Obsah stránky
Vydává - Klub přátel červenobílé hole z. s.
1. června je Mezinárodní den dětí, Světový den rodičů a Světový den mléka. 5. červen je Světovým dnem životního prostředí, 8. červen Světovým dnem oceánů a Světovým dnem boje proti nádorům mozku. 10. červen je Den památky obětem vyhlazení obce Lidice nacistickým Německem. 12. červen je Světovým dnem boje proti dětské práci, 14. červen Světovým dnem dárců krve a 15. červen Světovým dnem proti násilí na seniorech a Světovým dnem větru.
16. červen je Dnem afrického dítěte, 17. červen Dnem otců (3. neděle v červnu), 18. červen Autistickým dnem hrdosti. 19. června 1905 se narodil Jiří Voskovec, český herec a spisovatel a 19. června 1941 se narodil Václav Klaus, bývalý český prezident. 20. červen je Světovým dnem uprchlíků, 21. červen Světovým dnem hudby, 25. červen je Dnem námořníků. 26. červen je Mezinárodní den boje proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi a Mezinárodní den podpory obětem násilí. 27. červen je Den památky obětí komunistického režimu (v roce 1950 byla popravena Milada Horáková). 29. června 1914 se narodil slavný dirigent Rafael Kubelík.
Úplněk nastane 17.6.2019 v10.30.
Předchůdce Evropské unie, Evropské společenství uhlí a oceli, byl vytvořen jen několik let po doznění druhé světové války. Prvním krokem bylo podpořit hospodářskou spolupráci, jelikož je méně pravděpodobné, aby státy, které spolu obchodují a jsou tak na sobě ekonomicky závislé, vyvolaly ozbrojený konflikt. V roce 1958 bylo založeno Evropské hospodářské společenství (EHS), které ve svých začátcích rozvíjelo hospodářskou spolupráci šesti zemí: Belgie, Francie, Německa, Itálie, Lucemburska a Nizozemska. Od této doby se k těmto zemím připojilo dalších 22 států. Jako poslední do Unie vstoupilo Chorvatsko r. 2013. Součástí EU jsou i četná zámořská území jako Kanárské ostrovy, Madeira, Gibraltar a další.
Česká republika do EU vstoupila 1. května 2004 a má v Evropském parlamentu 21 křesel. Celkový počet křesel v Europarlamentu je 751. Referendum o vstupu do EU proběhlo v Česku 13. a 14. 6. 2003 a přes 77 % všech hlasujících se vyslovilo pro vstup. EU má v současné době přes 511 miliónů obyvatel a rozkládá se na území velkém 4,3 miliónů km2. Je největším politicko-ekonomickým uskupením světa. Mezi instituce EU patří hlavně Rada EU, kterou tvoří ministři vlád jednotlivých zemí, dále Evropská komise, což je něco jako vláda EU, Evropský parlament, který schvaluje předpisy předkládané Evropskou komisí, Evropský soudní dvůr a další. Evropská komise, Rada EU a Evropský parlament sídlí v Bruselu, Evropský soudní dvůr v Lucemburku. Radě EU předsedá každý půlrok premiér jiné členské země. Česká republika přesedala EU v první polovině roku 2009, kdy byl premiérem Mirek Topolánek. Další české předsednictví se uskuteční ve druhé polovině roku 2022. V současné době EU předsedá Rumunsko. Volby do Evropského parlamentu se konají jednou za pět let, poslední volby se konaly letos v květnu.
Byl vytvořen ohromný jednotný trh (známý též jako vnitřní trh), který se neustále rozvíjí, aby bylo možné využít jeho plného potenciálu. Oficiální měnou v 19 z 28 členských států EU je Euro (€). Tyto země jsou společně označovány jako eurozóna. Schengenský prostor je jedním z největších úspěchů Evropské unie. V tomto prostoru bez vnitřních hranic se mohou občané zemí EU i států mimo EU, podnikatelé a turisté volně pohybovat, aniž by je někdo na hranicích jednotlivých států kontroloval. Od roku 1985 se tento prostor postupně rozšiřuje a dnes zahrnuje téměř všechny státy EU a několik přidružených nečlenských zemí jako Švýcarsko, Island nebo Norsko. Kromě obchodu se EU soustředí též na oblasti lidských práv, energetiky, klimatických změn, zaměstnanosti, kultury a dalších.
Jana Rzepecká
Nejkrásnější šperk, který můžete mít okolo svého krku, jsou ruce Vašich dětí. Jsem máma dvou úžasných kluků. Starší má 3 roky a mladší 9 měsíců. Miluji je. Mé kamarádky též mají teď malá miminka. A občas se mě ptají na to, jak to vlastně zvládám? Slyším je v noci, když spím? Vidím na ně? Nebo si rozsvěcuji lampičku? Hrnou na mě jednu otázku za druhou. Myslím si, že hodně udělá to, v jaké společnosti jste vychováváni. Jestli ve zdravé společnosti (teď myslím slyšící a vidící) nebo jestli máte kolem sebe lidi, kteří mají stejný handicap, jako vy. Já jsem měla kolem sebe slyšící rodinu, přátele. Prakticky jsem se nikdy nedostala hlouběji do společnosti lidí se stejným problémem, jako jsem měla já. Vyjma mého bratra a jednoho kamaráda.
Můj manžel je zdravý. A tak když jsme se rozhodli pro první miminko, vlastně jsem nic neřešila. Jen jsem si říkala, jak ho vlastně v noci uslyším, až bude něco potřebovat. Už v těhotenství jsem se rozhodla, že budu vždy spát s jedním sluchadlem. Ano, vím, že existují různé pomůcky pro neslyšící rodiče. Ale nějak jsem vnitřně cítila, že to nebudu potřebovat a chtít. Bylo vůbec praktické a pohodlné spát s jedním sluchadlem? Pro mě ano. Už v porodnici jsem se potřebovala nějak sama o sebe a o miminko postarat. Kdybych si sundala obě sluchadla, nebyla bych schopna reagovat na potřeby miminka a žádosti personálu. Takže už v porodnici se mi dost osvědčilo spaní s jedním sluchadlem. A přes noc jsem si sluchadla střídala.
Doma, první měsíc života našeho pokladu se mi párkrát stalo, že jsem si ve spánku sundala i to jedno sluchadlo. Vypnula, dala pod polštář a spokojeně spala dál. Dítě v postýlce plakalo, že má hlad a já nic. Manžel mě musel budit, že zřejmě budu muset kojit :D …a dodal, že i na špatném se dá najít něco dobrého. Prý jestli bych mu někdy nepůjčila sluchadla, že by si je nechal vypnuté. A jak to bylo s viděním? Od mého tatínka jsme dostali chůvičku s infračervenou kamerou. A tak nějak to přišlo. Kamera byla nastavená na miminko a já jsem v ruce měla přijímač. Takže jsem nemusela ani v šeru zbytečně rozsvěcet. Na můj poklad jsem se mohla v klidu podívat na displeji přijímacího zařízení. Kdykoli jsem rozsvítila, budilo to jak miminko, tak i manžela. Byly to věci, které mi sedly, a takto jsem to praktikovala i u druhého synka. Až bude samostatnější (tj. kdy mě bude umět vzbudit sám rukou, svým příchodem k mé posteli aj.), budu si v noci sundávat zase obě sluchadla.
Bc. Lucie Ulrichová
Doplatky za stejný lék chtějí lékárníci sjednotit, ministerstvo je proti. Desítky i stovky korun měsíčně můžou lidé ušetřit jen tím, že si budou pečlivě vybírat, v jaké lékárně si mají vyzvednout své léky na předpis. V každé jsou totiž jinak vysoké doplatky, což kritizuje lékárnická komora. Podle ní by se v Česku měl zavést takový systém, aby byly doplatky na léky ve všech lékárnách stejně vysoké. Návrh už komora předložila ministerstvu zdravotnictví. To se k němu ale staví rezervovaně. Rozdíly mezi cenami léků jsou mezi většími a menšími městy. Například u inzulínu může rozdíl dosahovat i stovek korun.
Rozdíly ale nejsou jen mezi městy, ale také v nich. Třeba v centru Prahy. Kupříkladu balení jednoho z nejužívanějších přípravků se 180 tabletami na léčbu křečových žil může pacient získat od 630 korun do 759 korun, jak ukázala anketa Radiožurnálu. Na jednom balení tak může pacient ušetřit až 130 korun, stačí přitom jen popojít pár desítek metrů. Podle České lékárnické komory je takový systém špatný a navrhuje, aby doplatky byly všude stejné. Jejich výši by určoval Státní ústav pro kontrolu léčiv. Aby tak nemocný člověk nemusel doplácet sumy, které ho mohou finančně zruinovat anebo kvůli nimž na svůj lék nedosáhne. Komora už návrh předložila ministerstvu zdravotnictví. Jenže tomu se změny moc nelíbí. Bojí se zvýšení všech doplatků.
Ministerstvo zdravotnictví jej ale odmítá i s tím, že by změny byly příliš drahé. V těch nejhorších možných scénářích by dopady mohly být až několik miliard korun ročně navíc, což by byly náklady, které by musel zaplatit buď systém zdravotního pojištění anebo pacienti na doplatcích. Návrhem se nicméně bude zabývat ještě pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví. Státní ústav pro kontrolu léčiv teď určuje jak výši úhrady, tedy částku, kterou za lék zaplatí zdravotní pojišťovny, tak i maximální výši doplatku. Třeba u zmíněného léku na křečové žíly si tak lékárny můžou účtovat maximálně necelých 830 korun.
irozhlas.cz
Příspěvek na mobilitu je novou dávkou, která od ledna roku 2012 nahradila dvě dávky poskytované osobám se zdravotním postižením, a to příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na individuální dopravu. Příspěvek na mobilitu je opakující se nároková dávka, na kterou má nárok osoba starší 1 roku, která je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením ZTP nebo ZTP/P, který byl přiznán podle předpisů účinných od 1. ledna 2014 (nebo které byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně, a to po dobu platnosti průkazu ZTP nebo ZTP/P, nejdéle do 31. prosince 2015). Nárok na příspěvek na mobilitu poskytovaný podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013 zaniká nejpozději dnem 31. prosince 2015.
Další podmínkou pro získání příspěvku je, že se osoba v kalendářním měsíci opakovaně dopravuje nebo je dopravována. Toto dokládá na základě čestného prohlášení. Příspěvek na mobilitu naopak není přiznán osobám, kterým jsou poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče. Novela zákona platná od prosince 2012 však i těmto osobám nově umožní o příspěvek požádat, pokud prokáží skutečnosti rozhodné pro přiznání příspěvku, tj. že se nebo jsou dopravovány. Posuzování zdravotního stavu, tj. schopnost osoby zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, pro získání příspěvku na mobilitu se prováděl stejným způsobem jako pro účely příspěvku na péči.
Od ledna 2014 dochází ve způsobu posuzování ke změně. U nových žadatelů je vznik nároku na příspěvek na mobilitu podmíněn vlastněním průkazu ZTP nebo ZTP/P přiznaného po 1. lednu 2014. Výše příspěvku na mobilitu. Dávka je vyplácena měsíčně, a to v pevné výši 550 Kč (do 31.12.2017 to bylo 400 Kč). Příspěvek se vyplácí zpětně – do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží. Na žádost může být vyplácen čtvrtletně.
finance.cz
Vzbudit a podpořit zájem seniorů o pozitivní přístup k životu je mottem organizace Lepší senior, která aktuálně rozjela projekt pro neformální pečující „Pečujeme s radostí“. Jedná se o bezplatnou pomoc lidem, kteří doma pečují o své staré rodiče nebo jiného seniora. Akademie workshopů je určena lidem, kteří pečují o seniora, cítí se být na pokraji sil a potřebují podpořit. Dlouhodobá péče o seniory je zpravidla značně časově a fyzicky nárocˇná. Do každodenních problémů pečujících se promítá psychická zátěž v podobě života pod tlakem, přijímání zodpovědnosti za veškerou péči o blízkou osobu a často i potřeba vyrovnat se se změnami v chování a prožívání příbuzného, kterému postupně ubývají síly.
Sebe rozvojový vzdělávací program, složený z osobních individuálních konzultací a vzdělávací akademie, je pro pečující zdarma. Podpora je ušita na míru. Ne každý si může časově dovolit někam docházet, proto existuje možnost podpory i přes Skype, Facebook nebo telefon. Workshopy se konají v Galerii Villa Pellé (poblíž metra Hradčanská), a to přibližně jednou měsíčně od 17 do 20 hodin.
Ve středu 15. května se uskutečnil workshop „Já pečující I – pečování a rodinné vztahy, jak udržovat harmonii v rodinných vztazích při pečování“, ve středu 5. června „Já pečující II – téma smrti a nalezení smyslu po odchodu“, ve středu 19. června „Jak pečovat I – fyzická profesionální péče (proleženiny, manipulace)“ a ve středu 3. července „Jak pečovat II – psychické aspekty péče (smyslová aktivizace, pochopení pečovaného)“. Workshopy jsou určeny lidem z celé republiky, individuální konzultace s koučem a sociálním pracovníkem Pražanům nebo lidem, kteří pečují o někoho v hlavním městě. Spektrum oblastí, které budou účastníci na individuálních konzultacích řešit, se bude lišit v závislosti na potřebách jednotlivců. Každý účastník bude mít přibližně osm až deset hodin konzultací v průběhu celého běhu programu.
nasregion.cz
Nejmodernější technika, která pomáhá tělesně postiženým byla tím hlavním, co bylo k vidění na pražské konferenci INSPO. Letošním hlavním motivem byla umělá inteligence. Projekty, které se na konferenci v Praze představovaly, pomáhají lidem s omezením pohybu, ale třeba i se smyslovým poškozením. Jeden takových přivezl ukázat Hector Minto, technologický vizionář z Microsoftu, který prezentoval technologii Seeing AI, jež pomáhá zrakově postiženým. Zrakový vjem totiž mění na akustický, dokáže přečíst nápisy a rozeznávat osoby. Technologie se navíc ještě sama učí, čímž se její schopnosti zdokonalují.
Nechyběla ani česká společnost Benetronic, tvůrce takzvané ústní myši, která umožňuje ovládání počítače třeba kvadruplegikům, tedy těm, kteří nepohybují ani jednou končetinou. Myš je totiž možné ovládat jazykem, ale i třeba dechem. Tentokrát firma představila robota Eiffela, díky kterému se tělesně postižený může na dálku pohybovat na libovolném místě a komunikovat s osobami, které se na něm nachází. Pozornost se tentokrát zaměřila také na zaměstnávání osob s postižením. Vodafone a Komerční banka se prezentovaly přednáškou Nebojte se velkých zaměstnavatelů a lákaly do svých řad právě postižené návštěvníky. Nadace Vodafone navíc předala Cenu Rafael, kterou tentokrát obdržel projekt knihovny digitálních dokumentů. Zrakově postiženým zajišťuje odbornou literaturu v hlasové podobě, případně v braillově písmu.
Zdroj: svetchytre.cz
V Česku žije více než milion lidí se zdravotním postižením a mnohým se stále nedaří najít zaměstnání. Řada z nich má přitom potřebnou kvalifikaci i zkušenosti. Jenže ačkoli OZP tvoří 16% lidí registrovaných na úřadu práce, jsou pro ně vhodná jen 4% nabízených pracovních pozic. Řada velkých firem se sice snaží OZP zaměstnat, některé se raději „vyplatí“. Objevují se i případy, kdy firmy zaměstnávají OZP jen pro lepší image. Zákon nařizuje, že osoby se zdravotním postižením musí tvořit alespoň čtyři procenta zaměstnanců všech společností s více než 25 pracovníky. Problémy mají lidé s viditelným postižením. Sehnat zaměstnání je ale stále problém pro lidi, kteří mají viditelné zdravotní postižení, například pokud jsou na invalidním vozíku. Firmy se je z mnoha důvodů zdráhají zaměstnávat, podle průzkumů si polovina lidí nedokáže představit, že by měli v práci vedle sebe postiženého kolegu. Zaměstnavatelé i nadále vnímají zaměstnání viditelně postižených lidí jako problém, a tak místo zaměstnání postižených využívají náhradní plnění.
Zaměstnavatelé často řeší, že nemohou mít v práci postiženého, protože nemají například bezbariérové přístupy nebo toalety. Zaměstnavatelé se zároveň bojí zaměstnávat postižené, protože se domnívají, že nebudou odvádět svoji práci dostatečně, kvalitně a včas. Postižení občas bývají v práci i diskriminováni, záleží na firmě a také na přístupu managementu. Jako příklad je příběh manažerky banky, která přijala zaměstnance s Bechtěrevovou chorobou, který každý rok musel jet na měsíc do lázní. Kolektiv to vzal špatně, dělal si z něj legraci, že se tam bude flákat a oni budou dělat práci za něj, přitom on tam po odpoledních pracoval, i během své neschopnosti. Když ale odjel jiný kolega na pět týdnů, nikdo s tím neměl problém.
Zároveň se stává, že firmy se sice tváří, že jsou otevření postiženým, ale jedná se pouze o tvorbu image. Podniky někdy zaměstnávají postižené jen proto, protože se jim to hodí do marketingové strategie. Pokud pracuje ve firmě postižený člověk, budí to v lidech podle expertky větší důvěru. Postižení lidé totiž bývají vnímavější, vlídnější a klienti to vnímají lépe, než když je proti nim krásná blondýna ve značkovém oblečení.
Počet pracovních nabídek pro postižené klesl o polovinu. V Česku má podle dostupných statistik zaměstnání jen 23 % OZP v pracovním věku, navíc jejich zastoupení na úřadu práce se v posledních letech zvyšuje. Naopak poměr volných míst vhodných pro lidi se zdravotním postižením k celkovému počtu pracovních nabídek klesl za posledních pět let o více než polovinu. Počet osob se zdravotním postižením připadajících na jedno pracovní místo se sice rovněž dlouhodobě snižuje, může za to ale spíše strach lidí se speciálními potřebami přihlásit se o práci než zvýšení počtu pracovních příležitostí. Stát se snaží situaci zlepšit a do podpory zaměstnanosti osob se speciálními potřebami investuje, jen za rok 2018 to bylo 6,77 miliardy korun. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu však chybí systémová podpora i jasně stanovené cíle. Někteří velcí zaměstnavatelé se však snaží tento trend obrátit a otevírají se možnosti zaměstnat osoby se speciálními potřebami.
Zdroj: blesk.cz
Státní příspěvky zaměstnavatelům na plat lidí se zdravotním postižením se možná zvýší. Skupina poslanců ze šesti sněmovních klubů v novele o zaměstnanosti navrhla, aby mohly dosáhnout až 12.800 korun měsíčně místo nynějších 12.000 korun. Důvodem je růst minimální mzdy. Zprávu přinesla ČTK. Na příspěvky má nárok zaměstnavatel, který na chráněných pracovních místech zaměstnává víc než polovinu lidí se zdravotním postižením z celkového počtu pracovníků. Zvýšení dotace má nahradit letošní růst minimální mzdy o 1150 korun na 13.350 korun.
Navrhovaný růst příspěvku odráží zvýšené náklady zaměstnavatelů na chráněném trhu práce a měl by odvrátit hrozbu snížení zaměstnanosti lidí se zdravotním postižením, jak uvedli předkladatelé z klubů ANO, Pirátů, KSČM, ČSSD, KDU-ČSL a STAN v čele se sociální demokratkou Alenou Gajdůškovou. Reálný dopad na státní rozpočet autoři odhadli na 336 milionů korun ročně. Příspěvek až 12.000 korun měsíčně mohou zaměstnavatelé dostávat od loňska. Před tím činil nejvýše 9500 korun. V případě zaměstnávání zdravotně znevýhodněných lidí činí příspěvky na plat až 5000 korun a předloha jejich výši nemění.
Zdravotní pojišťovny od letošního srpna přestanou přispívat na brýle lidem starším 14 let, nebude už možné získat nejobyčejnější brýle zdarma. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ČTK řekl, že přínos pro pacienty není zásadní, bude proto lepší použít peníze jinde. Zdravotní pojišťovny ušetří stovky milionů korun ročně. Brýle nosí v Česku asi šest milionů lidí. Podle ministra se na vyřazení úhrady brýlových obrub shodli při přípravě novely zákona o veřejném zdravotním pojištění zástupci České oftalmologické společnosti, Společenstva českých optiků a optometristů a zdravotních pojišťoven.
Všichni se shodli na tom, že ta úhrada je natolik nízká v kontextu toho, kolik brýle stojí, že to nedává úplně logiku a nepřináší to v konečném důsledku zásadní přínos pro pacienty. Že bude lépe peníze použít jinde, kde ten přínos bude větší. Podle ministra zdravotnictví nemá smysl hradit 150 korun na brýle, které stojí několik tisíc korun. Připomněl, že úhrady na brýle budou nadále vypláceny dětem a lidem s více než deseti dioptriemi. Poukazy na brýle pro dospělé budou lékaři vydávat do 31. července, do kdy je lze také uplatnit v optice. Pojišťovny loni přispěly na brýlové obruby dospělým více než 100 milionů korun, další desítky milionů platí za skla brýlí. Mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny Jiří Sochor ČTK sdělil, že pojišťovna bude lidem i nadále na brýle přispívat prostřednictvím klientského systému výhod.
Nyní mají dospělí nárok na úhradu kompletních brýlí z veřejného zdravotního pojištění jednou za tři roky, pokud se jim oční vada nemění. Brýle do dálky může lékař předepsat dvoje. Pojišťovna hradí obyčejné skleněné čočky a 150 korunami přispívá na obruby. V optice, která má smlouvu se zdravotní pojišťovnou, musí být dostupné i základní brýlové obruby bez doplatku. Poukaz vypsaný očním lékařem platí tři měsíce. Změna je součástí novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která od ledna upravila systém proplácení zdravotních pomůcek na poukaz. Nyní stojí zdravotnické prostředky asi 6,5 až sedm miliard korun ročně z veřejného zdravotního pojištění.
Zdroj: ceskenoviny.cz
Komerční banka výrazně rozšiřuje počet poboček, které zlepšují přístup ke sluchově postiženým klientům. Na 207 pobočkách je nyní k dispozici bezplatná služba eScribe. Jednání mezi klientem a bankovním poradcem je v on-line režimu převáděno do písemné formy. Neslyšící klienti nyní mohou pohodlně a samostatně komunikovat se svým poradcem. Službu zajišťuje ve spolupráci se sociální firmou Transkript online, která je úspěšným zaměstnavatelem nevidomých rychlopísařů.
Služba funguje velmi jednoduše. Klient požádá bankovního poradce o přepis mluvené řeči a ten se telefonicky spojí s přepisovatelem. Klient následně sleduje doslovný přepis řeči poradce na monitoru počítače a může se tak kdykoli ptát a bezprostředně reagovat na podávané informace. Oba účastníci jednání tím získají jistotu, že nedojde k nedorozumění a byly předány všechny informace. Službu není potřeba předem objednávat. Díky eScribe mohou bankovní poradci s klientem komunikovat napřímo a mají jistotu, že přesně to, co mu řeknou, si klient také přečte. Pokud by s sebou měl tlumočníka, nemusí se k němu všechny důležité informace dostat. S okamžitým doslovným simultánním přepisem, který si nemusíte objednávat, je situace lepší v tom, že se můžete soustředit na obsah sdělení. Máte kompletní informace a nejste závislý na stručném zápisu. A také bankovní poradkyně se nemusí zaobírat tím, jak s vámi komunikovat, nemusí psát a může se soustředit na svoji práci.
Zdroj: bankovnipoplatky.cz
Psi, kteří se svými majiteli žijí ve městech, možná nemají takovou možnost vydovádět se na loukách a v hlubokých lesích, ale zato oproti svým venkovským kolegům žijí v průměru o tři roky déle.
Červnové večerní hřmění – ryb a raků nadělení.
Nové brambory se lépe oškrábou, když do vody přidáte hrst kuchyňské soli. Ta rovněž zabrání zbarvení prstů.
Čapkův Zahradníkův rok je milá a laskavá kniha o přírodě, jejím probouzení, rozkvětu i usínání, o radostech i strastech lidí, kteří se o přírodu starají a o naději, která nám rok co rok pomáhá žít. Čapek zahradník začíná lednem, kdy pečlivě sleduje počasí, aby mohl předvídat následující rok. V únoru sleduje první známky jara, jsou-li, případně tuhou zimu, nejsou-li. Březen znamená pro zahradníka radost, může-li začít s osevem nebo smutek, pokud zima neustupuje. Duben je měsícem sázení a rašení, sázet je však nutno tak, abychom neuškodili okolním rostlinám.
Květen je ve znamení skalek a také soupeření s ostatními zahradníky. V červnu převládá tráva, kterou je nutno sekat. V červenci se hodně okopává a zalévá. V srpnu se o zahrádku stará pověřený přítel a zahradník na dovolené trne, zda je o jeho zahrádku postaráno s láskou a dobře. Září je opět ve jménu sázení, navíc všechno kolem kvete a plodí. V říjnu se přesazuje, sadí i rozsazuje, zahrádka se pomalu připravuje na zimu. V listopadu se sklízejí kořeny, hojně se hnojí a přemýšlí o sněhu. V prosinci přichází čas na odpočinek, správný zahradník však pěstuje rostliny i doma. I ti, co zahrádku nemají, se z knihy dozvědí spoustu zajímavých věcí o přírodě, rostlinách, o půdě i o počasí. Je psaná nejen znalcem zahradničení, ale také člověkem, který miloval svou zemi.
Rychle mořem uhánějí Neptunovi bujní koně,
Bujní koně – divé vlny, zhouby plny, vášně plny,
Z nozder pěna se jim prýští, o břehy své hlavy tříští,
A jen bouře pláče pro ně.
A za těmi koni letí jiný komoň – mysl žhavá,
Vznáší se a pozvedá se, létne, touží, světa ptá se
Na zdroj zlatý, jímž se písně prýští,
Jimiž z hrobu vstala by nám sláva.
V měsíci červnu oslavili narozeniny Anna Eliášová, Helena Škramlíková a Marie Tesková, svátek pak Jan Beneš, Jan Šajner, Ladislav Berky a Jaroslava Kníchalová. Všem srdečně blahopřejeme a přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.
Dvakrát po sobě si přečtěte následující seznam položek nákupu, tj. množství a druh zboží, a snažte se zapamatovat si co nejvíce položek. Pak je zakryjte a vedle seznamu se pokuste napsat co nejvíce těchto položek.
Zubní pasta
Balení hmoždinek
Kuchyňský nůž
10 ramínek na šaty
2 páry ponožek č. 42
Pro lepší zapamatování můžete využít opět paměťové techniky kategorizace a rozdělit si položky nákupu např. na mléčné výrobky, ovoce, zeleninu, drogerii atd. a vybavovat si je pak podle těchto jednotlivých kategorií. Zkuste si toto cvičení i v reálu – až půjdete nakupovat, zkuste si svůj vlastní seznam zapamatovat tímto způsobem a obejít se tak bez lístečku.
Čirok je zemědělsky významný rod rostlin z čeledi lipnicovité. Je pěstován jako obilovina, např. na výrobu mouky a používá se též ke krmným a technickým účelům. Pochází ze severovýchodní Afriky a nejstarší důkaz dlouhodobé existence (8 000 let před Kristem) vykopali archeologové na hranicích mezi Súdánem a Egyptem. Přes celou Afriku se čirok rozšířil do Indie a Číny a procestoval až do Austrálie. V Americe se objevil v roce 1757. Plodina však není cizí ani pro nás, do Čech byl ve větší míře zaveden ve 20. letech minulého století, kdy se využívalo značné množství technického čiroku. Čirok je nejen dobrým zdrojem bílkovin, ale také vlákniny. Z minerálů obsahuje především hořčík, železo, fosfor, draslík, mangan, měď, selen i zinek, a z vitamínů pak především vitamín B6, vitamín B1 (nervový systém, proti únavě), vitamín B2 (kůže, oči) či niacin (metabolismus, hladina cholesterolu, únava). Čirok je protizánětlivý, má antioxidační vlastnosti, působí proti rakovině, snižuje cholesterol a upravuje hladinu cukru v krvi.
Suroviny: 1,5 hrnku čirokové mouky (nakoupíme v prodejnách se zdravou výživou), 2 lžičky cukru, 1 lžička kypřícího prášku, špetka soli, 2 hrnky mléka, 1 vejce, 3 lžíce oleje, 2 lžíce čerstvě vymačkané citronové šťávy, 1 hrnek čerstvých (nebo rozmražených) borůvek
Postup: Smícháme všechny suroviny v hladké těsto, necháme 20 minut odležet a pak smažíme lívanečky. Podáváme dle chuti s tvarohem, marmeládou, javorovým sirupem.
Zdroj: probio.cz
Klub přátel červenobílé hole z. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz
Naši činnost finančně podporuje Nadační fond Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.
Úřad vlády ČR – Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením