Paprsek ze tmy, červen - srpen 2011

Úvodní strana > Paprsek ze tmy > Paprsek ze tmy, červen - srpen 2011

Vydává - Klub přátel červenobílé hole o. s.

Obsah


Poznámka nad čarou

Vážení přátelé, v současné době končí čas krásných teplých slunečných dnů a dovolených u moře či s přáteli na výletě. Blíží se podzim a s ním i nové pracovní povinnosti. V našem letním občasníku se naše čtenářka pozastavuje nad minulým inzerovaným příspěvkem týkajícím se nevyžádané pošty v e-mailu. Dočtete se o Mistrovství republiky ve výkonu vodicích a asistenčních psů, státním dotačním systému, akcích v Liberci a o mnohém dalším.

Jak jste stačili zaznamenat Paprsek vydáváme se značným zpožděním a to díky časové vytíženosti, dovoleným, ale také nezasílání příspěvků od vás čtenářů. Připojuji se proto k prosbám pana Lea, který nám zaslal své zamyšlení. "Přeji pěkný den, děkuji za Paprsek ze tmy a podporuji výzvu k zasílání příspěvků. Poznáte brzy, že sloužíte nejen druhým, ale především sami sobě. Procvičíte si práci s počítačem, naučíte se všímat věcí kolem sebe a přivlastňovat si kladné poznatky. Má to smysl, porostete sami před sebou a svými kamarády. V současné době se učím pracovat s notebookem a novým programem Windows 7, moc mě to nejde, ale nevzdávám se. Jsem velmi vděčný, že jsem obklopen lidmi, kteří jsou v mnohém přede mnou a trpělivě mi předávají své zkušenosti a dovednosti. Není tajemstvím, že mnohému jsem se naučil od Otky Pačesové, jsem za to vděčný a nezapomínám na to. Pokoj v srdci a pěknou dovolenou přeje Leo Brückner“.

Michala Růžičková

zpět na obsah

O čem přemýšlíme

Názor čtenářky J. Ž. z Jiřetína

Díky za Paprsek - jak se tam zmiňujete o otravných emailech s přílohou - taky jsem z nich vždy otrávená, neboť se těším na nějaký dopis a ona to je jen nějaká pitomost a nebo mi to čte jen mínus, mínus, mínus a nebo jen mlčí. Mám z toho takový pocit, že si lidé nemají co říct a tak to řeší takto - nevím, někteří lidé si třeba řeknou, že mám být ráda, že si na mě někdo aspoň takto vzpomene. Ale já taky takové emaily mažu, neboť mi je trapné posílat je dál.

Chůze

Já a Jaruška Žáková jsme celé čtyři hodiny chodily po lese, cestách, seděly na lavičce, povídaly si spolu. Bylo krásně, žádná sibiř nebo sahara nebo atlantida, tedy žádná zima, horko nebo potopa. Znovu jsem myslela na to, jak je důležité pro hluchoslepého člověka chodit. Zvláštní bylo, že to, co jinak zvládneme za necelé tři hodiny, jsme tentokrát zvládly za čtyři hodiny. Pochopitelně jsme se couraly, ale hlavní bylo, že jsme si měly o čem povídat. K procházkám patří konverzace. Při ní se tříbí slovní zásoba, myšlenky, paměť, rozvíjí se fantazie. Pak se člověk nemůže divit, že cesta trvá tak dlouho. Navíc k cestě patří poznávání. Jaký je to strom, co je to za vůni, co je to za zvuk. K cestě může patřit také umělecká tvořivost. Například ovážete strom stuhou, na stuhu přivážete šišku, do šišky zastrkáte větvičky, kamínky, trávu. Když jde někdo kolem šišky, pomyslí si, která víla, to sem pověsila? Který skřítek to sem dal? Mimochodem, při pomalé chůzi se unavíte víc, než za rychlé chůze. Bolí vás svaly, tělo. Není to vzduchem, jak by si člověk mohl myslet, ale právě onou pomalostí. Že je to zvláštní? Ano, mně to taky přišlo zajímavé. Všem přeji hezké procházky.

