Paprsek ze tmy Červen 2021

Úvodní strana > Paprsek ze tmy > Paprsek ze tmy Červen 2021

Vydává - Klub přátel červenobílé hole z. s.

Obsah


Poznámka nad čarou

Původ názvu pražských čtvrtí

Ostatní čtvrti: M–Ř

  • Malá Chuchle: Název vychází z podstatného jména chuchel, což znamenalo přeneseně nějaký chuchvalec, chomáč, ale také vyvýšeninu. Takže Chuchle, ať už Malá nebo Velká, byla nazvána podle své polohy na úpatí kopce.
  • Miškovice: Název vychází z osobního jména Miška, jednalo se o ves lidí Miškových.
  • Nebušice: Byla to ves lidí Nebuchových nebo Nebušových. Jméno zřejmě vychází z nějakého osobního jména Nebuch nebo Nebuš.
  • Nedvězí: Název vychází buď z přídavného jména Nedvězí, což je starší podoba přídavného jména medvědí, čili možná se tam vyskytovali medvědi. Ale mohlo to být i úplně jinak, protože to jméno může také vycházet z osobního jména Nedvěd a pak by šlo o osadu patřící nějakému Nedvědovi.
  • Petrovice: Název označoval ves lidí Petrových, jméno vychází tedy z osobního jména Petr.
  • Písnice: Název souvisí se slovem Písnice, které označovalo pískovnu, důl na písek.
  • Přední Kopanina: Jméno dostala podle toho, že se jednalo o nějaký skopaný, vyklučený pozemek, tedy nějakou nově získanou půdu.
  • Řeporyje: Tradičně se vykládají jako ves Řeporyjů, tedy lidí, kteří ryjí řepu. Ale pravděpodobně to bylo úplně jinak. Jméno bude zřejmě velmi starého původu a skládá se ze starého slova rep nebo repa, které označovalo vyvýšeninu, a ze slova ria, které označovalo nějakou brázdu, vymleté místo, údolí. Takže Řeporyje zřejmě označovaly údolí/brázdu nacházející se pod nějakým výrazným vrchem, nějakou vyvýšeninou.

Úplněk nastane 24.6.2021 ve 20.39 hod.

zpět na obsah

O čem přemýšlíme

Při infarktu hrají roli minuty, pacienti však čekají

Srdeční infarkt a kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí dospělé populace v Česku i ve všech vyspělých zemích. Edukační akce České asociace intervenční kardiologie a České kardiologické společnosti nazvaná „Infarkt právě teď!“ chce upozornit na důležitost včasného přivolání lékařské pomoci. Díky výborné organizaci a spolupráci především intervenčních kardiologů a Zdravotnické záchranné služby je systém péče o pacienty v České republice dlouhodobě na špičkové úrovni a stále se jím inspiruje mnoho zemí.

Během pandemie však pacienti přicházeli do nemocnic a k lékařům pozdě. Často i s odstupem několika dnů od vzniku potíží. Vysvětlovali, že nechtěli do nemocnic, které jsou přetíženy pandemií. „Já jsem však přesvědčen, že roli hrála i obava z nákazy. A výsledek? Velký počet pacientů s těžkým průběhem, pacientů resuscitovaných a s dalšími komplikacemi srdečního infarktu, které jsme v takových počtech neviděli i více než 20 let. Počet léčebných výkonů na srdečních tepnách se v roce 2020 snížil o 10 % ve srovnání s rokem 2019, což představuje pokles o téměř 2500 koronárních intervencí,“ popisuje doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, FSCAI, přednosta Interní kardiologické kliniky brněnské Fakultní nemocnice v Bohunicích. A dodává, že ještě větší pokles, dokonce o 20 %, byl zjištěn v průběhu pandemických vln u život zachraňujících léčebných zákroků u pacientů s akutním infarktem myokardu, tzv. přímých koronárních angioplastik.

