hotelu Thermal a v Kulturním domě v Ostrově.

Předběžný harmonogram. Příjezd účastníků je stanoven na čtvrtek 11.9. v odpoledních hodinách. Po ubytování bude následovat večeře a zahájení. Po večeři proběhne první klubový večer Tyfloartu na Lesance. V pátek 12.9. dopoledne se uskuteční workshop rukodělných a výtvarných prací v Penzionu Lesanka. Oběd bude zajištěn tamtéž. Odpoledne po obědě – společný odjezd do Karlových Varů, následovat bude organizovaná prohlídka, případně jízda vláčkem lázeňským centrem Karlových Varů. Odpoledne následuje v kongresovém sále hotelu Thermal první část přehlídky vystoupení zrakově postižených umělců, v prostorách předsálí bude propagace výrobků zrakově postižených a výstava kompenzačních pomůcek TyfloCentra K.V. a Spektry,v.d.n. Rovněž zde bude možnost nabízet prodej vlastních rukodělných výrobků. Večeře je zajištěna v hotelu Thermal. Po ní bude následovat druhý klubový večer, program bude upřesněn v následujících pokynech. Návrat do penzionu Lesanka předpokládáme v pozdních večerních hodinách.

V sobotu dopoledne je plánován zájezd po okolí Mariánské (Plešivec nebo Klínovec), oběd bude v penzionu Lesanka, po obědě bude následovat druhá část přehlídky tvorby zrakově postižených umělců v Kulturním domě Ostrov, po večeři vystoupí hosté přehlídky. Odjezd účastníků do svých domovů je stanoven na neděli po snídani. Přihlášku zašlete nejpozději do 15.6.2014, účastnický poplatek uhraďte nejpozději do 30.6.2014. Ubytování v penzionu Lesanka má omezenou kapacitu lůžek, proto prosíme o včasné zaslání závazných přihlášek a účastnického poplatku (poplatek se vztahuje též na průvodce). Budete-li mít jakékoliv dotazy či připomínky k akci, kontaktujte nás, prosím, telefonicky na čísle 221 462 466, 775 722 434 Jan Pakoš, prostřednictvím e-mailu pakos@sons.cz nebo poštou na adrese SONS ČR, Krakovská 21, 110 00 Praha 1. Za realizační tým Tyfloart 2014 Jan Pakoš – vedoucí oddělení

Převzato z www.tyflonet.cz

zpět na obsah

Zajímavosti

Zajímavosti ze světa rostlin: Šalvěj lékařská pochází původem ze Středomoří. Mnozí lidé ji považují za zázračnou rostlinu, takřka všelék. Pomáhá nejen při nachlazení, ale léčí též kůži, paradentózu, bodnutí hmyzem i pocuchané nervy. Působí blahodárně na všechny ženské potíže, zastaví hnisání ran a chrání organismus. V době morových epidemií se šalvějovým octem dokonce natírali zloději, aby mohli okrádat zemřelé bez nebezpečí vlastní nákazy. Šalvěj má rovněž příznivý vliv na játra a žlučník, pouze pro kojící matky není příliš vhodná.

Pranostika: Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím naplní.

Jana Rzepecká

zpět na obsah

Nabídka pro čtenáře

Vladimír Preclík - Smírčí kříže

Co jsou smírčí kříže? Každý z těchto záhadných kamenných monumentů má svůj příběh anebo ho mít musel. Písemné zprávy o nich jsou obvykle velmi nepřesné nebo chybí úplně. Proto autor posbíral zažloutlé útržky příběhů, cáry vět, drobty slov a polouschlá semínka zaléval zálivkou nadšení. Naději na úspěch při hledání těchto příběhů byla mizivá. Stojí už stovky let, v šeru lesa, při zapomenutých stezkách, které už nikam nevedou, na návrších či uprostřed města. Tyčí se jako nevyslechnutí svědkové z časů, kdy místo bytovek zde rostl jen hustý vřes. Říká se, že jsou památkou soudních procesů z doby, kdy za zabití nebyl soudem vyměřován trest smrti. Dokonce z doby, kdy soudy v našem slova smyslu vůbec neexistovaly, a soudilo se podle krajových obyčejů. Vrah si často odpykal svůj čin vyplacením, tvrdou prací a pokáním. V dnešní uspěchané době to dokážeme těžko pochopit, ale existovaly časy, kdy lidem stálo za to zabývat se smrtí jednoho jediného člověka a postavit mu kamenný pomník. Právě o takovýchto jedincích i o lidech, se kterými žili, vypráví skvělá kniha Vladimíra Preclíka.

Jana Rzepecká

zpět na obsah

Literární okénko

Sadílek Josef - Slunce v kaluži

Živote, o to tě jen prosím, žádám:
dopřej mi síly, odvahy vždy dost,
vzepřít se falším, podlostem a zradám,
když vůli chce mi spoutat lhostejnost.
Na tepnu vlož mi svého hněvu hranu
a bodej do ní jako ostruhou,
ať z bláta, z kaluže zas vstanu
a zažhnu čirou duhu za duhou.
Neslev mi v boji ani jednu chvíli,
nešetři nikdy mou krev ani pot:
jen ztrátou k zlobě, falši odpor sílí,
jen tím se ostří do vítězství hrot.
Když šrámy popíši v tvé knize listy,
k nimž nové rány se vždy přidruží,
ať je můj štít, byť zděravělý, čistý
jak slunce potopené v kaluži.

Báseň vybrala Jana Rzepecká

zpět na obsah

Výročí

V měsíci březnu slaví narozeniny Pepa Jandl, Jarmilka Tarčincová a Honza Beneš, svátek pak Mirek Klemera, Pepa Jandl a dvě Marušky, Doležalová a Váňová. Všem oslavencům přejeme hodně štěstí, zdraví a spokojenosti.

zpět na obsah

Co nám chutná

Voda - důležitá životní pochutinka

Světový den vody (22.4.) se věnuje všem druhům vody, které na světě můžeme najít. Nerozlišuje mezi sladkou a slanou, mezi povrchovou a podzemní. Přitom víme, že není voda jako voda.

Voda tvoří 60 % těla

Pro život člověka je jednou z nejdůležitějších, až životně důležitých látek právě voda pitná. Voda je hlavní složkou našeho těla a v průměru tvoří přibližně 60 % hmotnosti dospělého jedince. Je tedy zřejmé, že musí být pravidelně doplňována, ale také je důležité hlídat, jakou vodu pijeme a jaká je její čistota a kvalita. Z nedávno realizovaného výzkumu pitného režimu Čechů totiž vyplývá, že voda má mezi vypitými nápoji jasně navrch. Vypadá to, že si zase začínáme uvědomovat, že i to, co vypijeme, může mít zásadní vliv na naši fyzickou i psychickou pohodu.

Česko je královstvím minerálek

Česká republika je královstvím kvalitních minerálních pramenů. Jde o vzácné přírodní bohatství, o které je potřeba pečovat a chránit jej. Výroba minerálních vod, stejně tak jako léčebné lázeňské procedury mají v Česku dlouholetou tradici a velice dobrou pověst. A jsou to právě minerálky, které mají blahodárný účinek na náš organismus. Minerální vody jsou zdrojem potřebných minerálů a na jejich výrobu jsou kladeny ty nejpřísnější kvalitativní nároky a limity. Jsou definovány jako mikrobiologicky čisté podzemní vody s charakteristickou chutí a stálým obsahem minerálních látek, které jsou proti jakémukoliv znečištění dokonale chráněny vrstvami horniny. Prochází tedy minimálně dvojí ochranou i kontrolou. Na jedné straně je sama příroda, která nad kvalitou minerálních pramenů drží ochrannou ruku, na straně druhé je stát a jeho zákony. Ty mimo jiné říkají, že se tato voda nesmí chemicky upravovat a její kvalita musí být pravidelně kontrolována. Navíc výrobní systémy přírodních minerálních vod a jejich obalů jsou v České republice jedněmi z nejvíce kontrolovaných v celé Evropě. V tomto ohledu jsme skutečně tak trochu evropský unikát. Stejně jako v třídění obalů. To Češi dovedou jako jedni z nejlepších – vytřídí 7 z 10 lahví. Jsme tak na špičce v celé Evropě.

Není minerálka jako minerálka

Minerální vody nejsou všechny stejné. Rozlišují se nejenom dle složení a množství minerálních látek, které v sobě obsahují, ale také stupněm mineralizace. Slabě a středně mineralizované vody jsou v naprosté většině dostupné v obchodech a jejich nespornou výhodou je, že je můžeme pít pravidelně. Vysoce mineralizované vody jsou dostupné většinou jenom v lékárnách a používají se převážně v lázeňství a k řadě léčebných účelů, tedy po poradě s lékařem. Jejich konzumace by proto měla být časově omezená. Každá z minerálních vod má co nabídnout a vybírat si je můžeme i podle toho, co našemu tělu chybí. Například hořčík, jehož nedostatkem trpí každý třetí Čech, je důležitým minerálem. Chybí-li nám, projevuje se to nepříjemnými křečemi, ale i únavou, stresem a neschopností se soustředit. V minerální vodě je pak rozpuštěn v podobě iontů a díky tomu se do organismu nejlépe vstřebává. Nejznámější české minerální vody získaly svou oblibu i mimo hranice našeho státu. Jenom z Doupovských hor se minerálka vyváží do více než 20 států. A je to mimo jiné právě oblast panenské přírody Doupovských hor, která těmto minerálním vodám garantuje jejich dokonalou čistotu a vyvážené množství minerálů. Díky bezchybnému stáčení a plnění minerálek se tak má každý možnost napít čistoty, kterou si příroda uchovává hluboko v tajnosti, někdy dokonce až v hloubce 100 metrů pod zemí.

Staženo z internetu

Já doporučuji pravidelně pít a tělo denně alespoň osprchovat, nešetřete na sobě, voda je živá. Vaše Ťukalinka

zpět na obsah

Kontakt

Klub přátel červenobílé hole o. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz

  • Liberec - Marcela Machovičová 460 05 Liberec
    e-mail: Machovicova@seznam.cz
    telefon: 485 113 223
  • Praha - Ota Pačesová Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
    e-mail: pacesova.ota@volny.cz
    mobil: 775 164 190
    telefon: 284 691 012
zpět na obsah
(c) 2007 KPČH o. s. - webdesign jarha (externí odkaz)