Obsah stránky
Vydává - Klub přátel červenobílé hole z. s.
Už si to nelze zapírat: je podzim. Poznáte to podle toho, že kvetou podzimní astry a podzimní chryzantémy – tyhle podzimní květy kvetou s obzvláštní silou a hojností; nedělají mnoho cavyků, květ jako květ, ale zato jich je! Pravím vám, že tento rozkvět zralého věku je mocnější a vášnivější, než ty neklidné a prchavé hejble mladého jara. Je v tom rozum a důslednost dospělého člověka: když už kvést, tedy důkladně; a mít hodně medu, aby přišly včeličky. Co to je, takový padající list nad tím bohatým rozkvětem podzimním? copak nevidíte, že není únavy? Karel Čapek, Zahradníkův rok, Září.
Ve čtvrtek 28. 9. jsme oslavili Den české státnosti. 7. září je Dnem otevřených dveří památek v ČR. 8. září je Mezinárodním dnem gramotnosti, 21. září Mezinárodním dnem Alzheimerovy choroby a 23. září Mezinárodním dnem neslyšících.
Úplněk nastal 6. 9. v 9.02 hodin. V měsíci říjnu bude úplněk 5. 10. ve 20.39 hodin.
Jana Rzepecká
Venku se ochladilo, teploty v noci padají k nule. Topná sezóna začala. Vám se možná před očima vybavila faktura, kterou jste za minulou zimu museli zaplatit. Letos může být všechno jinak. Právě na topení se dá snadno ušetřit. A nemusíte kvůli tomu ani pořizovat nová okna nebo měnit radiátory. Stačí se jen vyvarovat nejčastějších chyb, které většina z nás dělá. Prozradíme vám, které to jsou.
Zdroj: hobby.blesk.cz
V České republice je více než 1 milión osob se zdravotním postižením. Většina z nich řeší nejen překážky související s jejich handicapem, ale také vztahové problémy. Kvůli jejich postižení se jim rozpadají vztahy a nové navazují velmi obtížně. Pro ně vznikl seznamovací portál Tvojelaska.cz, který jim pomůže najít životního partnera. Portál Tvojelaska.cz založili manželé Mertlovi, majitelé úspěšné seznamovací agentury Date2k, a byl finančně podpořen z Operačního programu Zaměstnanost. Je tedy spolufinancován z Evropských strukturálních fondů.
"Sami jsme se seznámili prostřednictvím seznamovací agentury, a protože v Date2k využíváme unikátní algoritmus, jehož prostřednictvím hledáme našim protějškům vhodného klienta, rozhodli jsme se jej využívat i při seznamování handicapovaných,“ říkají manželé Mertlovi, které k myšlence založit seznamovací portál pro lidi s handicapem, přivedl jeden z jejich klientů – Michal Sněhota. „Jak jsme v hledání vhodných protějšků úspěšní, v případě Michala jsme zjistili, že jakmile zmíníme, že má handicap, všichni ho automaticky odmítají, jako kdyby pro ně vědomí handicapu u protějšku bylo něco na překážku,“ vypráví Kristýna Mertlová. „Byl to pro mě trochu šok a zároveň výzva něco s tím udělat."
A tak vznikl nápad na seznamovací portál Tvojelaska.cz, kde by lidé s handicapem mohli za pomoci psychologů a vztahových koučů hledat životního partnera. A protože nejlépe se do potřeb svých klientů mohou vcítit ti, kteří se sami s nějakým handicapem potýkají, nabídli právě M. Sněhotovi, aby portál vedl. Nabídka ho velmi překvapila a potěšila. Právě s jeho velkým přispěním Jakub Mertl upravil svůj seznamovací algoritmus tak, aby odrážel požadavky a potřeby handicapovaných, včetně bariér, na které postižení při seznamování narážejí. Základem úspěšného seznamování však není jen algoritmus, ale především osobní práce s klienty.
Každému je věnována individuální péče a potřebná asistence s ohledem na typ postižení. Nabízíme jak služby vztahových koučů, kteří klientům pomáhají s tím, jak se efektivněji seznamovat, nebo s tím, jak se vyrovnat s odmítnutím, ale poskytujeme také poradenství v sexuální oblasti. Tvojelaska.cz přináší handicapovaným jedinečnou příležitost najít si životního partnera a nabízí ještě jeden benefit – možnost někoho si najít, psát si s ním a posléze se osobně seznámit. Služba je pro všechny bezplatná.
Zdroj: p12.helpnet.cz
Na paloučku u lesíčka muchomůrka k nebi kouká,
krásně se tam červená, tečkami je zdobená.
Je to lesní chlouba, krásná jedovatá houba,
pozor na ní v lese dejte, pěkně se jí vyhýbejte.
Muchomůrky nesbírejte, také do nich nekopejte,
nechejte je pěkně v mechu, budou očím pro potěchu.
Běží lesem střevlíček, našel dívčí střevíček
a za malou chviličku vidí také sukničku.
Kroutí hlavou, nevěří, prý nálezy prověří.
Podprsenku nachází pohozenou do mlází.
Více najít nestihá, mladík Vám ho vyzdvihá
pošel jako hrdina, pro brouky zlá novina.
Hezké babí léto přeje Jarka Navarová.
Bez větších zmatků jsme 29.7. nastoupili u Hlavního nádraží v Praze do autobusu a vyjeli společně s dětmi z Kouzelné školy směr Jizerské hory. Děti byly slušné a milé. Neřvaly, nepraly se a ani jinak neškodily. Holčičku Evelínku jsem nějak zaujala a povídala si se mnou skoro celou cestu. Tak jsem měla hned kámošku o 65 let mladší. Pan správce nás nijak vlídně nepřivítal a ani s úsměvem. Nezdálo se, že by byl rád že jsme přijeli. Po prohlédnutí pokojů a s malou rošádou při ubytování jsme se sešli v jídelně, rozdaly se klíče, vypili jsme čaj a připravenou kávu (nic moc) a rozešli se každý kam chtěl. Já s Věrou jsme se vypravily do blízkého lesíka, aby se pejsek Lerýček vyvenčil a Věrka věděla, kam s ním na venčení, když půjde sama. A přišel čas večeře. Dostali jsme dobrou polévku. Polévky byly celý týden opravdu moc dobré. Druhé jídlo bylo po celý týden takové školkové, družinové, asi proto, že s námi byly v turnusu ty dětičky. I polárkový dort se objevil, ráno i ovoce. Osobně mám ráda zeleninu a té bylo velmi poskrovnu. Snídaním chyběla trochu kuchařova fantazie, ale pomazánky byly chutné a já je i ráda. Bylo možné se občerstvit i v bufetu, který byl otevřen vždy hodinu při jídlech. Panu správci však chyběla vlídnost, ochota a na úsměv jsme mohli zapomenout. Ubytování bylo skromné, ale čisté a já byla s pokojíkem spokojena i se svou spolubydlící Betty a sousedkami Hankou a Lídou. O koupelnu jsme se nikdy nepopraly.
Trochu nás ten týden sužovalo vedro, a to venku i na pokojích. Okolí penzionu je pěkné a bylo dost místa na příjemné posezení v chládku. Vrátím se k programu. První večer jsme se vzájemně představili a šli do hajan. Druhý den jsme se vypravili prozkoumat blízké městečko Lučany nad Nisou. Kdo chtěl, dokoupil si zásoby pití, cukrátek, sušenek, zeleninu atd. Vrátili jsme se k obědu. Odpoledne nás vedoucí pobytu paní Hovorková zavedla na blízké koupaliště do Jindřichova, které bylo postavené kolem roku 1921, a je volně přístupné. Kousek od koupaliště je studánka s výbornou vodou. Do vody se ale nedalo vlézt, jak byla ledová, tak jsme si tam vyráchali alespoň nohy. Možná tam někdo vlezl ale asi vystřelil ven tak rychle, že jsem si toho nevšimla. Ve vodě se vykoupali jen pejsci Bruno a Doby. Večer byl volný, různé skupinky spolu popíjely a vesele se bavily. Pobyt nám zpříjemnily mladé studentky Barborka, Petra, Markétka a Betty, které měly na starosti několik našich lidiček. Jednalo se o ty účastníky, kteří neměli vlastního průvodce. Byla to úžasná děvčata, která se rychle zapracovala a věděla si v každé situaci rady. Nepotřebovala téměř žádné vedení a pochopila rychle, co je kdy potřeba.
V pondělí dopoledne šli někteří mlsat do cukrárny a na dobré kafíčko. Odpoledne jsme jeli na výlet na Kozí farmu v Pěnčíně a do Kittelova muzea. Kdo chtěl, mohl si nakoupit kozí či ovčí sýry. Dalo se posedět u občerstvení, kde se čepovalo pivo Svijany a prodávaly různé dobroty. Někteří nakoupili místní korálky a bižuterii. Marek si pohladil kůzlátko a telátko. A zakolíbal se starou máselnicí v muzeu zemědělských strojů. Kittelovo muzeum je moc milé, vybavené starým nábytkem a ukázkou předmětů domácností 19. a začátku 20. století. Tam jsme si mohli koupit Kittelovy bylinkové lektvary. Na závěr jsme poseděli v místní hospůdce, kde se ceny zastavily na úrovni devadesátých let minulého století, což nás samozřejmě potěšilo. Večer jsme, utrmáceni horkem, poseděli u přednášky pana správce o Jizerkách. Projevil určitou dávku humoru, kterou v dalších dnech opět ztratil. Potom už hup do postýlek.
Na úterý jsme s Betty připravily zábavnou soutěž v prostorové orientaci s devíti stanovišti, (zkratka POSP-prostorová orientace a samostatný pohyb), kterou jsme večer prokonzultovaly s Fandou Eliášem. Každý si odnesl jedno plyšové zvířátko, které si musel najít a odstřihnout. Byla to pěkná zábava. Na závěr jsme si to zkusili i my, vidící, a to jsme tedy koukali, jak je to těžké. Zvířátka jsme nedostali. Na mě padl ošklivý kašel, ten mi trochu znepříjemnil zbytek pobytu. Tak jsme s Otíkem bloumali celé odpoledne jen kolem chalupy. Na večer se stala nepříjemná událost, naše vedoucí paní Hovorková si zlomila ruku. Vedení jsem se musela ujmout já, přestože mi nebylo dobře kvůli kašli. A už tu byla středa a Jana Kroulová – badatelka – domluvila v knihovně, že nás paní knihovnice provede místním kostelem, s názvem Navštívení panny Marie. Já tam nebyla, ale ostatním se moc líbil, i celá přednáška. Odpoledne se konal druhý výlet, a to na Královku a na koňskou farmu u Prezidentské chaty. Na Královce byl rozchod, kdo chtěl, mohl se svézt na koni. Přihlásilo se 8 odvážlivců a projeli se cca 10 minut po okolí. Koně byli pěkní a urostlí, vzorně opečování. Někdo šel na rozhlednu, někdo poseděl v místní restauraci a někdo šel do Bedřichova či jinam. Mě bodla podlá vosa. A zase hurá do autobusu a domů na večeři. Myslím, že bylo rizoto.
A už tu byl čtvrtek.16 lidí se rozhodlo pro celodenní výlet do Smržovky a Jiřetína pod Bukovou. Důvodem tak trochu bylo dětské jídlo k obědu, dukátové buchtičky, které zejména chlapi moc nemusí. Tak jsme ráno po snídani vyrazili do Lučan na autobus do Smržovky, a kdo chtěl, pokračoval dál do Jiřetína, do muzea a prodejny hraček. Nakonec tam jeli jen manželé Škramlíkovi a Eliášovi. Moc si to pochvalovali, nakoupili si pěkná dřevěná zvířátka pro vnoučata. Věrka s Péťou běžely na dlouhou túru, cca 9 km, přes hory a lesy, déšť nedéšť. Ten den docela pršelo, ale bylo teplo a dusno. Kolem poledne za námi přijela Marcelka Machovičová z Liberce a šli jsme všichni na dobrý oběd do Park hotelu, v místním krásném lesoparku. Po obědě se ovšem nijak nevyčasilo, a tak jsme kráčeli na autobus a odjeli do penzionu. Tam jsme přišli jako zmoklé slepice. Od 16 hodin byla přednáška o jablonecké bižuterii, kterou vedl asi 88 let starý pan Sláma. Přednášel zajímavě a na závěr se dalo leccos pěkného koupit. Hlavně ženám se to líbilo. Večer jsme se někteří opět přátelili venku, při vlastních zásobách dobrého vínka, hráli karty apod. My s Betty jsme tvořily vtipné diplomy na druhý den, se kterými nám pomohla Jarmilka Tarčincová. Krásně píše, což obdivuji, protože já škrábu jako kocour.
Nastal poslední den pobytu. Ráno jsme rozdali diplomy za různé disciplíny či vlastnosti. Snad potěšily. Betty mi odjela v poledne a pokojík osiřel. Odpoledne jsme se s Otíkem ještě prošli k místní chatě MUHU. Večer nás navštívilo pěvecké duo, které nám zahrálo k tanci melodie věčně zelené. Zároveň bylo možné doskočit si k táboráku a opéci výborného pepřeného špekáčka. To se pan správce s nákupem vytáhl. Byla to fakt mňamka. Večírek rozpohyboval pan Čuban s manželkou a manželé Eliášovi, které nebylo možné ani vyfotit, neboť mi objektiv doslova roztančili. Nakonec se dobře pobavil i Martin, který se zapojil do vláčku. Zřejmě endorfiny udělaly své a všechny bolesti kloubů na chvíli zmizely. I moje koleno se veselilo a na kašel jsem zapomněla. A o půlnoci balení a ráno odjezd.
Všechno dobře dopadlo, Marek stihl vlak do Budějovic a, pokud pominu zlomenou ruku Dany Hovorkové a můj kašel, všichni ostatní se ve zdraví a v dobré náladě vrátili domů. Teď, když to píši, je mi trochu smutno po tom ruchu a veselí. Doufám, že se v příštím roce opět sejdeme a poveselíme jako letos. Vzpomínky na krásnou přírodu a pěkné vycházky zůstanou. Závěrem děkuji zejména studentkám, bez kterých by se náš pobyt neobešel. Stále usměvavé, dobře naladěné, ochotné a trpělivé. A potom, že ta dnešní mládež za nic nestojí!
Ota Pačesová
Na mém pobytu v Lučanech jsme každý den někde chodili. První den jsme dostali po příjezdu občerstvení v podobě čaje nebo instantní kávy ve várnicích. Bydlel jsem na trojlůžkovém pokoji s dvěma spolubydlícími. Na schodech, v chodbě s dlouhou řadou pokojů a na pokojích, kromě sociálního zařízení, leží koberce. Ale dolejšek penzionu je obložen dlaždicemi. Po občerstvení a ubytování jsme se šli podívat dolů do obce Lučany. V obci se nachází pekárna – kavárna, obchod s potravinami, knihovna, kostel, hřbitov a také hospůdka Fatra. V hospůdce Fatra jsme se stavili a já si objednal horkou griotku. Po večeři a před koupáním jsem si trochu zdřímnul a zdálo se mi, jak jsem utíral nádobí a mluvil jsem telefonicky s tátou. V noci se mi zdálo, jak za námi na chalupu přijela teta a jak jsme se na našem pobytu v Lučanech cosi učili dole v penzionu. Sen skončil tím, že jsem slyšel nějakou píseň v rádiu nazpívanou jakousi českou pěveckou skupinou.
Druhý den dopoledne jsme se byli projít v Lučanech a odpoledne šli pod kamennou rozhlednu Bramberk. Pod rozhlednou je i stánek s občerstvením, kde jsem v horku doplnil tekutiny pivem. Třetí den jsme dopoledne navštívili pekárnu – kavárnu, jež má v Lučanech otevřeno každý všední den od 6 do 17 hodin. Byl jsem tam celkem čtyřikrát. Vždycky jsem si tam dával cappuccino značky Le piantagiony a jednou kremroli plněnou pudinkem, jednou koblihu s marmeládou, jednou čokoládové suflé a jednou kruhovou koblihu plněnou pudinkem. Odpoledne v pondělí jsme se byli podívat autobusem v Pěnčíně. Zde jsme navštívili kozí farmu, kde jsem si ohmatal kozu, ovci a koupil si kozí sýr. Hned jsem jej snědl, jakou jsem měl na něj chuť. Taky jsme zde byli v Kittelovo muzeu, kde jsou uschované staré školní předměty a předměty ze staré domácnosti a informace o lidovém léčitelství. Nejvíc se mi líbilo zrcadlo, do nějž jsme se podívali a přáli si tajné přání.
V úterý odpoledne jsme opět šli pod rozhlednu Bramberk. Po návratu z vycházky si naše vedoucí zájezdu, Dana Hovorková, zlomila na svém pokoji v koupelně ruku, když se šla koupat. Pan správce penzionu ji musel odvézt do Jablonce do nemocnice. Ještě téhož dne, se, bohudík, vrátila do penzionu, ale již s rukou v sádře. Mohlo to ale dopadnout ještě hůř. Mohla jít rovnou na operaci, jako já se zlomenou nohou. Ve středu jsme se odpoledne byli podívat na nejznámější rozhlednu v Jizerských horách na Královku. Tam jsme se podívali na koně, někteří z nás si na nich i zajezdili. Vystoupali jsme na rozhlednu po 102 kovových schodech se zábradlím. Rozhled je ve výšce asi 20 m nad terénem. Ve čtvrtek jsme navštívili město Smržovka, které leží na východ od Lučan. Původně jsme měli jet vlakem, ale nakonec jsme jeli autobusem. Navštívili jsme tu horskou cukrárnu a odtamtud jsme šli do restaurace Parkhotel, po pravé straně, po přírodní cestě nahoru. Seděli jsme tu u stolu venku a také nám na výletě pršelo. Původně jsme plánovali jít ze Smržovky do Lučan pěšky. Ale kvůli deštivému počasí jsme jeli zpět autobusem. Před večeří byla v jídelně penzionu přednáška o skleněných výrobcích. Také jsme si zde mohli prohlédnout a zakoupit skleněné tyčky, korálky a ozdoby k lustrům.
Sedmý den jsme ráno po snídani v jídelně měli konečné vyhodnocení pobytu. Dostal jsem diplom, tentokrát za nejlepší informování, co bude kdy k jídlu. Celý den byl volný program. Večer jsme měli táborák a taneční zábavu v jídelně penzionu při živé muzice. Při hudbě jsme také tancovali. U táboráku jsme také opékali buřty a večer na zábavě pili víno. K večeři, na rozloučenou, nám usmažili obalované řízky s brambory a zeleninovým salátem. Na pobytu v Lučanech jsme skoro každý večer pili víno. To, co jsme si objednali v baru v jídelně, nám bylo psáno na kartičku s číslem pokoje a se jménem rekreanta. Na konci pobytu, sedmý den, jsme všechno zaplatili. Poslední den jsme odjížděli, bez přestávky na toaletu, zpět do Prahy. Po příjezdu domů s doprovodem mého bratra jsem si vybalil a roztřídil věci úplně sám. Nejvíc se mi líbilo, že v Kittelově muzeu jsem si mohl něco tajně přát u kouzelného zrcadla. Jinak lituji, že si Dana zlomila ruku a přeji jí, co nejrychlejší uzdravení.
Na počátku zásadních společenských změn od roku 1989 – po zrušení centrálního řízení sociálních ústavů Správou sociálních služeb hlavního města Prahy, se Ústav sociální péče o nevidomé Palata, později Domov pro zrakově postižené Palata, stává příspěvkovou organizací Magistrátu Hlavního města Prahy. Za nenahraditelnou podporu činnosti domova v dalších letech považuje vedení sponzorské příspěvky jednotlivců a institucí, mezi nimiž postupně vyniká jako nejštědřejší přispěvatel finanční skupina České spořitelny a.s.
Z iniciativy první popřevratové ředitelky vznikl na počátku devadesátých let rozsáhlý projekt nezbytné rekonstrukce a modernizace historické budovy Palaty a jejího okolí. Před jeho realizací musely být však nejdřív zažehnány spory o sám program příštího reprezentativního střediska péče o nevidomé. Za účasti zástupců slepeckých organizací, úředníků Magistrátu, členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ale také samotných klientů, je poslání Palaty – "domova pro staré nevidomé občany, který poskytuje klientům potřebnou péči v plném rozsahu a všechny služby s takovou péčí spojené", nakonec obhájeno.
Zdroj: palata.cz
Vážení přátelé, v úvodu mého dopisu mi dovolte, abych Vás co nejsrdečněji pozdravil a popřál Vám hezký zbytek léta. Doufám, že jste si všichni užili prázdniny a příjemně si odpočinuli.
Od 1. 7. 2017 jsem novým tajemníkem našeho klubu. I nadále mi však bude s tajemnickou činností vypomáhat paní Ota Pačesová, od které rád budu přijímat její cenné rady a zkušenosti, neboť ty jsou k nezaplacení. Rád bych na tomto místě paní Pačesové poděkoval za to, co pro klub za celou dobu jeho existence udělala a stále dělá. Nyní bych se Vám dovolil malinko představit. Jmenuji se Marek Müller, narodil jsem se v Českých Budějovicích, kde jsem navštěvoval základní, střední a také jednu vysokou školu. V současnosti mám ukončené bakalářské vzdělání v oboru sociální práce. Tomuto oboru jsem se věnoval na Teologické fakultě Jihočeské univerzity. V roce 2017 bych rád ukončil studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
K mým zájmům patří poslech hudby, tanec, četba knih bez ohledu na jejich podobu (Braill či audio) a též cestování a turistika. Čas od času obsluhuji v Kavárně ve tmě v Českých Budějovicích. Tato práce mne moc baví. K mým zájmům patří též plavání, navštěvuji jeden plavecký klub v Českých Budějovicích, občas se zúčastňuji i různých závodů. Žádné ambice na jakákoli vítězství však nemám. Pokud budete potřebovat s něčím poradit a budete si myslet, že právě já bych Vám mohl být alespoň trošku nápomocen, neváhejte se na mne obrátit. Snažím se zajímat o oblast sociálního zabezpečení, sleduji činnosti jiných organizací a též mi nedělá problém vyslechnout druhého, chce-li mi cokoli sdělit. Kontakty na mne naleznete na webových stránkách našeho klubu pod odkazem Statutární orgány.
Se srdečnými pozdravy Marek Müller, tajemník KPČH.
Poslanci schválili návrh Ministerstva práce a sociálních věcí na zavedení dlouhodobého ošetřovného. Nová dávka nemocenského pojištění pomůže od poloviny příštího roku rodinám ve výjimečných nebo krizových situacích s péčí o člena rodiny. „Ošetřovatelské volno se týká lidí, kteří pracují a platí si nemocenské pojištění. Chceme, aby měli možnost postarat se například o dítě po vážném úraze, o nemocného seniora, kteří se tak budou moci léčit doma a nikoli ve zdravotnickém zařízení,“ řekla ministryně práce Michaela Marksová.
Dlouhodobé ošetřovné pomůže v době bezprostředně po propuštění ošetřovaného z nemocnice, například po vážném úrazu nebo nemoci. V situaci, kdy je potřeba celodenně pečovat o jiného člena rodiny po dobu alespoň 30 dnů, bude možné požádat o dávku na dobu až 90 dnů ode dne propuštění z hospitalizace. Pečovat s nárokem na dávku bude možné o člena rodiny, u kterého došlo náhle k závažné zdravotní komplikaci, která si vyžádala hospitalizaci alespoň po dobu 7 kalendářních dnů a pokud zároveň nemocnice potvrdila, že jeho zdravotní stav po propuštění do domácího prostředí bude vyžadovat celodenní poskytování dlouhodobé péče alespoň po dobu dalších 30 kalendářních dnů.
Potřebu péče v následujícím období potvrdí ošetřující lékař. Rodiny získají čas bez obav uvážit, jak zajistit péči o svého příbuzného, pokud by měla být dlouhodobá (více než 3 měsíce). Novelou zákona se odstraňují hlavní překážky, které v současné době péči v rodině omezují nebo znemožňují. Jedná se zejména o obavu ze ztráty příjmu a obavu z výpovědi z práce při žádosti o neplacené volno. Pečujícímu, ať již zaměstnanci nebo OSVČ, bude po dobu poskytování dlouhodobé péče náležet z nemocenského pojištění náhrada ztráty příjmu z výdělečné činnosti, která musela být přerušena, a to ve stejné výši jako v případě krátkodobého ošetřovného, tj. 60 % denního vyměřovacího základu.
V průběhu péče nemůže zaměstnanec dostat výpověď a po ukončení péče mu nová úprava v zákoníku práce dále garantuje původní práci i návrat na stejné pracovní místo. Aby byly vyváženy i zájmy zaměstnavatele, nebude poskytnutí pracovního volna pečující osobě automatické. Pokud zaměstnanec záměr pečovat o svého rodinného příslušníka zaměstnavateli oznámí, může zaměstnavatel poskytnutí pracovního volna odmítnout, pokud má pro to vážné provozní důvody a písemně je zaměstnanci sdělí. V ostatních případech je povinen volno poskytnout.
O příbuzného po hospitalizaci bude moci pečovat široký okruh ošetřujících osob. Pokud splní ostatní podmínky nároku na tuto dávku, bude dlouhodobé ošetřovné náležet nejen nejbližším příbuzným ošetřované osoby (rodičům, prarodičům, dětem, sourozencům a jejich manželům nebo druhům), ale například i strýci nebo neteři ošetřované osoby, manželce nebo družce strýce nebo manželovi nebo druhovi neteře. Široký okruh osob dovolí rodinám svobodně se rozhodnout, kdo a jak bude dlouhodobou péči zajišťovat. Ošetřující s nárokem na dlouhodobé ošetřovné se mohou v průběhu ošetřování střídat. Ošetřovaná osoba musí vždy dát souhlas k ošetřování konkrétní osobě a musí být nejen v době zahájení poskytování dlouhodobé péče, ale i před jejím započetím poskytování účastna nemocenského pojištění po stanovenou dobu.
Zdroj: p12.helpnet.cz.
Senát schválil 17. srpna 2017 novelu zákona, kterým se mění zákon č. 329/ 2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR na svém webu přibližuje zásadní změny, které novela přináší.
Zdroj: p12.helpnet.cz.
Internetový obchod Rohlik.cz, který se zabývá rozvozem a internetovým prodejem potravin, nabízí zajímavé výhody pro seniory starší 65 let a pro držitele průkazu osoby se zdravotním postižením. Patří k nim mimo jiné doprava zdarma a vynesení objednaného zboží až ke dveřím, a to i v domech bez výtahu. Podmínkou je zaregistrovat se do klubu Rohlík bez bariér. Registrace probíhá telefonicky na zákaznické lince 800 730 740, je třeba mít při ruce průkaz TP, ZTP nebo ZTP/P.
Slibovaná doprava zdarma platí při nákupu od pondělí do čtvrtka s doručením mezi 10:00 - 15:00 hodinou při objednávce na čas (neplatí na expresní doručení a doručení do 15minutového okna). Před předáním prvního nákupu kurýr poprosí o průkaz TP, ZTP nebo ZTP/P, případně ověří věk člena klubu a poté předá nákup. Rohlik.cz rozváží zboží prozatím v Praze, Brně a v jejich blízkém okolí. Více informací o projektu Rohlík bez bariér, který podpořila Nadace Taťány Kuchařové, je na stránkách www.rohlik.cz.
Kyselina v lidském žaludku by dokázala rozpustit žiletku.
Na Panny Marie narození (8. 9.) vlaštovek shromáždění.
Měsíc září předznamenal nebývalý rozmach balónového létání v našich zemích. V létě roku 1891 přicestoval do Prahy francouzský vzduchoplavec Eduard Surcouf a vzápětí po něm jeho krajan Louis Godard, jedna z největších postav balónového létání. Proslavil se úspěšnými lety nad Belgií, Německem, Rakouskem a Španělskem, ale především vzlety z obležené Paříže za prusko-francouzské války.
Oba letci uskutečnili nad Výstavištěm v Praze celkem 35 letů. Počátkem září svým letem oslavili sté výročí první plavby vzduchem v Čechách. Ta se podle dochovaných materiálů uskutečnila 11. září 1791 v Bubenči, kdy se nad Prahu vznesl ve své montgolfiéře Pierre Blanchard sedící na hrazdě. Krátce po svém oslavném letu se pokusili Surcouf a Godard letět v bouřce. Balón Victor Hugo je vynesl do výšky, ale odmítal sestoupit zpět na zem. Po vyhození veškeré zátěže se jim podařilo za dramatických okolností přistát v za hradě kapucínského kláštera v Loretě. Asi patnáct mnichů pracujících na zahradě uchopilo prý provazy, balón uvázali u silného kmene stromu, letce vyprostili a skvěle pak v klášterní jídelně pohostili.
Zdařilé lety vyvolaly mezi Pražany takový zájem o vzduchoplavbu, že byla založena Česká společnost aeronautická. Jejím předsedou se stal profesor české techniky K. V. Zenger, učenec světového jména. Společnost zakoupila balón Ressel a E. Surcouf vyškolil v řízení pražského občana Františka Hůlku a velkoobchodníka Ferdinanda Wandase, kteří se tak stali prvními českými kapitány vzduchoplavby. Tehdejší stanovy společnosti uvádějí: »Účelem společnosti aeronautické jest rozvoj a pěstování vzduchoplavby, rozšiřování znalostí vzduchoplavby v širším obecenstvu a zužitkování pokroků ve vzduchoplavbě učiněných v životě praktickém.« Tento počin znamenal první krok. Balónové létání sice nemělo již v té době dlouhodobou perspektivu a svět směřoval vývojem k přístrojům těžším než vzduch, ale byl to krok důležitý i pro naše letectví.
Zdroj: letistecr.cz
Paprika nepálí. Aby nepříjemná palčivost paprik zmizela, rozřízněte papriku napůl, odstraňte všechna semínka a potom vnitřek pečlivě nasolte. Nechte alespoň hodinu působit a potom opláchněte. Pak můžete papriku použít obvyklým způsobem. Jak odstranit snadno usazeniny ve varné konvici. Do konvice plné vody dáme lžičku kyseliny citronové a přivedeme k varu. Necháme asi hodinu působit, vodu vylijeme a konvici ještě jednou vyvaříme čistou vodou. Konvice bude opět čistá.
Autorka této knihy strávila téměř rok v Ruzyňské věznici za zločin podvracení republiky. Setkává se zde s nelidskými podmínkami a velmi traumatizující atmosférou, ale také se ženami různých povah a charakterů. Ač jsou zde některé za skutečné trestné činy a některé z politických důvodů, všechny stejně touží po svobodě i po laskavém slovu.
Cikánka Majka, odsouzená za loupežná přepadení. Příživnice Libuška. Neplatička alimentů a únoskyně dětí Andy Rumová pralinka. Bývalá soudkyně Helga. Zlodějka Jitka. Podnikatelka a podvodnice Bóži. Zlodějka a prostitutka Věra. Maďarka Alička a mnoho dalších. Na konci svého pobytu ve vězení se Eva Kantůrková dostala do poněkud přívětivější cely, kde nebylo tolik konfliktů a kde se spoluvězeňkyněmi například vyvolávaly duchy. Tato kniha z doby komunistické totality je psána velmi zajímavým způsobem, není pouze depresivní, ale všímá si i mnoha pozitivních lidských stránek, které hrají ve vězeňském prostředí zásadní roli.
Tak jak ten měsíc v nebes báň - tak láska v srdce vchází,
a tajný bol a tichý žal ji v chůzi doprovází.
A co dřív člověk netušil, v tom šerém světle spatří,
a tajný bol a tichý žal se divně v písni sbratří.
Leč mnohá též se bouře zlá v ubohém srdci shlukne,
a než ji v písni vysloví - jak mnohé srdce pukne.
V měsíci září oslavili narozeniny Olga Trégrová a Otakar Nepraš. Svátek měli Marie Tesková a Michal Trégr. Všem přejeme hodně zdraví, štěstí a radosti ze života.
Žamberk – Vrchlabí – Hořovice – Luhačovic – Mikulov
Lépe si zapamatujeme také to, k čemu máme kladný citový vztah, co nás zajímá, baví. Dochází totiž při tom k aktivaci části mozku zvané limbický systém, která má na dobrém fungování paměti výrazný podíl.
V následujících názvech měst byla přeskupena písmena, takže na první pohled jde o nesrozumitelná slova. Přeskupte písmena tak, aby z každého nesrozumitelného slova vznikl správný název českého měst.
KOSIMLEV .......
MŘÍRBAP .......
TICVOROOKE .......
DAJEPANAL .......
TECARNIOVE .......
Správné odpovědi se dočtete v příštím čísle.
Kyselina listová, vláknina a vitamín C. To jsou hlavní přednosti brokolice. Navíc obsahuje B-karoten, který je známý jako bojovník s nádory. Konzumace brokolice také podporuje látkovou výměnu a povzbuzuje imunitní systém. Je proto dobré ji zařadit do jídelníčku.
Suroviny: 400g hrachu, 250g brokolice, 2,5dl zakysané smetany, 2 vejce, 60g strouhaného Ementálu, 3 lžíce polohrubé mouky, 4 stroužky česneku, sůl, pepř, olej na smažení.
Postup: Přebraný a propláchnutý hrách necháme přes noc nabobtnat v 1 l studené vody. Druhý den hrách uvaříme za občasného promíchání doměkka. Brokolici krátce povaříme v osolené vodě, scedíme ji a ihned zprudka zchladíme v ledové vodě. Měkký hrách scedíme, necháme odkapat a třetinu si odložíme stranou. Zbylý hrách rozmixujeme tyčovým mixérem na hladkou pastu, přidáme mouku, vejce, prolisovaný česnek, sýr, brokolici, pepř, odložený hrách a podle chuti osolíme. Směs necháme 15 minut odležet.
Na olejem vymazanou rozpálenou pánev lžící klademe hromádky připraveného hrachového těsta a každou vždy rozetřeme na placku. Smažíme při střední teplotě z obou stran celkem asi 4 minuty. Hotové placky ozdobíme kopečkem zakysané smetany.
Zdroj: igurmet.cz
Klub přátel červenobílé hole z. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz
Naši činnost finančně podporuje Nadační fond Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.