Paprsek ze tmy, březen 2013

Úvodní strana > Paprsek ze tmy > Paprsek ze tmy, březen 2013

Vydává - Klub přátel červenobílé hole o. s.

Obsah


Poznámka nad čarou

Březnový Paprsek sice vychází podle kalendáře již v jarních dnech, ale mrazivé počasí tomu příliš neodpovídá. Přesto už mnohé lidičky stále se prodlužující dny lákají ven. Proto vám přinášíme v rubrice Aktuálně před uzávěrkou nabídku klubových akcí, které by vás doufáme mohly zaujmout. S některými z vás jsme se viděli na březnových akcích, konferenci INSPO a benefičním koncertu u kapucínů, o kterých si můžete přečíst v rubrice Klubové aktivity. S vámi ostatními se těším na setkání ve dnech příštích.

Martina Hanusová

zpět na obsah

O čem přemýšlíme

Příspěvek na péči

Nedávno jsem přemýšlela o tom, jak se přiznává a využívá příspěvek na péči. Podle platného znění zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění platném od 1.1.2012 je příspěvěk na péči poskytován osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při péči o sebe a při zajištění soběstačnosti, příjemce sám rozhoduje o tom, kterým poskytovatelům pomoci příspěvek na péči předá a v jaké výši. Poskytovatelem pomoci může být poskytovatel sociálních služeb zapsaný v registru sociálních služeb - http://iregistr.mpsv.cz – pečovatelské služby, odlehčovací služby, asistenční služby, domovy seniorů, atd., dále pečující osoba blízká (manžel/ka, rodiče, dítě resp. další příbuzní, partner/partnerka) nebo asistent sociální péče dle §83. Je možné využívat a kombinovat pomoc od více poskytovatelů.

Tolik litera zákona. Jak ale příjemci příspěvku s penězi opravdu nakládají? Rozumím tomu, že při nízkých důchodech a stále se zvyšujících nákladech na živobytí ho mnozí chápou jako přilepšení k důchodu. Ale nemělo by to být pravidlem. Kolikrát jsem se setkala s tím, že hendikepovaný člověk si stěžuje, že by někam rád jel, navštívil nějakou zajímavou akci, vzdělával se apod., ale nikdo z rodiny nemá čas nebo možnost ho tam doprovodit. A na to je právě určený tento příspěvek. Proč si nezaplatit doprovod, asistenta, proč se spoléhat jen na rodinu nebo pomoc dobrovolníků? Vždyť v tomto případě vám může být právě tento příspěvek velmi prospěšný. Může se stát vaším pomocníkem na cestě za nezávislostí. Zkuste se nespoléhat jen na své nejbližší, zkuste udělat aspoň malý krok k větší samostatnosti. Uvidíte kolik nových možností vám to přinese. A protože je mezi vámi dost těch, kteří samostatný život žijí, zkuste se podělit s těmi, kteří se k tomuto kroku teprve odhodlávají, se svými životními zkušenostmi.

Martina Hanusová

zpět na obsah

Klubové aktivity

Praha

Benefiční koncert u kapucínů

Pravidelně jednou za měsíc probíhají v prostorách kapucínského kláštera v Praze na Hradčanech Večery u kapucínů. Jedná se o benefiční koncerty, jejichž výtěžek je vždy věnován nějaké neziskové organizaci. Klub přátel červenobílé hole dostal možnost se těchto koncertů zúčastnit již podruhé. Poprvé to bylo přede dvěma lety, podruhé letos v březnu.

Koncert se konal 6.3. od 19 hodin. Členům KPČH jsme poslali pozvánky. S Otou Pačesovou jsme ke kapucínům dorazily již v půl šesté, abychom připravily vše potřebné. Umístily jsme v sále informační panely o našem klubu, letáčky a ukázky z naší výtvarné tvorby. Na plátně běžela prezentace činnosti KPČH. Pro účinkující jsme připravily drobné dárečky. V půl sedmé jsme měly sraz s našimi členy na tramvajové zastávce. Nakonec se nás sešlo dohromady jedenáct.

Koncert, s názvem Liturgie svatého Jana Zlatoústého, zahájil bratr Petr, představil účinkující, kterými byli členové sboru Filokallia a Sboru chrámu sv. Cyrila a Metoděje (řídil Marios Christou a Valentina Shuklina), doprovodné slovo měl jer. Jan Beránek. Mluvený komentář Jana Beránka tlumočila Ota Pačesová do znakového jazyka Láďovi Berkymu. V polovině koncertu dostala Ota slovo, aby představila náš klub. Poté bratr Petr požádal návštěvníky o dobrovolný finanční příspěvek. Po sbírce liturgie pokračovala. Na konci koncertu Ota Pačesová poděkovala za štědrý dar, který činil okolo 7000,- korun. Závěrečné slovo měli náš předseda Martin Tarčinec a členka předsednictva Dana Ťukalová, která také spolu s Láďou Berkym předala účinkujícím dárky.

Sama bych ráda poděkovala kapucínům za uspořádání koncertu, účinkujícím za nádherný kulturní zážitek a všem návštěvníkům za jejich štědrost. Jejich dary budou smysluplně využité na naši činnost.

Martina Hanusová

INSPO 2013

Už několik let se s našimi klienty zúčastňujeme konference INSPO, kterou pořádá BMI sdružení a Křižovatka.cz. Hlavním organizátorem je pan Jaroslav Winter, který se toho zhostí vždy na výbornou.

Někdy si myslím, že naši lidé mají všechny informace, ale na INSPO jsem zjistila, že nikoliv. To co mi připadá samozřejmé, a že to přece musí každý vědět, pokud je členem některého občanského sdružení, ale ono tomu tak není. A tak náplní tohoto článku budou informace, kde můžete najít další služby.

Naše o.s. není poskytovatelem sociálních služeb, ale informace vám můžeme dát i bez zaregistrování služeb, můžeme se s vámi scházet a v rámci přátelské výpomoci vám můžeme leccos zajistit, i když za to nejsme nijak honorováni a děláme téměř vše za milé poděkování od vás. Jen to je pro nás odměnou. S námi můžete jet na pobyt a nemusíte mít průvodce, pokud jste soběstační. Rozesíláme tento Paprsek ze tmy zdarma. Snažíme se vám sdělit všechny novinky v sociální oblasti a informace o tom, jak probíhají různá jednání o zákonech, které se vás týkají. Také nabízíme pravidelně doprovod našim klientům na INSPO, když je to v době víkendu.

Uvedu vám zde staronové novinky nebo vylepšené služby, o kterých jsme se dověděli na INSPO a zjistili jsme, že někteří o nich nevíte. Pro ty, kdo používají znakový jazyk a vidí na obrazovku, APPN poskytuje tlumočení on-line. Snaží se oslovit nemocnice téměř ve všech větších okresech a nabídnout jim tlumočnickou službu on-line. Veškeré informace získáte na http://www.appn.cz/tlumocnicka-sluzba-online.

Dalším prostředkem ke zlepšení komunikace je simultánní přepis, který též využívá pro své klienty banka ERA a Vodafon. Informace získáte na http://czsp.cun.cz/index.php. Na těchto stránkách si najdete i podmínky a pravidla přepisu. Tato služba se poskytuje zdarma. Je vhodná zejména pro osoby ohluchlé a ty, které neovládají znakový jazyk, ale vidí na obrazovku, kde lze písmo zvětšit dle vaší potřeby.

Centrum zprostředkování simultánního přepisu (CZSP) České unie neslyšících je poskytovatelem sociální služby tlumočení formou simultánního přepisu mluvené řeči. Je jedinou organizací v ČR, která tuto službu zajišťuje, a to pro uživatele na území celé ČR. Služba je určena osobám se sluchovým postižením, které nekomunikují pomocí znakového jazyka nebo preferují češtinu. Myslím, že tato službu je vhodná i pro některé naše slabozraké hluchoslepé. Zde si můžete tuto službu objednat např. k jednání na úřadech, policii apod.: Centrum zprostředkování simultánního přepisu (CZSP) ČUN, Česká unie neslyšících, Dlouhá 729/37, 110 00 Praha 1, e-mail: prepis@cun.cz, telefon: 608 719 001, Ing. Martin Novák.

Další zajímavou službu poskytuje Telefónica Czech Republic. O všem si přečtete na http://www.myslimena.cz/281462-jak_pomuzeme/. Pokud by vám některé výše uvedené stránky dělaly problémy s přečtením, dejte nám vědět a budeme apelovat na weby, aby stránky zpřístupnily vám, kteří používáte hlasový výstup či braillský řádek. V případě, že nebudete čemukoliv rozumět, napište nám, rádi vám vše vysvětlíme. Všechny tyto služby mohou používat pouze ti, kteří mají potřebné technické vybavení. Alespoň musí mít mobil nebo telefon, fax.

Těm, kteří budou mít o nějakou službu zájem a nemají počítač a tak nemají přístup k informacím, rádi zašleme podrobné informace získané z webu vybrané služby. NSPO přineslo i další zajímavé informace, ale na to prostor našeho časopisu nestačí. Pojďte se příští rok podívat s námi, a ten, koho zajímají novinky zejména v nových komunikačních technikách, zde určitě najde něco zajímavého i pro sebe. Jako doprovodný program jsou na INSPO umístěny i stánky firem prezentující špičkové technické pomůcky, jak pro nevidomé, tak pro neslyšící. Zde si v klidu můžete přímo s dodavateli popovídat, případně si pomůcky na místě vyzkoušet.

Ota Pačesová

Výlet do Prahy

6. března jsem jela na výlet do Prahy. V Praze bylo fajn. První cesta vedla do knihovny, tam jsem si koupila kalendář a též obrázkovou knížku o Praze, polovičku toho, co jsem chtěla, jsem si ani neprohlédla, hlavně, že jsem to měla napsané. Pak jsme šli do prodejny pomůcek, tam jsem si prohlédla čtečku etiket, docela bych jí chtěla, je na ní 50-ti procentní příspěvek, ale na ty malé, drobné pomůcky, např. hodinky, příspěvek už není, takže jsem si je rovnou koupila. Pak jsem šla k panu Reichelovi předplatit si Naši šanci, ta stála 60 korun na flash disku. On se divil, že to chci předplatit tak pozdě a já říkám, že jsme se stěhovali. No a pak jsme zašli za paní Terešovou, dala nám oběd a rovnou jsem si zaplatila zálohu na kurz.

No a naproti knihovně je Mathilda. Je to organizace pro zrakově postižené. Čím se zabývá, jsem ze stránek nepochopila, nějakými projekty kolem vodících psů a školení počítačů, pracuje tam i Radka Houšková, ale jak často nebo co dělá nebo tak, to nevím, dovnitř nás nepustili, jen jsme mluvili do mikrofonu zvenku. No a pak nám zbylo fůru času, tak jsme šli k Terce. Holky doma nebyly, Kačka byla ve školce, Adéla ve škole, ale mají v obývacím pokoji hodně výrobků hlavy, obličeje, misku, domeček, já nevím, co všechno. No a pak Terka šla pro Kačku a Adélka pak přišla ze školy, povídaly jsme tedy a pak jsme šly na koncert. Byl v kostele a domů jsme dojely dobře. Jedna paní nám pomáhala se dostat k Andělu, autobus jsme chytly jen tak tak. Výlet se mi moc líbil.

Jaruška Dvořáková

zpět na obsah

Aktuálně před uzávěrkou

Ráda bych vás pozvala na klubová setkání, která proběhnou v první polovině roku. Uvádím zde stručný přehled, bližší informace dostanete poštou nebo e-mailem. 19.dubna ve 14 hodin se můžete těšit na výstavu hmatových knih Tactus 2013. 22. května v 15 hodin navštívíme Hmatovou indiánskou výstavu, kterou pořádají v botanické zahradě v Troji. Poslední nabízenou akcí je návštěva malostranského hřbitova, která se koná 30. června ve 14 hodin. Doufám, že vás výstavy zaujmou.

Další akce, na kterou bych vás ráda upozornila, proběhne 24. května na golfovém hřišti Cihelny u Karlových Varů. Jedná se o benefiční golfové setkání, které pořádá firma Noen a finanční výtěžek z této akce bude rozdělen mezi několik vybraných neziskových organizací. Jednou z nich je i KPČH. Bližší informace o možnosti se tohoto setkání zúčastnit včas zašleme.

Martina Hanusová

Oznamujeme všem, kdo jste znali Jarušku Jesenskou, že dne 25.března t.r. zemřela ve věku 63 let po dlouhé těžké nemoci. Byla jedním ze zakladatelů o.s. LORM a koncem devadesátých let vykonávala i funkci ředitelky. Byla velmi laskavý, obětavý a milý člověk. Jaruško, na takové lidi jako jsi byla ty, se nezapomíná.

Ota Pačesová

zpět na obsah

Zajímavosti

Vítání jara

Vynášení smrti a vítání jara je západoslovanský lidový zvyk pocházející z předkřesťanské éry. Jeho ústředním prvkem je slaměná figura oblečená v ženských šatech, známá pod četnými jmény jako například Morana, Morena, Marzana, Mařena, Smrt, Smrtka nebo Smrtholka. Formy jména Morana jsou užívány především na východě. Rituál se zpravidla koná na Smrtnou neděli, ale také na neděli Družebnou a Květnou. V Lužici se konal na Družebnou neděli. Slavnost byla také známa v některých německých oblastech, například ve Francích, Durynsku a Sasku.

Podobné rituály pohřbívání či spalování různých figur se provádějí také během masopustu, týká se to například českého Bakcha nebo ruské Maslenice. V období letnic je zase v Rusku pohřbíván Kupalo nebo Kostroma, u jižních Slovanů German či Kalojan. Jarní vynášení smrti bylo u východních a jižních Slovanů nahrazeno oslavami jara na sv. Jiří, na kterých se více podepsal křesťanský vliv. Římskou obdobou rituálu byla slavnost Argei.

Figuru Smrtky vytvářely dívky z došku a oblékaly ji do ženských šatů nebo ovinuly do hadrů, figura byla také různě zdobena, například stuhami nebo kraslicemi. Z barev se používala především bílá a černá. Poté byla nastrčena na tyč, či prostě vzata do rukou. Jinde byla dělána z tyče obalené slámou. Smrt je vynášena z vesnice za zpěvu obřadních písní a poté vhozena do vody či do příkopu, pálena nebo zakopávána do země. Poté se všichni rozutekli a věřili, že ten, kdo doběhne do vesnice poslední, do roka zemře. Součástí slavnosti bylo také koledování. Házení do vody nejspíše neznamenalo zničení Smrti a Zimy, ale pouze její poslaní zpět do podsvětí, do kterého je vodní tok branou.

V Lužici byla smjerć oblečena do košile člověka, který ve vesnici zemřel jako poslední a závoje poslední nevěsty. Figuru nesla nejsilnější dívka a ostatní po figuríně házeli klacky a kameny. Někdy byla Smrt místo do vody házena na pozemek sousední vesnice, což vedlo ke konfliktům. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1366, kdy synoda v Praze popisuje zvyk vynášet na jaře z obce postavu, představující smrt, za doprovodu zpěvů a her ji přinést k řece, kde je za velkého křiku utopena a lidé se jí vysmívají, že už jim uškodit nemůže. Ze zápisu vyplývá velká oblíbenost obyčeje a to jak mezi laiky tak duchovenstvem. Popěvky a rituály doprovázející tento zvyk odsoudila synoda jako pověrečné a přikázala kněžím, aby těm, jenž se ho účastní, zabránili v přístupu ke svátostem, dokud jim arcibiskup nestanoví vhodnou pokutu. Podobné zápovědi byly vydány i v roce 1384.

Z roku 1420 pochází zpráva z Polska o vynášení smrti na Bílou neděli a na konci 15. století zmínil kronikář Długosz topení model Dziewany a Marzany, které ztotožnil s římskými bohyněmi Dianou a Cererou. Zvyk také mylně spojil s kácením model po křtu knížete Měška. V 15. století se objevil pod vlivem Długosze v českých zemích názor, že se jedná o zvyk převzatý z Polska a tento názor přetrvával až do 19. století. Václav Hájek z Libočan ve své Kronice České vydané roku 1541 píše: "Když Mieska, syn Zemanislava, knížete polského, Dobravku, dceru knížete českého sobě zasnoubil, křest svatý a s ním jméno Měčislava přijal, tu slavné bylo učiněno hodování, lid pak obecný obojího pohlaví po malém čase, rozkázáním Měčislavový, všecky modly dřevěné spálil a kamenné do vody vmetal a křest svatý na se přijímal s velikým náboženstvím. Ještě až do dnešního dne u Veliké Polště toho na památku činí děti v Družebnú neděli, udělajíce jako obraz, nesú jej na dlúhem dřevě a někdy jej na vozečku vezú a přijdúce k vodě i tam jej uvrhnú a odtud rychle domuov běží."

Postupně začala důležitost rituálu upadat a už v 19. století měl zpravidla podobu her mládeže. V Čechách byla jeho kontinuita přerušena, jeho obnově se však věnují folklórní a rodnověrské skupiny. Výjimkou jsou Suchovršice v okrese Trutnov, kde existuje nepřerušená tradice vynášení Smrti celou vesnicí, doplněná o vynášení druhé figury – Smrťáka. Rituál je kontinuálně prováděn v některých oblastech Moravy, například na Přerovsku.

Součástí vynášení smrti bylo také přinášení nového léta, ozdobeného stromu podobného máji, nazývaného líto, letečko nebo májíček. V Polsku je nazývána Dziewanna. Vytváří se ze zeleného stromu či ratolesti zdobeného obarvenými vajíčky, stužkami, kokardami, řetízky, papírovými holubičkami a dalšími ozdobami především v červené a zelené barvě. Někdy je líto nahrazováno symbolickou panenkou nošenou v rukou, která se uchovávala na příští rok. Některé formy líta zase mají kulovitou podobu, což odkazuje na solární symboliku. Tento zvyk se v některých oblastech zachoval déle než samotné vynášení smrti.

I přinášení léta bylo doprovázeno zpěvy. Nejstarší zaznamenaná forma popěvku se objevila v Hospodářském kalendáři Partliciově z roku 1617 a zní: „Smrt nesem ze vsi,nový líto do vsi. Buďte páni veselí, s červenými vejci, s žlutými mazanci. Jakej je to mazanec, bez koření, bez vajec. Buďte páni veselí, na tu smrtnou neděli. Smrt jsme vám odnesli, nové léto přinesli. Vítej léto líbezné, obilíčko zelené!" Tato píseň se zpívala ještě v 19. století.

Na internetu vyhledala Dana Ťukalová

Zajímavosti ze světa zvířat: Orel dokáže zabít mladého jelena a ještě s ním i odletět.

Pranostika: Kukačka, která v březnu kuká, čáp, který tluká a divoké kachny na příletu oznamují teplé jaro.

Jana Rzepecká

zpět na obsah

Nabídka pro čtenáře

Formanová Martina - Skladatelka voňavého prádla

Životní příběh současné manželky světoznámého režiséra Miloše Formana a matky jeho dvou synů. Začíná na balkóně obyčejného brněnského bytu v 80. letech minulého století, kde gymnazistka Martina a její o pár let starší sestra Simona, sní své dívčí sny. Následuje seznámení s Karlem Gottem, stěhování obou sester do Prahy, začátky u modelingu. Martina se rozhodla stát se jakoukoli umělkyní, vystupovala v ženském tanečním triu s Jiřím Kornem, poznala mnoho postav pražského showbusinessu. Ze studií scenáristiky na FAMU ji po roce vyhodili za nevalnou účast na přednáškách. Po Listopadu 89 však byla přijata znovu. V té době již několik let probíhal její intimní vztah se Zlatým Slavíkem. Miloše Formana poznala na přednášce na vysoké škole. Sestra Simona se provdala do USA, brzy po ní i ostatní kamarádky Martiny vešly pod čepec. Závěrečnou práci a přípravu na zkoušky se rozhodla strávit u sestry v New Yorku, pracovala tam jako pomocnice v domácnostech i jako prodavačka. Měsíc strávila na intenzivním kursu angličtiny. Spoustu času trávila v městské knihovně, kde připravovala svou závěrečnou práci. Jednou vyhledala kontakt na svého „starého známého“ ze školní přednášky, Miloše Formana. Začali se setkávat, trávili spolu čím dál víc času a konec již znáte. Kniha je psaná i čtená velmi svižným tempem a příliš si nebere servítky. Autorka je kritická nejen ke svému okolí, ale také k sobě. Příběh, jak chudá a ambiciózní dívka ke štěstí přišla, určitě zaujme nejednoho posluchače.

Jana Rzepecká

zpět na obsah

Literární okénko

Sluníčko nás ráno vítá...
Sluníčko nás ráno vítá,
proto tak brzy svítá,
usmívá se na nás vesele,
láká nás vyskočit z postele.
Na koho úsměv neplatí,
toho malinko podplatí,
slíbí mu moc šťastný den,
aby vstával spokojen.

Z http://www.verse.cz/ vybrala Jana Rzepecká

zpět na obsah

Výročí

V měsíci březnu oslavují narozeniny Jarmilka Tarčincová, Honzík Beneš a Pepa Jandl. Svátek slaví Mirek Klemera a Pepa Jandl. Za KPČH všem přejeme hodně štěstí, zdraví a životní pohody.

zpět na obsah

Co nám chutná

Špenátová rolka

Opět vám přináším velice jednoduchý recept, který zvládne i začátečník. Jednu dávku zmrazeného špenátu mírně rozmrazíme, tak aby s ním šlo dobře zamíchat. Přidáme 3 žloutky, 1 lžíci polohrubé mouky, z bílku ušlehaný sníh, 100 ml smetany a krátce mírně povaříme do zhoustnutí těsta. Samozřejmě osolíme, případně opepříme. Vzniklé těsto rozetřeme na papír na pečení na plechu či nízkém pekáčku. Pečeme cca 10 minut při teplotě 180°C. Na ještě teplé těsto poklademe plátkový sýr a šunku a vložíme zpět do již vypnuté trouby, na pár minut prohřát. Po vyndání z trouby necháme mírně vychladnout a zavineme. Podáváme teplé nebo i studené. Milovníkům špenátu to bude jistě chutnat. Plnit roládu můžete i podle své chuti, např. v létě míchanicí z hub, lososem, míchanými vajíčky, lučinou, krémovým sýrem apod.

Dobrou chuť přeje Ota Pačesová

zpět na obsah

Kontakt

Klub přátel červenobílé hole o. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz

  • Liberec - Marcela Machovičová 460 05 Liberec
    e-mail: Machovicova@seznam.cz
    telefon: 485 113 223
  • Praha - Ota Pačesová Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
    e-mail: pacesova.ota@volny.cz
    mobil: 775 164 190
    telefon: 284 691 012
zpět na obsah
(c) 2007 KPČH o. s. - webdesign jarha (externí odkaz)