Pro srdeční infarkt je typická akutní bolest na hrudi, kterou pacienti popisují jako pálení nebo svírání za hrudní kostí. Bolest se může šířit různými směry. Někdy se jako první projev infarktu objeví dušnost, náhlá ztráta vědomí nebo silné zažívací obtíže. U pacientů vyššího věku, u žen a diabetiků mohou infarkt provázet pouze tyto méně typické obtíže. „Pokud bolest trvá více než 10 minut, pacient by měl okamžitě vytočit záchrannou službu 155,“ nabádá doc. Kala a dodává, že realita je zcela jiná a zdržení na straně pacienta je v průměru až tři hodiny. Přitom čas nerozhoduje jen o životě a smrti člověka, ale i o kvalitě jeho dalšího života.

Pokud už při prvních příznacích infarktu pacient zavolá záchrannou službu, je šance na plný návrat do života více než 95 %. „Někdy i minutová prodleva může rozhodnout o dalším osudu,“ apeluje kardiolog Kala. „Ve zdravotnickém zařízení je současně aktivován nejbližší tým intervenčních kardiologů, který pacientovi během 20 minut zprůchodní uzavřenou infarktovou tepnu. Podobně rychlá léčba v současnosti v medicíně neexistuje… Tento systém léčby infarktu bych nazval zázrakem medicíny.“

Zdroj: fnbrno.cz

Výzkum násilí na lidech se zdravotním postižením

Organizace In IUSTITIA spustila výzkum násilí na lidech se zdravotním postižením. Pomocí online dotazníku chce zjistit, jak často se s ním lidé s postižením setkávají, s jakými formami nejčastěji, zda napadení oznamují policii a jaké dopady na ně násilí mělo. Vyplněním dotazníku pomůžete tyto otázky objasnit a přispět k systematickému řešení důležitého společenského problému. Výzkum je určen pro lidi se zdravotním postižením, kteří jsou starší 15 let (včetně) a žijí v České republice.

Jak se lze výzkumu zúčastnit? Vyplněním jedné z variant online dotazníku. Společně se základní variantou byla ve spolupráci se Společností pro podporu lidí s mentálním postižením připravena také přístupnější varianta. V každém případě je možné dotazník vyplnit společně s dalším člověkem, který může pomoci přečíst otázky, zadat odpovědi nebo jinak.

Základní variantu dotazníku najdete na https://forms.gle/rGCHEPwoyGALEfWE8, přístupnější na https://forms.gle/5JdeRj8dQCruME856.

Jak vypadá násilí na lidech se zdravotním postižením?

Je to téma, které zatím v Česku nebylo důkladně zmapováno. Ze zahraničních výzkumů však plyne, že je mezi lidmi s postižením poměrně časté – podle některých studií dokonce častější než mezi lidmi bez postižení. Část násilí páchaného na lidech se zdravotním postižením je motivováno předsudečně, kdy jsou oběti napadány proto, kým jsou. To znamená, že pokud by postiženi nebyli, dotyčný by na ně neútočil.

Násilí nemá jen fyzickou formu. Lidé se zdravotním postižením čelí šikaně, ponižování, výsměchu, zastrašování nebo vyhrožování. Rovněž se setkávají se sexuálním a ekonomickým násilím, kdy jsou jim odebírány peníze, zdravotní pomůcky či léky.

Mezi ohroženými skupinami jsou zejména lidé s mentálním postižením a duševním onemocněním. S násilím se však setkávají také tělesně a jinak postižení, včetně lidí s onemocněním AIDS/HIV. Jednou z podob násilí je to, že pachatelé vyhrožují prozrazením zdravotního stavu rodině, zaměstnavateli či veřejnosti.

Proč je důležité dotazník vyplnit? Vyplněním dotazníku pomůžete s řešením dvou problémů. V současnosti se neví, jak často jsou lidé se zdravotním postižením v Česku napadáni, kterým formám násilí nejčastěji čelí, s jakými následky se potýkají a zda své napadení oznamují policii. Bez těchto informací je obtížné nastavit efektivní pomoc obětem. Lidé, kteří jsou napadáni kvůli svému postižení nebo zdravotnímu stavu, jsou navíc méně legislativně chráněni. V rámci trestního zákoníku totiž nepožívají žádné zvláštní ochrany, jako tomu je u napadených například z důvodu barvy pleti, národnosti, náboženství nebo politického přesvědčení. Výzkum by tak mohl být prvním krokem k tomu, jak tuto nerovnost odstranit.

Mám dotazník vyplnit, i když jsem se nestal obětí násilí?

Ano, jenom tak lze zjistit, jak velký problém násilí mezi lidmi s postižením je, kolika procent se týká. Výzkumu pomůže i to, pokud budete informace o něm sdílet.

Zdroj: nrzp.cz

zpět na obsah

Klubové aktivity

Klubové setkání – Botanická zahrada v Tróji

Konečně se počasí umoudřilo, a tak jsme se sešli letos již po druhé na klubovém setkání, které se konalo pod širým nebem. Dokonce za námi přijeli i Trégrovi z Chomutova, což nás opravdu potěšilo. Navštívili jsme rozkvetlou Botanickou zahradu. Očuchali si několik bylinek a vyzkoušeli si chůzi po rozličném terénu. Na závěr nechybělo ani příjemné posezení a občerstvení u stánku. Zde jsme probrali některé klubové záležitosti a blížící se klubové setkání. Bylo to moc příjemné setkání a budeme se těšit na další, co nám František Eliáš připraví. Nejkrásnější je Japonská zahrada. Součástí je i vinice sv. Kláry založená ve 13. století, které vévodí malý kostelík.

Vybráno z Wikipedie: Podle původního záměru měla zahrada zaujímat v Troji plochu 130 hektarů. K tomu však nikdy nedošlo; značně okleštěný původní záměr se začal realizovat až v 70. a 80. letech 20. století. V roce 1992 byla na ploše 3 ha otevřena tzv. úvodní expozice. Vévodí jí velká louka, na které se pravidelně konají výstavy soch. Obklopují ji menší expozice, rybníček apod.

V lednu 2011 vedení zahrady nechalo, v souladu s generelem, který město schválilo v roce 2002, oplotit dalších 17 hektarů dosud volně přístupné části areálu, včetně borového lesoparku a vyhlídkové stráně, a zpoplatnilo vstup do nich. Tím přerušilo i historickou cestu mezi Salabkou a Havránkou, spojnici mezi horní a dolní Trojou. Tento krok vyvolal ostrý nesouhlas zejména mezi obyvateli horní části Troji, vznikla petice „Za zachování přístupnosti a průchodnosti botanické zahrady“, kterou podepsalo přes 5000 lidí. Náměstek Kabický opatření zdůvodnil tím, že jen za rok 2010 způsobili vandalové v zahradě škody za 300 000 korun a další škody pocházejí od divokých prasat, jež pronikala do areálu. Zahrada zavedla také roční permanentky za 200 Kč. Ačkoliv zahrada leží na území městské části Praha-Troja, starostovi městské části Praha 8 Jiřímu Janků se podařilo koncem dubna vyjednat zvýhodněný vstup pro občany své městské části – nejprve byl uveřejněn v měsíčníku městské části kupón pro jednorázový bezplatný vstup, od července 2011 pak obyvatelé 174 ulic v horní části Prahy 8 měli možnost získat bezplatnou roční permanentku pro vstup do areálu.

Ota Pačesová

zpět na obsah

Aktuálně před uzávěrkou

Karlovo náměstí je ode dneška 46. plně bezbariérovou stanicí pražského metra

Ve stanici metra Karlovo náměstí na trase B Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) uvedl dnes do provozu dvě dvojice nových výtahů, které zde začal budovat na konci dubna 2019. Díky tomu vznikl ze stanice další, již desátý výstup, a Karlovo náměstí se stalo 46. plně bezbariérovou stanicí pražského metra.

Jak šel čas s výstavbou výtahů v pražském metru

Historicky první, alespoň částečně bezbariérově zpřístupněnou stanicí pražského metra, byl Vyšehrad díky instalaci nájezdové rampy ve směru z centra v roce 1986. První osobní výtah DPP vybudoval ve stanici Hlavní nádraží v roce 1992. Od té doby DPP postupně buduje výtahy ve stanicích postavených před rokem 1989. Všechny nově otevřené úseky metra jsou od té doby už automaticky bezbariérové a vybaveny osobními výtahy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

Trasa A:

Depo Hostivař (2006), Skalka (2002), Strašnická (2004), Muzeum (2004), Můstek (2016), Dejvická (1997), Bořislavka (2015), Nádraží Veleslavín (2015), Petřiny (2015), Nemocnice Motol (2015)

Trasa B:

Zličín (1994), Stodůlky (1994), Luka (1994), Lužiny (1994), Hůrka (1994), Nové Butovice (2004), Smíchovské nádraží (2005), Anděl (2015), Karlovo náměstí (2021), Národní třída (2011), Můstek (2016), Florenc (2006), Palmovka (2017), Vysočanská (1998), Kolbenova (2001), Hloubětín (1998), Rajská zahrada (1998), Černý Most (1998)

Trasa C:

Háje (2011), Opatov (2020), Chodov (2002), Roztyly (2015), Budějovická (2004), Pankrác (2004), I. P. Pavlova (2015), Muzeum (1999), Hlavní nádraží (1992 + 2003), Florenc (2005), Vltavská (2006), Nádraží Holešovice (2003), Kobylisy (2004), Ládví (2004), Střížkov (2008), Prosek (2008), Letňany (2008).

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) je největším dopravcem zajišťujícím městskou hromadnou dopravu v České republice. Obsluhuje celkem 142 autobusových linek, 1 trolejbusovou linku, dále 25 denních, 9 nočních tramvajových linek a 3 linky metra. K 1. 3. 2021 DPP vlastnil 1 186 autobusů,1 trolejbus, 811 tramvajových vozů a 146 vlakových souprav metra. Podnik měl k 1. 1. 2021 celkem 11 192 zaměstnanců v evidenčním stavu, z toho 4 379 řidičů MHD. Jediným akcionářem DPP je hlavní město Praha

Čtyřnohá terapie zabírá. Se psem budete mít více pohybu i psychické pohody

V koronavirové době si mnozí pořídili domácího mazlíčka jako lék proti samotě. Naši čtyřnozí společníci nám ale mohou být užiteční i v mnoha jiných ohledech. Psi patří v českých domácnostech k nejoblíbenějším domácím mazlíčkům. „Soužití s nimi má příznivý vliv nejen na naši fyzickou kondici, ale i na rozvoj sociálních vazeb,“ říká doktor Zoran Nerandžič z Kliniky rehabilitačního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty UK. „Příznivě ovlivnit může i naši psychiku.“ Podle slov doktora Nerandžiče bývají psi také osvědčenými pomocníky při rehabilitaci. Díky dokonalým smyslům i vynikající učenlivosti mohou vydatně pomáhat také tělesně i duševně postiženým lidem. A v poslední době se stále častěji hovoří i o jejich diagnostických schopnostech.

Domácí mazlíček sice může příznivě ovlivnit náš život, ale úplně „zadarmo“ to přece jenom není. „Mnozí lidé si myslí, že se pes přizpůsobí jejich životnímu stylu,“ upozorňuje na častý omyl novopečených chovatelů veterinární lékařka z Prahy 10 Martina Načeradská. „Ve skutečnosti by naopak měli svůj životní styl přizpůsobit svému čtyřnohému společníkovi.“ A to není zrovna jednoduché. Obzvlášť pokud si domů pořídí štěně, které má za půl hodiny či za hodinu plný močový měchýř.

Pokud nestojíte o to mít po bytě loužičky, pak s ním musíte pokaždé vyběhnout ven. Ale nejde jen o venčení, svého psa byste měli umět také zabavit a co nejlépe mu rozumět. Klientům proto veterinářka doporučuje knížku Konejšivé signály aneb na jedné vlně s naším psem norské kynoložky a spisovatelky Turid Rugasové, kterou považuje za bibli všech pejskařů.

Dozvědí se v ní totiž, co znamená řeč psího těla či mimika jeho obličeje. Díky těmto znalostem se pak mohou vyhnout zbytečným vzájemným konfliktům. Jestliže nechtějí, aby z jejich psa vyrostl agresor, který se pustí do křížku s každým kolemjdoucím hafanem, pak by ho měli také socializovat. Jinak řečeno seznámit ho s tím, jak to chodí v psí smečce. A to vyžaduje návštěvy psích hřišť anebo parků, kam obvykle pejskaři se svými domácími mazlíčky chodívají. Ze dne na den tak začnou mít chovatelé daleko víc pohybu, než měli doposud.

Pokud si chceme udržet dobrou kondici, měli bychom za den ujít asi pět kilometrů. Jenže dost často máme na práci něco „důležitějšího“ než se bezcílně potulovat venku. Pokud si ale pořídíme psa, na kterém nám záleží, pak máme daleko větší šanci svůj denní limit splnit. I s dospělým jedincem musíme totiž minimálně třikrát denně vyběhnout ven. A to za jakéhokoliv počasí. Na naší fyzické kondici se to po nějakém čase zaručeně projeví.

Čtyřnohý společník může zlepšit nejen naši fyzickou, ale i psychickou kondici a občas také zažehnat rodinnou bouřku. „Jakmile je domácí mazlíček označen za parťáka, stává se plnohodnotným členem rodiny, který rozhodně rodinu obohatí, oživí a nějakým způsobem zaktivizuje,“ říká psycholožka Marta Boučková. „I přestože se na začátku musí rodinní příslušníci přizpůsobit potřebám svého nového člena.“ Domácí mazlíček nás učí ohledům na druhého a zodpovědnosti za toho, koho jsme k sobě připoutali. Za péči se nám odmění oddaností a respektem. Zlepšit může i atmosféru v rodině, ale jen tehdy, kdy je v ní vítaný.

Zdroj: lidovky.cz

Nechat se vést vodicím psem

Prázdniny se kvapem blíží a my vás zveme k poslechu předprázdninového magazínu Barvínku! A co nás v něm čeká? Oslavíme Mezinárodní den dětí a také se dozvíme, jak to chodí ve škole pro vodicí psy. Možná jste je někdy viděli v tramvaji, na ulici nebo v autobuse s lidmi, kteří jsou nevidomí. Ano, řeč je o vodicích psech. Ti jsou pro nevidomé očima a jakýmsi kompasem. Zajímá vás, jak se takový pejsek cvičí a co všechno umí? Nejen o tom jsme si povídali s Lenkou Pláteníkovou, která pracuje ve spolku VODICÍ PES a mimo jiné připravuje aktivity pro klienty s vodicími psy.

Příprava na důležitou životní úlohu začíná již v útlém věku. Ve dvou měsících pejsci opouští své psí maminky a zabydlují se v pečovatelských rodinách, které plní velmi důležitou funkci. Pejsci v nich získávají pocit domova a naučí se fungovat v domácnosti i ve společnosti, chodí se svým pečovatelem do různých prostředí, ať už je to divadlo nebo knihovna. Do psí školy tito chlupáči nastupují jako roční štěňata. Během výcviku se pak s panem učitelem učí například orientovat se ve městě, přičemž si musí zapamatovat určité trasy. "Není to tak, že by si nevidomý člověk řekl 'Tak Rexi, jdeme do drogerie.' Pes následuje povely svého pána, takže pán musí předem znát trasu, kterou půjdou, a pak už jen psa naviguje směrovými a vyhledávacími povely. Jestli jdou správně ví člověk, ne pes," vysvětluje Lenka.

Důležité jsou podle Lenky také povely, které si psí školáci musí osvojit – směrové a vyhledávací. "Doleva a vpravo, to se rozlišuje, aby to znělo rozdílně a pes to rozlišil. Také samozřejmě vpřed a zpět. Pak jsou vyhledávací povely, kdy má pejsek vyhledat nejbližší schody, dveře nebo přechod pro chodce. Ale jsou taky složitější situace jako vyvedení z nepřehledné situace nebo obejití vysoké překážky."

Proč bychom měli rozlišovat vodicího a asistenčního psa? Jaká plemena jsou k výcviku nejvhodnější? Jak dlouho takový výcvik trvá? A kdy odchází vodicí psi do psího důchodu? Předprázdninový magazín poslouchejte 1. června od 16 hodin, v repríze v sobotu krátce po jedenácté a také kdykoliv v audioarchivu.

Koronavirus ovlivňuje neslyšící lidi. Kvůli nošení roušek se cítí zranitelní

Pokud jste někdy sténali, že musíte během pandemie koronaviru nosit roušku nebo respirátor, zkuste se zamyslet nad tím, jaké by to bylo, kdybyste byli sluchově postižení. Camilla Arnold vysvětluje, jak těžké pro ni ze začátku bylo, když nemohla lidem odezírat ze rtů. Během Týdne povědomí o neslyšících se britský magazín Hello! zaměřil na to, jak pandemie koronaviru negativně ovlivnila životy neslyšících a nedoslýchavých lidí. Třiatřicetiletá Camilla Arnold prozradila, že se cítila víc hluchá než kdy předtím. Při komunikaci s ostatními se totiž spoléhá především na odezírání ze rtů. Nošení roušek na její život mělo tedy mnohem větší dopad, než je tomu u ostatních jedinců.

„Když začala pandemie, cítila jsem se zranitelně a úzkostně. Když jsem šla ven, vyhýbala jsem se vchodům do obchodů, protože jsem se nechtěla ocitnout v situaci, kdy nemohu s nikým komunikovat nebo mu rozumět,“ svěřila se magazínu Hello!. „Panika mě pohltila pokaždé, když jsem šla ven a trvalo mi dlouho, než jsem vypracovala novou strategii, jak situaci zvládat,“ dodala. Uvedla také, že myšlenka na to, že budeme žít s rouškami na ústech ještě nějaký čas, ji děsí. „Pokaždé, když jdu ven, musím bojovat s nedostatkem povědomí lidí o hluchotě,“ říká. „Vím, že teď mluvím jménem milionů neslyšících a nedoslýchavých. Buďte laskaví a všímejte si našich bojů. Naučili jsme se, jak se přizpůsobit této nové normálnosti, ale nemůžeme se naučit slyšet,“ vzkazuje.

Camilla se naučila situaci zvládat tak, že dotyčného člověka požádá, aby odstoupil dva metry od ní a sundal si pokrývku úst, aby mohla odezírat z jeho rtů. Nebo aby se pokusili gestikulovat. Jako poslední možnost uvádí psaní poznámek do telefonu. Pokud ji však lidé odmítnou, naučila se prostě se otočit a odejít. „Necítím se pak díky tomu malá, nekompetentní nebo na obtíž jen proto, že neslyším. Naštěstí se to stalo jen jednou,“ říká. Podle nařízení, která platí v Česku, mohou lidé, kteří komunikují s neslyšícím, roušku sundat. V praxi se ale často bojí nákazy a roušku si nechávají. Nejjednodušším řešením je tedy psaní na papír nebo do mobilu. Podle zkušeností neslyšících jsou k nim však lidé často i tak neochotní.

Rouška je překážkou i pro nedoslýchavé. I my slyšící máme problém občas například v obchodě rozumět prodavačce, když má nasazenou roušku a nevidíme mimiku jejího obličeje. Nedoslýchaví ji slyší ještě hůře. V České republice se neslyšícím snaží pomáhat organizace Tichý svět. Na svých stránkách uvádí tipy, které jim mohou pomoci při komunikaci. Mohou si zde také stáhnout obrázek s textem: Jsem neslyšící. Přes roušku Vám nerozumím. Komunikujte písemně. Použijte tužku a papír. Pište na mobilní telefon. Buďte prosím trpěliví.

Při komunikaci s lékaři nebo na úřadech mohou neslyšící využívat Tichou linku, jde o službu zajišťující zdarma tlumočení českého znakového jazyka a přepis mluvené řeči online.

Zdroj: zena-in.cz

zpět na obsah

Zajímavosti

Zajímavosti ze světa koček

Pokud se kočičí tlamička setká s hořkou chutí, okamžitě začne šíleně slinit, aby se odporné chuti zbavila. Podobný zážitek si kočka dlouho pamatuje. Proto je tak těžké vpašovat kočce do jídla léky. Většinou je odhalí i v sebelákavějším kousku uzeniny.

Pranostika

Hřmí-li v červnu, bude pěkné obilí.

Rady našich babiček

Oheň v kamnech lze uměle přidusit tím, že na něj vhodíme slupky z brambor.

zpět na obsah

Nabídka pro čtenáře

MacDonaldová Betty – Vejce a já

Kniha začíná rodinou Betty, která ráda cestovala včetně dětí, které se narodily postupně čtyři. Tatínek byl přísný, maminka s babičkou volnomyšlenkářské a svobodymilovné. Když bylo Betty 12, otec náhle zemřel a brzy na to se jí narodila další sestra. Rodina se musela potýkat s bídou, děti odmala pracovaly. Byla doba velké hospodářské krize. V sedmnácti letech se Betty zamilovala do mnohem staršího muže. Jmenoval se Bob. Vzala si ho a brzy po svatbě se rozhodli založit si na severozápadě Ameriky slepičí farmu. Země zde byla panensky čistá, civilizací takřka nedotčená, což se ukázalo jako příčina různých potíží. Betty byla zvyklá na město a společnost, život v osamění s nevlídným manželem ji neuspokojoval. Navíc zde byly primitivní a zálesácké podmínky k životu, což mladou paní děsilo. Na farmě neměli ani vodu. Bob se však velmi snažil a byl šikovný. Betty uměla hrát na klavír, zpívat, vyšívat, ale nic z praktických věcí, potřebných v divočině.

Farma se díky Bobovi úspěšně rozrůstala. Každé jaro ji zaplnil tisíci kuřat, štěňat, koťat, selat. Všude kolem bylo slyšet jen pípání, mňoukání, bučení a štěkot. Navíc se ke všem těmto mláďatům jedno narodilo i Betty. Sousedé bydleli daleko a měli vlastní starosti, proto byla Betty stále na všechno sama. Jen paní Kettlová, která vychovala 15 dětí, byla milá. Na farmě sice nepořádek a chaos, ale vždy přívětivé slovo a takřka mateřská rada. K ní se Betty často vydávala s kočárkem, přestože cesta byla dlouhá bezmála sedm kilometrů. Manželství s Bobem však pomalu spělo ke krachu a autorka trávila depresivní dobu psaním životního příběhu. Když se jí narodila druhá dcera, samota se pro ni stala tak neúnosnou, že svého muže opustila a vrátila se i s dcerami do Seatlu za svou velkou rodinou. Kniha vyšla už v roce 1945 a měla tehdy i dnes velké množství nadšených čtenářů. Je humorná i sarkastická a každému zvedne náladu. Nejen mladým manželkám.

zpět na obsah

Literární okénko

Arthur Rimbaud - Spáč v úvalu

Toť díra zeleně, v níž tiše zpívá řeka,
vlévajíc do travin svůj stříbroskvoucí cár,
kam z pyšných pahorků sluneční světlo stéká,
toť úval se sluncem, jež ztrácí zde svůj žár.

Vojáček bez čapky a s nachýlenou šíjí,
spí s ústy dokořán v modravé řeřiše,
pod mráčkem, z kterého se proudy světla lijí
až na zem do trávy, kde leží na břiše.
.Má nohy v kosatcích, spí, usmívá se sladce,
jak děcko v nemoci, když přitulí se k matce.

Přírodo, zahřej ho, je velmi chladný rok!
S nehybným chřípím spí za rosy, která studí,
spí s rukou složenou na svojí klidné hrudi
a dvěma ranami má prostřelený bok

zpět na obsah

Výročí

V měsíci červnu oslavili narozeniny Anna Eliášová, Helena Škramlíková, Marie Tesková a Marie Kellnerová, svátek pak Jan Beneš, Ladislav Berky, Stanislava Kníchalová, Jan Šajner a Ladislav Valnoha. Všem srdečně blahopřejeme a přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.

zpět na obsah

Kvíz pro moudré hlavy

Správné odpovědi na předchozí kvíz:

  • Dvakrát měř, jednou řež.
  • První vyhrání z kapsy vyhání.
  • Pro jedno kvítí slunce nesvítí.
  • Kůň je jednou hříbětem, člověk dvakrát dítětem.
  • Jednou jsi dole, jednou nahoře.

Nový kvíz:

Pokuste se doplnit číslovku do níže uvedených rčení (popř. přísloví) tam, kde je vynechané místo. Můžete doplňovat číslovky různých druhů (základní, řadové, druhové i násobné. Pokuste se vymyslet další rčení a úsloví, kde se vyskytuje nějaká číslovka a které zde nebylo uvedeno.

  • ... nevstoupíš do stejné řeky.
  • Kam šlápne, tam ... let tráva neroste.
  • ... za, druhý bez ... za.
  • Po obědě si rád dával ...

Správné odpovědi se dočtete v příštím čísle.

zpět na obsah

Co nám chutná

Sýrové nudle se zeleninou

800 g různé zeleniny (papriky, fazolky, hrášek, cukety, kapusta, květák), 1 velká cibule, 40 g másla nebo margarinu, O,6 l masového vývaru, 250 g širokých nudlí, 1/2 citrónu, 4 lžíce strouhaného ementálu, 4 lžíce sekané petrželky, sůl, pepř, muškát

Zeleninu očistíme, popř. Nakrájíme. Usekanou cibuli necháme zesklovatět na másle. Přidáme zeleninu, zalijeme vývarem a uvaříme ne příliš do měkka. Nudle uvaříme „al dente“, promícháme se zeleninou ve vývaru, šťávou z 1/2 citrónu, sýrem a petrželkou. Okořeníme solí, pepřem a muškátem.

Banánová bábovka II

Suroviny: 250g másla nebo Hery, 250 g moučkového cukru, vanilkový cukr, 4 vejce, 250 g rozmixovaných banánů, 250 g polohrubé mouky, prášek do pečiva

Postup: Máslo utřeme s moučkovým cukrem, vanilkovým cukrem a žloutky do pěny. Potom po částech přimícháme rozmixované banány a polohrubou mouku smíchanou s práškem do pečiva. Nakonec zlehka vmícháme tuhý sníh z bílků. Těsto nalijeme do tukem vymazané a hrubou moukou vysypané bábovkové formy, vložíme do vyhřáté trouby a pomalu upečeme. Ještě teplou bábovku vyklopíme a posypeme moučkovým a vanilkovým cukrem.

zpět na obsah

Kontakt

Klub přátel červenobílé hole z. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz

Naši činnost finančně podporuje Nadační fond Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.

Úřad vlády ČR – Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením

zpět na obsah
(c) 2007 KPČH o. s. - webdesign jarha (externí odkaz)