Obsah stránky
Vydává - Klub přátel červenobílé hole z. s.
Náhlé bolesti hlavy, nevolnost, úzkosti, ale i třeba bolest zubů a jejich daleko rychlejší kazivost. I tímto dává lidské tělo najevo, že zkrátka není něco v pořádku. „Jednou z hlavních příčin je stres, zvláště pak ten dlouhodobý. Zásadní roli hraje i vůči dlouhodobé paměti, kterou dokáže výrazně poškodit,“ říká pro Čtidoma.cz MUDr. Daniel Kalivoda. Stres podle něj ovlivňuje tak například i to, že si nemůžete v obchodě vzpomenout, co jste chtěli koupit.
Každodenní problémy jako bolesti hlavy či úzkosti, to jsou hlavní příčiny stresu. Právě díky němu může dojít i k mnohem horším zdravotním komplikacím – infarktům či mrtvicím. „Tím nejjednodušším způsobem, jak se bránit těmto negativním vlivům, ovlivňujícím běžný život, je spánek. Ten dokáže od těchto nepříjemností výrazně pomoci. Pokud jsou však problémy přetrvávající, je nezbytné vyhledat co nejdříve lékaře,“ má jasno doktor Kalivoda.
Kožní problémy i chvějící se oční víčka. Stres může podle lékaře vyvolat i kožní problémy, jako jsou například zarudlé skvrny – na loktech či chodidlech – nebo třeba kopřivka v oblasti horních a dolních končetin či tváře. „Příčinu vzrůstajícího stresu můžeme hledat i v našem životním stylu. Několikahodinové vysedávání u počítače je přímo ideální nejen pro vznik stresových situací, ale i pro výrazné poškození zraku či bolesti šíje, jež jsou vyvolány svalovým napětím.“
Důsledkem přetrvávajícího i enormního stresu jsou i chvějící se horní oční víčka. „V medicíně se tomu říká blefarospasmus a jako řešení tohoto problému lékaři doporučují i tzv. „vypnutí“ a zklidnění mysli, například několikaminutovým pohledem z okna či desetiminutovým zavřením obou očí a krátkodobé relaxace,“ vysvětluje odborník.
Přetrvávajícím zlozvykem je okusování nehtů. Stresové situace způsobují u mnoho lidí i nejrůznější zlozvyky. Typickými příklady je mnutí pokožky či okusování nehtů. Řešením, jak se od těch zlozvyků odpoutat, je například nákup antistresového míčku.
„Mnoho lidí možná překvapí, že stres způsobuje i intenzivnější vznik zubních kazů, zvláště pak u lidí, kteří mají ve zvyku skřípat, například během noci, zuby. To totiž způsobuje mnohdy až výrazné poškození skloviny a následně urychluje vznik zubního kazu.“
Pro zažívání sport i vlažná voda s citrónem. Stres může výrazně ovlivnit i náš žaludek a zažívání. Pro jeho lepší fungování se mezi lidmi vyskytuje i několik "babských rad". „Jednou z nich je pravidelné pití vlažné vody s citrónem, ideálně ihned po ránu a nalačno. Právě tato kombinace pomáhá k lepšímu zažívání, a i doplnění nezbytných vitamínů, potřebných pro celé lidské tělo,“ usmívá se lékař.
Proto, abychom co nejvíce eliminovali stres a chránili i mozek, je ideální každodenní fyzická aktivita. Právě ta pomáhá k "odlivu" nežádoucích látek z těla a rovněž nás přivede i jak se říká na jiné myšlenky. Touto aktivitou může být běh v přírodě, jízda na kole nebo jen delší procházka. „Každodenní pohyb na čerstvém vzduchu je doporučován všem věkovým skupinám, od těch nejmladších až po seniory. Pozitivní vliv má i na soustředění, a proto se doporučuje i studentům, kteří se potřebují např. rychle něco naučit nazpaměť.“
Touha po sladkém a přibírání na váze. Nadměrný stres může přivodit i to, že během velmi krátké doby výrazně přiberete na váze. „Právě stres průkazně vyvolává zvýšenou chuť k jídlu. Při dlouhodobém stresu se navíc projevuje tendence vybírat si určité druhy potravin, které jsou obvykle bohaté na tuky a cukry. Podle mnoha odborníků tyto potraviny s vysokým obsahem tuku a cukru poskytují dočasnou úlevu od nejhorších pocitů způsobených stresem,“ uzavřel Kalivoda.
Zdroj: ctidoma.cz
Úplněk nastane 10. září v 11:58.
Organizace Tichý svět propojuje svět neslyšících a slyšících a poskytuje osobám se sluchovým postižením všestrannou podporu v oblasti sociálních služeb. Hostem rádia Zet se stal pracovník Tichého světa Leoš Mačák.
Neslyšící jsou často společností nazývání jako hluchoněmý. Právě to je ale dle Leoše Macáka chyba. “Všeobecným nešvarem je to, že spousta lidem má v sobě zhmotněno to, že se o lidech, co neslyší, říká, že jsou hluchoněmý. Je to hanlivý výraz, kteří neslyšící používají neradi. Hlavně je to výraz nepravdivý, protože neslyšící se nerovná automaticky hluchoněmý. Výraz neslyšící je tedy korektnější,“ uvádí a upozorňuje, že u člověka, který neslyší, automaticky neznamená, že nemluví.
„Spíše se bojí mluvit, protože vůbec netuší, jak jeho hlas zní a jak bude jejich hlas působit na okolí. Je pro ně těžší si osvojit i čtení. Pokud neslyšící vyrůstá ve funkční rodině s funkčním zázemím, tak je schopen se číst naučit, i když je to pro něj mnohem náročnější proces,“ říká. „Neslyšící jazyk je oproti naší češtině cizím jazykem a není to to samé. Neslyšící ne vždy rozumí dlouhým větám. Jsou pro ně lepší kratší nekomplikované věty bez cizích termínů,“ dodává Mačák v rozhovoru s moderátorem Martinem Karlíkem.
Šest provozoven. Nutno zdůraznit, že neslyšící jsou lidmi jako my všichni. Organizace Tichý svět proto neslyšící podporuje v hledání klasického zaměstnání. „Je tam samozřejmě nějaká bariéra, ale když je vůle, tak dosáhnou vytouženého cíle. V naší organizaci máme šest provozoven – kavárna, cukrárna, kurzy znakového jazyka, zprávy pro neslyšící, máme švadleny, kurýrní službu. Tam všude zaměstnáváme neslyšící kolegy.“
,,Neslyšící velmi rádi cestují, ale nutno říct, že znakový jazyk není univerzálním jazykem. Každá země má svůj specifický znakový systém. Rádi si najdou tamní komunitu neslyšících a nechají se provázet. Zároveň jsou dobrými řidiči a díky tomu, že znakují, mají výborné periferní vidění. Mají i svou speciální nálepku na auto. Design není úplně korektní – je to přeškrtnuté ucho na modrém pozadí -, nicméně mluví za vše. Máme i profesionálního řidiče kamionu. Naráželi jsme ale na velké množství bariér. Najít autoškolu pro neslyšící byl problém.“
Zdroj: radiozet.cz
Intaktní veřejnost velmi často zajímají praktické zkušenosti a rutinní záležitosti člověka, který má omezené zrakové schopnosti. V textu tedy popíšu některé ze situací, s kterými se lze v životě se zrakovým postižením setkat.
Samostatnost je tabu. Setkávám se s tím, že jsou lidé překvapení, když se dozvědí, že někdo, kdo je nevidomý či má těžký zrakový hendikep, žije samostatně ve svojí domácnosti. Nejednou jsem obdržela dotaz, že jistě bydlím u rodičů, kde se o mě rodiče starají. Když se zmíním o tom, že jsem vdaná, a tedy u rodičů nežiji, pak tvrzení pokračuje ve stylu, tak to máte hodného manžela, že se o vás stará, to je od něj hezké, že vám tak pomáhá.
Můj manžel je velmi obětavý a pečující. Avšak svůj čas netráví pouze péčí o prakticky nevidomou manželku. Je to totiž tak, že i lidé se zrakovou vadou mají své domácnosti, o které se starají, kde žijí a vychovávají své potomky. I nevidomí žijí samostatně a v rámci svých naučených metod a postupů obstarávají své potřeby v domácnosti zcela sami. Na aktivity, které si netroufají, pak využijí možnost asistence či jiné sociální služby, které s těmito záležitostmi pomáhají.
Lidem připadá zvláštní, že člověk, který nemá žádný hendikep, žije dobrovolně s někým, kdo hendikep má. A proto se často domnívají, že ten, kdo mě doprovází, je asistent či pečovatel nikoli partner.
Nošení bílé hole. Stále se ve společnosti drží představa, že lidé, kteří nosí bílou hůl, jsou zcela nevidomí. A je-li člověk nevidomý, je to kontraindikace k vykonávání zaměstnání. To, že bílou hůl nosí lidé z různým poškozením zraku, již víme z textu o mýtech stran zrakového postižení. Také jsem již psala, že i zcela nevidomí pracují. Jsou maséry, učiteli cizích jazyků, učiteli hudby, ladiči hudebních nástrojů, ale i specialisté stran informačních technologií či pracovníci v administrativě. Pravda ale je, že pracovní pozice na volném trhu práce se zrakově postiženým shánějí velmi špatně, dostupných pracovních pozic je jako šafránu, a ještě panují u zaměstnavatelů obdobné předsudky o schopnostech a možnostech zrakově postižených, o kterých velmi často píšu ve svých textech.
Kvůli nepochopení těchto souvislostí se pak stávají nepříjemné situace pro zrakově znevýhodněného, a to ve smyslu nevhodných komentářů jako jsou tyto: Když pracuje v kanceláři, tak vidí dobře, jak jinak by to dělala, proč tedy nosí bílou hůl, když může pracovat na počítači, s tou holí jde rovně a jistě, to tedy něco vidí, proč ji tedy nosí, to bude asi nějaký módní výstřelek k tomu, aby se odlišila…? Podobných necitelných poznámek slýchávám ve svém okolí hodně. To, že má člověk zrakový hendikep, z něj nedělá zcela nevidomého. I když není člověk zcela nevidomý, nosí bílou hůl. A pokud je člověk zcela nevidomý či s jinou zrakovou vadou, pak může pracovat s ohledem na jeho vzdělání a schopnosti k výkonu zaměstnání.
Technika hmat nenahradí. Nyní zkušenost s tímto tvrzením budu směřovat do řad samotných zrakově postižených. V dnešní poměrně dost technické době, kdy můžete na dálku dávkovat psovi krmení i pití přes mobilní telefon, je hodně pomůcek či zařízení opatřeno hlasovým výstupem. Ať jsou to samozřejmě produkty výpočetní techniky (stolní počítač, notebooky), dále mobilní telefony a tablety, ale i teploměry, váhy, různé indikátory barev, světla, krokoměry a sondy na měření tlaku v pneumatikách. V tomto kontextu je však mylné se domnívat, že člověku, který nevidí, stačí pro život hlasový výstup pomůcek.
Technika nemůže nahradit hmatové písmo, tj. Braillovo bodové písmo. Ti, kteří mají zdravotní komplikace v podobě neuropatie (zhoršení citlivost prstů) či jiné obtíže, tak i ten by měl s bodovým písmem pracovat alespoň rekreačně – zapisovat si např. vtipy, recepty či nákupní seznam. Udržovat práci s braillským tiskem je důležité z hlediska gramotnosti jedince. Jelikož bez kontaktu s tištěným textem pak klesá úroveň psaného textu. K osvěžení pravopisu by měla sloužit četba jako taková, tedy knihy, ať tištěné v bodovém písmu či pro zrakově postižené např. ve zvětšeném černotisku. To, co má nevidomí pod rukama v podobě bodového písma, je adekvátní k tomu, co vidící čte očima. Hlasový výstup tento proces nemůže nahradit.
Nakupování. Častým dotazem v rámci života bez zrakové kontroly je, jak nakupujeme, zda nám někdo nákup přiváží či jak toto máme ošetřeno. Ano, nechat si nákup přinést a posléze zaplatit tomu, kdo jej donese, je možnost. Ale také lze si nákup nechat dovést tím, kdo se tímto zabývá (Tesco, Rohlík, Košík) a zboží zaplatit až při převzetí. Také si lze objednat doprovod a jít na nákupy společně. Někteří zrakově postižení mají domluvenou výpomoc v místě, kam chodí pravidelně nakupovat.
S placením se to má tak, že české mince jsou rozlišitelné hmatem. U mincí je rozlišení velmi jednoduché a přehledné, ale často se mi stává, že se lidé diví, že je to tak praktické, že je to vlastně nikdy nenapadlo.
Koruna a desetikoruna – jsou si podobné, avšak koruna je menší a lehčí, ale obě jsou identifikovatelné tím, že kolem svého obvodu mají hmatné vroubkování. Dvoukoruna a dvacetikoruna – mají hmatné rozlišení – na svém obvodu zkosené hranky, jsou to jedenácti či třináctihrany. Pětikoruna a padesátikoruna – obě mince jsou kulaté, po svém obvodu jsou hladké. Ale jak je to s bankovkami? Ty sice mají také hmatové prvky, které jsou však rozlišitelné v době, kdy vyjedou peníze z tiskárny. Značky jsou v pravém horním lícním rohu bankovky, a to hlubotiskem vytvořené kroužky či čárky. Oběhem se toto značení znehodnotí, takže jak je poslepu rozlišit?
Naše české bankovky lze rozlišit podle délky a šířky, to však byste museli mít u sebe všechny nominální hodnoty bankovek, abyste mohli určit, že ta nejkratší je ta, co má nejnižší nominální hodnotu. Pro slabozraké je velikost písma snad dostatečně kontrastní, jelikož bankovky mají světlé pozadí. Ale zcela nevidomí mají rozlišení o hodně náročnější. Proto k těmto účelům lidem se zrakovým hendikepem slouží tzv. šablona na rozlišení bankovek. Rozlišení bankovek je součástí podpisové šablony.
Je to čtvercová šablona z plastu, která má na sobě klip, do kterého se zastrčí bankovka, ta se pak obtočí kolem těla šablony, na jejíž druhé straně jsou reliéfní značky. Podle toho, k jaké značce bankovka dosahuje pak nevidomý odpočte, co je to za bankovku. Součástí této šablony je i reliéfní okénko, které slouží jako prostor na podpis. Takže když někam přijdete, kde je třeba se podepsat, tak stačí přiložit na potřebné místo šablonu a do volného prostoru dát tužku a podepsat se. Existuje i šablona na rozlišení eurobankovek. Další způsoby, jak mohou zrakově postižení platit, nabízí článek Platební metody a zrakově postižení.
Malá Skála je rozložená po obou svazích jizerského údolí mezi Železný Brodem a Turnovem. Je to významné rekreační středisko. lí Malé Skály patří mezi nejkrásnější místa Českého ráje. Prvorepublikový hotel Kavka na Malé Skále se stal ve dnech 27.6. až 3.7.2022 místem rekondičního pobytu Klubu přátel červeno bílé hole. Měli jsme, tak možnost alespoň nepatrně poznat krásy tohoto úžasného místa.
Začali jsme procházkami v okolí Info center. Po večerech jsme si opakovali a dále se učili Lormovu abecedu.
Pěkná a zajímavá byla procházka na Drábovnu, nevelké skalní město asi dva kilometry nad Malou Skálou, kde jsou taky zbytky středověkého hradu. Náročnější procházka byla na Pantheon, kde na skalnatých vrcholcích stojí novogotická kaple a kde na místě starého hradu je památník hrdinů. Nechal ho zbudovat průmyslník Franz Zacharias Römisch ve dvacátých letech 19 století. Pěkná vyhlídka 55 m nad hladinou Jizery zahrádka odhalila výhled na údolí i monumentální skály.
Místními spoji jsme navštívili v Železném Brodě Národopisnou expozici umístěnou v největším zachovalém stavení bývalé barvírny na Bělišti. Seznámili jsme s interiéry venkovských chalup, malovaným nábytkem a s místními řemesly. V půdních prostorech nás zaujaly skříňové betlémy, modely měšťanských domů Železnobrodského náměstí. Zajeli jsme také do nedaleký zámek Hrubý Rohozec postavený na vysoké skále nad řekou Jizerou na místě původního gotickém hradu z 13. století. Místní pěkná kavárna nás potěšila, tak jako ochutnávka dobrých piveček a jídel v pivovaru Malý Rohozec.
Další den sice nebylo sice pěkné počasí, ale ani to nám nevadilo. Tvoření přáníček navlékání korálků bylo příjemném zpestřením. Úžasné také bylo seznámení se s černošskou hudbou. Rytmus a bubny nás všechny dostal do výborné nálady.
Všechny zaujal Dlasků statek v Dolánkách. Je to typická ukázka lidová architektury na Turnovsku. Jeden z jeho majitelem byl známý písmák Josef Dlask, který popsal, jak se na takovém statku žilo. Jako bonus jsme si udělali vlastnoručně peroutky.
U opékání špekáčků nás potrápilo chladné počasí, ale na náladě nám to neubralo. Večery nám krátilo družné povídání o zážitcích uplynulého dne.
Poslední den jsme zhodnotili dny na Malé Skále. Poznali jsme další krásné místo naší republiky a doufáme, že nebylo poslední. Už teď se těšíme na další společný pobyt.
A. + F. Eliášovi
Od 27. června do 3. července 2022 jsme pobývali v Malé skále v hotelu Kavka. Našeho pobytového setkání se zúčastnilo 20 osob včetně průvodců. Pobyt po celou dobu provázelo celkem hezké počasí. Navštívili jsme zámek Hrubý Rohozec, pivovar v Malém Rohozci, muzeum v Železném Brodě, Dláskův statek a přilehlé památky a rozhledny v okolí našeho hotelu.
U hotelu jsme měli k dispozici bazén, což účastníci našeho pobytu s ohledem na teplé letní počasí obzvláště uvítali.
Jedním z bodů programu, který naše účastníky obzvláště zaujal, bylo odpoledne, jehož náplní byla aktivní muzikoterapie. Společně s Martinou Ingrišovou a jejím manželem jsme si nejen zazpívali, ale zahráli jsme si též na africké bubny. Naše muzicírování přivedlo na zahradu našeho hotelu i několik kolemjdoucích lidí, kteří si nás přišli poslechnout.
Všichni jsme se též rádi zúčastnili výtvarného kroužku, který po nás po dvě odpoledne připravila Marcelka Machovičová. Marcelka se s námi též podělila o poznatky z astrologie, které se léta věnuje.
Večer jsme procvičovali LORM abecedu zábavnou formou, např. tichá pošta všemi směry. Aby nikdo nebyl pasivní.
Jsem přesvědčen, že pobyt opět splnil svůj cíl. Mohli jsme se opět setkat, popovídat si a při tom navštívit zajímavá místa, kde jsme ještě nebyli.
Velké poděkování patří Otě Pačesové za přípravu a vedení pobytu.
Náš pobyt by se neobešel bez pomoci našich průvodců z řad studentů a dobrovolníků, kterým tímto velmi děkuji.
Již teď se těším na další pobytové setkání příští rok.
Marek Müller – tajemník KPČH
MUDr. Jakub Dršata z oddělení ORL Fakultní nemocnice v Hradci Králové hovoří v naší radioporadně o potížích se sluchem. A dnes je v hlavní roli tinnitus, což je medicínské označení pro hučení či šelest v uších, které se může v různých intervalech zesilovat či zeslabovat.
Jak se tedy tinnitus, různé zvukové efekty, na které si lidé stěžují, ale slyší je jen oni sami, může projevovat? Tinnitus je latinské slovo, které se do češtiny překládá jako ušní šelesty. Ale to, co lidé slyší, jsou různé zvuky. Od jednoduchých čili od prakticky jednotvárného tónu, až po komplexní vjemy. A tím pádem může tinnitus přecházet třeba až ve sluchové halucinace. Vlastní tinnitus se pokládá za pseudoiluzi, protože nemocný si uvědomuje nereálnost oné situace čili není to psychiatrická záležitost, ale zároveň ten zvuk skutečně slyší. Trápí jej a nedokáže se ho zbavit. Hluk je jedna z příčin, kterou můžeme odstranit. Zatímco mnohé jiné příčiny neovlivníme. Třeba věk. Prostě proti věku není léku. MUDr. Jakub Dršata, oddělení ORL Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Pravý tinnitus, ten nejčastější, skutečně ostatní neslyší. Existují ovšem také objektivní ušní šelesty, které může slyšet i okolí člověka. Ty vznikají typicky například pulsací cév. Takže člověk slyší pravidelný puls vlastní cévy, což je samozřejmě také nepříjemné, pokud to slyší trvale, ale to je výjimečné. Kde se ony zvuky, které slyší pouze samotný člověk, berou? Kde vznikají?
Nasloucháme pozorně svým uším? Jak si je chránit? Pokud milujete hudbu, milujte i svůj sluch. Úplně přesně nevíme, ale vědecké výzkumy ukazují, že sem můžou objevit kdekoliv na úrovni sluchového systému čili od vnitřního ucha přes sluchový nerv až po sluchová centra a dráhy. Kdekoliv na této cestě se může tinnitus generovat a objevit. Což také znamená, že je velmi obtížné ho zachytit, nějakým způsobem prokázat a koneckonců i léčit. Pacienty to určitě nesmírně obtěžuje. Na co si nejvíc stěžují, v čem jim tinnitus komplikuje život?
Na tinnitus se díváme ze dvou hledisek. Jednak, jaký je. Čili jestli je to tón, šum nebo komplexní vjem. Můžeme měřit jeho intenzitu, hlasitost, frekvenci čili výšku. Ale druhým aspektem právě je, jak to nemocného obtěžuje. A to nedokážeme změřit. Na to se dávají různé dotazníky kvality života, které se zaměřují na ono vnímání šelestu.
Babi, dědo, slyšíme se? Jeden za tří seniorů trpí sluchovým postižením. Slavíme Světový den sluchu. Podstatné je, že lidem nevadí až tolik zvuky, které existují a obklopují je. Jsou lidé, kteří žijí třeba na rušné ulici a dopravní šum už úplně dokáží odfiltrovat. Ale vnitřní šelest se odfiltrovává podstatně hůř. Právě emoční složka je v tom potom zásadní, jak k tomu nemocný přistupuje, jako to trápí. A koneckonců i potom jak zaměřit samotnou léčbu.
Může to způsobovat, že kvůli tinnitu i hůře slyšíme? Onemocnění vnitřního ucha se projevují klasickou triádou příznaků. To je nedoslýchavost, závratě, a právě šelest ušní čili tinnitus. Tinnitus velmi souvisí s funkcí vnitřního ucha, především typicky provází nějaký typ nedoslýchavosti nebo jiné poškození vnitřního ucha.
Stěžují si lidé, že se lidé i hůře soustředí? Dá se na to vůbec zvyknout? Světový den sluchu. Chraňme si ho. Nejlepší prevencí je nevystavovat se zbytečně nadměrnému hluku. Vnitřní tinnitus tolik obtěžuje nemocného, že brání soustředění. V krajním případě může bránit i prožívání života nebo výkonu povolání a vést třeba i k depresím a podobně. Čili jedna z forem léčby je zaměřena buď na překrytí šelestu nějakým vnějším zvukem. Na to jsou třeba zaměřena moderní sluchadla. Nebo jsou to psychologické postupy zaměřené na odpoutání pozornosti od šelestu. Aby výsledkem bylo, že šelest existuje, protože nejsme schopni se ho zbavit, ale že člověku nevadí.
Příčiny je asi složité určit. Ale může to být i věkem nebo zaměstnáním v hlučném prostředí? Všechny pětileté děti by měly absolvovat vyšetření sluchu takzvanou tónovou audiometrií. Těch příčin je mnoho. A v zásadě jsou to všechno příčiny ovlivňující funkci vnitřního ucha čili smyslových orgánů obecně, tak i mozku. Čili mezi příčiny nepochybně patří hluk, ten je velmi důležitý. Protože to jedna z příčin, kterou můžeme odstranit, můžeme se snažit hluku vyvarovat. Zatímco mnohé jiné příčiny ovlivnit nemůžeme. Například zmíněný věk. Prostě proti věku není léku.
Zdroj: hradec.rozhlas.cz
V růžovém grepu je více vitamínu C než v běžném bílém.
Bouřky v září – na jaře mnoho sněhu.
Salám chovaný do zásoby vždy po ukrojení oschne. Proto přiložíme na odříznuté místo kousek slaniny, který zakryje odkrojek a udrží salám stále čerstvý.
Kateřina Blumová je mladá pomocnice v domácnosti a přátelé ji, přestože je rozvedená, mají za netýkavku a takřka jeptišku. Její matka byla hodně věřící a Kateřinu také k víře vedla. Píše se rok 1974 a německý tisk víří zprávy o útocích RAF, dnes bychom řekli, extrémistické levicové skupiny, která občas někde vhodila bombu mezi lidi. RAF původně vznikla ze studentských protestů proti válce ve Vietnamu, po čase však k bombám přidala i loupeže. V Německu se koná tradiční karneval a Kateřinina teta ji na něj pozve.
Tady se seznámí s Ludwigem, kterého pozve na noc k sobě domů. Ludwiga ale hledá policie kvůli bankovní loupeži a ráno vtrhne do Kateřinina bytu. Ludwig však v bytě dávno není a Kateřina neví, kam odešel, protože celou dobu spala. Je okamžitě zatčena. Případu se ujmou bulvární novináři a rozjedou pátrání po Kateřinině minulosti.
Její otec byl komunista, matka pořádala orgie v sakristii místního kostela. Její manžel o ní před novináři hovořil neuctivě a zaměstnavatel ji označil za inteligentní a „radikálně“ ochotnou, což novinářům stačilo, aby si vykonstruovali vlastní příběh.
Zveřejnili, že Kateřina žije v bytě za sto tisíc marek a přijímá tam často pánské návštěvy. Nemohla si na byt sama vydělat a určitě se podílela na bankovní loupeži, za kterou je stíhán Ludwig. Ve skutečnosti nebyla pravda ani pomluva o orgiích matky v kostele, o Kateřininých pánských návštěvách ani o ceně bytu, ve kterém bydlela. Novináři navštíví i Kateřininu matku, která leží na smrtelné posteli, tlačí na ni a její zoufalou větu také překroutí. Následkem šoku z této návštěvy matka umírá.
Kateřina si následkem všeho domlouvá schůzku s bulvárním novinářem s tím, že mu poskytne exkluzivní rozhovor. Když přijde novinář do jejího bytu, Kateřina ho zastřelí. Je obviněna z vraždy. V roce 1975 natočil podle Böllovy knihy slavný německý režisér Volker Schlöndorff stejnojmenný film. Nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1972 Heinrich Böll měl sám špatné zkušenosti s bulvárem. V 70. letech, už jako uznávaný spisovatel, vyzval novináře, aby byli objektivní a svým psaním neničili lidem životy. Nato se stal sám i jeho rodina objektem útoků některých médií. Druhou světovou válku prožil na frontě i v zajetí a celý život bojoval proti násilí.
Vím, skepse má je příliš tvrdá,
a mysl má je příliš hrdá
a výsměch zlý a rouhavý
extáze moje otráví.
Rád v noci bdím a ve dne dřímám
a paradoxní názory mám.
Své lásky zášti přinutím
a přátele si znechutím.
Je pro mne málo směrodatný
soud bližních dobrý jako špatný.
Včas pole svá si pokosím.
A o pohřeb se neprosím.
V měsíci září oslavili narozeniny Beata Adamcová, Olga Trégrová, Lucie Ulrichová, svátek pak Linda Ingrišová, Marie Kaniová, Marie Kellnerová, Jaromír Kubíček, Jindřiška Linhartová, Václava Pařízková, Marie Tesková a Michal Trégr. Všem srdečně blahopřejeme a přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.
Suroviny: 50 dkg pórku, žampiony (houby – mohou být i sušené), cibule, kmín, "pepř, sůl, růžová jíška, zelený hrášek (čerstvý, sterilovaný, mražený), vegeta, 1 vejce, petrželová nať, osmažená houska, toastový chléb
Postup: Očištěný, vodou propláchnutý pórek dáme vařit do 2 litrů vody (nakrájený na půlcentimetrová kolečka). Žampiony, eventuálně i jiné houby, posekáme nadrobno a vydusíme na cibulce, ochutíme kmínem, pepřem, solí. Používáme-li houby sušené, předem je na půl hodiny namočíme do vody. Po chvilce varu přidáme k pórku houby, růžovou jíšku, zelený hrášek, vegetu; vaříme cca 20 minut, dosolíme. Na závěr přidáme 1 vejce rozšlehané do nočků a pak se již polévka moc nemíchá, dochutí se zelenou petrželkou. Podává se s osmaženou, na kostičky nakrájenou houskou (je-li k obědu) nebo jako polévka „svačinková" či k večeři s opečeným toastovým chlebem.
Klub přátel červenobílé hole z. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz
Naši činnost finančně podporuje Nadační fond Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.
Úřad vlády ČR – Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením