Paprsek ze tmy Květen 2020

Úvodní strana > Paprsek ze tmy > Paprsek ze tmy Květen 2020

Vydává - Klub přátel červenobílé hole z. s.

Obsah


Poznámka nad čarou

Jak vznikly měsíce

Tím, jak pojmenováváme jednotlivé měsíce, jsme ve světě poměrně jedineční. Vezměme si pro ilustraci třeba takový pátý měsíc roku: tomu se v angličtině říká may, v němčině Mai a ve slovenštině máj. V češtině jej však navzdory této široké shodě nazýváme květen. Ten přitom rozhodně není jediným měsícem, pro nějž se v naší mateřštině vžil název, jenž se do značné míry vymyká celosvětovému trendu. Buďme na tuto originalitu českého jazyka hrdí. Rozhodně by však nebylo od věci, kdybychom také měli jasno v tom, jak české názvy měsíců vznikly. Pokud vás tedy zajímá, proč říkáme únoru únor nebo kde se vzalo slovo prosinec jakožto označení dvanáctého měsíce v roce, čtěte dál. Následující řádky se budou věnovat právě původu názvů měsíců.

Leden – Prvním měsícem v roce je leden. Jedná se o měsíc zimní, který máme spojený se sněhem, mrazem a samozřejmě také ledem. Název tohoto měsíce je odvozen právě od slova led.
Únor – Únor etymologicky souvisí se slovesem nořit. Název vznikl na základě toho, že ve druhém měsíci začíná led pomalu tát a noří se do vody.
Březen – Slovo březen bylo odvozeno od podstatného jména bříza. Právě v březnu totiž břízy raší.
Duben – S dubnem je to velice podobné jako s jeho předchůdcem březnem. I slovo duben je odvozeno od podstatného jména označujícího listnatý strom – v tomto případě jde samozřejmě o dub. Duben je zkrátka měsícem rašení dubů.
Květen – Květen získal svůj název podle toho, že se jedná o označení měsíce, v němž se příroda probouzí a dává to najevo mnoha rozličnými květy.
Červen – Proč se červnu v češtině říká právě červen, není tak úplně jasné.
Etymologická bádání přišla hned s několika vysvětleními:

  • v tomto měsíci se lidé často setkávali s červy v ovoci
  • právě v tomto období se sbíral červec (druh hmyzu, z nějž se získávalo barvivo)
  • pro tento měsíc je typická červená barva, kterou se vyznačuje celá řada dozrávajících plodů (třešně, višně, jahody, maliny...).

Jiří Rejzek uvádí ve svém etymologickém slovníku, že nejpravděpodobnější je třetí zmíněná možnost.
Červenec – Slovo červenec je motivováno stejně jako červen. I v tomto letním měsíci máme všude kolem sebe červenou barvu. Naši předci slova červen a červenec často zaměňovali, takže červen mohl klidně následovat po červenci a být sedmým měsícem v roce. Podobný problém býval i v latině, která má také označení šestého a sedmého měsíce velice podobná (Junius a Julius).
Srpen – Osmý měsíc získal v češtině svůj název podle srpu. Jedná se totiž o „srpný měsíc“, tedy měsíc žní. V tomto období se zkrátka sklízela úroda, což se dělalo právě srpem.
Září – Slovo září nevzniklo podle toho, že by v tomto měsíci nějak silně zářilo slunce. Všichni přece moc dobře víme, že v září už je po prázdninách a léto nám dává pomalu, ale jistě sbohem. Pojmenování vzniklo ze slovního spojení za říje (ve staročeštině za řuje). V tomto období totiž začíná být divoká zvěř v říji (někteří jeleni v září už zařijí, tj. zařvou).
Říjen – Hlavním měsícem, kdy je zvěř v říji, je však říjen. A právě proto mu také říkáme tak, jak mu říkáme.
Listopad – V tomto případě je motivace zcela zřejmá. Listopad je typickým podzimním měsícem, a jak víme, na podzim padá listí ze stromů.
Prosinec – Poslední měsíc v roce se jmenuje prosinec nejspíše podle slovesa prosinoti, jehož významem bylo „problesknout, prosvítat“ (od slova sinati, tj. „svítit, zářit, blýskat se“). Slunce totiž v této době probleskuje mezi mraky a také přichází zimní slunovrat, díky čemuž začínají být dny delší a světlejší. Lidé pak někdy název prosince dávají mylně do souvislosti i s prosem (prý se v této době hodně jedla prosná kaše), prasaty (podle toho, že koncem roku se dělávalo hodně zabijaček) či se slovesem prosit (na základě souvislosti s vánočním koledováním). Jedná se však o příklady takzvané lidové etymologie (nevědecké, neověřené výklady původů slov, které jsou založeny jen na intuici či bujné fantazii nezasvěcených lidí).

Úplněk nastane 7. května ve 12.45 hodin.

zpět na obsah

O čem přemýšlíme

Jak trávím karanténu

Dnes tedy napíši článek, byla o tom v Paprsku výzva, ale nevím, zda bych ho do časopisu dávala, protože než vyjde nové číslo, tak by třeba mnozí litovali, že jim nikdo nedal další tipy. Možná bych to vyvěsila na web klubu pod názvem Návrhy, jak trávit čas v karanténě. Do časopisu bych to dala jako zajímavost později. Záleží na vás, jak s tím naložíte, zda to rozešlete mezi další klubáky. Takže: Poslouchání audioknih, nebo komentovaných filmů, které zasílají nahrávači na konferenci KF – komentované filmy, tam je potřeba se přihlásit u pana Bajtla, tuším, že je správce konference, jako všech ostatních na Braill netu.

Já osobně navlékám korálky, zatím jsem navlékla pro sebe náramky a náhrdelník, kamarád mi radí, abych to dal i na Aukro, zatím nevím, korálků moc nemám, snad, až se setkáme, nebo poprosím přítele, aby to vyfotil a paní Pačesové to poslal, aby to viděla. Další typ je kultura online – o tomhle jsem taky chtěla psát. Fidlovačka čte Draculu po Skype www.fidlovacka.cz V Divadle V Dlouhé čtou z knížky O líné babičce, kterou hrají, ale teď ji čtou, já jsem první díl neslyšela, bude to zajímat především děti, ale kdo ví, dospělí se k nim přidají. www.divadlovdlouhe.cz V divadle Na Vinohradech představují téměř celý repertoár každý den, kromě neděle od 20 hodin. www.divadlonavinohradech.com. Každý čtvrtek živě Na Vinohradech mají naživo představení Bez líčidel, nikoli bez roušek, je to talkshow s hosty.

V Ungeltu už četli od začátku karantény, Co za to stálo. Z knížky rozhovorů s panem Kopeckým rozmlouval pan Hain, který knížku také četl, pak byl muzikál Láska jménem Einodis, koupí CD v pokladně lze Ungelt podpořit a dnes začíná v Ungeltu živá talk show s hosty, které si pan ředitel pozve. www.divadloungelt.cz. Zbývá ještě Švandovo divadlo, divadlo Na Jezerce a třeba divadlo v Celetné, kde hrají Mikulášovy patálie, ale tam jsem nekoukala a nestíhala bych to.

Dopoledne každý den kromě víkendu běží UčíTelka, zábavně vzdělávací program, tak se koukněte, pokud máte děti, nebo jako já, chcete vědět, co probírají a občas někdo zavolá, jako mě sestra, že by chtěla něco vysvětlit. Tak ode mě vše a držte se. Obědy mi vozí, takže občas umyji nádobí, s přítelem jdeme nakoupit a jinak si volám s rodinou a prostě musíme to všichni zvládnout. Omlouvám se za chyby, chci, abyste si tento mail co nejdřív někdo přečetl a využil nějakou možnost, kdyby nevěděl, co dělat. Já si nechávám zasílat novinky z divadel, ale někdy to chodí všelijak, a občas mi něco unikne. Smůla, že jsem nenapsala dřív tento článek. Tak posílám do světa.

Jarka Dvořáková

V nemocnicích chybí krev. Nebojte se a přijďte, vyzývají lékaři dárce

Pandemie koronaviru takřka zastavila život v celé řadě odvětví. Nejinak tomu bylo i ve zdravotnictví, které všechny síly napnulo k vytvoření kapacit, jež měly pomoci zvládnout nápor nemocných. V posledních dnech se ale nemocnice chystají k návratu do běžného režimu včetně operací a k tomu potřebují mít i zásoby krve. Vyzývají proto dárce, aby se nebáli a přišli pomoci. Na výzvu se rozhodl zareagovat i reportér Práva. Je pátek ráno a stojím před boskovickou nemocnicí. Cestu na transfuzní oddělení znám dobře, darovat nejdu poprvé, ale tentokrát je všechno jinak. Hlavní vchod je uzavřený a každý, kdo do nemocnice míří, musí projít přes vrátnici. U vedlejšího vstupu čekají dvě zdravotnice v ochranných oblecích. Každému příchozímu měří teplotu a zjišťují, proč do špitálu vůbec přichází.

Displej teploměru mi ukáže 35,9. Jedna ze zdravotnic píše údaj na lísteček a vtiskává mi ho do ruky. „Na transfuzním nemají teploměr, tak jim to tam dejte,“ vysvětluje mi. Vcházím do nezvykle ztichlé budovy nemocnice. Jindy na chodbách potkávám desítky lidí, mnozí se srdečně baví a svěřují se se svými bolestmi, teď je tu jen pár postav s rouškami na tvářích, které se snaží držet odstup. „Oproti tomu, jak to tady bylo třeba před dvěma týdny, je to přitom docela frmol,“ říká s úsměvem, který jen tuším pod rouškou, jedna ze sester. Hned za dveřmi transfuzního oddělení odevzdávám papírek s naměřenou teplotou a na oplátku dostávám poučení o nemoci covid-19. „Vrátil jste se z rizikové oblasti nebo jste se setkal s někým nakaženým?“ táže se mě sestra. Vrtím hlavou, že ne, a mohu postoupit ke klasickému vyplnění dárcovského dotazníku.

Při zaškrtávání odpovědí po očku pozoruji ostatní lidi, kteří dorazili darovat krev či plazmu. Cestou na oddělení jsem totiž přemýšlel, jestli dostanu před odběrem od vlídné paní kantýnské čaj a rohlík a po odběru kafe a tatranku. A pokud je dostanu, jak se přes roušku občerstvím? Řeším to stejně jako všichni okolo. Lidí je tu viditelně méně, a tak je snadnější dodržovat rozestupy, pak sundat roušku, vypít čaj, sníst rohlík a rychle zas roušku nasadit. Primářka oddělení Olga Klímová mi říká, že i v boskovické nemocnici se chystají znovu začít operovat, a potřeba krve tak bude stoupat. „Musím říci, že dárci se nebáli a chodili. Po celou dobu volali, jestli mají přijít. Museli jsme je i odmítat, krve nebylo tak moc potřeba. Všem našim dárcům moc děkujeme,“ vysekla poklonu primářka.

„Teď už se zase budeme rozjíždět, znovu odebíráme také plazmu, a tak budeme dárce potřebovat. Chystáme se je intenzivněji oslovovat, snad budou moci chodit, třeba i proto, že se zase spouští provoz v některých firmách a nevím, jak to budou mít s uvolňováním ze zaměstnání,“ dodává primářka. Po odběru kontrolní kapky krve a dalším nezbytném vyšetření už po chvíli sedím na odběrovém lehátku a pozoruji, jak se plní vak s mojí krví. Za pár minut je po všem a po občerstvení a krátkém odpočinku zanedlouho opouštím nemocnici. Míjím se zrovna s přijíždějící houkající sanitkou záchranné služby. Kdo ví, třeba moji krev bude zrovna teď někdo potřebovat. Nedostatek krve trápí i pražské nemocnice.

Pravidelné dárce krve i nováčky oslovují i pražské nemocnice, které se vracejí do normálního režimu a čekají je operace, které byly kvůli koronaviru odsunuty. „V souvislosti s nastalou situací pozorujeme úbytek dárců,” přiznala Novinkám lékařka Transfuzního oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí Veronika Hanzíková. „Je potřeba, aby zásoby byly větší. Prosíme dárce, aby se nebáli a na odběry přišli,“ říká lékařka s tím, že nemocnice zajistila vše potřebné, aby nikdo nebyl ohrožen nakažením koronavirem.

Zdroj: www.novinky.cz

Superpotravinami proti koronaviru? Testy jasně ukázaly, jestli pomáhají

Už od prvních zmínek o novém koronaviru koluje po internetu řada fám, jak se před nákazou ochránit. Mluvilo se o česneku, pití alkoholu, případně o pití horké vody, extrém byla rada o pití chloru. Zmiňován bývá zvýšený příjem superpotravin v doplňcích nebo stravě. Třeba kurkuma, zázvor nebo skořice jsou oblíbeným tématem internetu i mimo čas pandemie. Belgická organizace Test-Achats a spotřebitelská organizace dTest varovala před přeceňováním superpotravin v době pandemie. Belgická organizace Test-Achats zvolila jako příklad nápoj kurkumové latte neboli zlaté mléko. Jeho základními ingrediencemi jsou mléko, kurkuma, zázvor a skořice, ke kterým se obvykle přidá kardamom a med. Je to bezpochyby výživný nápoj, má však vliv na imunitu?

Imunitní systém zajišťuje schopnost organismu odolávat nemocem. Vzhledem k tomu, že tělo musí čelit prakticky nepřetržitému působení různých mikroorganismů (bakterie, viry, plísně, parazité), jde o nekonečný boj. Mechanismy imunitních reakcí jsou složité a dosud nejsou zcela prozkoumané. Rozhodující je, že se imunitní systém nechová jako jeden společný celek, má svou dynamiku a souběžně v něm probíhá mnoho různých procesů. Pro jeho správnou funkci je nutná rovnováha a harmonie.

Imunita s věkem slábne. Snaha o posílení imunitních buněk je komplikovaná. Buňky navíc reagují odlišně podle ohrožení, kterému čelí. Na které se zaměřit a v jakém měřítku? Vědci neustále studují účinky stravy, fyzické aktivity, věku, stresu nebo dalších faktorů na imunitní reakce. Imunita s věkem slábne. Infekce dýchacích cest, chřipka a pneumonie patří mezi hlavní příčiny skonu lidí starších 65 let. Mnoho studií ukázalo, že u seniorů je vyšší pravděpodobnost nákazy a úmrtí na infekční choroby. Tento smutný fakt dokazují i statistiky provázející současnou koronavirovou pandemii. Nedostatek některých vitaminů a minerálů (například zinku, železa, selenu, mědi, kyseliny listové, vitaminů A, B6, C nebo E) může ovlivňovat imunitní reakce. Stále však nejsou žádné důkazy, že by některé koření skutečně zvyšovalo imunitu nebo dokonce chránilo před různými chorobami.

Pomůže kurkuma proti koronaviru? Kurkuma, zázvor a skořice jsou bohaté na protizánětlivé složky a antioxidanty, které chráníuňky před poškozením v důsledku oxidačního stresu. Mohou sice obecně prospět, ale nikdy nebylo spolehlivě prokázáno, že by měly pozitivní účinek proti bakteriálním či virovým infekcím. Antivirový účinek kurkuminu, aktivní složky kurkumy, se projevil ve výzkumech in vitro, tedy pouze v laboratorních podmínkách. V reálu se tyto poznatky zatím nepotvrdily. To, že zřejmě zvyšuje hladinu protilátek v krvi, neznamená, že má příznivý účinek na celkovou imunitu organismu. Podobné je to se skořicí a její nejslibnější složkou, skořicovým aldehydem. Antibakteriální a protiplísňové účinky se prokázaly in vitro, ale dostatečné klinické studie k jejich potvrzení u lidí neproběhly. Účinek zázvoru na lidský organismus sice zkoumán byl, ale výsledky příslušných výzkumů jsou nespolehlivé. Potraviny užívané jako koření jsou konzumovány ve velmi malém množství. Mimoto mají obecně nízkou biodisponibilitu, tedy míru, ve které je tělo umí využít. Nepřeceňujte superpotraviny. Nepřeceňujme možnosti superpotravin a zařazujme je do svého jídelníčku pouze jako součást pestré stravy. Nutričně bohaté superpotraviny patří do vyvážené zdravé stravy, ale nejsou řešením v době epidemií a nechrání před nákazou. Imunitní systém je složitý mechanismus a samospásný způsob ochrany zdraví neexistuje.

Zdroj: www.blesk.cz

zpět na obsah

Klubové aktivity

Vážení přátelé,
přinášíme Vám pár informací, jakým způsobem postupovat, pokud budete potřebovat od Vašeho ošetřujícího lékaře (praktika či specialisty) předepsat léky, které pravidelně a dlouhodobě užíváte, nebo pokud budete potřebovat předepsat nějaký zdravotnický prostředek např. bílé hole, některé diabetické zdravotnické prostředky či jiné zdravotnické prostředky. Ministerstvo zdravotnictví se dohodlo se zdravotními pojišťovnami na některých opatřeních, která by měla pomoci osobám se zdravotním postižením a seniorům v době, kdy se oprávněně obávají osobních návštěv ve zdravotnických zařízeních z důvodu koronavirové epidemie.

Potřebujete-li předepsat léky, které pravidelně a dlouhodobě užíváte na Vaše onemocnění, není nutné, abyste k Vašemu lékaři osobně chodili. Je možné Vašeho lékaře telefonicky či emailem kontaktovat a požádat ho o vystavení receptu. Váš lékař může potřebný lék předepsat a recept Vám zaslat formou e-receptu nebo Vám může kód receptu zaslat sms zprávou či prostřednictvím emailu. Potřebujete-li předepsat zdravotnický prostředek, u něhož není vyžadován souhlas revizního lékaře zdravotní pojišťovny, může Vám lékař, který bude zdravotnický prostředek předepisovat, zaslat poukaz na zdravotnický prostředek poštou na Vaši adresu.

Pokud budete potřebovat zdravotnický prostředek, u něhož je souhlas revizního lékaře požadován, zašle předepisující lékař na zdravotní pojišťovnu žádost o souhlas s uhrazením zdravotnického prostředku a poté Vám zašle poukaz na zdravotnický prostředek na Vaši adresu. Objeví-li se u Vás nějaký nový zdravotní problém a nebudete-li se cítit s ohledem na Váš zdravotní stav na osobní návštěvu Vašeho lékaře, můžete s ním Váš problém konzultovat emailem či telefonicky. Na základě realizované konzultace Vám může ošetřující lékař zaslat potřebný lék formou e-receptu nebo Vám může kód receptu předepsat např. sms zprávou či emailem.

Zde si dovoluji doporučit, abyste s Vaším ošetřujícím lékařem prokonzultovali, zda postačí telefonická či emailová konzultace nebo zda bude nutné, abyste se na osobní konzultaci dostavili, aby nedošlo z důvodu emailové či telefonické konzultace k nedostatečném posouzení Vašeho zdravotního problému.

Výše popsané způsoby předepisování léků a zdravotnických prostředků a konzultací s Vašimi ošetřujícími lékaři by měly platit minimálně po dobu platnosti mimořádných opatření spojených se současnou koronavirovou epidemií. Věříme, že Vám tyto informace alespoň trochu pomohou v této nelehké době.

Marek Müller tajemník +420 608 780 703

zpět na obsah

Aktuálně před uzávěrkou

Braillský papír jako filtr kapének

Bylo zjištěno, že velmi vhodné fyzikální vlastnosti pro zadržování kapének s potenciální virovou infekcí má překvapivě běžný braillský papír používaný ve velkokapacitních braillských tiskárnách. Tyto unikátní vlastnosti má braillský papír díky své větší gramáži a speciální povrchové úpravě. Pokud tedy lidé mají látkové roušky s kapsičkou, nemají však nano-filtr, který by do kapsičky vložili, mohou účinnost roušky výrazně zvýšit právě vložením nepoužitého braillského papíru. V Česku je dnes jedinou organizací s významnějším množstvím braillského papíru Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana Ve smečkách 15, Praha 1 telefon: +420 245 501 562 Mobil: +420 773 785 323.

František Eliáš

Příručka Rádce pacienta pomůže vyznat se ve zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví vydává novou příručku Rádce pacienta 2020, která má pomoci pacientům v lepší orientaci ve světě zdravotnictví. Publikace se zaměřuje na bezpečí pacientů, jejich práva či kvalitu poskytovaných zdravotních služeb. Čtenáři najdou i důležité informace, které mohou vést k záchraně života – ať už jde o první pomoc nebo důležitá telefonní čísla. Poradí jim, jak se chovat při pobytu v nemocnici a jak se na něj připravit. Příručka také obsahuje praktické informace o lécích nebo například prevenci. Základem brožury je vydání z roku 2016. Je ale aktualizované o změny, které nastaly v oblasti nakládání s osobními údaji pacientů a zákonných zástupců, vzdělávání sester, předepisování a vydávání léčiv, péče v posledním stádiu života a mnoho dalších. Jsou rozšířeny kapitoly pojednávající o zdravotnické dopravní službě, stravě v nemocnici, právech dítěte nebo právech osob se zdravotním postižením. Doplněny byly také informace o lázeňské léčebně rehabilitační péči a pohotovosti. Publikace je zatím ke stažení na stránkách ministerstva zdravotnictví. Připravuje se tištěné vydání, které bude pro pacienty zdarma ve zdravotnických zařízeních.

Zdroj: www.i60.cz

Mýtus o uzrávání onemocnění bohužel může nakonec vést až ke ztrátě zraku

K jednomu z mýtů týkajících se očních vad patří i ten, že jsou spojeny s věkem. Problémy se zrakem přitom mohou mít i novorozenci. V Česku trpí každé dvanácté dítě ve věku do čtyř let oční vadou. Některé vady samy po čase zmizí, s jinými je třeba navštívit očního lékaře. Mezi lidmi také stále koluje mýtus, že šedý zákal potřebuje takzvaně uzrát. Při dnešních postupech to je nesmysl. V jednom roce jsou děti oproti dospělým schopny zaostřit jen na 30 procent. Zrak se vyvíjí až do sedmi let. U malých dětí patří mezi nejčastější oční vady šilhání, dalekozrakost, tupozrakost, krátkozrakost a astigmatismus. Určitý stupeň dalekozrakosti se vyskytuje téměř u všech novorozenců, ale postupem věku většinou vymizí.

Občas se může stát, že jedno oko krátce zašilhá, ale zhruba do jednoho roku je občasné šilhání normální. Do čtyř let je dítě s oční vadou nebo dítě, které začne šilhat, nejvíce ohroženo tupozrakostí. U malých dětí se také často objevují záněty spojené s nedostatečnou průchodností slzných kanálků.

U dítěte by měl problémy se zrakem odhalit už pediatr. Pokud se ale rodičům zdá, že má jejich dítě problém například se sledováním různých předmětů, neměli by otálet, neboť je třeba vyrazit k očnímu lékaři. Příznaků, jak rozpoznat oční vadu u dítěte, je mnoho. Patří k nim například občasné šilhání, nepřirozený sklon hlavy – dítě tak může vyrovnávat určitý typ šilhání, pravidelné přivírání jednoho oka, světloplachost nebo nulová reakce na světlo. Rozpoznat oční vadu je možné i podle odlišností přímo v oku. Varováním by měla být bělavá či žlutě zářící zornice, velká nehybná zornice při dopadu světla, zvláštní odlesky v zornici nebo viditelné kmitavé pohyby očí a bloudivé pohyby očí.

K dalším signálům patří časté mnutí očí, nezájem o drobné detaily na obrázcích, snaha sedět co nejblíže televizi, špatná lokalizace předmětů, kvůli níž dítě sahá mimo nabízené předměty, mhouření očí, častější zakopávání, pády nebo nárazy do nábytku. U větších dětí by pak mělo na případnou oční vadu rodiče upozornit psaní velmi blízko podložce nebo časté bolesti hlavy. S přibývajícím věkem se oční vady prohlubují a objevují se nové. Oči rostou a mění se až do 18 let. V tomto věku je běžná dalekozrakost, tupozrakost, či astigmatismus. Nově se může rozvíjet krátkozrakost, běžnější jsou záněty očí a vady vzniklé následkem úrazu. Po 40. roce začíná presbyopie – zhoršené vidění při čtení a z toho plynoucí potřeba brýlí na čtení. V tomto věku by lidé měli dbát na pravidelné návštěvy očního lékaře kvůli možnému vzniku zeleného zákalu.

Po padesátce se častěji objevuje šedý zákal. Jeho operace je dnes nejčastějším zákrokem na světě. Jen v Česku je jich provedeno ročně přes sto tisíc. Pokud se onemocnění zanedbá, může vést až ke slepotě. Včasná návštěva očního lékaře je pro úspěšnou léčbu zásadní. Šedý zákal se projevuje zhoršením vidění do dálky i blízka. Léčit se dá jen operativně, tedy vyjmutím zakalené čočky a nahrazením umělou nitrooční čočkou. Věková hranice pacientů s šedým zákalem se stále snižuje. Onemocnění může postihnout i mladé lidi, děti nebo být dokonce vrozené.

Vzniknout může i po úrazu oka nebo dlouhodobém užívání některých léků. „Mezi lidmi stále koluje mýtus, že šedý zákal potřebuje takzvaně uzrát, aby byla čočka tvrdší a lépe se s ní lékařům pracovalo. To platilo před mnoha lety, kdy se k operaci používala zcela jiná technika, při současných postupech je to nesmysl,“ uvedl Pavel Stodůlka, český lékař specializující se na oftalmologii. Pokud je šedý zákal ponechán bez operace, může vést až ke slepotě. Ročně kvůli šedému zákalu ve světě oslepne 37 milionů lidí, většina v rozvojových zemích. V Česku se z důvodu šedého zákalu naštěstí neslepne.

Zdroj: www.prazskypatriot.cz

I ve znakové řeči se dá křičet nebo recitovat básně, tvrdí moderátorka

Roušky už otravují snad každého. Magazín Víkend zjišťoval, komu ztrpčují život nejvíce. Neslyšící televizní moderátorka Hana Wiesnerová překládá do znakového jazyka, namísto roušky, přes kterou není vidět mimika, raději využívá průhledný štít.

V mnoha ohledech to byl netradiční rozhovor. Vzhledem k aktuální situaci proběhl videopřenosem po Skypu. S pomocí tlumočnice. Mezi mnou a Hanou Wiesnerovou byl navíc kus plastu. Na ten průhledný štít nasazený na hlavu si musela v posledních týdnech zvyknout. Usměvavá neslyšící blondýna uvádí v České televizi zprávy ve znakovém jazyce. "Rouška znamená pro komunikaci nás neslyšících obrovskou komplikaci. Se štítem to taky není ideální, ale na nic lepšího jsme zatím nepřišli."

Můžete mi přiblížit, co pro neslyšícího znamená znakování v roušce? Těžko se to popisuje. Asi jako kdybyste vy slyšící s někým mluvil a na ústech měl tlumič. Sice se nakonec nějak domluvíte, úplně bez problémů to však nebude. Ve znakovém jazyce nese obličej spoustu gramatických informací. Pokud někomu nevidíte do tváře, porozumění dá mnohem víc práce.

Proto jste s kolegy v televizi začali nosit průhledné štíty? I my ve zpravodajství jsme zkraje dostali nařízeno používat roušku. Fungovalo to tak dva dny a bylo to strašné. S kostymérkami jsme vymýšleli všechno možné, třeba různé poloprůhledné roušky. Nakonec jsme se dostali k těmto štítům. Taky to má svoje. Při moderování mě to například omezuje v pohybu. Všechny předváděné znaky musí být větší, abych o štít nějak nezavadila. Zároveň užíváme spousty znaků, které fungují jen v kontaktu s tělem či obličejem.

Zdroj: www.idnes.cz

Ztráta sluchu trápí stamiliony lidí. Lidé si uši málo chrání

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že více než pět procent světové populace žije se závažnou ztrátou sluchu. Nutné je chránit si správně uši už v mládí.

Celosvětové náklady na neléčenou ztrátu sluchu byly před třemi lety odhadnuty na 750 miliard dolarů ročně. V zemích Evropské unie je pak ztráta sluchu jednou z nejčastěji hlášených nemocí z povolání. Jakmile dojde ke ztrátě sluchu, nelze ho už vrátit zpátky. Jestliže je překročen přípustný limit 85 dB, musí zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanci používali osobní ochranné pomůcky. Lidský sluch není schopen přizpůsobit se zvukům, jako je výstřel, úder bucharu, nýtovačky nebo výsekového lisu a může jít o velmi bolestivou zkušenost, která může způsobit okamžité těžké a trvalé poškození sluchu.

Prvním příznakem potíží se sluchem může být například zvonění v uších, ztráta rovnováhy nebo častější zapomínání. Někdy to lze poznat také tak, že se dotyčný neustále ptá "cože?". "Sluch je vhodné zkontrolovat kdykoli, kdy si postižený nebo jeho okolí všimne, že nedoslýchá, a to v jakémkoli věku," říká foniatr Lenka Hellerová. Až po vyčerpání veškerých možností, které by vedly ke snížení hluku, by ochrana sluchu měla být úplně poslední možností. Ochranné prostředky si pracovníci musí nejdříve vyzkoušet a zaměstnavatel je povinen jim vysvětlit, jak se tyto prostředky používají. Zároveň je odpovědný i za kontrolu, zda jsou tyto prostředky správně udržovány a používány. "Pokud potřebujete jen zakrýt vstup do zvukovodu, tak vám bude stačit sluchový chránič, sluchová zátka je naopak do sluchovodu vsouvána a sluchový mušlový chránič zakryje uši kompletně," vyjmenovává možnosti ochrany Leonard Mynář, šéf firmy Canis Safety, firmy, která ochranné pomůcky dodává. Lidé se často bojí, že se špatně domluví nebo neuslyší, co by měli, pokud budou ochranné pomůcky sluchu používat. I zde je však řešení.

"Hodně se používají sluchátka, která rozeznají hladinu hluku. Všechno utlumí, ale řeč nahrají a dokážou vám ji přehrát, takzvaně interkomují. Sám jsem je zkoušel, není to úplně nejlevnější varianta, ale funguje," dodává Mynář. Využití mají taková sluchátka při řízení těžkých strojů, nebo třeba i při obsluze křovinořezu nebo fukaru na listí.

I přes široké spektrum dostupných pomůcek, vynalézavost některých pracovníků nezná meze. Státní úřad inspekce práce při kontrolách v minulosti narazil například na případy, kdy pracovníci jako ochranu sluchu používali audio sluchátka pro poslech hudby v průběhu pracovní činnosti. To však k ochraně sluchu určitě nepomáhá, ba naopak. Z důvodu poslechu příliš hlasité hudby z chytrých telefonů, na koncertech nebo při sportovních událostech je jedna miliarda náctiletých a mladých dospělých po celém světě vystavena riziku ztráty sluchu, tvrdí Světová zdravotnická organizace.

Zdroj: www.metro.cz

zpět na obsah

Zajímavosti

Zajímavosti ze světa hmyzu

Dlouhým sosákem pronikne komár kůží oběti a vypustí do rány chemické látky, které zabraňují srážení krve. Pak začne sát. Krev sají pouze samičky, neboť potřebují živiny pro tvorbu vajíček. Samci si oproti tomu vystačí s nektarem květů.

Pranostika

Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.

Rady našich babiček

Aby sýr neokoral, zabalíme ho do plátna namočeného v osolené vodě a řeznou plochu potřeme olejem (tukem).

zpět na obsah

Nabídka pro čtenáře

Svátek Josef – Paměti kata Mydláře

Kniha se skládá ze dvou částí – první část je o životě zakladatele rodu Jana Mydláře, magistra medicíny a část druhá je o jeho synovi. Kniha začíná v roce 1582, kdy Jan Mydlář odchází z rodné Chrudimi studovat medicínu do Prahy. Nechal tam svou milou Dorotku, která se však provdá, porodí mrtvé dítě a poté otráví svého starého manžela. Jan jí chce pomoci z vězení, proto vstoupí do katovny, což pro něho znamená nejen ztrátu cti, ale i možnosti studovat. Kat, jeho rodina a pomocníci musejí sedět na odděleném místě v hospodě, nesmějí vejít do města stejnou branou, jako ostatní. Záchrana Dorotky se však nezdaří, je zakopána zaživa.

Jan tedy zůstává katovým holomkem a po smrti svého učitele se brzy stává nástupcem pražského kata. Jan zde nachází i svou lásku, Bětušku, se kterou se ožení a mají spolu 5 dětí. V knize jsou popisovány nejzajímavější hrdelní procesy, například s Eduardem Kellym či poprava českých pánů na Staroměstském náměstí v pobělohorském roce 1621. Další zajímavou epizodou je spolupráce s profesorem pražské medicíny Janem Jeseniem. Ten provedl, za pomoci Mydlářem věnované mrtvoly, první veřejnou pitvu v Praze a také pokus, kdy byla setnutá hlava odsouzeného přišita znovu k tělu. Po této operaci tělo ještě chvíli chodilo a pokoušelo se i mluvit. Jesenius rovněž potvrdil katovskou pověru, že si meč určuje svou oběť sám. Dlouho před svou smrtí prošel Jan Jesenius náhodou kolem meče, ten se pohnul a tímto mečem byl Jesenius opravdu sťat po Bílé Hoře. Všechny popsané procesy jsou i historicky podložené.

Po smrti Rudolfa II. je protestantům odebráno právo víry a začíná se na ně hon. V roce 1635 Jan Mydlář umírá a jeho řemesla se ujal nejstarší syn Jan. Prahu napadli Švédové, drancovali a zabíjeli. Kat pomáhal bránit Prahu. Tím si získal velký respekt u starosty, což vedlo nakonec k povýšení katovského stavu na úroveň všech ostatních lidí. Panstvo se však ke katovi chovalo stále stejně, jakmile ho nepotřebovali, byl pro ně jen lůza. Mladý Jan Mydlář se oženil s dívkou, kterou zachránil před znásilněním švédskými vojáky a měl s ní syna a dceru. Práce však bylo málo, proto si kat vydělával i prodejem bylinek a různých lektvarů, jako báby kořenářky. Kniha je historicky věrným zrcadlem tehdejší situace v Čechách. Končí třicetiletou válkou a také popravou katova syna, který se účastnil francouzského spiknutí.

zpět na obsah

Literární okénko

Sládek Josef Václav – Do dáli

Má otčino, má drahá otčino,
dražší mi všeho, čemu duše blízká,
čím oko mé kdy slzou zrosíno,
má otčino, mně po tobě se stýská.

Ach stýská, stýská po té tváři milé
jak dítěti se po náručí matky,
z níž vyrvalo se za svévolné chvíle
jdouc za vidinou v jiném světa díle
a se zklamáním chce a nemůž’ zpátky.

A bez útěchy bloudí cizí zemí
a nemá nic, než k vzchodu pohled němý
a jen tu noc s tím sněním o domovu
a jen ten vzdech, když probudí se znovu.

O domovino, domovinko v dáli,
kéž vyslovit mi lze, jak toužím zpět,
kéž to, co div že prsa mi nespálí —
leč marně, marně, řeč jest pouhý led,

s nímž prsou žár se spojiv slzu zroní —
ta novou v líc jen vrásku vyzebe
a skane, schne, ty nevíš ani o ní,
a já tu práhnu, hynu bez tebe.

zpět na obsah

Výročí

V měsíci květnu oslavili narozeniny Jaroslava Dvořáková, Ludmila Tremlová, Martina Hanusová, Liliana Slánská, Stanislava Kníchalová, Jana Šajnerová, Jan Šajner a Miloš Jungman, svátek pak Monika Růžičková, Jana Jungmanová, Jana Kellnerová, Jana Kroulová, Jana Skálová, Jana Šajnerová a Liliana Slánská. Všem srdečně blahopřejeme a přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.

zpět na obsah

Kvíz pro moudré hlavy

Správné odpovědi na předchozí kvíz:

Zikmund Winter, pivo Bakalář, dlaždičky – Rakovník
Fontána di Trevi, Romulus a Remus, antika – Řím
Beatles, dostihy, fotbal – Liverpool
Kožešiny, Podkrkonoší, rockový hudební festival – Trutnov
Atomium, Evropská unie, socha čůrajícího chlapečka – Brusel

Nový kvíz:

Pokuste se najít rčení s podobným významem, a to vždy jedno rčení pod číselným označením a druhé rčení označené písmenem.

1. Je v úzkých.
2. Z deště pod okap.
3. Co na srdci, to na jazyku.
4. Sláva mu stoupla do hlavy.
5. První vyhrání z kapsy vyhání.

a. Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil.
b. Nevidí si na špičku nosu.
c. Z bláta do louže.
d. Je mu ouvej.
e. Říká, co mu slina na jazyk přinese.

Správné odpovědi se dočtete v příštím čísle.

zpět na obsah

Co nám chutná

Banánová bábovka

Ingredience:
2 vejce, 200 g krupice, 150 g másla, 3-5 banánů, 1dl vody, 300 g polohrubé mouky, 1 lžička jedlé sody, lžička prášku do pečiva, 1/2 lžičky soli, 100 g vlašských ořechů

Příprava:
V míse šleháme cukr s tukem, vmícháme vejce a rozmačkané banány s vodou. Ještě 30 vteřin prošleháme a vsypeme promíchané ostatní přísady, a nakonec sekaná jádra ořechů. Těsto nalijeme do vymazané a moukou vysypané formy a pečeme ve středně horké troubě 35-40 minut. Můžeme zdobit citronovou polevou, bábovka zůstává dlouho vláčná a nevysychá.

Opičí bábovka

Ingredience:
200 g hladké mouky, 200 g polohrubé mouky, špetka soli, 15 g kvasnic, 40 g cukru krupice, 50 g másla, 1 vejce, 100 ml vlažné vody, 50 ml mléka, 1 lžíce rumu Poleva: 100 g másla, 110 g třtinového cukru, 2 lžíce mléka, 1 rovná lžička skořice, 70 g oloupaných nasekaných mandlí

Příprava:
V míse smícháme obě mouky a špetku soli, uděláme důlek, do kterého rozdrobíme droždí, posypeme lžičkou cukru a zalijeme vlažným mlékem. Necháme vzejít kvásek, přidáme vejce, rozpuštěné vlažné máslo, zbytek cukru, lžíci rumu a vlažnou vodu, zaděláme vláčné těsto, které necháme 40 minut kynout. V kastrůlku rozpustíme 100 g másla, 110 g třtinového cukru a 2 lžíce mléka, zahříváme, dokud se cukr nerozpustí, pak přidáme skořici. Vymažeme si sádlem bábovkou formu. Formu naplňte do 3, těsto hodně nabude.
Z vykynutého těsta vyválíme obdélník (tloušťka 1 cm), nakrájíme čtverečky, z kterých tvarujeme kuličky. Kuličky namáčíme ze všech stran do vlažné polevy a rovnáme do formy, každou vrstvu posypeme nasekanými mandlemi. Bábovku necháme na teplém místě 30 minut kynout. Pečeme v předehřáté troubě na 180 °C asi 30–40 minut dozlatova. Špejlí zjistíme, jestli je bábovka upečená. Necháme vychladnout a potom vyklopíme.

Zdroj: www.toprecepty.cz

zpět na obsah

Kontakt

Klub přátel červenobílé hole z. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz

Naši činnost finančně podporuje Nadační fond Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.

Úřad vlády ČR – Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením

zpět na obsah
(c) 2007 KPČH o. s. - webdesign jarha (externí odkaz)