Marcela Machovičová

Státní dotační systém

Pracovníci úřadů práce odhalili, že některé firmy zneužívají státní dotační systém a mohly tak způsobit státu celkovou škodu přes 165 miliónů korun. Podle ředitele odboru koncepcí trhu práce Ministerstva práce a sociálních věcí Štefana Duháně zneužívání dotací probíhalo tak, že zaměstnavatel inkasoval na mzdu a odvody za každého postiženého až osm tisíc korun. Některé zdravotně postižené však firmy vedly jako své zaměstnance pouze fiktivně a ti pak dostávali jen minimální částku.Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václava Krásy je případ mimořádný především svým rozsahem. "Na podobné případy zneužívání zdravotně postižených lidí upozorňujeme už dva tři roky. Že by ale v některé kauze figurovalo dva a půl tisíce poškozených, to slyším prvně,“ řekl právu Krása. "Je dobře, že konečně nějaký proces probíhá. Doufejme, že případ bude preventivně působit i na ostatní potencionální oběti,“ podotkl Krása.

Popsal i další triky firem. "Zaměstnavatel ty lidi přinutí podepsat dohodu, že část ještě nevyplacené mzdy odvedou na nějaký kvazi účet, který nazve třeba fond na podporu tělesně postižených,“ uvedl příklad Krása. Výjimkou podle něj není ani způsob, kdy zaměstnavatel při přijetí donutí zaměstnance vzít si půjčku úročenou 99-ti procentním ročním úrokem. "Když ti lidé nemají kromě invalidního důchodu žádný příjem, jsou rádi i za dva tisíce korun měsíčně a nechají sebou takto manipulovat,“ vysvětlil Krása. Podezřelé jsou podle něj prakticky všechny nabídky práce vykonávané z domova. "Když někdo hledá zásadně pracovníky z domácnosti, zpravidla pro práci na pc, to už by měl člověk zbystřit,“ radí Krása. Zároveň nabízí všem invalidům, kteří jsou na pochybách, zda zvažovaná nabídka práce je skutečně seriózní, aby se obrátili přímo na Národní radu zdravotně postižených s dotazem.

Zdroj: Josef Koukal, Právo

zpět na obsah

Klubové aktivity

Praha

Mistrovství republiky ve výkonu vodicích a asistenčních psů

V sobotu 18. června 2011 se konal v Praze 5 – Motol 7. ročník Mistrovství republiky ve výkonu vodicích psů a 2. ročník Mistrovství republiky ve výkonu asistenčních psů. Soutěž pořádalo výcvikové středisko Helppes ve spolupráci s českým kinologickým svazem. Veterinární přejímka, respektive kontrola platných očkovacích průkazů, probíhala od 8:30 do 9:15 hodin. Už zde se čekalo na příjezd veterináře a jedna soutěžící měla problém s platností očkovacího průkazu. Ještě k tomu pršelo. Já, Eliška a táta jsme seděli pod stanem a čekali na zahájení. To mělo být v 9:30. Na to čekalo 25 soutěžících do 10:15. Pak se tedy nastoupilo, ředitelka Zuzana Daušová provedla zahájení, po kterém následovalo losování startovních čísel. Chvílemi pršelo, stále docela chladno a pod mrakem. Byla zde média – Česká televize, Český rozhlas a ještě TV13 s Reginou Praha.

Soutěžící byli rozděleni do skupin, nevidomí b1, slabozrací b2 a kombinovaný handicap. Samostatná skupina byli vozíčkáři s asistenčními psy. V kombinovaném handicapu byli Marie Biedermannová, Michala Kováčová, Martin Tarčinec a Rostislav Štec.

Teď pár slov o tom, jak se nám dařilo a nedařilo. Jdeme na první soutěžní bod poslušnosti. Pes dostal příkaz lehni a zůstaň, majitel (psovod) poodešel asi 20 metrů. Posuzující rozhodčí vystřelil z pistole poprvé, jeden pes utekl, druhý výstřel, opět Eliška zůstává v klidu. Jenže pak se někdo pohnul a Eliška přiběhla k nám. Měla počkat, až k ní přijdu. Dále následovala frekvence – chůze po trase. Měla dvě části.

Zde se zkoušelo vyhledání přechodu, pak bylo položeno přes šířku chodníku prkno, pak jsme se dostali k místu, které bylo zúžené, pak zase asi ve výšce 90 cm úhlopříčně výšková překážka v podobě pásky. Pak se hledali schody, dveře do prodejny potravin, pak výdejní okýnko, místo k sezení a vyvedení z prodejny. Dále nás čekalo několikrát odbočení vpravo, doleva, opět vyhledání přechodu, pomalá a rychlá chůze, chůze po kraji vozovky, alespoň troje schody, některé klasické, některé prodloužené. Trasa na dobrých 30 minut. Posuzovali dva rozhodčí.

Zbývalo ještě dokončit poslušnost. Polohy lehni, sedni, vstaň byly dobré. Dostala volno, nedaleko byl zajíc v kleci a poházené jídlo v podobě housky apod. Zajíce si Eliška jako labradorský retriever nevšimla, zato houstička, ta jí moc zachutnala! Měl jsem Elišku přivolat. Poprvé nic, podruhé také. Až na potřetí, to už měla půl housky sežráno. Ještě se prováděly obraty na místě, které také nebyly 100%. No poslušnost byla 87 bodů ze 100, což byla čtvrtá nejlepší z 16 vodicích psů. No pár chyb bylo také na trase. Jak jsme si vylosovali startovní čísla, tak také dopadlo umístění na stupních vítězů. Vítěz v KH Marie Biedermannová, 2. Kováčová, 3. Tarčinec a 4. R. Štec. Za těch 7 let služby máme tato ocenění, 2005, 2. místo, 2006, 3. místo, 2007 čtvrté a 2011 3. místo. Ještě máme tři účasti na jinonických kvalifikacích.

Bylo dobré, že nebylo horko. 17. září je oslava 10 let od založení tohoto výcvikového střediska. Bude zde spousta známých osobností a bude zde slavnostně předáno několik psů. Tato slavnost se koná každoročně. Jmenujme některé osobnosti: Dagmar Havlová, Marta Kubišová, Petr Fejk, Meki Žbirka, Diana Kobzanová, Anna K, Pavel Vrba, Ondřej Hejma, Gábina Osvaldová a další.

Martin Tarčinec

Liberec

Vypadalo to na déšť a nakonec se udělalo krásně. Jaruška ušla velký kus cesty sama, a kdyby ji nezastavil štěkající pes za plotem, došla by až do Smržovky do cukrárny. Možná je její hůlka začarovaná a dovede ji, kam chce, ale spíš to vidím tak, že je Jaruška statečný a nezdolný člověk. Obdivuji ji. Než jsme se šly projít, přinesla Jaruška asi pět krabic s klubky, jedno bylo barevnější než druhé, a poprosila mě, abych vymyslela nějakou hezkou věc. Tu jsem měla v hlavě již dávno, ale nebyla jsem si jistá, jestli ji Jaruška přijme. Je to totiž loutka. Někdo by řekl, že je to práce pro děti. Jenže mě napadlo, že by tuto práci mohly od Jarušky dostat děti v dětském domově nebo v nemocnici jako malý dáreček. Dnes jen dodám, že Jaruška doma z barevných nití drhá jednoduché pásky. Příště vám popíši, jak bude loutka vypadat. Jen můžu říct, že to bude určitě hodná princezna a zlá princezna, královna, král, šašek a jiné postavy z pohádkového světa.

Marcela Machovičová

zpět na obsah

Aktuálně před uzávěrkou

Dne 24.9.2011 od 13:00 do 16:30 hodin se budou konat na Palackého náměstí v Praze 2 Oslavy mezinárodního dne neslyšících. Hlavním bodem programu bude diskuze na téma tlumočnické služby a jejich současné problémy.

Od 14 do 15 hodin bude následovat doprovodný program. Zpěv ve znakovém jazyce, osvěta o sluchovém postižení pro slyšící veřejnost, PSI, VOL5VIS50, Storytelling, poezie ve znakovém jazyce. V 15 hodin společně vytvoříme rekord pro zápis do české knihy rekordů. Bíle rukavice s sebou!

Akci pořádá organizace ASNEP, která sdružuje organizace, pracující pro osoby se sluchovým postižením. Jejím členem je i náš Klub přátel červenobílé hole, který se aktivně zúčastní Oslav mezinárodního dne neslyšících jako jediná z organizací pro hluchoslepé. Na akci budeme mít informační stánek, kde budeme seznamovat návštěvníky se samotným postižením hluchoslepota, životem a zálibami hluchoslepých. Tlumočeno do českého znakového jazyka zajištěno. Na akci bude probíhat prodej občerstvení. Přijďte se podívat a vezměte sebou i své přátele.

Martina Hanusová

zpět na obsah

Zajímavosti

Čich

Pokud nemám plně funkční smysly zrak a sluch, co nám zbývá. O dotecích a hmatu jsme již v Paprsku psali a tak dnes se zaměříme na čich.

Už malé děťátko vnímá svou maminku po čichu. Určitě jste si všimli, že i každý byt má svůj pach. Dokonce i města mají charakteristickou vůni. Když například vystoupíte z letadla nebo z vlaku. Pachy mohou být různé a to příjemné, kterým říkáme vůně, nebo nepříjemné, kterým říkáme zápach a v nejhorším případě smrad. Určitě je vám nepříjemný pobyt v zapáchajícím prostředí, kdežto v příjemně provoněném bytě se nám líbí. Ovšem i vůně může být někdy nepříjemná, když je příliš sytá. Přijímání pachů a vůní je čistě individuální. Někomu připadá vůně sena či hnoje příjemná, někdo jí třeba nesnáší a je alergický. Vnímáme pachy i podle počasí. Určitě jste si všimli krásně provoněného vzduchu ozónem po bouřce. Co je někomu příjemné, může někdo vnímat jako nepříjemnou vůni či pach. Někteří lidé si navzájem voní nebo nevoní. Podle toho si i v povědomí vybíráme partnery pro život. I zvířatům někdo voní či nevoní a podle toho reagují na lidské bytosti.

V lidové medicíně se odpradávna používalo vonných olejů jako léčivého prostředku. Aromaterapii se však ve vědě objevila poměrně nedávno. Na internetu jsem našla pěkný článek od autorky Karly Špačkové "Vůně uklidní i povzbudí“, ze kterého vás s některými poznatky seznámím. "Vědci prokázali léčebné účinky mnoha rostlin a uznávají, že léčebné vlastnosti jsou přítomny v mnoha aromaterapeutických silicích. Výzkumy ukázaly, že vůně silic působí na čichové nosní buňky, které vysílají signály do mozku, a že tyto silice dokáží proniknout pokožkou. Základem aromaterapie je využití prchavých éterických olejů, které se v rostlinách nacházejí ve velmi malém množství. Předpokládá se, že chemické látky v nich obsažené se vstřebávají sliznicemi, pokožkou a ovlivňují lidský metabolismus. Použití rostlinných olejů v lékařství je zaznamenáno v několika nejstarších čínských spisech. Také staří Peršané si cenili vod z květů, destilovaných z růží a pomerančovníků, a používali je pro kosmetické i lékařské účely. Čínská znalost léčivých olejů se dostala na západ prostřednictvím Řeků a Římanů. Od 13. století se začaly oleje užívat jako voňavky i léky. V 19. století byly chemickým způsobem vyrobeny kopie těchto olejů, neměly však stejné léčivé účinky.“

Určitě jste si všimli, že když rozemneme v ruce nějaký lístek či květ začne více vonět. Je to proto, že se naruší nepatrné žlázky a esenciální oleje se uvolní a rostlinné aroma je intenzivnější. A právě esenciální oleje a pryskyřice se používají k léčbě. Esenciální oleje nejčastěji vdechujeme pomocí užití aromatické lampy, ale používáme je při masážích, koupelích či inhalacích. Každá vůně má určitý léčebný prostředek a to buď povzbuzující nebo zklidňující. Z našich bylinek pomůže uklidnit mysl a ztišit zjitřené emoce esenciální olej z levandule, meduňky, heřmánku či šalvěj. Ale i třeba sušená levandule v polštářku udělá divy. Afrodiziakální účinek má vůně oleje z růží, pocit duševní svěžesti a vyrovnanosti přináší aroma vanilky, ale také skořice, hřebíčku nebo koriandru. Borovice umí tišit bolesti, podobně jako vůně heřmánku. Vůně citrusové - pomeranče, citronu a také citronové trávy dezinfikují dýchací cesty od choroboplodných zárodků, proto je konzumujeme, když máme kašel či rýmu.

Dále používáme esenciální oleje při koupeli nebo při masáži. Stačí jedna až dvě lžíce koupelového oleje do vody o teplotě 30 až 37 stupňů, teplota by neměla být vyšší, pak již může vyvolat pocení. V lázni setrvejte 10 až 15 minut, po koupeli se lehce osušíme, abychom nestírali účinné látky z pokožky. Většinou na lahvičce je napsán návod a na co který olej působí. Nic bychom ale neměli přehánět a vůně, která je nám příjemná, může druhého odpuzovat. Pozor, někdo může být na některé oleje a vůně alergický.

Přeji vám hodně příjemných vůni, málo zápachu a hodně voňavých a příjemných lidí kolem vás. Podělte se s svými vůněmi i s námi a napište jaké vůně vám jsou příjemné.

Ota Pačesová

zpět na obsah

Nabídka pro čtenáře

Vážení přátelé, dovolujeme si vás upozornit na nové číslo audiožurnálu Voko - červen (externí odkaz), určeného pro komunitu zrakově postižených, které právě vyšlo! V sekci download (externí odkaz) naleznete také předchozí čísla. Přejeme příjemný poslech! Za tým vision srdečně Jitka Donátová.

Zaznamenala Ota Pačesová

zpět na obsah

Literární okénko

Po bloudění internetem jsem nalezla stránky www.media.novinky.cz s povídkami nevidomých. Některé mě pobavily, tak se s vámi chci o ně podělit.

Martina Hanusová

První setkání s nevidomým

Tuto příhodu mi vyprávěla jedna masérka, která u mne byla na praxi. Já jsem se v životě potkala s nevidomým člověkem pouze jednou v Chomutově, kde bydlím. Vyšla jsem z Komerční banky. Nedaleko od vchodu tápal nevidomý, bylo jasné, že bloudí a neví, kam jít. Ochotně jsem k němu přistoupila s dotazem: "Potřebujete někam zavést?" On to vděčně přijal: "Potřebuji se dostat k Prioru."

Vzala jsem ho za paži a šli jsme tam spolu. Když jsme došli k Prioru, ptám se ho dál: "Kam tam potřebujete jít?" "Víte, tady někde u Prioru je prý Komerční banka, a tam já jdu."

Josef Drábek

Jak vedl nevidomý slepého

Nevidomý muž přecházel po nástupním ostrůvku. Potřeboval se dostat na druhou stranu vozovky. Bylo to v době, kdy ještě nebyly přechody ozvučené. Sám se přejít bál a lidi kolem sebe oslovovat nechtěl. Nevěděl, jestli třeba nečekají na tramvaj. Jak tak nervózně přecházel sem a tam, zavadil o loket nějakého člověka, který se ho hned chytil za paži. Zaradoval se. Někdo se ho ujal, aby mu pomohl přejít. Netušil, že ten druhý je také slepý. I on si to drcnutí do ramene vysvětlil po svém. Někdo mu tu nabízí rámě, aby ho převedl přes cestu.

A tak společně vykročili. V té době ještě nebyl provoz na cestách tak rušný, tak se šťastně dostali na druhou stranu. První pěkně poděkoval: "Děkuji vám, že jste mě převedl." "Ne, ne," protestoval druhý. "To já děkuji vám! Víte, já nevidím." "No, to já také ne," rozesmál se ten první.

Autor neuveden

zpět na obsah

Výročí

Tentokrát KPČH přeje dodatečně hodně zdraví a štěstí Láďovi Berkymu, Lidušce Havlíčkové, Mirkovi Klemerovi, Aničce Zemanové, Janě Jugmannové, Janě Rzepecké, Blance Berkyové, Pepovi Kvašovi, Zdeňku Navarovi, Janu Latovi a Daně Ťukalové, kteří oslavili své narozeniny v prázdninových dnech července a srpna. Dále pak gratulujeme zářiovým oslavencům Otíku Neprašovi a Marušce Váňové.

zpět na obsah

Co nám chutná

Meloun

Tento recept nám doporučuje naše čtenářka a pisatelka slečna Jaruška Dvořáková. Vyzkoušejte si, jak se nejlépe osvěžit v horkých letních dnech. Slečna Dvořáková nám doporučuje meloun, nalezla o něm pro nás informace na internetu. "Meloun je pochoutka, která je chutná a zdravá zároveň. Je totiž nízkokalorický a má mnoho vitamínů - C, B, železo a vápník." Také jste meloun automaticky považovaly za ovoce? Logickou úvahou meloun je sladký, ovoce je sladké, meloun je tedy ovoce? Možná pro vás bude překvapivým zjištěním, že je meloun ve skutečnosti zelenina patřící do čeledi tykvovitých, podobně jako třeba okurka nebo cuketa.

Opilý meloun a melounová marmeláda

O tom, že je meloun velmi vděčným doplňkem do salátů, nejrůznějších dezertů, alkoholických a nealkoholických nápojů či bowlí, není pochyb. Nesmírně populární pro zahradní party všeho druhu je zejména "opilý meloun“, což je meloun naplněný alkoholem, nejčastěji vodkou. Ta se do něj vpraví přes díru ve slupce trychtýřem, nebo za pomoci injekční stříkačky. Takto upravená zelenina se nechá 24 hodin před konzumací vychladit v ledničce, to aby se alkohol navázal na vodnatou dužinu. A pak zbývá jen vyhlížet partu dobrých přátel.

Méně známější úpravou melounu je meloun ve formě marmelády. Její příprava se od přípravy klasické marmelády příliš neliší. Dvě kila dužiny vodního melounu odpeckujeme a nakrájíme na kousíčky. Dáme vše do hrnce a přidáme želírovací cukr plus šťávu a kůru zhruba ze šesti citronů. Směs necháme přibližně čtyři hodiny proslazovat a poté ji uvedeme do varu. Za stálého míchání vaříme čtyři minuty. Zavařovací sklenice plníme ještě horkou směsí. I v zimě si pak sklenicí marmelády můžeme navodit letní atmosféru.

Autor: Monika Petrlová

Masová roláda

Je sobota, jsem po dobrém obědě, které jsem připravila svým blízkým. Člověk by neměl chválit vlastní výrobek, ale až si ho připravíte, tak si ho taky pochválíte. Možná jste zapomněli, možná ne, že existuje masová roláda. Je dobrá s rýží, bramborami, bramborovou kaší. Je to jednoduché jídlo, studené plátky masa si můžete dát k večeři s chlebem. Nebo plátky masa zalijete želé na huspeniny, aspik. To je běžně k dostání v malém sáčku a příprava je jednoduchá. Na maso, než ho zalijete, můžete dát kyselé ovoce jako rybíz, angrešt. Maso připravím tak, že naklepu velký plát masa. U řezníka vám prodají maso, které si ale musíte připravit tak, že ho rozříznutím zvětšíte. Plát masa osolím, potřu hořčicí, pokladu plátky kyselé okurky, červenou paprikou, párkem, plátkem špeku, vajíčkem, které jsem uvařila natvrdo, celé to posypu pepřem. Pak maso zabalím a ováži pevně nití. Dám na cibulku, kterou orestuji, zapráším hladkou moukou a opeču. Hodinu podlévám horkou vodou a dusím pod poklicí. Sundám niť a nakrájím na plátky.

Starý recept

Nevím, kde se ve mně bere chuť k jídlu. Ale mám ji pořád. Možná proto ráda vařím a pořád něco vymýšlím. Tentokrát jsem si vzpomněla na starý recept. Je to sladká pochoutka a může se dělat na tři způsoby.

Důležité je ovoce. Nejlepší je nakyslé jako rybíz nebo jahody. Uvařím běžným způsobem dva pudinky. Ještě teplý jej rozdělím na dvě části. Do jedné části zamíchám celý tvaroh a vanilkový cukr, osladím, jak potřebuji. Do druhého vmíchám rozmačkaný rybíz s cukrem a šťávou z jednoho citrónu. Vznikne želé. Na dno sklenice dám želé. Na to navrstvím pudinkový tvaroh. Na to znovu želé. Po vychlazení je želé průhledné. Doporučuji lžičkou sáhnout až ke dnu skleničky. To je pochoutka.

Nebo se dá udělat sklenička tak, že dáme více želé a tvaroh jen nahoru jako ozdobu, v tom případě děláme jen z půlky tvarohu, zbytek tvarohu můžete použít na chleba a posypat pažitkou a červenou paprikou. Poslední způsob je takový, že do pudinku, tvarohu a rybízu přidáme celý citrón. Více osladíme a posypeme čokoládou. Je to příjemné osvěžení v létě.

Dobrou chuť přeje kuchtička Marcela Machovičová

zpět na obsah

Kontakt

Klub přátel červenobílé hole o. s.
IČO: 26999960
Adresa: Přemyšlenská 13, 182 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz

  • Liberec - Marcela Machovičová 460 05 Liberec
    e-mail: Machovicova@seznam.cz
    telefon: 485 113 223
  • Praha - Ota Pačesová Přemyšlenská 13, 182 00 Praha 8
    e-mail: pacesova.ota@volny.cz
    mobil: 775 164 190
    telefon: 284 691 012
zpět na obsah
(c) 2007 KPČH o. s. - webdesign jarha (externí odkaz)