Paprsek ze tmy, leden - březen 2010

Úvodní strana > Paprsek ze tmy > Paprsek ze tmy, leden - březen 2010

Vydává - Klub přátel červenobílé hole o. s.

Obsah


Poznámka nad čarou

Dostáváte do rukou trochu se zpožděním první číslo letošního Paprsku ze tmy. Důvodem byly nemoci, které se opravdu na našich pracovnících letos vyřádily.

Také vám musíme sdělit změnu, že náš pan předseda Ing. Leopold Brückner se rozhodl ze své funkce odstoupit. Prozatím nebyl zvolen jeho nástupce, ale v nejbližších dnech by se mělo sejít předsednictvo a situaci vyřešit. Pan Brückner se osamostatnil a založil si svůj vlastní klub pod názvem Klub handicap Brno. Nepovažujeme to sice za rozumné, protože tím ztrácíme na vážnosti a oslabujeme svoje pozice vůči obecné společnosti. S panem Brücknerem jsme však kontakty nepřerušili a budeme nadále smysluplně spolupracovat, pokud to bude ku prospěchu nás všech. Možná časem zváží své kroky a dojde k názoru, že je lépe táhnout za jeden provaz.

Ota Pačesová

zpět na obsah

O čem přemýšlíme

Přátelství

V dnešní době je vzácnost mít přátele, na které se mohu i v nouzi obrátit. Když jsem byla lékaři seznámena o postupu Usherova syndromu, tak jsem myslela, že se mi zhroutil svět, mladá a ještě jsem nebyla ani babičkou. Na tuto roli jsem se těšila, co mi umřela moje babička, je to láskyplná role, úžasně si to člověk musí vychutnávat, protože při výchově dětí je to úplně jiné. Člověk má více zodpovědnosti a více starostí.

Když mi dcera Klára řekla, že čeká miminko, byla jsem v šoku, protože studovala, ale zároveň mne to potěšilo, protože vážně onemocněl manžel a potřebovala jsem své city a pozornost někam přeorientovat. Narodila se vnučka a já byla šťastná babička, narodila se postupně další vnoučata a to mě naplňovalo tak, že jsem zapomněla i na svůj život.

Při zakládání sdružení hluchoslepých VIA, kde jsem byla i hlavní zakladatelkou, jsem měla potřebu pomáhat stejně handicapovaným lidem jako jsem já (Usherův syndrom) a myslím, že se mi to dařilo velmi dobře, až na to, že jsem byla nepohodlná pro určitý okruh lidí a tak jsem svůj sen budoucnosti hluchoslepých musela pohřbít. Po smrti Mileny Mačákové, která byla moji velmi dobrou a blízkou kamarádkou (měla také Usherův syndrom) jsem začala mít opět pocit, že bych měla něco se sebou dělat nebo se úplně zahrabu.

Jednoho krásného dne jsem byla pozvána do školy na setkání absolventů, kde jsem ukončila základní vzdělání a potkala jsem člověka, který mi otevřel novou cestu k životu, že existuje ještě něco, co mne může udělat šťastnou po zbytek života, poznala jsem právě, že přátelství je lepší než láska, i když spolu také souvisí. Začala jsem se setkávat se spolužáky a taky jsem začala chodit do jiných organizací a tak jsem se cítila uvolněněji a třeba v ČUN v Praze, Dlouhé ulici jsem zjistila, že tam je i Klub přátel červenobílé hole. Byla jsem paní Otou Pačesovou pozvaná na vánoční besídku a ráda jsem přišla, atmosféra byla perfektní, byli tam i členové, které jsem měla ve VIA a to mě potěšilo. V ČUN jsem klientkou, kde jsou mi poskytovány podobné služby jako v LORM, využívám obojí, protože když nemají čas v LORMu, tak mají čas v ČUNu.

Přátelství mě naplňuje a mám pocit, že můj život není ještě ztracen, i když jsem nejlepší léta svého života ztratila jinde, věřím, že nadejde správný den a já budu zářit zase jako slunce a budu šťastná. Na všechny přátele se vždy ráda těším, pokud jsou upřímní. Papa sluníčka posílám všem, co mě rádi mají.

Ťukalinka

zpět na obsah

Klubové aktivity

Praha

Z důvodu dlouhé zimy, kdy chodníky byly pro většinu našich členů neschůdné, jsme nepořádaly žádná klubová setkání. To však neznamená, že jsme zahálely. Naplánovaly jsme letošní pobyt v Sušici, který nás čeká na přelomu dubna a května. Paní Dana Ťukalová nám dala tip na příjemný hotýlek, tak doufáme, že se tam bude líbit i přihlášeným účastníkům.

Nejvíce práce jsme však věnovaly pořádání výstav. Na letošní rok máme domluveno osm míst po celé republice, kde budeme výstavu instalovat. Jedná se většinou o městské knihovny. První na řadě byla v lednu knihovna v Pardubicích. Výstava zde byla 14 dní. Informační panely jsme doplnily betlémem a dalšími drobnými výrobky členů klubu.

Po Pardubicích následovala knihovna v Kroměříži. Byla rozsahem větší, a to jak větším množstvím informačních panelů, tak především bylo možné umístit ve vitrínách více výrobků. Poprvé jsme zde také vystavily kolekci maňásků, které jsme společně vyráběli na loňském pobytu. V současné době je výstava instalována v knihovně v Jihlavě, která je zase výjimečná větším množstvím fotografií.

Následovat budou výstavy v Plzni, Praze - Vysočanech, Mladé Boleslavi, Liberci a Českých Budějovicích. Budeme vás o nich informovat na stránkách Paprsku i na našich webových stránkách.

Martina Hanusová a Ota Pačesová

Brno

Heslo pro rok 2010

Srdce člověka bývá před pádem zpupné, kdežto slávu předchází pokora. Takto to zapsáno v bibli v Knize přísloví v 18 kapitole 12 verši. Na úvod připomínám skutečnost, že ve většině reformovaných církví, to je tam kde se přijímá chléb a víno při večeři Páně, se na Silvestra nebo na Nový rok losují citáty z Bible a to jak pro jednotlivce tak i zájmové skupiny. Nejedná se tedy o žádnou magii. S pokorou a vírou v srdci přijímáme oslovení, ve kterém je napomenutí naděje a povzbuzení. Výše uvedený biblický verš jsem vylosoval přirozeně jednak pro sebe, a protože nesu spoluodpovědnost za Klub přátel červenobílé hole, tak je to i oslovení pro každého jedince tohoto občanského sdružení. 12. ledna 2010 se budeme nad tímto veršem zamýšlet v rámci Slavnostního novoročního klubu v Brně. Přátelé, zastavte se a zamyslete se nad veršem na rok 2010. Budete osloveni hlouběji a ukáže vám to konkrétní směr vaší životní cesty. Osobně toto slovo vnímám tak, že je nutné na prvním místě. Já, a každý z nás, se vyvaroval zpupného jednání a usiloval společně s vámi o pokorný přístup k člověku a životu. Následující verše 13.-15. mě a každého z nás vyzývají k rozvážnému jednání. Rozumný člověk získává správné řešení a moudří lidé ho vyhledávají. Tedy není možné, aby v mém chování bližní cítil z mé strany sobectví a že ho převálcovávám. Být pokorným rozhodně neznamená být slaboch a naivní, ale respektovat bližního takový jaký je, možná s menší zkušeností a výbavou. Umět se sklonit a brát názor svého bližního vážně, i když je takový. Zajisté, že začne v mém a vašich životech fungovat zaslíbený, o kterém čteme. V letošním roce autorita přirozeně poroste a v našem okolí se bude šířit klid a pokoj. To si upřímně přeji pro sebe a všechny členy Klubu přátel červenobílé hole v roce 2010.

Leopold Brückner

Liberec

V Liberci proběhne začátkem května výstava "NEVIDÍME, NESLYŠÍME, ALE CÍTÍME...". Rádi bychom, aby informační panely doplnily výrobky našich dvou šikovných dam, paní Marcelky Machovičové a paní Jarušky Žákové. Obě společně pilně drhají a byla by škoda neukázat jejich výtvory veřejnosti.

Také doufáme, že se při této příležitosti sejdeme se členy libereckého klubu, kromě jmenovaných dam také s manželi Berkyovými.

Martina Hanusová

zpět na obsah

Aktuálně před uzávěrkou

Dne 13.3.2010 proběhl v Kongresovém centru Praha již 10. ročník konference INSPO. Byly zde představeny pomůcky a technologie pro různé typy postižení. Nejvíce nás zaujala orientační pomůcka pro nevidomé, která takto postiženým lidem umožní mnohem snadnější pohyb v prostoru. Pomůcka je sice ještě ve vývoji, ale už teď je možné říci, že bude nevidomým opravdu užitečná. Blíže vám jí představíme v dalším čísle Paprsku.

Martina Hanusová

zpět na obsah

Zajímavosti

Cyril Axelrod - hluchoslepý kněz

Cyril Axelrod je výjimečným člověkem a prvním hluchoslepým katolickým knězem. Narodil se jako neslyšící, pochází z Jihoafrické republiky. Do třech let neuměl chodit, mluvit začal až ve svých devíti letech. Po vysvěcení na kněze (před třiceti lety) pracoval s neslyšícími v jižní Africe a organizoval pro ně výuku. Díky němu byla založena škola pro černošské neslyšící děti (nyní Sizwile School for the Deaf, Dobsonville), školy pro „bílé” neslyšící děti již dříve běžně fungovaly. Prosadil také angličtinu jako vzdělávací jazyk pro tuto školu. Později byl na misii v Macau (Čína), kde se naučil čínský znakový jazyk, čínštinu a portugalštinu (nyní ovládá 15 jazyků!). Pomáhal zde zakládat střediska pomoci osobám se zdravotním postižením a vypracoval metodu komunikace s čínskými hluchoslepými lidmi, kterým tradiční kultura zabraňovala dotýkat se druhých osob. Později ztratil i zrak a v současnosti žije ve Velké Británii, kde slouží tamní společnosti hluchoslepých. V minulém roce navštívil Slovensko, kde vyšla jeho knížka pod názvem „Za svetlom v tichu a tme“. Můžete si objednat na: http://www.kumran.sk/za-svetlom-tichu-tme-p-11236.html

zpět na obsah

Nabídka pro čtenáře

Dnešní knihu jsem vybrala v souvislosti se smutnou událostí. Dne 14.2.2010 zemřel i v Čechách velmi známý a oblíbený autor detektivek Dick Francis. Narodil se 31.10.1920 v jižním Walesu. V letech 1948 až 1956 byl profesionálním žokejem. Poté, co svou jezdeckou kariéru ukončil, se stal sportovním novinářem v London Sunday Express, kde pracoval až do roku 1973. Od roku 1962 vydával každý rok jednu knihu a to až do roku 2000, kdy mu zemřela jeho žena. Další knihu vydal v roce 2006. Jeho detektivní příběhy se odehrávají v dostihovém prostředí, které tak důvěrně znal.

Dne 22.3.2010 vyjde jeho poslední kniha s názvem Vyrovnaný účet, kterou psal společně se svým synem Felixem. Pro milovníky jeho knih to bude poslední setkání se svým autorem.

Martina Hanusová

zpět na obsah

Literární okénko

Od letošního roku jsme se rozhodli přejmenovat Poetické okénko na Literární okénko. Otvírá se tak prostor pro všechny, kdo by chtěli poslat něco ze své tvorby, ať už krátkou povídku, básničku nebo třeba příhodu ze svého vlastního života. Přispívat můžete samozřejmě do jakékoliv rubriky Paprsku. Budeme se těšit na vaše příspěvky.

Stromek a počítač?

Zaslechla jsem v jednom rozhovoru: "Letos nebudeme mít stromek, naši mají na stole počítač… "

Ta věc prostě vpadla do nějaké domácnosti. Řekla bych, že tak nějak podobně, jako v předminulém století onen stromek. Jak se nám rozmohl od legendárního ředitele Stavovského divadla po každou vísku, po každou výlohu - často už od října. Za fetiše měníme narozeného Ježíše, chtělo by se břitce - snad satiricky, zarýmovat. Ale já znám lidí bez stromečků dost málo. V radikálních náboženských skupinách se najdou, ale trpí tím, a tomu věřím, děti oněch "spravedlivých". Tomu ovšem naprosto věřím, ač děti bez televize, a bez počítače, bez, bez… jsou nešťastné vždycky. A my dospělí s nimi! Být šťastný bez věcí, aspoň jeden den, to by byl objev!

A tak strojíme stromečky, dodržujeme drobné domácí rituály. Ač asi nejsem prorok, věřím, že z těchhle "prkotin" jednou nebudeme souzeni. Napsat spoustě lidí pár přátelských vět na počítači nebo poslat pomocí mobilu nějakou korunu na dobrou věc je jistě víc, než si užívat lhostejného pohodlíčka, ať už bez jedličky nebo s ní.

"Bože, jenž jsi nám chtěl cosi říci svým zrozením v chudobě, dej, prosím, každému z nás, nazývajícímu se křesťan, do srdce i dlaní pár ryzích zrnek lásky!"

Eva Budzáková

Zima je letos dlouhá, tak zkusíme přivolat jaro alespoň básničkou Jirky Javůrka.

Jaro

Šel bych světem kraj,
to je ten český domov,
který celý život znám
a vracím se domů
a nikdy nebudu sám.

Půjdu Českým rájem bosý
a mám nohy plné rosy.
V dáli vidím lesní třpyt,
kde laně a srnky chodí do lesa pít.
Do lesa chodí jaro
a slunka je málo.

Sviť sluníčko, sviť,
ať je v lese krásnej,
novej jarní třpyt.

zpět na obsah

Výročí

Klub přátel červenobílé hole přeje mnoho štěstí, zdraví a osobní pohody paní Zdeňce Meclové, paní Janě Kroulové, paní Jarušce Navarové a paní Tarčincové, které v minulých dnech oslavily narozeniny.

zpět na obsah

Co nám chutná

Pohanka v zelném listě

Jednou z opomíjených plodin je pohanka, která prožívá v současnosti svůj návrat na naše talíře. Obsahuje kvalitní bílkoviny a zejména látku rutin, která působí velice příznivě na stav cév a pomáhá při křečových žilách. Pohanka je vhodná pro chladné dny, protože zahřívá lidský organizmus. Je doma také v chladných stepích Ruska, kde lidem díky pohance není zima.

Potřebujeme: Zelné listy, 2 šálky pohanky, 2 šálky vody, cibuli, mrkev, celer, česnek, majoránku, sojovou omáčku.

Nejprve připravíme pohanku. K varu uvedeme 2 šálky vody, do kterých nasypeme pohanku. Odstavíme z ohně a počkáme, až se voda vsákne a pohanka změkne. Tímto způsobem se v pohance zachovají všechny důležité minerály a vitamíny a hlavně látka rutin. Mezitím na pánvi orestujeme do měkka mrkev, cibuli a celer. Množství záleží na vaší fantazii. Dle ročního období a dostupnosti lze zeleninu obměňovat. Do zeleniny přidáme pohanku a okořeníme majoránkou, česnekem a sojovou omáčkou. Napaříme si listy zelí na které klademe takto připravenou pohanku. Zavineme pěkné závitky, které klademe na vymazaný plech a s trochou vody zapékáme asi 20 minut.

Dnešní recept pro nás vyhledal pan Martin Tarčinec.

zpět na obsah

Kontakt

Klub přátel červenobílé hole o. s.
IČO: 26999960
Adresa: Přemyšlenská 13, 182 00 Praha 8

  • Brno - Ing. Leopold Brückner - předseda Herčíkova 16, 612 00 Brno
    e-mail: leopold.bruckner@centrum.cz
    mobil: 608 866 912
    telefon: 541 219 511
  • Liberec - Marcela Machovičová 460 05 Liberec
    e-mail: Machovicova@seznam.cz
    telefon: 485 113 223
  • Praha - Ota Pačesová Přemyšlenská 13, 182 00 Praha 8
    e-mail: pacesova.ota@volny.cz
    mobil: 775 164 190
    telefon: 284 691 012
zpět na obsah
(c) 2007 KPČH o. s. - webdesign jarha (externí odkaz)