Paprsek ze tmy, září - říjen 2014

Úvodní strana > Paprsek ze tmy > Paprsek ze tmy, září - říjen 2014

Vydává - Klub přátel červenobílé hole o. s.

Obsah


Poznámka nad čarou

Milí přátelé, přicházíme k vám s dalším dvojčíslem Paprsku. V září se uskutečnil první zahraniční pobyt pro členy KPČH. Zásluhu na tom má Ota Pačesová, která celý tento pobyt organizovala a věřte, že práce, kterou odvedla, opravdu nebyla malá. Patří jí za to velký dík. A její pracovní nasazení pokračuje i v těchto dnech, kdy plánuje a připravuje konferenci "Péče o hluchoslepé ze všech aspektů". Podrobnější informace vám přineseme v dalších vydáních Paprsku. Přeji příjemné počtení.

Martina Hanusová

zpět na obsah

O čem přemýšlíme

Na netu jsem narazila na pěkný článek od paní Kamily Spěvákové, a tak se s ním chci s vámi podělit. Takových lidí jako je paní Kamila by mělo být více. Také mě zaujalo jejich motto na: http://www.tdnko.cz Motto zní: „Sami toho zvládneme málo, ale když se spojíme, zvládneme cokoli.“ Helena Kellerová

Právě v sociálních službách by mělo toto motto platit. Bohužel musím konstatovat, že ne všechny organizace mezi sebou spolupracují ku prospěchu klientů. Často nezdravě soutěží o přízeň klientů, hrají si na vlastní písečku, a aby tam někoho pustili a půjčili či nabídli svůj kyblíček, to opravdu nehrozí. Spolupráci sveřepě odmítají a přes nabídnutou ruku vás plácnou. Ač to opravdu myslíte upřímně, oni v tom zřejmě vidí nějakou záludnost.

Vyšší princip se z naší společnosti v poslední době nějak vytratil. Osobní averze mají prim a převažují. Shánění finančních prostředků na činnost paradoxně mnohdy brzdí vlastní činnost a péče o klienty se stává tak okrajovou činností. Z darů sponzorů se mnohde pokryje velký krajíc zvaný „Režie a Mzdy“. Na klienty potom zůstává jen několik drobečků, které jim ještě sezobou kolem řádící ptáčci. To, že se uspořádá benefiční akce na určitý účel a potom je beze studu změněn a peníze od důvěřivých dárců použity úplně na něco jiného než byly darovány, mě uvádí v úžas. Něco takové je beztrestné snad jen v naší vlasti.

Se smutkem v duši nad tímto stavem Ota Pačesová

Jak to začalo?

Po sametové revoluci jsem se v roce 1992 osamostatnila a jako soukromá neslyšící projektantka jsem se zasvětila do urbanismu a sadových a dendrologických úprav. Pracovala jsem doma.

Můj taťka byl ze začátku proti mému podnikání, nebyl nadšen tím, že jsem odešla ze Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze. Bál se, že budu izolována od světa slyšících. Moje bývalá spolupracovnice mi poradila, jak obstarat svůj živnostenský list, založit svůj běžný účet a přihlásit se na důchodové pojištění. Když se moje podnikání rozjíždělo, tak mi taťka začal nosit různé paragrafy v podobě ústřižků z Hospodářských novin, například pro výpočet vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění a tak dále. Po roce mého podnikání mě naučil vyplňovat daňové přiznání a dva přehledy pro Pražskou správu důchodového zabezpečení a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Vyúčtování dělám až dodnes nejen mému muži, ale i neziskové organizaci "Tichý Dům Neslyšících" (TDK) a moc mě to baví.

Časem jsem zjistila, a dala jsem taťkovi za pravdu, že mi doma chyběl kolektiv mých bývalých spolupracovníků, se kterými jsem si mohla popovídat. A mezitím jsem si vzpomněla na slova mého taťky, který mi vštípil do mé paměti: „Dali jsme Ti vzdělání, nebuď namyšlená na obyčejné neslyšící a pomáhej jim!“ Tak se ve mně zrodila myšlenka - dostat se mezi tyto lidi. Jako vedlejší koníček jsem si vybrala oblastní organizaci Českou unii neslyšících v Praze, kam jsem v roce 1994 nastoupila jako začínající matrikářka, časem jako pokladní a sociální pracovnice denního stacionáře, a nakonec jsem se v roce 1997 stala sekretářkou ústředí ČUN a členkou Nejvyšší rady ČUN. Mám na toto období krásné a bohaté vzpomínky a zkušenosti s neslyšícími seniory. Zesnulý prezident ČUN pan Buberle ve mně viděl něco, co jsem netušila. O několik let později mi došlo, že ČUN byla odbornou školou k založení neziskové organizace TDN. V krátké čtyřleté době mi stačil ukázat stanovy s cílem zřizování domovů důchodců pro neslyšící, cestu k Vládnímu výboru ČR, seznámit mě s lidmi z ministerstev, oblastních organizací, se sponzory a vzít mě na poznávací a vzdělávací zájezd do Holandska. Jako sekretářka jsem dostávala denně hromadu dopisů, ze kterých jsem se naučila hodně věcí. A pak přišel velký den, kdy jsem se provdala za druhého manžela a kdy jsem odešla z ČUN. Bylo to moje nejtěžší rozhodnutí v mém životě: buď žít v nové rodině nebo zůstat v Praze. Pana Buberleho to vzalo u srdce, když jsem se rozhodla změnit svůj zásadní krok ve svém životě, a to odchodem z Prahy do Kolína. Můj sen zůstal věrně v mém mozku a čekal na vhodnou dobu realizace.

Kdybych se rozhodla pro Prahu, tak bych neměla hodného manžela, pohodovou rodinu, nový domov a nové přátele. Díky tomu o několik let později jsem mezi přáteli potkala dobrého člověka. Přišel jako z nebe, aby mi připomněl můj dávný sen z roku 1996, který mi vznikl při prohlídce domova seniorů pro neslyšící „Gelderhorst“ v holandském městečku Ede: Nezahoď svůj dar a dokonči ten projekt „Domov seniorů pro neslyšící!“ Tak jsem se v roce 2011 rozhodla, že svůj sen přeměním v realizaci. A dnes toho nelituji, že jsem se pustila do velkého projektu, který mi zabírá hodně času. Toto období mi pomáhá denně vstřebávat nové ekonomické, právnické, pedagogické, psychologické, architektonické, jazykové, manažerské a informativní věci. Dělám to s láskou pro neslyšící babičky a dědečky.

Kamila Spěváková, předsedkyně TDN, více na http://www.tdnko.cz/o-nas/

zpět na obsah

Klubové aktivity

Černá Hora

V srpnu 2014 mi bylo 55 let a splnil se mi sen. Bývalá Jugoslávie mě lákala vždy. Po rozdělení Jugoslávie došlo ke změnám. No nevadí, rozhodla jsem se proto pro Černou Horu. CK KOVOTOUR vyhledala Otka Pačesová a hned dostala tu správnou nabídku. Můj sen se vyplnil. Úžasné moře s prostředí se správnými přáteli mi naplnili i duši bolavou.

Vzácným výletem byl Dubrovník –„ Perla Jadranu“, který na mě působil jako v Itálii Benátky. Zde bylo také takové duchovno s romantickým nádechem. Hotel Savojo s terasou u moře neměl chybu, vychlazené pivínko, šplouchání moře a západ slunce jsou nezapomenutelné. S mým handicapem jsem musela mít průvodkyni, která se mi snažila maximálně vyjít vstříc. Sama už bych to nezvládla. Travel Service také dobře odvedl leteckou službu, děkuji i jim. Mám hezkou vzpomínku na číšníka, který mě stále obletovával a pomáhal, když jsem byla bez průvodce. Jen škoda, že nemám jeho foto, z dálky ho moc pozdravuji. Budu se zase těšit na nabídky do zahraničí.

Dana Ťukalová

Návštěva Střediska výcviku vodicích psů pro nevidomé v Jinonicích

Jinonice (německy Ninowitz) jsou čtvrť v Praze, která se nachází v kopcovitém terénu na jihozápad od centra na levém břehu Vltavy. Jedna ze zastávek metra B se též nazývá Jinonice a na té jsme se odpoledne 9. října sešli a pokračovali do ulice Klikatá, kde jsme našli Středisko výcviku vodicích psů pro nevidomé. Středisko výcviku vodicích psů je součástí Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS).

Příjemná paní instruktorka nás srdečně přivítala, hned se nás ujala a provedla prostory střediska, a tak jsme viděli venkovní i vnitřní kotce s pejsky. Venčící prostory, přípravnu jídla, koupací místnost i ošetřovnu. Mohli jsme se na cokoliv zeptat a odpověď jsme vždy dostali. Dozvěděli jsme se, že pracovníci střediska nejenže pejsky cvičí, ale i podporují a vzdělávají ty, kteří vodicího psa užívají nebo se na jeho užívání připravují. Příspěvek na pejska je možný dostat přes příslušný Úřad práce podle bydliště a i s možností sponzoringu, pokud to je možné.

Bylo možné si zde koupit malé občerstvení a prohlédnout kompenzační pomůcky. Počasí nám přálo, sluníčko svítilo a tak jsme i krátce poseděli před střediskem. Možná, že někteří zauvažovali nad pořízením si pejska a nebo naopak zjistili, že by to zřejmě nezvládli. Ono vzít si pejska není jenom ho pohladit a jít s ním ven, za jeho službu mu musíme také věnovat náležitou pozornost a péči.

Vodicí pes může být pro člověka se zrakovým postižením jedním z kroků k samostatnosti a nezávislosti, ale je potřeba si zvážit zda jsem na to dostatečně připraven a mám pro pejska vhodné podmínky. A samozřejmě pes je nejlepším přítelem člověka, nehádá se, neodmlouvá, má vás bezpodmínečně rád a je vám vždy věrný.

Ota Pačesová

Můj zážitek

Byla jsem ráda, že jsem se mohla osobně zúčastnit výše uvedené klubové akce. Protože už vidím jen trošku na pravé oko, tak bych pejska jako doprovod potřebovala.

Jsem vdaná a byt je malý, tak si počkám a časem uvidím, jak velká bude nutnost si pejska pořídit. Pracovnice nás provedla všude, kde mají k výcviku vše potřebné a dost mne zaujalo, jaká péče je pejskům poskytnuta od rané péče až do předání novému majiteli. Ne nadarmo se říká „Pes přítel člověka“.

Dana Ťukalová

zpět na obsah

Aktuálně před uzávěrkou

INSPO 2015: výzva pro přednášející i vystavovatele

Již po patnácté představí konference INSPO nové informační a komunikační technologie, projekty a služby pro osoby se specifickými potřebami. Uskuteční se v sobotu 28. března 2015 v Kongresovém centru Praha. Připravuje se řada novinek, obsah konference je ale ještě do značné míry otevřený, pořádající BMI sdružení uvítá nabídky zájemců o přednášky.

Cílem konference je informovat účastníky o nových způsobech využití informačních a komunikačních technologií ke zlepšení kvality života lidí se zdravotním znevýhodněním, představit nové aplikace, projekty.

Dopolední program je společný pro všechny účastníky, odpoledne se rozdělí do tří sekcí s tradičním zaměřením. První se bude zabývat přístupností nejen webu a bude zaměřena převážně technologicky. Moderovat ji bude Radek Pavlíček. Druhá se zaměří na využití informačních a komunikačních technologií při vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Moderátorkou je Hana Potměšilová. Třetí sekce, kterou moderuje Renata Škopková, představí technologie pro osoby se sluchovým postižením.

Novinkou 15. ročníku bude soutěž o nejlepší prezentaci, kdy na základě hlasování účastníků bude udělena vítězi v každé sekci cena 5000 Kč. Tato cena má motivovat přednášející k co nejlepší přípravě. K dispozici budou mít PC s dataprojektorem a připojením k internetu a jejich prezentace by se měla vejít do 15 minut. V ní by se měli soustředit na nejdůležitější informace s tím, že podrobněji mohou vše rozvést v příspěvku do sborníku konference, který obdrží všichni účastníci.

Odpolední program bude probíhat tentokrát bez přestávky od 14 do 16 hodin. Po krátké přestávce, během které pořadatelé sesbírají hlasovací lístky a sečtou hlasy, dojde k předání cen nejlepším přednášejícím a budou vylosováni a odměněni věcnými cenami i hlasující účastníci.

Nabídky na vystoupení na konferenci je možné zasílat na adresu winter@brezen.cz ve formě stručné osnovy, co by měla přednáška obsahovat, a to do 15. prosince 2014. Poté, co programový výbor vybere a sestaví z nabídek program, dostanou přednášející podrobnější instrukce. Termín pro odevzdání příspěvku do sborníku je 25. února 2015, aby bylo dost času na zredigování příspěvků a výrobu sborníku.

Také pro vystavující organizace bude připravena cena 5000 Kč za nejlepší expozici, o které rozhodnou hlasováním návštěvníci. Rovněž zájemci o prezentaci ve výstavní části se mohou přihlásit na adresu winter@brezen.cz.

Generálním partnerem konference INSPO 2015 je Nadace Vodafone, partnery jsou AutoCont CZ, ERA a středisko Teiresiás, mediálním ČTK Protext a Helpnet. Ve spolupráci s nimi připravuje BMI sdružení několik novinek, které dosud nemají v ČR obdobu. Informace o nich budou zveřejněny na tiskové konferenci 3. prosince 2014.

Jaroslav Winter, www.helpnet.cz

zpět na obsah

Zajímavosti

Zajímavosti ze světa rostlin: Nejstarší kultivovanou zemědělskou plodinou je obilí (pšenice a ječmen). Pěstovat se začaly na Blízkém východě před 17 tisíci lety. Rýže se začala pěstovat poprvé v Thajsku před 12 tisíci lety. Nejmladší z užitkových rostlin je slunečnice, kterou člověk začal kultivovat před 5 tisíci lety v Severní Americe.

Halucinogenní rostliny rostou i u nás. Patří mezi ně především durman obecný, dorůstající do výšky až 1 metru a blín černý, krásně žlutě kvetoucí rostlina. Ve středověku je používali bylináři, léčitelé i čarodějnice pro své vzdušné výpravy. Nejvíce vyhledávaným halucinogenem je však u nás houba lysohlávka.

Pranostika: Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.

Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.

Jana Rzepecká

Rýmovník - mexický Eukalyptus

Dostala jsem darem od kamarádky sazeničku rýmovníku, neboli mexický eukalyptus, a tak se s vámi chci podělit o její blahodárné účinky. Jedná se o bylinku jménem Plectranthus, česky se jí říká rýmovník nebo mexický eukalyptus. Pěkně voní, není složité o ni pečovat a je léčivá. Při rýmě a nachlazení se doporučuje inhalovat aromatické látky z pár lístků rozlámaných v ruce. Pomáhá i astmatikům. Při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích pít odvar z 1 listu na 1 hrneček. Výluh mírně desinfikuje, léčí i drobné ranky a spáleniny. Příjemné mírné aroma této rostliny odpuzuje hmyz, takže se často používá i jako odháněč komárů, much a molů. Rýmovník se pěstuje v bytě v místě s dostatkem světla, hojně obrůstá a svědčí mu zaštipování do koule. Snese i občasný nedostatek vody, škodí mu spíš časté přelívání.

Z internetu: léčitelé.com vybrala Ota Pačesová

zpět na obsah

Nabídka pro čtenáře

Kyncl Karel - Tady je Londýn

Poutavá kniha publicisty, novináře a reportéra, který dlouhá léta působil ve Velké Británii, kde v roce 1997 i zemřel. Podepsal Chartu 77 a v roce 1982 získal v Anglii politický azyl. V Londýně pomáhal vydávat komunisty zakázané autory, působil v BBC, psal články a překládal. Po sametové revoluci mu bylo navráceno československé občanství a stal se zpravodajem Českého rozhlasu ve Velké Británii. Kniha Tady je Londýn je souhrnem jeho reportáží z významné ostrovní země. V čem se Angličané liší od ostatních národů. - Příprava návštěvy královny Alžběty II. v České republice v roce 1996. - O zkaženosti britské mládeže. - Základní informace o anglických hospodách. - O anglických snobech. - Vzpomínka na nejvýznamnějšího anglického politika a vítěze nad Hitlerem, Winstona Churchilla. - Zamyšlení nad londýnskými policisty. - Anglické míry a váhy, jak a proč se liší od ostatního světa. - Osud anglických kuřáků. Tyto a další kapitoly mohou čtenářům obohatit znalosti a nechybí v nich ani pravý anglický humor.

Marek Jiří - Panoptikum starých kriminálních příběhů

Sbírka 16 starých kriminálních příběhů, které se odehrávají v prvorepublikové Praze a okolí. Vrchní policejní rada Knotek, později vystřídaný radou Vacátkem, je šéfem proslulé mordparty, která řeší nejsložitější případy. Jako ukázku jsem zvolila příběh desátý – Přísaha. Vypráví o neznámém pachu, který se vinul z otevřeného bytu. Mrtvola však nebyla k nalezení. Vdovec Zeman, jemuž byt patřil, ležel v posteli oblečený a v botách, vysoko zastlaný peřinami. Domovnice ho neviděla už tři neděle a stav mrtvoly době odpovídal. Mezi domácím nářadím chybělo kladivo a na hlavě nebožtíka zely tři velké rány. Zeman byl hodný člověk, neměl nepřátele, ale občas se chlubil v hospodě, že má peníze. Zpráva ze Spořitelny tvrdila, že si těsně před smrtí vybral celý obnos, prý na nákup venkovské usedlosti. Kriminalisté usoudili, že doZemanova života zřejmě zasáhla nějaká žena, kvůli níž se chtěl odstěhovat. Ale která? O dva bloky dále bydlela jistá Anežka Vlková. Rada Vacátko ji dobře znal, setkal se s ní ve své praxi nejednou a věděl, že je zaměřena na starší osamělé muže. Přísahala však na smrt své dcery, že s vraždou nemá nic společného. Byla tato křehká žena schopna loupežné vraždy? O tom se dozvíte v Markově Panoptiku. Většina povídek byla zfilmována.

Jana Rzepecká

zpět na obsah

Literární okénko

Michail Jurijevič Lermontov - Oblaka

Oblaka nebeská, odvěcí poutníci,
V perleti odění letíte blankytem
Jako já vyhnaní, jako já bloudící
Z milého severu za jižním přísvitem.
Před kým tak prcháte zběsile po léta
nad širou stepí jak sirotci bezdomí?
Před zlobou? Závistí? Stíhá vás kleveta,
Nebo snad tíží vás nečisté svědomí?
Ne. Jen vás nudí už úhory bez plodů,
Hledíte zvysoka na žal a na strasti.
Neschopní vychutnat volnost a svobodu,
neznáte závrať cest ani stesk po vlasti.

Jan Skácel - Naděje s bukovými křídly

Novému ránu rožnem svíci
Je neznámé a nemá tváře,
Jak anděl v dřevu lípy spící
A čekající na řezbáře.
Někdy se anděl na nás hněvá
Anděla máme každý svého,
A naděje má z buku křídla
A srdce z dřeva lipového.

Básně vybrala Jana Rzepecká

zpět na obsah

Výročí

V měsíci září oslavili narozeniny Otík Nepraš a Marie Váňová, svátek Marušky Váňová a Doležalová. V měsíci říjnu oslavili své narozeniny Lenka Klemerová, Marcelka Machovičová, Ota Pačesová, Honzík Lata a Jarmilka Latová. Svátek měla Věruška Vondráčková. Všem oslavencům přejeme vše nejlepší, hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.

zpět na obsah

Co nám chutná

Pečená dýně Hokaido s bramborami

K podzimu patří neodmyslitelně dýně, zvláště v USA, kde se dlabané a různě vyřezávané používají jako dekorace na svátek Halloween. Nechala jsem se tím inspirovat a vybrala z internetu jeden z nepřeberného množství receptů na jejich úpravu.

Připravíme si dýni Hokaido, brambory ve slupce, sůl, pepř, olivový olej, tymián, kysanou smetanu a čerstvé bylinky. Rozpůlené dýně Hokaido vydlabeme a nakrájíme na asi 1 cm široké plátky. Omytá dýně se nemusí loupat. Na zhruba stejné kousky nakrájíme omyté brambory ve slupce. Plech potřeme olivovým olejem, přidáme kousky dýně Hokaido a brambor, osolíme, opepříme a posypeme tymiánem, můžeme přidat větvičku čerstvého tymiánu. Zakapeme olivovým olejem a pečeme v předehřáté troubě na cca 160 °C do měkka (asi 40 minut). Hotové dýně Hokaido s bramborami přelijeme kysanou smetanou s nadrobno nakrájenými bylinkami.

Z www.bilymrak.cz vybrala Martina Hanusová

zpět na obsah

Kontakt

Klub přátel červenobílé hole o. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz

  • Liberec - Marcela Machovičová 460 05 Liberec
    e-mail: Machovicova@seznam.cz
    telefon: 485 113 223
  • Praha - Ota Pačesová Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
    e-mail: pacesova.ota@volny.cz
    mobil: 775 164 190
    telefon: 284 691 012
zpět na obsah
(c) 2007 KPČH o. s. - webdesign jarha (externí odkaz)