Obsah stránky
Vydává - Klub přátel červenobílé hole z. s.
Tedy mezi všemi měsíci je říjen měsíc vysazování a přesazování. Za časného jara stojí zahradník nad svým záhonkem, ze kterého tu a tam začíná vykukovat nějaký ten hrotek pupenů, a říká si zamyšleně: Tady to mám drobet holé a prázdné, budu sem muset něco přisadit. Za nějaký měsíc stojí zahradník nad týmž záhonkem, na kterém mu zatím narostly dvoumetrové ocasy delfínii, džungle řimbaby, prales zvonků a čert ví čeho ještě, a říká si zamyšleně: Tady to mám drobet přerostlé a přehoustlé, budu to muset vytento, probrat a rozsadit. Karel Čapek, Zahradníkův rok, Říjen.
V sobotu 28.10. jsme oslavili Den vzniku samostatného československého státu. 1. říjen je Mezinárodním dnem seniorů, 4. říjen Mezinárodním dnem zvířat, 5. říjen Světovým dnem učitelů, 10. říjen Světovým dnem duševního zdraví, 15. říjen je Světovým dnem bílé hole, 16. říjen Světovým dnem výživy, 17. říjen Mezinárodním dnem za odstranění chudoby, 20. říjen je Dnem stromů a 24. říjen Dnem Spojených národů.
Úplněk nastal 5.10. ve 20.40 hodin. V měsíci listopadu bude úplněk 4. 11. v 6.21 hodin.
Jana Rzepecká
Pod stromem v trávě jsou krásní kaštánci. Ze stromu spadli, byli až na špici. Pak honem vyskočí a běží z trávníčku, ten malý zavolá, dejte mi ručičku.
Z rezavých kaštanů děláme panáčky, hlavičku kulatou, ze špejlí ručičky. Místo oči korálky a usměvavé tváře, kaštánky si vyfotíme do nového kalendáře.
Už tam máme na fotce i kaštanový domeček a u toho domečku je koník a panáček. Co si ještě vyrobíme, až kaštany posbíráme? Nic. Odnesem je do ZOO a bude to hotovo!
3 kaštany do kapsy pro štěstí si dejte.
Zdraví všem přeje J.Navarová
Nad řekou je opět bílo, je to krásně, je to milo, mlha vše zas ovlažuje, krásný den tím oznamuje. Nad mlhou už slunce svítí, stromy šumí, září kvítí vše si vůkol prozpěvuje, slunný den tím předurčuje.
Příroda to cítí jasně, nebude tak stále krásně, zase přijdou plískanice, podzim už se hlásí stále více. Co jen může, to už zraje, zásoby si ukládaje. měsíc říjen připadá, toť podzimní nálada.
Zdraví všem přeje J.Navarová
Houby a jejich účinky jsou na rozdíl od bylin mnohem méně probádané. Jejich čas ale přichází a začínají se dostávat do podvědomí lidí, protože mají široké spektrum využití. Často jsou využívané v tradiční čínské medicíně. K takovým zázračným a prospěšným houbám patří i penízovka sametonohá, která v těle iniciuje regenerační procesy. Je to malá houbička s průměrem spíše plochého kloboučku přibližně tři až osm centimetrů. Má zlato-oranžovou barvu a roste v trsech na velmi tenké nožce.
Patří do skupiny dřevních hub, které vyrůstají na mrtvém dřevě rozmanitých listnatých stromů nebo na poraněných živých stromech. Na jehličnanech ji nenajdeme. Nejčastěji ji nalezneme v blízkosti potoků, v zahradách a ovocných sadech. Má silnou houbovou vůni a nejvíc se vyskytuje na podzim po prvních mrazících, takže její sběr je optimální v listopadu a v prosinci. Může klidně zmrznout, při rozmrazení má stejnou chuť i vlastnosti. Penízovku můžeme velmi dobře pěstovat právě na zahradě na pokáceném stromě, podmínkou je dostatek vláhy. Dají se zakoupit výsevní balíčky hub. Pro léčebné účely sbíráme celou plodnici.
Jak ji užívat. Obyčejně se z této houby připravuje macerát nebo nálev. Má ale skutečně velmi silné aroma a někteří jedinci její chuť nesnesou. Pít se mají asi čtyři skleničky (po dvou deci) za den. Stravitelnější je ve formě tinktury, ostatně ta je výhodnější i kvůli přesnějšímu dávkování, kdy se bere dvacet až dvacet pět kapek dvakrát až čtyřikrát denně.
V kuchyni. Penízovka je vynikající v rizotu, polévkách a omáčkách nebo s pečeným masem. Výborně chutná i samotná osmahnutá na sádle společně s cibulkou. Jestliže máme rádi naložené houby v octě, penízovka svou chutí překvapí – nakládají se jen kloboučky, nohy jsou moc tuhé. Vyzkoušet můžeme i recept, kdy se kloboučky hub krátce asi tři až pět minut povaří ve slané vodě, smíchají se s hořčicí (podle naší chuti), uzavřou se do sklenice a nechají uležet přibližně dva týdny. Penízovka je zdravá a chutná obdobně jako hlíva ústřičná a stojí za to ji konzumovat a zařazovat do jídelníčku
Zdroj: novinky.cz
Říjen. Podzim za okny umetá cestičku pro příchod paní zimy. Dny se zkracují, teploty klesají a psoriatici lehce znervózní. Jak zas tu zimu přežít, aniž by lupénka vzplála? Možná i proto je Světový den lupénky „oslavován“ v tomto náročném období, tedy 29. října. Podpořme všechny lidi trpící tímto nepříjemným onemocněním. Minimálně tím, že na ně přestaneme házet zděšené pohledy. Nestojí o ně. Ani o ty soucitné. O co tedy psoriatici stojí? O přirozenost a pochopení bez předsudků.
Co vlastně ta lupénka je? Velmi nepříjemné chronické autoimunitní onemocnění kůže. Její latinský název psoriáza, odvozený od slova psora (odlupování, škrábání), vypovídá za vše. Kůže se odlupuje každému z nás. Ovšem u lupénky k tomuto přirozenému jevu dochází sedmkrát rychleji. Na pokožce se tvoří zánětlivá ložiska. I psoriáza má různé formy a závažnosti. Od ložiskové, přes inverzní, až po erytrodermickou nebo kloubní, kdy nemoc napadá nejen kůži, ale i klouby.
Jaká je příčina onemocnění lupénkou? Příčina onemocnění není stále přesně známa. Mezi spouštěče onemocnění řadíme infekce dýchacích cest, hormonální nerovnováhu a další interní choroby. Plodnou půdou pro lupénku je i stres, nadměrné požívání alkoholu a tabáku, obezita, ale i nízké teploty, suchý vzduch nebo sluneční popáleniny.
Jak se lupénka léčí? Účinná léčba, která by lupénku z těla úplně vyhnala, neexistuje. Dermatolog však nabídne pacientovi úlevu. Po diagnóze onemocnění lze přistoupit k podávání zevních a vnitřních medikamentů. Per orální nebo injekční léčba je poměrně náročná, protože je doprovázena vedlejšími účinky léků a je při ní nutné dodržovat pravidelné kontroly u lékaře. Masti, krémy nebo gely s obsahem kortikoidů předepisuje kožní lékař zejména při atakách a akutních fázích onemocnění. Jako podpůrná léčba se osvědčila i fototerapie, tedy světloléčba ultrafialovým světlem.
Zima lupénce nesvědčí. Počasí má na lupénku zásadní vliv. Pokožka si vrní blahem na slunci, v teple a vlhku. Ani jedno nás ovšem v zimě nečeká. Přijdou nízké teploty, málo slunečních paprsků a suchý vzduch. Jak toto období přestát s co nejmenší úhonou?
5 tipů, jak s lupénkou přečkat zimu v pohodě:
Prevence je základ boje s chorobou. Snažte se jí dodržovat po celý rok a v zimě obzvlášť. Přejeme poklidný podzim a pohodovou zimu. Chcete si vylepšit skóre pohody a uvažujete o novém nebo jiném zaměstnání? O práci, při které byste vy a vaše lupénka nebyli tolik ve stresu? Poohlédněte se po nových pracovních příležitostech.
V sobotu dne 14. 10. 2017 jsem se zúčastnil společně s dalšími členy Klubu přátel Červenobílé hole jedné z klubových akcí, které již několik let připravuje naše členka Dana Ťukalová. Jednalo se o návštěvu Werichovy vily, která se nachází na pražském ostrově Kampa. Jsem velkým příznivcem Jana Wericha a troufám si říci, že znám všechny jeho nahrávky, které vytvořil a přečetl jsem všechny jeho knihy které napsal, vyjma her Osvobozeného divadla, se kterými se chci seznámit v budoucnosti. Z výše popsaných důvodů jsem se na návštěvu Werichovy vily moc těšil. Sešli jsme se na tramvajové zastávce Hellichova, ze které jsme pak putovali pěšky až na Kampu. Doprovázela mne má dlouholetá kamarádka paní Marcela, která se mnou přijela z Českých Budějovic, neboť o prohlídku Werichovy vily měla také zájem. Na tuto klubovou akci jsem pozval svého spolužáka s jeho rodinou, a i oni se na návštěvu Werichovy vily moc těšili. Před Werichovou vilou, kam jsme společně všichni doputovali, jsem se potkal s Otou Pačesovou, která také na naše setkání dorazila, byť dlouhou dobu bojovala s vlekoucí se chřipkou. Měl jsem tudíž velkou radost, že Otu vidím a radoval jsem se z toho, že je na akci s námi.
Před vstupem do Werichovy vily nás přivítal nemanželský syn Jana Wericha – Jiří Werich Petrášek. Na tomto místě bych rád ocenil jednu skutečnost, která mne velice mile překvapila. Pan Petrášek s sebou přivedl paní, která u J. Wericha na Kampě bydlela a dělala Werichovým hospodyni. Setkání s touto dámou pro mne bylo velkým zážitkem. Společně s panem Petráškem nás provázela celou vilou a vyprávěla nám různé příhody ze života Jana Wericha. Nejsilnějším zážitkem pro mne byl příběh, který bych mohl nazvat Jan Werich a Anticharta. Jednalo se o shromáždění v Národním divadle, které vyjadřovalo protest proti Chartě 77. Toto shromáždění bylo v rukách tehdejšího komunistického režimu. Pan Werich poté byl označován jako ten, který tuto Antichartu podepsal. Ve skutečnosti ji však pravděpodobně nepodepsal, neboť podepisoval prezenční listinu, což je samozřejmě něco jiného, než podpis pod nějaké prohlášení či pod nějakou petici. Po tomto shromáždění musel Jan Werich vysvětlovat, co vlastně podepsal a nepodepsal. Velice se mne tato příhoda dotkla, neboť si uvědomuji, že do nějaké podobné situace se může dostat osoba s hluchoslepotou, pokud ji nejsou podány úplné informace o tom, co právě podepisuje. Jan Werich byl v té době také vážně nemocen, ztrácel zrak a sluch, o čemž svědčí i mnoho dopisů, které z Kampy posílal jak Jiřímu Voskovcovi, tak jiným svým přátelům.
Oba naši průvodci nám dali možnost položit jim dotazy. Mne například zajímalo, kdo všechno za Janem Werichem na Kampu docházel. Zjistil jsem, že snad nebylo osobnosti českého kulturního života, která by tam nezavítala. Namátkou uvedu například M. Horníčka, M. Kopeckého, sourozence Suchých, a dokonce i Miloš Forman několikrát Werichovy navštívil. Za velkou škodu považuji to, že v posledních deseti letech Werichova života nemohla veřejnost sledovat jeho umění a naslouchat jeho krásnému vyprávění a vzpomínání. Jan Werich totiž nesměl téměř nikde vystupovat a pokud náhodou mohl, zabránila mu v tom jeho zdravotní indispozice.
Nutno dodat, že ve vile na Kampě nežil pouze Jan Werich. Několik let tam s ním bydlel i básník Vladimír Holan se svou rodinou. Na veřejnost se teď dostávají informace, které vypovídají o tom, že vztahy těchto dvou rodin nebyly vůbec ideální, o čem vyprávěla i Werichova hospodyně.
Prohlídku Werichovy vily obohatily též některé nahrávky vyprávění a zpěvu Jana Wericha. Po ukončení prohlídky Werichovy vily se někteří z nás odebrali do kavárny, která byla vybudována v přízemí oné vily. Tam jsme si dali kávu a něco sladkého a kdo se již zdržet nemohl či nechtěl, vypravil se zpěv do svého domova. Akci hodnotím velice pozitivně. Děkuji Daně Ťukalové za skvělý nápad zorganizovat jednu z klubových akcí právě ve Werichově vile.
Marek Müller – Tajemník KPČH
Další ředitelka a dva ředitelé během následujícího půldruhého desetiletí modernizační projekt postupně uskutečňovali. Potýkali se při tom s mnoha potížemi. Veškeré práce musely být totiž prováděny v podmínkách plného provozu. Přesto už na konci devadesátých let stály na konci obou křídel budovy tzv. komunikační věže s novými výtahy, pokročila modernizace hygienických zařízení, přibývaly bezbariérové vstupy a zahrada se proměňovala v obytný prostor.
Ke sto dvacátému výročí památného data se třemi magickými osmičkami, tedy roce 2008, se realizace projektu naplnila a podmínky života na Palatě se proměnily k nepoznání. Dostavbou zadního traktu došlo k symbolické proměně půdorysu budovy z velkého E do hranaté osmičky. Vznikly však především prostory, jimiž se Palata stala jedním z nejmoderněji vybavených humanitárních zařízení u nás.
Kromě několika řad jednolůžkových pokojů s bezbariérovým přístupem a speciálním hygienickým zařízením přibyl rozsáhlý rehabilitační komplex – vybavený tělocvičnou pro kondiční cvičení, elektroléčbou, masážním a vodoléčebným úsekem s polohovacími vanami, aby je mohli využívat i klienti s těžkým pohybovým omezením. Pro osoby s kombinovaným postižením vznikly místnosti pro denní individuální služby, navíc otevřené do pohodlného atria. To všechno přístupné speciálně upravenými výtahy ze všech podlaží. Úsek stravování je srovnatelný se stravovacími zařízení nejvyšší kategorie.
Zdroj: palata.cz
Od počátku října zavádí Raiffeisenbank on-line službu Tiché spojení, jež umožní neslyšícím, ohluchlým a nedoslýchavým zákazníkům komunikovat s pracovníky bankovních poboček v reálním čase, a to přepisem mluveného slova nebo tlumočením do znakového jazyka. Pilotní verze služby probíhá nejprve na dvou pobočkách v Praze 1 a Praze 4, později bude rozšířena do všech ostatních.
"Je třeba si uvědomit, že pro neslyšící od narození (prelingválně neslyšící) je čeština až druhým jazykem, jako třeba pro nás angličtina. Od jejich mateřského, tedy českého znakového jazyka, se čeština liší. Jazyky mají odlišnou gramatiku a některá slova i věty se opisují zcela jinak. Součástí jazyka je také zapojení mimiky, která dodává některým znakům význam. Proto při složitější komunikaci s neslyšícími tužka a papír nestačí," vysvětluje Danuše Kulhánková, konzultantka Tichého spojení.
Služba Tiché spojení je zajištěna ve spolupráci s kvalifikovanými tlumočníky a přepisovateli. V loňském roce společnost Tiché spojení, s.r.o., měla 1072 registrovaných uživatelů a má za sebou 20 268 tlumočených akcí a 303 přepisů, z toho 80 tlumočení v nemocnicích. "Je pro nás prioritou vyjít maximálně vstříc všem našim klientů, odstraňovat bariéry a zajistit úplné zpřístupnění produktů a služeb," vysvětluje Hana Kovářová, marketingová ředitelka Raiffeisenbank a dodává: "Jsem ráda, že tentokrát pomůžeme klientům se sluchovou vadou. On-line tlumočení, které probíhá přímo na pobočce prostřednictvím videohovoru s pracovníkem Tichého spojení, pomůže klientovi i bankéři při vzájemné komunikaci. Tlumočník také asistuje při vyplňování dokumentů." Odkaz na organizaci Tiché spojení: http://tichespojeni.cz/cs/.
Zdroj: p12.helpnet.cz
Tato služba je určena pro lidi se sluchovým a zrakovým postižením. Zájemce vyplní registrační formulář a předloží kopii průkazu ZTP nebo ZTP/P nebo rozhodnutí úřadu práce o přiznání průkazu ZTP nebo ZTP/P nebo potvrzení odborného lékaře o ztrátě sluchu nebo zraku. Uživatel se sluchovým postižením kontaktuje operátora Linky pomocí jednoho z komunikačních kanálů. Operátor následně za uživatele vyřídí jeho požadavky v mluvené formě a zašle mu odpověď písemně (vybraným kanálem). Klient se zrakovým postižením operátora Linky kontaktuje prostřednictvím telefonu a operátor mu pomůže např. vyhledat spojení či popsat cestu. Operátoři pomáhají řešit i soukromé vzkazy a jsou vázáni etickým kodexem.
Služba je pro registrované zcela zdarma do sítí všech operátorů v rámci České republiky a je dostupná 24 hodin denně. V noci mezi 22 a 6 hodinou je zřízena pohotovostní služba pro urgentní případy. Osoby se sluchovým postižením mohou se službou Linky volat i do zahraničí, a to s překladem i bez překladu. Tato služba je placená. Služba O2 linka pro neslyšící je zdarma pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením bez ohledu na operátora. S linkou je možné se spojit pomocí chatu, emailu, ICQ, Skype, telefonu, sms a faxu.
Zdroj: o2linkaproneslysici.cz
Firmy mají další možnost, jak na aktuálním pracovním trhu vyhledat nové zaměstnance. Portál OZPprace.cz cílí na skupinu lidí s handicapem, kterých je v celé ČR přes 1 milion a jsou občas neprávem nedoceňovanými členy kolektivu a firem.
"Dejte jim příležitost a odvděčí se vám loajalitou a pracovitostí. Sami jsme si to vyzkoušeli a zaměstnáváme více než 50 kolegů s různými druhy zdravotního postižení. Nemalá část spolupracuje i na tomto portálu a má tak blíže jak k uchazečům, tak zaměstnavatelům," říká na adresu zaměstnavatelů Jaroslava Fuksová ze společnosti Tapiko, která provozuje portál OZPpráce.cz.
Portál již nyní spolupracuje s více než 150 zaměstnavateli, kteří nabízejí práci pro osoby se zdravotním znevýhodněním nebo postižením. "Na podporu tohoto projektu nyní spouštíme propagační akci zaměřenou na získání nových uchazečů i firem, a chceme tak vytvořit největší pracovní portál pro lidi se zdravotním postižením," uvádí Jaroslava Fuksová. "Máme připravený tým operátorů, který bude aktivně pracovat jak s uchazeči, tak s firmami, aby došlo k co nejlepšímu propojení obou stran." Odkaz na portál OZPprace.cz.
Zdroj: p12.helpnet.cz.
Ombudsmanka zahájila sérii systematických návštěv domovů pro osoby se zdravotním postižením (ZP). Zaměří se v nich na podmínky v zařízení s ohledem na potřeby klientů, na respektování důstojnosti, soukromí a autonomie vůle klientů, na volnost pohybu, na zajištění školní docházky a pracovního uplatnění, na možnost realizovat soukromý život aj. Návštěvy zařízení budou probíhat v letošní i příštím roce a zahrnou celou republiku. Na tento typ zařízení se ombudsman zaměřil naposledy v roce 2009.
Poslední systematické návštěvy zde prováděl ombudsman Otakar Motejl v roce 2009 a věnoval se mj. problematice odstraňování prvků ústavnosti. V té době totiž už několik let probíhal proces transformace, která měla zařízení co nejvíc přiblížit normálnímu domovu. Klienti se ZP by se v zařízení měli cítit jako doma, nikoli jako třeba v nemocnici. Ombudsman proto systematickými návštěvami ověřoval, jak transformace v praxi postupuje, zda se snižují kapacity zařízení, dává se důraz na individualitu klienta (např. možností nosit oblečení dle vlastního výběru nebo si určit režim dne).
K nejzávažnějším nedostatkům, které tehdy kritizoval, patřila nemožnost klientů vyslovit nesouhlas se svým umístěním do zařízení a nemožnost z něj odejít.
Nyní zahájená série systematických návštěv domovů pro osoby se ZP se zaměří na: prostředí a soukromí (bezbariérovost, individualizace a vybavení pokojů, jejich uzamykatelnost, počet klientů v pokoji, soukromí při hygieně, režim korespondence, pravidla pro používání mobilních telefonů apod.), autonomii vůle (přístup personálu ke klientům, možnost klientů rozhodovat o sobě, respekt k přání klienta atd.), volnost pohybu (možnost opustit zařízení formou vycházky, používání opatření omezujících pohyb, dostupnost personálu aj.).
Velká pozornost bude věnována vyhodnocování rizik hrozících jednotlivým klientům, práci s klienty s problémovým chováním a otázce, jakým způsobem je zajištěno poskytování sociální služby a podpory klientům trvale upoutaným na lůžko. Pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv se budou rovněž zajímat, jestli je klientům nabízená možnost vzdělávání a jakým způsobem jsou rozvíjeny jejich schopnosti pro možnost jejich uplatnění na trhu práce, jaká je zaměstnanost klientů a jestli nedochází ke zneužívání jejich práce.
Otevřena bude také otázka partnerských vztahů, intimity a sexuality klientů domovů, která je historicky tabuizována. Návštěvy jsou vždy prováděny neohlášeně. Pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv se v rámci přípravy na tuto sérii návštěv účastnili řady tematických školení a studijních návštěv zařízení s dobrou praxí, aby byli schopni porovnat a posoudit situaci v šetřených zařízeních. Ombudsmanka současně do týmů pro provedení návštěv domovů pro osoby se zdravotním postižením přizvala i externí spolupracovníky z řad lékařů, zdravotních sester či odborníků se zkušenostmi z oblasti poskytování sociálních služeb.
Po každé provedené návštěvě budou zhodnoceny veškeré nasbírané poznatky a následně bude vypracována zpráva obsahující zjištění a také doporučení k provedení určitých opatření k nápravě. Zpráva bude adresována navštívenému zařízení a měla by přispět ke zlepšení podmínek v zařízení a ke zlepšení situace klientů. Jakmile bude série návštěv ukončena, využije ombudsmanka poznatky ze všech zařízení ke zpracování souhrnné zprávy. Ta popíše současný stav v domovech pro osoby se ZP v ČR, poukáže na časté a opakující se nedostatky, ale nabídne i řešení, jak je možné se těchto nedostatků vyvarovat. Souhrnná zpráva tak bude sloužit i k posílení prevence špatného zacházení i v dalších domovech pro osoby se zdravotním postižením, které nebyly v daném období navštíveny. Podle Registru poskytovatelů sociálních služeb je v ČR 205 domovů pro osoby se ZP. Jejich přehled a rozdělení podle krajů a okresů najdete na stránkách MPSV.
Zdroj: ochrance.cz
Správně vedená psychoterapie má na člověka prokazatelně léčebný efekt. Jak ale rozeznat kompetentního psychoterapeuta a měl by být zdravotníkem? Nebo se jedná o svobodné povolání? Názory odborných asociací z psychoterapeutické komunity se radikálně liší. Jedna společnost zastává názor, že výkon psychoterapie je vázán výhradně na resort zdravotnictví, druhá podporuje pro tuto práci i školené sociální pracovníky.
Ti, kdo chtějí vykonávat psychoterapii samostatně a nezávisle na resortu zdravotnictví, se však potýkají se skutečností, že s výkonem psychoterapie jako samostatnou výdělečnou činností stát nepočítá. Psychoterapeuti pak vykonávají svoji činnost pod různými příbuznými živnostmi, jako je psychologické poradenství či poradenství v oblasti životního stylu. Totéž však činí i různí koučové, absolventi různých rychlokurzů, ale také například kartářky apod. Situace se tak pro potenciální klienty stává zcela nepřehledná, potažmo i nebezpečná.
Zdroj: p12.helpnet.cz.
V životě mohou nastat nejrůznější situace, bohužel třeba i to, že se někdo z naší rodiny ocitne na vozíku. Nebo prostě jen zestárneme a budeme potřebovat berle či chodítko. Pak je nutné udělat v bytě speciální úpravy. Konkrétní úpravy vždy provádíme podle individuálních potřeb, podle konkrétní situace, když nastane. Co všechno musíme zvážit, než se pustíme do realizace úprav?
Užitečné odkazy
Tipy na bezbariérové úpravy bydlení:
Během celého života vyprodukujeme tolik slin, že by dokázaly naplnit dva plavecké bazény.
Svatý František (4. 10.) zahání lidi do chýšek.
Nápad slavit Den stromů vznikl už v polovině 19. století ve Spojených státech, konkrétně v Nebrasce. Tamější krajina byla přibližně před 150 lety popisována jako krajina "bez stromů". Až jeden z prvních osadníků v této oblasti - J. Sterling Morton začal v okolí svého domu pěstovat různé druhy stromů, keřů a květin. Povoláním nebyl zahradník, ale novinář a vydavatel prvních novin v tomto americkém státě. A právě noviny využil k tomu, aby vyzval své spoluobčany k následování jeho příkladu – k pěstování stromů. Vysvětlil jim, že stromy zastavují větrnou erozi půdy a poskytují stín před pálícím sluncem.
Svým nadšením dokázal strhnout velké množství lidí a zrodil se tak "The Arbor Day" - Den stromů, který připadl na 10. dubna 1872. V tento den bylo oficiálně vysázeno přes milion stromů. Myšlenka se postupně šířila i na další kontinenty. Jen datum oslav se liší podle klimatických podmínek a podle toho, kdy je možné stromy vysazovat. Podle CALM, australského oddělení ochrany přírody a péče o krajinu, se Den stromů slaví ve více než 50 zemích světa. Do Čech myšlenku přinesl "Svaz spolků okrašlovacích" a poprvé se zde Den stromů masově slavil počátkem dubna roku 1906. Tradice, přerušená válkou a komunistickým režimem byla znovu obnovena až v roce 2000. A jak se zdá podle narůstajícího zájmu, historie Dne stromů ani po více než 150 letech zdaleka nekončí.
S nápadem na obnovu této tradice v ČR přišli bývalý ředitel Botanické zahrady Univerzity Karlovy a známý popularizátor stromů Václav Větvička a dřevosochař Martin Patřičný. Datum první oslavy svátku stromů bylo stanoveno na 20. října 2000, protože v mnoha lokalitách České republiky jde o vhodný termín pro sázení stromů a podzim je také časem, kdy jsou stromy asi nejkrásnější a hrají všemi barvami. Den stromů se nyní slaví 20. října nejen v České republice, ale i v Polsku a na Slovensku. Dvacátý říjen se tak stal Středoevropským Dnem stromů.
Zdroj: ekovychovalk.cz
Kuchyň bez výparů. Snadno a rychle se nepříjemných výparů a pachů zbavíte, když na plotně ponecháte chvíli povařit vodu s octem, do které přidáte lžičku skořice.
Čtyřem sourozencům zemřou krátce po sobě oba rodiče a oni se rozhodnou za každou cenu zabránit tomu, aby skončili v dětském domově, případně ještě rozdělení. Rodina je to poslední, co jim zbylo, nikoho už na světě nemají. Zemřelou matku tajně pohřbí v domě, kde žijí a nikomu nedají najevo, že jsou sirotky. Svět dětské nevinnosti se zde střetává s chladným a vzdáleným světem dospělých, s ponurou mizérií všude kolem, s nevlídnou periférií města. Přitom se blíží doba, kdy někteří sourozenci sami dospějí a do okolního světa se budou muset zařadit. Děti se musejí vyrovnat s těžkým údělem, s pubertou i s hrozivým tajemstvím, které si nesou s sebou. Stanoví si pravidla chování v domě, aby mohli vydržet co nejdéle. Mezi nejstaršími Jackem a Julií se nakonec vyvine intimní vztah, ale přestože jde o incest, přijde vám vztah jako přirozené vyústění ubíhajícího děje.
V roce 1993 natočil francouzský režisér Andrew Birkin podle McEwanovy knihy vynikající film. Ve filmu působí kontroverzní téma stejně silně jako v knize a citlivý svědek ocení oboje. Jednu z hlavních rolí si zahrála mladičká neteř režiséra, britská herečka Charlotte Gainsbourg.
Z nebe se snáší andělé – a to jsou zlaté spánky,
a každý z nich přináší snem přemilé radovánky.
Ti kdekoliv se zastaví, tam pěkné věci vědí;
ti vědí, jak to v nebi jest a snem to vypovědí.
Pojednou víčka klesají – ó, sladká, sladká spánku moc!
Tvůj obraz vidím před sebou – milenko drahá – dobrou noc!
V měsíci říjnu oslavily narozeniny Lenka Klemerová, Marcela Machovičová, Ota Pačesová a Monika Růžičková. Svátek měli Věra Vondráčková a Michaela Jelínková. Všem přejeme hodně zdraví, štěstí a radosti ze života.
Milevsko – Příbram – Otrokovice – Napajedla – Neratovice
Lépe si také zapamatujeme to, co je spojeno s nějakými výraznějšími smyslovými vjemy, ať už zrakovými (to zejména, neboť informace v našem mozku jsou velice často spojeny s konkrétními „obrazy“), sluchovými, čichovými, hmatovými nebo chuťovými.
V následujících názvech měst byla přeskupena písmena, takže na první pohled jde o nesrozumitelná slova. Přeskupte písmena tak, aby z každého nesrozumitelného slova vznikl správný název českého měst.
RŘOVEP .......
PEKÍS .......
CHECOŇ .......
JOVYK .......
Správné odpovědi se dočtete v příštím čísle.
Za pravlast dýní je považováno jihoamerické Peru, kde ji lidé začali používat před 3000 lety. Dýně je pro naše zdraví malý zázrak. Z 90 procent dýni tvoří voda, takže je vhodná i k uhašení žízně. Zbytek je vláknina, která napomáhá trávení a očistě organismu. To nejdůležitější na dýni jsou ale látky, které obsahuje – je to celá paleta vitamínů, především vitamín C, B1 a B2. Dále v dýni najdete kyselinu pantotenovou, nikotinovou a fruktózu a v neposlední řadě obsahuje i hodně minerálů jako například měď, železo, hořčík a draslík. Tenhle koktejl je tedy ideálním podzimním životabudičem pro náš imunitní systém. Kromě toho je dýně močopudná, takže každý její kousek pomáhá proplachovat a léčit naše ledviny.
Suroviny: 1 větší dýně, cibule, česnek, voda, smetana, sůl, pepř, Vegeta nebo Podravka, trocha hladké mouky, máslo
Postup: Na másle osmahneme cibuli a česnek, zasypeme trochou mouky, zalejeme vřelou vodou, přidáme Podravku, sůl a pepř. Dýni nakrájíme na malé kostičky, přidáme do hrnce a povaříme. Tyčovým mixérem všechno důkladně rozmixujeme. Přidáme smetanu a promícháme. Podáváme s krutónky, ale nejsou nutné, velmi dobře chutná i samotná.
Zdroj: nejrecept.cz
Klub přátel červenobílé hole z. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz
Naši činnost finančně podporuje Nadační fond Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.
Úřad vlády ČR – Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením