Obsah stránky
Vydává - Klub přátel červenobílé hole z. s.
Možná se to stalo i vám. Do tramvaje přistoupil člověk s bílou holí. Pustili jste ho sednout. On poděkoval, sedl si, složil hůl… A z batohu vyndal knížku a začal si číst… Uvolnili jste místo podvodníkovi? Kdepak.
„Existuje velké množství zrakových vad. A ty mají různou intenzitu. Opravdu tedy existují i lidé, kteří vidí velice dobře, ale jen doslova pár centimetrů před sebe. Pokud se s někým takovým tedy setkáte, neodsuzujte ho hned jako nehorázného podvodníka,“ popisuje Michal Rada, který postupně přicházel o zrak.
Dalším mýtem, který je stále rozšířený mezi populací, je, že lidé s těžkým zrakovým handicapem nemohou studovat běžnou školu. „Ale to je omyl! Díky moderním technologiím, které jsou přístupné pro lidi se zrakovým postižením díky hlasovému výstupu a zvětšení obrazovky, můžeme běžně pracovat. Jsou mezi námi právníci, ekonomové nebo novináři,“ říká Nicole, která vystudovala Právnickou fakultu UK.
Podle Nicole je dalším velmi rozšířeným mýtem i to, že Braillovo písmo ovládá každý člověk s těžkým zrakovým postižením. „Není tomu tak! Mnoha lidem se zhorší zrak až v průběhu života. A v dospělosti je již velmi obtížné se Braillovo písmo naučit, jelikož hmatové schopnosti v tomto věku již nejsou tak dobré. Další skupina lidí pak vidí velmi špatně, ale ve škole byla schopna psát, a proto se Braillovo písmo nenaučila.“
Michal Rada se naopak setkal s názory, že Braillovo písmo může číst jen nevidomý člověk. „S příchodem moderních technologií si ho ale může přečíst doslova kdokoli! Stačí k tomu speciální aplikace pro mobilní telefony. Používá se k tomu fotoaparát mobilu a jeho velké rozlišení.“
Když si s Michalem Radou povídáme, zmiňuje i jeden velmi aktuální mýtus, který se ho v těchto dnech osobně velmi dotýká. „Často se můžete setkat s nevidomým člověkem, který chodí všude bez roušky. Neznamená to však, že je antirouškař či antivaxer, má to své opodstatnění. Nevidomý člověk obzvláště od narození se totiž podle sluchu a hmatu opravdu orientuje mnohdy i čichem, který má extrémně vyvinutý. Nošení roušky je tak pro něj velmi nepříjemné a reálně mu může ztěžovat orientaci.“
Do našeho hovoru se přidává i jeho manželka Dagmar Radová, která svému muži dělá asistentku. Tráví tak spolu spoustu času nejen doma, ale i v práci. „Vždy mě pobaví, když nás třeba v hromadné dopravě cestující pozorují a je poznat, že přemýšlí, co můj muž dělá, když má na klíně jen klávesnici, ťuká do ní a k ní není zdánlivě nic připojeného. Jenže s Bluetooth můžete mít ozvučený mobil v kapse. A jelikož vám to do ucha čte vše, co je na obrazovce, obrazovku nepotřebujete,“ vysvětluje Dagmar, která se setkává s tím, že spolucestující často ani nepoznají, že její muž nevidí.
Zdroj: benesovsky.denik.cz
Jak nahlíží na ztrátu sluchu spisovatelka a humoristka Gael Hannanová?
Nevýhoda ztráty sluchu je jasná: neslyšíme dobře nebo vůbec. A to způsobuje bariéry v naší komunikaci dotýkající se téměř každého aspektu našeho života. Ale je příjemné dát si pauzu od všeho toho překonávání bariér a uznat, že život se ztrátou sluchu může mít i svou světlou stránku. Zkuste se na chvíli pozastavit nad tím, jaký dopad má ztráta sluchu na váš život. Hledáním pozitivního možná odhalíte alespoň několik výhod nebo dovedností, které jdou ruku v ruce s vaší ztrátou sluchu.
Lépe nasloucháte. Musíte. Jestliže se nesoustředíte na to, co je právě řečeno, nezachytíte to. „Slyšící” lidé mohou poslouchat bez soustředění se, mohou multitaskovat, což také není nutně dobrá věc. Ale když líp nasloucháte, máte větší šance na porozumění.
Buduje to vhled a soucit. Porozumění realitě spojené se ztrátou sluchu a jejímu dopadu na lidské chování a duševní zdraví otevírá dveře k porozumění tomu, jak se druzí lidé musí vyrovnávat s výzvami, které jsou mimo vaši zkušenost.
Dává vám to platformu. Výše zmíněný vhled vás může vést k většímu ocenění potřeby diverzity, rovnosti a inkluze ve společnosti. Žitá zkušenost ztráty sluchu vám dává platformu k podpoře těchto základů.
Lépe řešíte problémy. Učíte se hledat alternativy k situacím, kdy stěží slyšíte. Ano, většina z nich může být obtížná. Ale místo vaší obvyklé reakce, jakou je rozčilení a křik nebo v horším případě stažení se do trucujícího mlčení, hledáte cesty, jak by to fungovalo. Ovládáním prostředí, používáním zařízení a připomínáním ostatním, co od nich potřebujete.
Lépe komunikujete. Tohle není samozřejmé. Pochopení potřeby komunikovat lépe ji automaticky negarantuje. Lidé se ztrátou sluchu se prohřešují často tím, z čeho obviňujeme „slyšící” lidi v našich životech. Mumlají, nemluví face to face, přestávají vnímat. Ale tréninkem a odhodláním zlepšit váš komunikační styl, toho dosáhnete.
Nacházíte potěšení v tom, co slyšíte a čemu rozumíte. Nebo alespoň lépe oceníte zvuky života. I se sofistikovanou technologií a vynikajícími dovednostmi sebeprosazení je toho stále hodně, co lidé se ztrátou sluchu zkrátka slyšet nemohou. Takže když zrovna slyšíme, třeba jak cvrlikají ptáci nebo jak nám kameny křupají pod nohama, je to krásný moment, kdy ten zvuk oceníme a jsme za něj vděční.
Toto je jen několik „výhod” ztráty sluchu. Jak změna postoje ke ztrátě vašeho sluchu zlepšila váš život?
Zdroj: idetskysluch.cz
V tomto textu se podíváme na to, co uvádějí velmi často zrakově postižení, že je jejich největším problémem v životě s postižením. Je to totiž možnost volného pohybu.
Prostorová orientace a samostatný pohyb. Samostatný pohyb je velmi náročným kurzem, který probíhá v rámci sociální rehabilitace v krajských střediscích Tyfloservisu. Kurz je náročný jak fyzicky, tak psychicky. I sami instruktoři musí projít velmi vyčerpávajícím několikatýdenním školením, aby mohli při samostatném pohybu zrakově postiženému pomáhat. Vybírá se typ bílé hole, učí se její techniky, posléze se přechází na učení trasy, kterou si klient určí jako tu, kterou aktuálně potřebuje nejvíce a je pro něj aktuálně frekventovaná.
Často si intaktní veřejnost myslí, že se člověk ráno probudí vezme bílou hůl nebo vodicího psa, a jde přesně tam, kam si přeje. Většinou to funguje tak, že má člověk naučený soubor tras, které chodí pravidelně, např. do školy, zaměstnání, k lékaři. Pokud se mu v životě vyskytne jiná trasa, kterou by se rád naučil, pak opět osloví instruktora a učí se trasu společně podle toho, jak ji instruktor vyhodnotil a klienta naučil. Většinou ti, kteří přišli o zrak v pozdějším věku, se drží těchto naučených tras a samostatně se do neznámého terénu nepouští.
Jsou však i ti, kteří se již narodili bez zraku nebo se s jeho ztrátou velmi rychle sžili, ti pak do neznámého prostředí jdou klidně tzv. na blind. V době chytrých telefonů, informačních technologií či navigačních center je možné si samostatně trasu připravit, resp. získat o ní představu. Je skupina těch, kteří si ani přípravu neudělají a prostě vyrazí s tím, že po cestě se vyptají těch, které potkají, jakým směrem se mají vydat.
Často se lidé ptají na to, když existuje kurz prostorové orientace, proč ho každý zrakově postižený neabsolvuje. Kurz je náročný, a ne každý se cítí chodit bez kontroly zraku v exteriéru. K takovému rozhodnutí je třeba dospět. Pro ty, kteří z nějakého důvodu samostatně chodit nechtějí nebo nemohou, pak existuje Průvodcovská a předčitatelská služba provozovaná např. v TyfloCentrech. Za poplatek vás průvodce vyzvedne, odvede tam, kam potřebujete, a zase zpět domů.
Pravda je, že pokud máte velmi těžký zrakový hendikep, pak omezení v pohybu tu zkrátka je. Člověk si rozmyslí, kam půjde. Pokud tam vyrazí sám, aniž by to tam znal, pak jistě riskuje např. úraz nebo nehodu. I když se rozhodne trasu nastudovat dopředu, pak musí této činnosti věnovat čas předem. Na to, že se všude zeptáte a někdo vám pomůže, se nelze ale také stále spoléhat.
Každý hendikep má svá negativa, proto je to hendikep. Někomu vadí, že bez kontroly zraku nemůže řídit, někdo nemůže cestovat, někdo lituje to, že již nebude držet v ruce vazbu knihy a číst očima. Každopádně je zase spoustu jiných věcí, které i se zrakovým hendikepem dělat můžeme a buďme za to rádi. Ať se zrakově postižený pohybuje za pomoci průvodce, za pomoci naučených tras či svým alternativním způsobem, pak je to jeho volba a nikdo nemá právo tuto volbu zpochybňovat či nikterak podrobovat kritickému zhodnocení.
Zdroj: blindicka.com
Úplněk nastane 16. 2. v 17.56 hodin.
Státní podnik Česká pošta od začátku února zdražuje některé platby související se službou SIPO. Od března pak zvýší základní cenu i pro příjemce plateb.
Lidé si od února připlatí tři koruny za platbu SIPO u poštovního doručovatele. Nově přijde na 29 korun.
Cena za platbu SIPO na přepážce stoupne z dosavadních 21 na 25 korun, s využitím Zákaznické karty z 15 na 19 korun.
Zdraží také platba SIPO zadaná jednorázovým příkazem k úhradě v bance: poplatek, který si následně účtuje pošta, stoupne o pět korun na 15 korun.
Z 13 na 15 korun stoupnou i ceny některých souvisejících služeb: vyhotovení platebního dokladu „SIPO Hotovost“ z důvodu překročení inkasního limitu, zaslání platebního dokladu „SIPO Bezhotovost“ poštou a zaslání potvrzení o uhrazených platbách.
Nejvýhodnějším způsobem platby zůstává svolení k inkasu SIPO v bance – ve stanovený den si Česká pošta automaticky strhne danou částku z účtu. Za tento způsob úhrady pošta nevybírá žádný poplatek, nic na tom nemění ani nový ceník.
Od března zdraží SIPO také pro příjemce plateb. Základní cena za položku stoupne o korunu na 4,10 Kč. Pošta zároveň zruší množstevní slevy.
„Ke zdražení v řádech jednotek korun v závislosti na způsobu platby jsme přistoupili po analýze nákladů na vykonávání služby,“ řekl mluvčí státního podniku Matyáš Vitík už v prosinci webu Peníze.cz.
SIPO je zkratka pro Soustředěné inkaso plateb obyvatelstva, které funguje od 60. let. V současné době ho podle Vitíka využívá 3,2 milionu lidí. Kolik z nich už má nastaveno automatické inkaso z bankovního účtu a kolik stále používá nákladnější způsoby úhrady, mluvčí neupřesnil.
Služba umožňuje odeslání peněz několika příjemcům najednou. Pošta pak peníze rozešle příjemcům, s nimiž se klient dohodl na tomto způsobu úhrady. SIPO nejčastěji slouží k platbě nájemného, elektřiny, plynu, rozhlasových a televizních poplatků. Před rozšířením internetového bankovnictví bylo SIPO pro Čechy nejjednodušším způsobem hrazení inkasa, zná ho spíše starší generace.
Zdroj: penize.cz
K úhradě nákladů na bydlení, včetně energií, můžete využít příspěvek na bydlení.
O příspěvek na bydlení se žádá na Úřadu práce ČR, dle místa Vašeho skutečného pobytu a posuzují se Vaše čisté příjmy, resp. příjmy vaší rodiny a uhrazené náklady na bydlení (jejich průměr za minulé kalendářní čtvrtletí; náklady obsahují celkové náklady na bydlení včetně energií) a je třeba splnit tři podmínky:
Jak postupovat pro získání příspěvku na bydlení:
Zdroj: energetickyprispevek.cz
Patříte mezi ty, kterým výrazně vzrostly výdaje spojené s chodem domácnosti a nemáte dostatek prostředků na jejich placení? Požádejte Úřad práce ČR o pomoc. Může Vám pomoci s úhradou nákladů na bydlení, a to prostřednictvím těchto dávek:
Příspěvek na bydlení – Primární pomoc státu určená těm, kteří mají kvůli nízkým příjmům potíže s úhradou nákladů na bydlení. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu či domu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů nestačí na zaplacení nájmu a nákladů souvisejících s bydlením. Pokud chcete vědět více, podívejte se na webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, kde mimo jiné naleznete i orientační kalkulačku.
Doplatek na bydlení – Tato dávka pomoci v hmotné nouzi pomáhá tehdy, když příjmy rodiny či jednotlivce nestačí, ani po přiznání příspěvku na bydlení, na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících s bydlením (tj. nájem, služby spojené s bydlením a náklady za dodávky energií). Výše doplatku na bydlení ÚP ČR stanoví tak, aby domácnosti po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení zůstala částka na živobytí.
Mimořádná okamžitá pomoc – Prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci může Úřad práce ČR poskytnout pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy je potřeba poskytnout ji bezprostředně. Například se může jednat o situace spojené s finančními problémy v důsledku úhrady nedoplatku za vyúčtované energie.
U dávky mimořádné okamžité pomoci spojené s energokrizí jsou nastaveny specifické podmínky pro její získání. V tomto případě je podmínkou, že žadatel už přešel od dodavatele poslední instance k jinému dodavateli energií, a od DPI (dodavatelů poslední instance) obdržel vyúčtování uhrazených záloh. Toto vyúčtování následně předloží Úřadu práce ČR společně se žádostí o MOP – vyúčtování DPI. Žádost je možné podat na kterémkoli kontaktním pracovišti ÚP ČR dle místa, kde klient skutečně žije.
Doporučený postup a další informace:
Žádosti můžete podat elektronicky (datovou schránkou nebo s uznávaným elektronickým podpisem). V rámci elektronické komunikace můžete zaslat formulář také prostřednictvím IDENTITY OBČANA, tedy například prostřednictvím bankovní identity, eObčanky nebo třeba systému vícefázového ověření. Další možností je zaslání poštou (s vlastnoručním podpisem) či osobně na příslušném kontaktním pracovišti.
Zdroj: uradprace.cz
Máte zájem o roční zúčtování daně? Tuhle nabídku od mzdové účetní v zaměstnání je škoda nevyužít, pokud neplánujete sami podávat daňové přiznání. Poradíme, na co se při tom zaměřit. Jestli máte aspoň dvě děti, čeká na vás příjemné překvapení: dostanete od státu daňový přeplatek za loňský rok. Rodina se dvěma dětmi může dostat až 2900 korun, se třemi dětmi až 6500 korun.
Politici totiž v červenci 2021 zvýšili daňovou slevu na děti, a to zpětně od příjmů za leden 2021. Zákon se snažil nezatěžovat firmy změnou uprostřed roku, takže vyšší slevu jste v měsíčních výplatách loni nepoznali. Zaměstnavatel vám ji odečte z daní teprve teď – zpětně za loňský rok. Za každý měsíc roku 2021, kdy jste splňovali podmínky pro slevu na druhé dítě, tak dostanete o zhruba 240 korun navíc, za každé třetí a další dítě pak přibližně o 300 korun navíc. Sleva na první dítě se nezměnila.
Do poloviny února můžete požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daní za předchozí kalendářní rok. Žádáte prostřednictvím vašeho posledního zaměstnavatele v loňském roce – většinou tedy toho současného, jestli jste mezitím nezměnili práci. Nejspíš s takovou nabídkou přijde přímo mzdová účtárna, pokud jste stále zaměstnanec.
Jde vlastně o obdobu daňového přiznání, kdy za vás všechno vyřeší zaměstnavatel. Podmínkou je, že mu včas dáte potřebné podklady – typicky potvrzení z banky, penzijní společnosti, pojišťovny, ze školky a podobně. To je potřeba udělat do 15. února. Nehrozí, že byste jako zaměstnanec po takovém zúčtování za loňský rok museli doplácet daň. V horším případě se pro vás nic nezmění, ale v lepším případě dostanete zpátky část daní, které vám firma loni průběžně strhávala.
Daňový přeplatek pak máte dostat nejpozději ve mzdě za březen, tedy vyplácené v průběhu dubna. Těšit se na něj můžete, když máte nárok na některou z daňových výhod, která se uplatňuje až zpětně za celý rok. Nebo když jste některou z průběžně čerpaných měsíčních slev nevyužili po všechny měsíce, kdy jste mohli. Za chvíli se podíváme na podrobný seznam.
Kdo může využít roční zúčtování daně? O provedení ročního zúčtování daně můžete žádat, když jste v loňském roce měli pouze příjmy ze zaměstnání (případné ostatní příjmy nepřesáhly 6000 Kč za rok), a to:
Základem je, že jste podepsali „prohlášení poplatníka“ – takzvaný růžový formulář.
Když nemůžete využít roční zúčtování daně prostřednictvím zaměstnavatele, můžete o daňový přeplatek požádat v daňovém přiznání. Na co se při ročním zúčtování zaměřit? V každém případě na takzvané odpočty od základu daně neboli nezdanitelné části základu daně. Ty se totiž uplatňují vždycky za celý rok zpětně, takže dřív nebyla příležitost je využít. Co je ve hře?
Druhou skupinou pak jsou daňové slevy. Většinu z nich jste nejspíš čerpali průběžně v měsíční výplatě – určitě základní slevu na poplatníka, případně i slevu na dítě, na studenta... Dvě slevy lze uplatnit až za celý rok: školkovné a slevu na manžela či manželku. Tady je kompletní seznam:
Zdroj: penize.cz
Charles de Gaulle kdysi řekl o Francii: „Jak můžete vládnout zemi, kde se vyrábí 246 druhů sýra?“
Jestli února měsíce jest teplo, nepohrdej hned pící, která ti zůstává, neb s námi ráda zima po Veliké noci zahrává.
Tuhé maso starých zvířat lze uvařit doměkka tak, že po sebrání pěny přidáme malou lžičku rumu. I to nejtvrdší maso změkne, aniž by v něm rum zanechal nejmenší příchuť.
Americký spisovatel a učitel napsal knihu podle skutečné události. Dánský malíř Einar Wegener se narodil jako muž a stal se jednou z prvních přeoperovaných žen. Kniha líčí jeho život s manželkou Gretou, která byla také malířkou, i jeho těžkou cestu za vlastní identitou. Psala se dvacátá léta minulého století a společnost tehdy nebyla vůbec tolerantní a vstřícná vůči „jiným“ lidem. Všichni lidé, kteří se vymykali všeobecnému konsensu, končili v ústavech pro choromyslné. Jednou Greta požádala Einara, zda by jí nepomohl dokončit obraz, protože její modelka nepřišla. Einar se oblékl do ženských šatů, punčoch i střevíců a své ženě seděl jako modelka. V tom okamžiku u něho dojde ke zvláštnímu hnutí mysli a začne se cítit jako skutečná žena.
Nejdříve si občas hraje na dívku Lily a zase se vrací do mužské podoby. Později však cítí, že mu to nestačí a chce se stát skutečnou ženou. Kniha je podána z pohledu Grety, která je postupně postavena před neřešitelnou věc. Má Einarovu změnu tolerovat? Má s ním zůstat nebo odejít? Co na to řekne společnost a lidé kolem? Greta se rozhodne svému muži pomoci, protože ho ani v době, kdy se měnil a kdy mu sama přestávala rozumět, nepřestala milovat. Podstupují spolu nejprve rozpaky, nedorozumění a zmatky. Poté závažná rozhodnutí, zda pokračovat dále a hledat řešení změny pohlaví. A také kde, v Dánsku to nebylo možné.
K tomu všemu Einar procházel situacemi ve společnosti, kdy se mu začali líbit muži, a chtěl, aby ho považovali za ženu, ne za homosexuála. Po několika neúspěšných pokusech s dánskými lékaři se oba vydávají do Německa, kde se už pokusy se změnami pohlaví prováděly. Ale jen pokusy, všechno je nejisté a nesmírně riskantní. Einar je však pevně rozhodnut, že se stane Lily a jeho žena ho podporuje. V roce natočil britský režisér Tom Hooper podle Ebershoofferovy knihy stejnojmenný film s Eddie Redmaynem a Alicií Vikander v hlavní roli. Film i kniha se dočkaly ve světě velmi pozitivní kritiky, protože velmi citlivě odhalují jedno z dosud nepříliš vysvětlených a pochopených tabu.
Zářivě vzešla hvězda jasná
Na své výsosti,
A měsíc stříbrem vinul šál
Její jasnosti.
Celá noc pak jemně žhnula
Jako hvězdný sál,
"Otče," na nebe jsem pohlédla,
"Jak ty držíš čas."
V měsíci únoru oslavili narozeniny Miloslava Machová a Michal Trégr, svátek pak Miloslava Machová, Lenka Klemerová, Liliana Slánská, Jarmila Tarčincová a Božena Valenová. Všem srdečně blahopřejeme a přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.
Správné odpovědi na předchozí kvíz:
Nový kvíz:
Pokuste se k sobě správně přiřadit místní přídavná jména uvedená v levém sloupci k podstatným jménům z pravého sloupce tak, aby dávala smysl a tvořila ustálená slovní spojení. Odpovědi zapište na volné řádky. Tato úloha prověří Vaši slovní zásobu i dlouhodobou paměť. Tyto funkce si můžete dobře procvičit třeba i luštěním křížovek.
Správné odpovědi se dočtete v příštím čísle.
Suroviny: Čočka, sklenice nebo sáček kyselého zelí (nejlepší je domácí), kousek sádla, trošku hladké mouky, kousek kabanosu nebo uvařené či upečené maso, sůl, pepř
Postup: Asi tak hrnek čočky dáme vařit do osolené vody doměkka. Před dovařením přidáme kyselé zelí, množství podle vlastní chuti (ale asi přibližně tolik, kolik je čočky). Pokud je kyselejší, je lepší ho předem propláchnout vodou. Necháme povařit společně s čočkou. Mezitím si připravíme světlou jíšku ze sádla a hladké mouky. Jíšku přidáme do polévky a necháme povařit. V případě, že jsme dali více čočky a zelí a polévka se zdá i tak hustá, nemusíme již používat jíšku. Přidáme nakrájené maso nebo uzeninu, dochutíme pepřem a vegetou a krátce povaříme. Chutná s tmavým chlebem, ale i bez.
Klub přátel červenobílé hole z. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz
Naši činnost finančně podporuje Nadační fond Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.
Úřad vlády ČR – Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením