Paprsek ze tmy, duben 2011

Úvodní strana > Paprsek ze tmy > Paprsek ze tmy, duben 2011

Vydává - Klub přátel červenobílé hole o. s.

Obsah


Poznámka nad čarou

Vážení přátelé, za chvíli nastane čas Velikonoc a věřím, že přípravy na přivítání koledníků vrcholí a máte vyzdobeny vaše byty či domy hezkými velikonočními motivy.

V dubnovém občasníku se podíváme za výstavou tajemných orchidejí a za aktivitami klubu v Liberci. Začínáme s výstavou "Nevidíme, neslyšíme,ale cítíme..." a to v Opavě a Českém Krumlově a pobavíme se nad jedním vtipem. Nakonec uvaříme něco dobrého pro naše koledníky. A na závěr naše Otka Pačesová pro příznivce Klubu založila profil na Facebooku, kdo máte zájem se k nám přihlásit, zde je přístupová adresa na Facebook (externí odkaz).

S přáním krásně prožitých velikonočních svátků Michala Růžičková

zpět na obsah

O čem přemýšlíme

Vážíme si času druhých nebo raději sedíme doma?

Občas nás s kolegyní Martinou napadá, zda má naše dobrovolnická činnost vůbec smysl. Zajistíme nějakou akci, vše vytelefonujeme, případně tam předem zajdeme. Napíšeme a rozešleme pozvánky a výsledkem je, že přijdou dva lidé. Víme, že u některých jsou vážné zdravotní problémy, rodinné záležitosti, ale u většiny????? Pokud vybíráme akce, o které není zájem, proč nám nikdo nenapíše, že by chtěl něco úplně jiného? Nebo snad lidé raději chtějí sedět doma? Přitom u mnohých se objevují známky deprese, kterým lze prevencí předejít.

Uvedu zde několik rad malých rad. V prvé řadě je důležitý pohyb či fyzická námaha. A to ze dvou důvodů. Kdo málo chodí, toho začnou bolet více nohy, krátí se šlachy, zhoršuje se krevní oběh, objeví se problémy se zažíváním. Takový člověk se stane během času opravdu imobilní, ač by nemusel. O jeho chmurách nemluvě. V druhé řadě, pokud člověk nemá dostatek tělesného pohybu, nevyplavují se mu v důsledku tělesné námahy endorfiny, které právě zlepšují náladu. Navíc půlhodinka chůze denně i snižuje cholesterol v krvi.

Každý den by měl přinášet něco zajímavého, nového. Den by neměl být stereotypní. Denní program by neměl být od jídla k jídlu. Člověk by se měl radovat i z maličkostí, že mu třeba někdo zatelefonoval, přišel e-mail, dopis s nějakou zajímavostí. Snažit se neustále něčemu novému učit, hrát třeba nějakou hru (šachy, luštit křížovky). Nepřestávat být zvídavým. Mít dobré přátele. Neuzavírat se světu, ale spíše vyhledávat společnost. Zabývat se užitečnou a smysluplnou činností. Zachovat si smysl pro humor.

Pokud se nad sebou zamyslíte a zodpovíte si, zda takto žijete, je to v pořádku. Pokud ale ani z jedné třetiny tomuto modelu neodpovídáte, měl byste něco ve svém životě změnit a situaci řešit. Deprese není onemocněním, které by se mělo podceňovat a přehlížet. Je na každém z vás jak si denní režim uspořádá. Někdo to ale nedokáže řešit sám a potřebuje radu či pomocnou ruku. A o to se právě snažíme, věnujeme čas vašemu rozptýlení a mnohdy se účinek mine výsledkem. A tak někdy přemýšlíme, zda to co děláme je smysluplné, zda o ty akce máte vůbec zájem. Zda náš čas, který tomu věnujeme, bychom neměli využít úplně jinak.

Budeme rádi, když nám napíšete.

Ota Pačesová

zpět na obsah

Klubové aktivity

Praha

Tajemné orchideje a život kolem nich

Jarní sluníčko už vykouklo a tak jsme se sešli po delší době záhy po prvním jarním dnu, abychom navštívili zajímavou hmatovou výstavu v Botanické zahradě v Praze s názvem "Tajemné orchideje a život kolem nich".

Je to už patnáctá hmatová výstava pro zrakově postižené návštěvníky, která nás seznámila s orchidejemi a dalšími epifyty a živočichy, kteří v jejich blízkosti žijí. Dozvěděli jsme se, že i vanilka je orchidej, kde všude orchideje rostou, proč člověk orchideje hledá a pěstuje, jací živočichové se kolem těchto krásných rostlin „točí". Uvítali jsme i zvukového průvodce, živého průvodce a popisky v Braillově písmu, kde jsme našli či slyšeli zajímavosti z rostlinné a živočišné říše.

Po shlédnutí výstavy jsme si udělali malou vycházky přilehlou vinicí a zastavili se v příjemné vinárničce, kde jsme se osvěžili před cestou domů. Bylo už teploučko a tak se dalo sedět venku s výhledem na ještě nerozkvetlou Trojskou zahradu.

Těšíme se na další setkání a výlety.

Ota Pačesová

První výstavy „NEVIDÍME, NESLYŠÍME, ALE CÍTÍME…" v roce 2011

Započali jsme opět putovní šňůru výstav „NEVIDÍME, NESLYŠÍME, ALE CÍTÍME…". První se konala daleko od Prahy až v Městské knihovně Opava. Měla určitě úspěch, o čemž svědčí dvě strany pochval v návštěvní knize. To je pro nás vždycky odměna a máme pocit, že jsme nejeli tak daleko zbytečně. Měli jsme štěstí, protože nám po obě cesty svítilo slunce. I když začátkem března ještě foukal studený vítr, koncem března už bylo příjemně. Překvapila nás čistota ve městě.

Pro informaci něco málo o městě. Statutární město Opava (cca 60 000 obyvatel) leží na stejnojmenné řece v nadmořské výšce kolem 260 metrů. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z roku 1195, městské zřízení dokládá listina z roku 1224. Počátkem 14. století vzniklo v rámci České koruny Opavské knížectví a Opava se stala jeho centrem. Od roku 1742, po prohrané válce, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku, byla Opava hlavním městem rakouského Slezska. Až do roku 1928 byla sídlem zemských úřadů.

Za nacistické okupace v letech 1938 až 1945 byla Opava centrem jedné ze sudetských žup. Při těžkých bojích v závěru druhé světové války byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem. Město je rodištěm i místem posledního odpočinku básníka Petra Bezruče (1867 až 1958), na zdejším gymnáziu studoval zakladatel moderní genetiky J. G. Mendel (1822 až 1884), spisovatel A. C. Nor (1903 až 1986) a Joy Adamsonová (1910 až 1980), neúnavná bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else.

Podle zdroje www.opava-city.cz zpracovala Ota Pačesová

Český Krumlov

V Městské knihovně v Českém Krumlově právě probíhá do konce dubna naše druhá výstava. Knihovna je umístěna v překrásném historickém centru Českého Krumlova a místnosti nám zapůjčené jsou zatím nejhezčí ze všech, kde jsme dosud vystavovali. Českým Krumlovem jsme byli přímo okouzleni. A tak se zde také zmíním trochu o jeho historii.

Jméno města Krumlov je odvozováno z německého výrazu "Krumme Aue", který je překládán jako "Křivý luh". Tento název je určitě podle Vltavy, která esovitě obtéká městečko. Na latinských listinách je nazýváno Crumlovia či Crumlovium. První zmínka je zachována v písemnosti z roku 1253, kde je Krumlov označován coby Chrumbenowe. Cesty vedoucí podél řeky Vltavy se za raného středověku staly obchodními stezkami. V 9. století území patřilo patrně českému knížecímu rodu Slavníkovců. Ti byli roku 995 vyvražděni knížecím rodem Přemyslovců. Přemyslovci je potom darovali v souladu s udělováním panovnických držav v léno členům panovnické družiny a získávali území od vládnoucích Přemyslovců jejich družiníci - Vítkovci.

Roku 1302 vymřela krumlovská větev Vítkovců. Krumlovské panství v té době tvořila již poměrně rozvětvená síť hradů a poddanských městeček, které byly zdroji četných šlechtických příjmů. Člen další vlivné větve rodu Vítkovců, Jindřich z Rožmberka, si na králi Václavu II. vymohl porušení práva odúmrti a převedení krumlovských panství do držení Rožmberků. Ti také posléze učinili Krumlov hlavním sídlem svého rodu. Po rodu Rožmberků získal panství rod Habsburků v roce 1601 a v roce 1622 jej daroval rodu Eggenbergů (dodnes se vyrábí pivo s tímto názvem v Českém Krumlově). Po vymření tohoto rodu v roce 1719 dědí panství rod Schwarzenberků.

Vzhledem k tomu, že město si kupodivu zachovalo svůj původní vzhled od středověku, je mu od poloviny 60. let 20. století věnována významná péče o uchování památkové hodnoty města Český Krumlov (roku 1963 vyhlášena městská památková rezervace), které je dnes zařazena do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (od roku 1992).

Upravila ze zdroje www.ckrumlov.info Ota Pačesová

Liberec

Konečně jsem se setkala s Jaruškou Žákovou. Nastal totiž čas světla a bude trvat do podzimu. Těším se, že s Jaruškou zažijeme velké dobrodružství. Mělo by mít několik dějství.

První se odehraje na našich vycházkách. Možná potkáme někoho, kdo nám hodně zamotá hlavu. Naposledy jsme šly po Sváteční cestě (cesta z Jiřetína do Smržovky), foukalo, až nám odlétaly hlavy. Proti nám šel pán a pravil: „Jako na Sibiři“. A tak mě napadlo, že v létě půjdeme po té samé cestě a ten samý pán řekne: „Jako na Sahaře“. Každou chvíli budeme někde jinde. Nemusíme se ani vydávat do světa. Jen tak přemýšlím, kde vezmeme moře. Ale abych něco nepřivolala.

Druhé dějství si zahrajeme doma, když budeme drhat a snažit se, aby naše práce co nejlépe vypadala. Budeme sakrovat, dštít oheň a současně se budeme v plaméncích tohoto ohně otáčet na rožni s velkou radostí, když se nám práce povede.

Třetí dějství se odehraje opět venku, protože součástí vycházek bude výtvarná činnost v přírodě v duchu „Co nám nabízí příroda“. Nechci zatím více prozrazovat, ale určitě vám to co nejdřív řeknu. Vlastně řekneme.

Marcela Machovičová

zpět na obsah

Aktuálně před uzávěrkou

Slečna Jaruška Dvořáková nám zaslala zajímavou pozvánku na akci pro zrakově postižené s názvem Tmavomodrý festival, který se koná ve dnech 13. a 14. května 2011 v Brně. Jedná se o mezinárodní hudební přehlídku zrakově postižených dětí a mládeže, jejíž součástí je výstava kompenzačních pomůcek TyfloCentra Brno, o.p.s. Mezi vystavovateli jsou také výtvarná dílna pro zrakově postižené HapAteliér, košíkařské výrobky z Dědiny, škola výcviku vodicích psů SONS ČR a mnoho dalších. Festival je věnován také výpočetní technice pro zrakově postižené. Bližší informace naleznete na www.centrumpronevidome.cz/tmf. Pokud nemáte možnost se na výstavu vydat s doprovodem, lze si objednat průvodcovskou službu v Brně, telefon 774 715 093 nejpozději do 29. dubna 2011.

zpět na obsah

Zajímavosti

Neviditelná výstava

Chcete se pokusit vcítit do života osob se zrakovým postižením, využít pomoci druhé osoby (asistenta) a zapojit zbylé smysly? Právě pro vás je určena Neviditelná výstava, která má za cíl objevit každodenní život lidí se zrakovým postižením. Výstava je přístupná veřejnosti po dobu dvou let a naleznete ji na Novoměstské radnici v Praze. Součástí výstavy je otestování si pohybu ve městě, v lese, jak se například chovat v restauraci a to sice v úplné tmě. Ale také si můžete vyzkoušet nejrůznější pomůcky, které osoby se zrakovým postižením ve svém životě běžně využívají jako své pomocníky a nebo pro volný čas. Určitě se tam půjdeme s klubem podívat.

Upraveno ze zdroje www.tyden.cz

Nevidomí mohou vidět fotografie

Vědci ve městě Arizona vytvořili unikátní software umožňující osobám se zrakovým postižením prohlédnout si tváře na fotografiích a to sice za pomoci reliéfně vytisknuté fotografie z hmatové tiskárny. Portrét na fotografii je sestaven z jednotlivých bodů, aby se dal při dotyku rozpoznat. Software nalezne nejhlavnější orientační body portrétu a následný výtisk fotografie je pro osobu se zrakovým postižením lépe čitelný. Bývá to vždy obrys obličeje, oči, obočí, ústa a samozřejmě také nos. Tyto části obličeje potom hmatová tiskárna vytlačí mnohem výrazněji. Problémem je však vysoká cena takovýchto tiskáren a programů. Doufejme, že jednou bude tento vynález součástí každé domácnosti u osob se zrakovým postižením, jako má intaktní populace svou tiskárnu a počítač. O projektu informoval také web Discovery News.

Upraveno ze zdroje http://vtm.zive.cz/aktuality/nevidomi-mohou-videt-fotografie

zpět na obsah

Nabídka pro čtenáře

Před nedávnem jsem navštívila v kině film Králova řeč. Tento film získal Oskara za nejlepší film roku. Byla jsem z něj opravdu nadšená, herecké výkony byly tak dokonalé, že jsem se úplně ztotožnila s hlavními hrdiny a prožívala s nimi těžké, ale i radostné chvíle. Film byl natočen podle stejnojmené knihy, která u nás vyšla v únoru letošního roku. Jejími autory jsou Peter Conradi a Mark Logue. Ocituji zde, co jsem si o knize přečetla na www.kosmas.cz.

Nesmělý Albert, vévoda z Yorku, je mladší syn britské panovnické rodiny, Lionel Logue zase neortodoxní logoped z Austrálie. V říjnu 1926 tuto nesourodou dvojici svede dohromady vévodovo koktání, které fatálním způsobem poznamenává "Albieho" veřejné projevy - a výsledkem je jeden z nejpozoruhodnějších příběhů první poloviny 20. století. Australskému terapeutovi se netradičními metodami nejenže podaří královského potomka rychle připravit na významný projev u příležitosti otevření nového australského parlamentu v Canbeře v roce 1927, ale především ho díky další spolupráci připraví na neočekávaný nástup na trůn v roce 1937 i na následné zvládání mimořádně náročných povinností. Kniha Králova řeč vychází z deníku logopeda, který s králem Jiřím VI. navázal přátelský vztah, a přináší fascinující pohled do zákulisí ostrovní monarchie v době, kdy britská říše procházela nejtěžší krizí.

Martina Hanusová

zpět na obsah

Literární okénko

Pálení čaroděnic 30. 4. noc plná kouzel a čar

Z Brna - Chrlic nám poslali zajímavý článek manželé Klemerovi.

Poslední dubnová noc je již tradičně spojována s tzv. upalováním čarodějnic. Rozhoří se tisíce ohňů a vater, u kterých se sejdou lidé především kvůli světským radovánkám, jako je opékání buřtů, alkoholu, lampionovému průvodu a zábavě. Zvláštní pozornosti se přitom dostává hasičům. Málokdo tuto noc ještě spojí s magickými rituály, na něž věřili naši předci, kteří jim přisuzovali obrovskou moc. Ve většině křesťanských zemích je právě ten den spjat s ochranou před čarodějnicemi, kdy se především na kopcích pálí ohně a v nich zlé čarodějnice. Znamená to také odchod zlé paní zimy - smrtky a začátek - narození křehkého jara. Daleko mocněji je však smrt zimy vnímána až na 1. května, kdy se vynáší Morana.

Již dávno jsme zapomněli na obyčeje naší země, pojďme si je připomenout. Lidé v historii byli samozřejmě ovlivnění strachem z pověr. Pravidelné svátky ovšem měly velmi dávný původ. Strach před církví tradice pokroutí. Filipojakubská noc nebo-li valpuržina noc je noc plná kouzel a čar. Podle dochovaných písemností mají především zlé síly větší moc než jindy a lidé před nimi musí ochránit nejen sami sebe, ale i své domácnosti a dobytek. Podle etnologů mají tyto tradice svůj původ u předkřesťanských pastevců, kteří považovali 1. květen za počátek nového půlročí, kdy docházelo k přechodu ze studeného období do teplého a doposud ustájený dobytek byl vyhnán na pastvu. Rychlý přechod ale pro dobytek představoval obrovské zdravotní riziko, které pastevci přisuzovali zlým silám. Toto jsou opatření, jež měla chránit před zlými silami.

Dokonalý úklid celého hospodářství, jelikož čarodějnice vyhledávaly nepořádek. Na práh domu se sypaly hřebíky, písek nebo drny trávy - aby je čarodějnice musely nejprve spočítat a tím se zdržet a nemoci čarovat. Na zárubně dveří se svěcenou křídou dělaly tři křížky. Stavení se ozdobilo pichlavými zelenými větévkami. Nad vrata, dveře se dávaly ochranné byliny - černobýl, ratolesti lípy. Stavení se kropilo svěcenou vodou. Ochranu měla zajišťovat i čára nebo tajuplný nápis svěcenou křídou. Nejjistější však bylo čarodějnice upálit.

Vtip do Paprsku

"Dědo jak slyšíte s tím přístrojem pro nedoslýchavé?" ptá se doktor pacienta. "Výborně pane doktore, od té doby co ho mám, jsem už třikrát měnil poslední vůli."

Ota Pačesová

zpět na obsah

Výročí

V měsíci dubnu oslaví svůj svátek paní Irenka Šepsová, paní Marcelka Machovičová a pan Jiří Javůrek. Za celý KPČH přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.

zpět na obsah

Co nám chutná

Plněné bramborové knedlíky pečené v troubě

Postup přípravy: Připravíme si těsto dle návodu na sáčku, nakrájíme salám a škvarky, opečeme cibulku na sádle. Těsto rozválíme na plát, posypeme salámem a škvarky, přidáme orestovanou cibuli a zatočíme jako závin. Zabalíme do alobalu a přendáme na plech. Pečeme cca 40 minut na 180 stupňů. Po 20-ti minutách válečky otočíme, aby odspodu nebyly připečenější.

Dobrou chuť Marcela Machovičová

Pomazánka

Přednost jara je v tom, že nabízí velké množství čerstvé zeleninky. Například pažitku, ruskou cibuli, ředkvičku. Není proto nic snazšího a lepšího než si připravit zdravou pomazánku. Do tvarohu vmíchám nasekanou pažitku, cibulku a petržel kudrnku. Osolím, opepřím. Kdo chce, může přidat lžící majonézy nebo lžící másla, nejlépe Floru.

Já to ale řeším tak, že chleba namažu máslem. Pak přidám tvaroh. Na tvaroh položím kolečka ředkvičky. Zapíjím podmáslím. Nejvíc mi ovšem chutná tvaroh s nasekaným koprem. O tom ale někdy jindy.

Kuchtička Marcela Machovičová

zpět na obsah

Kontakt

Klub přátel červenobílé hole o. s.
IČO: 26999960
Adresa: Přemyšlenská 13, 182 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz

  • Liberec - Marcela Machovičová 460 05 Liberec
    e-mail: Machovicova@seznam.cz
    telefon: 485 113 223
  • Praha - Ota Pačesová Přemyšlenská 13, 182 00 Praha 8
    e-mail: pacesova.ota@volny.cz
    mobil: 775 164 190
    telefon: 284 691 012
zpět na obsah
(c) 2007 KPČH o. s. - webdesign jarha (externí odkaz)