Paprsek ze tmy, březen - duben 2016

Úvodní strana > Paprsek ze tmy > Paprsek ze tmy, březen - duben 2016

Vydává - Klub přátel červenobílé hole z. s.

Obsah


Poznámka nad čarou

Milí přátelé, jaro už je tu v plné síle a proto jsme zde také s jarním Paprskem. Tentokrát mě překvapilo a potěšilo velké množství příspěvků do rubriky "Klubové aktivity". Možná je to i tím, že Dana Ťukalová se činí a organizuje jeden klub za druhým. Do rubriky "O čem přemýšlíme" nám Ota Pačesová zaslala příspěvek veřejného ochránce lidských práv, týkající se vodících pejsků. Toto téma je pro naše členy opravdu důležité. Přeji vám příjemné počtení a krásné jarní dny.

Martina Hanusová

zpět na obsah

O čem přemýšlíme

Ochránkyně doporučuje vládě zlepšit postavení osob se zdravotním postižením, které k životu potřebují psy se speciálním výcvikem

Za posledních sedm let jsme obdrželi mnoho podnětů, kdy byl například odepřen vstup osob doprovázených asistenčním psem do některých budov nebo prostředků MHD. Podobným překážkám někteří stěžovatelé čelili také v přístupu k lázeňské péči nebo v zaměstnání. V České republice neexistuje zákonná úprava, která by práva osob doprovázených asistenčním psem vymezovala. Veřejná ochránkyně práv proto navrhuje vládě přijetí zákona, jenž upraví práva osob se zdravotním postižením využívajících psa se speciálním výcvikem.

Psi se speciálním výcvikem pomáhají odstranit, zmírnit nebo překonat následky postižení. Slouží jako kompenzace určitého hendikepu. Takto vycvičený pes je chápán jako nepostradatelná součást osoby se zdravotním postižením. Umožňuje jí uplatňovat právo na volný pohyb a samostatnost. V současnosti nejsou zákonem upravena práva osob, které jsou doprovázeny speciálně vycvičenými psy. Tato práva sice lze dovodit z antidiskriminačního zákona, nicméně praktické vymáhání selhává.

Ochránkyně doporučuje vládě přijetí právní úpravy, která by zapracovala následující oblasti: Vymezuje veřejně přístupné prostory, do kterých mají osoby v doprovodu speciálně vycvičených psů přístup. Jedná se například o budovy úřadů, soudů, bank, kulturních zařízení nebo o prostředky hromadné dopravy. Tímto svobodným přístupem se také rozumí, že za doprovod psa není vyžadován žádný poplatek ani není svazován dalšími pravidly, jako je například náhubek. Stejně tak zákon upravuje svobodný přístup ke vzdělání, práci nebo k bydlení. Pes je v tomto kontextu nedílnou součástí doprovázené osoby. Stejná úprava se týká také osob, které provádějí výcvik těchto psů.

Druhou oblastí je specifikace výcviku psů. Český právní řád neupravuje status ani podmínky výcviku psů určených pro doprovod osob se zdravotním postižením. V České republice není zřízen žádný nezávislý celorepublikově uznaný kontrolní orgán, který by hodnotil kvalitu výcviku psa, ani odbornou způsobilost cvičitelů. Neexistuje akreditační centrum, které by garantovalo kvalitu a úroveň vycvičených psů.

Problematikou speciálně vycvičených psů se ochránce věnuje dlouhodobě a to od roku 2009. V roce 2010 vyústila práce ve vydání Doporučení veřejného ochránce práv pro přístup vodicích a asistenčních psů do veřejných prostor. Současný návrh je tak dalším a logickým krokem ochránce na tomto poli.

Zdroj: Veřejný ochránce práv

zpět na obsah

Klubové aktivity

Návštěva Muzea Kampa

V únoru jsme v rámci klubové činnosti navštívili v hojním počtu výstavu světoznámého malíře Františka Kupky v Muzeu Kampa. Prohlídka byla s výkladem, takže co jsme nemohli vidět, mohli jsme poslouchat.

František Kupka se narodil r.1871 v Opočnu a zemřel r.1957 v Paříži. Začal se učit v sedlářské dílně, ale záhy se projevilo jeho nadání k malbě. 1891 odešel do Vídně a v r.1895 jako stipendista do Paříže. Brzy se začal zajímat o nové umělecké směry a začal malovat své abstraktní malby. Za 1.svět.války dobrovolně narukoval, byl zraněn a odměněn řádem Čestné legie. Aktivně se také účastnil organizace československých legií ve Francii. Po válce byl jmenován profesorem Akademie v Praze a také v Paříži.

Jeho mecenášem se stal podnikatel Waldes, který vlastnil velkou sbírku jeho maleb. V r.1933 bylo jeho dílo začleněno do výstavy Kubismus a abstraktní umění, pořádané Galerií moderního umění v New Yorku. V roce 1946 byla uspořádána výstava v Mánesu v Praze. Kupkovo dílo a jeho hluboký přínos umění byl uznán až v 60. letech 20. století. Dnes patří Kupkovy obrazy mezi nejdražší díla českých umělců.

Na nádvoří jsme si mohli osahat moderní sochy pojaté taktéž abstraktně. Olbram Zoubek tam má celou řadu plastik. Po důkladné prohlídce soch jsme vstoupili do muzea, kde nás očekávala průvodkyně expozicí Fr. Kupky. Nejprve nás seznámila s původem muzea moderního umění. O vznik se zasloužila Meda Mládková. Ta po válce v r.1946 odešla studovat do Švýcarska, kde získala doktorát z ekonomie. Stále studovala výtvarné umění a stýkala se s výtvarníky. Na přelomu let 1953-54 pomohla své matce, bratrovi a jeho ženě uprchnout přes východní Německo a utečenecký tábor v západním Německu do Paříže.

Roku 1955 se seznámila s ekonomem Janem Mládkem, když ho přišla požádat o finanční příspěvek pro nakladatelství. Krátce nato se rozvedla a roku 1956 začala studovat výtvarné umění na pařížské L’École du Louvre při Sorbonně. Ve stejném roce se seznámila s Františkem Kupkou, na kterého ji upozornil Mládkův přítel, slavný pařížský antikvář Jacques Kugel.

Kupka byl v té době v Československu odmítán a ve Francii nebyl příliš známý. Pro Medu Mládkovou ale znamenaly Kupkovy obrazy zásadní zlom v tom, jak do té doby vnímala moderní umění a umínila si, že jeho dílo bude propagovat. Navštěvovala pak malíře pravidelně až do Kupkovy smrti roku 1957 a slib, který mu dala, po celý život naplňuje. Během let se jí podařilo shromáždit největší soukromou sbírku Kupkových děl na světě.

Domů se vrátila v r.1989 a zapojila se do politického hnutí. Začala shánět vhodné prostory pro umístění její sbírky moderního umění. Podařilo se jí to až po deseti letech, když získala zchátralé Sovovy mlýny na Kampě. Motto, které vítá návštěvníky na vnější stěně hlavního výstavního sálu, vyjadřuje vlastenecké pohnutky manželů Mládkových, které stály na počátku budování sbírky: "Vydrží-li kultura, přežije národ." Muzeum bylo otevřeno v r.2003 po ničivých povodních.

Klub se vydařil, ale museli jsme mít opravdu abstraktní představivost. Po prohlídce výstavy jsme ještě zašli do příjemné kavárničky na kávu a zákusky, takže jsme uspokojili nejen duši, ale i tělo.

Stáňa Kníchalová

Předjaří v Královské zahradě

Ve čtvrtek 10. 3. jsme se zúčastnili výstavy na Pražském hradě, která se konala pod záštitou paní Ivany Zemanové, manželky prezidenta ČR. I přes chladnější předjarní počasí se nás sešlo celkem 10. Návštěvnost výstavy byla vysoká a my jsme vytrvali v zástupu čekajících, těšíce se na vystavované exponáty. Tématem letošní výstavy z cyklu "Předjaří na Pražském hradě" se stala voda.

V první místnosti empírového skleníku byl připomenutý význam vody pro Pražský hrad. Byly zde vystaveny předměty ze sbírek Pražského hradu - odlitky kašny, velká gotická socha sv.Jiří, kterou obdivuje celý svět. Dále nás zaujalo gotické dřevěné a renesanční terakotové vodovodní potrubí, různé vodní nádržky, plechové chrliče, kožená požární vědra, ale též středověký záchod.

Druhá část výstavy byla věnována květinám. Uchvátila nás vůně, pestrobarevnost různých obřích druhů hvězdníků (Hippeastrum) v překladu zní: "hvězdná lilie rytíře", vystavených při oknech skleníku. Dále neuvěřitelné množství rozkvetlých hyacintů, z jejichž podmanivé krásy až přecházel zrak a z omamné vůně se točila hlava, pestrobarevné prvosenky, podmanivé irisy, vzrostlé keře, malé vodopádky - nu co dodat - byla to krása krásoucí. Návštěva Pražského hradu nám přinesla potěšení a přispěla k harmonickému prožitku celé výstavy.

Dana Hovorková

TV Věž Žižkov

Žižkovská věž - Tower Park Praha - není jen nejvyšší stavbou Prahy, ale se svými 216 metry i nejvyšší vyhlídkovou plošinou v České republice. Konstrukce se skládá ze tří válcových ocelových tubusů dosahujících společně výšky 134 metrů. Hlavní tubus, obsahující dva rychlovýtahy, pak přechází do anténního nástavce sahajícího do výšky 216 metrů. Váha celé konstrukce se pohybuje okolo 2 200 tun. Není bez zajímavosti, že za dobrých podmínek se lze rozhlédnout až 100 km daleko. Na věži je také umístěno 10 obřích soch – miminek.

Kabina Obrazy Prahy vás seznámí s nejdůležitějšími událostmi, se statistikami nebo třeba architekturou. Posaďte se do pohodlných zavěšených křesel připomínajících bubliny, zavřete oči a zaposlouchejte se do zvuků tak typických pro Prahu. Místnost Ozvěny Prahy přímo vybízí k odpočinku a relaxaci. Uvolněte se v lehce se pohupující bublině a poslouchejte, jak zní Praha – šum jezu na Vltavě, zpěv ptáků ve Stromovce, znění Orloje na Staroměstském náměstí prolínající se s rachotem právě přijíždějícího kočáru s koňským spřežením.

Místnost Zlatá Praha - vstupte do prostoru, kde vás nebude nic rušit, a vy si můžete vychutnávat neomezený pohled na nejkrásnější místa Prahy. Jako na dlani budete mít Pražský hrad s chrámem sv. Víta na Malé Straně, Petřínskou rozhlednu, Národní divadlo, ale také Vyšehrad nebo Letnou. Možná ještě krásnější pohled se vám naskytne večer, kdy jsou v kapsli observatoře ztlumená světla a pohled na osvětlenou metropoli tak dostává zcela jiné rozměry.

Restaurace Oblaca ve výšce 66 metrů představuje unikátní kombinaci moderní kuchyně s nádherným výhledem na metropoli. Její filozofií je použít ty nejlepší domácí produkty a nabídnout sezónní jídla, která uspokojí každého návštěvníka.

Další klubové odpoledne s KPČH, které se konalo 31. 3., se nám vydařilo díky pěknému počasí, prima partě, dobrému výhledu a průvodkyni, která nám podala informace. Za sebe mohu říci, že jsem měla pocit, že jsme opravdu ve výšinách. Těším se na další klubová setkání s přáteli a členy KPČH. Každý článek z akce mne vždy potěší.

Dana Ťukalová

Modřanská rokle – výlet

V pátek 16. 4. jsme si s klubem udělali příjemný jarní výlet. Sešli jsme se na Kačerově, a dále pokračovali autobusem do Modřan, kde jsme na Obchodním náměstí vystoupili. Počasí nám přálo a sluníčko se občas mezi mraky objevilo. Od zastávky jsme celkem svižným krokem pokračovali k areálu Na zvonici. Tento areál byl upraven z peněz EU.

Poblíž kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je římskokatolický a postavený na malém návrší v pražských Modřanech, byla vybudována nová moderní křížová cesta.

Kostel obklopuje modřanský hřbitov a v jeho těsné blízkosti se také nachází budova fary. Nad kostelem se nachází zvonice, ke které vede parkem křížová cesta. Křížová cesta byla otevřena roku 2015. Tvoří ji čtrnáct žulových smírčích křížů s reliéfem, které zhotovil sochař Miroslav Beščec z Dobříše. Každý kříž je jiný a na každém je symbol, který vychází z křesťanské tradice od odsouzení Krista až po uložení do hrobu. Kříže jsou zasazeny hluboko do země, některé plánovaně nakřivo. Popisy jednotlivých zastavení nejsou u křížů, ale na informační tabuli při vstupu do parku. Smírčí kříže, každý zvlášť, posvětil dne 18. října 2015 Stanislav Gura, prezident Arcidiecézní charity. Po prohlídce křížové cesty jsme pokračovali směrem k Modřanské rokli.

Naučná stezka prochází přírodní památkou Modřanská rokle – údolím Libušského potoka s převahou listnatých lesů a několika bývalými lomy. Místo ležící v jižní okrajové části Prahy, mezi městskými částmi Modřany a Libuš, bylo již v minulosti Pražany hojně navštěvované. Byla to pěkná procházka mezi rozkvétajícími stromy a podél potůčku. Na cestě se proháněli i šneci. A tak jsme dávali pozor, abychom je nezašlápli. Naučná stezka je obousměrná, zahájit ji můžete jak na východním, tak západním konci rokle. My na ní nastoupili na západním konci v Modřanech a šli jsme do Libuše. Cesta byla nenáročná, bez výrazného převýšení, dlouhá cca 3 km. K zastavení a odpočinku slouží v celé délce trasy několik laviček, za retenční nádrží je rovněž dětské hřiště. A tak jsme cestou i trochu odpočívali. V Libuši jsme šli na oběd do restaurace Obzor. Vařili tam dobře, což potvrdil i Otík. Pršet začalo až těsně před restaurací, tak jsme ani nezmokli. Dobrá nálada v malém kolektivu vydržela až do rozloučení.

Ota Pačesová

Historie a červenobílá vycházka

Budova ministerstva dopravy stojí na nábřeží Ludvíka Svobody 12, Praha 1. Budovu postavil architekt Antonín Engel v letech 1927–1932 pro československé ministerstvo železnic. Takto na bývalém Petrském nábřeží zanikla vltavská slepá ramena Vltavy i ostrovy na ní a demolicí vyhořelých Helmovských mlýnů vznikalo nové nábřeží. Do provozu byla monumentální neoklasicistní reprezentativní symetrická obdélníková budova uvedena 1. července 1932.

A dne 21. dubna 2016 jsme mohli navštívit krásnou stavbu. Průvodci MD ČR nám dost podrobně a hlavně ochotně vyprávěli něco z historie stavby. Byl nám ukázán model celého objektu a mohli jsme si sáhnout na krásu kamene, oběžný výtah (páternostery) od Transporty Chrudim, který jezdí mezi suterénem a třetím patrem a má 12 kabinek. Postupovalo se pomalu do spodních pater, kde nás udivovala spletitost chodeb. Náhle jsme stáli před vstupem tehdejšího krytu generálního tajemníka KSČ Gustáva Husáka. I zde nebyla orientace lehká. Všude na nás koukala nějaká technika a o té nám průvodce podal základní informace, jak to všechno fungovalo. Prošli jsme řadou místností, ve kterých byly různé panely s popisky. Nejvíce nás pobavil původní Husákův pracovní stůl, za který jsme si mohli sednout a představovat si, jaké to asi bylo. Ale ani zde se nezapomínalo na bezpečnost, proto jsme byli upozorněni na dnes už nefunkční únikovou cesta do parku nebo do Těšnovského tunelu (Husákova ticha). Výtah nás vyvezl o několik pater výše. Tam jsme vstoupili do malého i velkého jednacího sálu. Prohlídka byla zajímavá, ale vše pomalu končí a scházíme po schodišti do vstupní haly. Krása mramoru, mosazi a zase bludiště chodeb, stojíme u secesního schodiště, kde jsme se všichni společně vyfotografovali. Poděkování nejen průvodcům ministerstva, ale i těm, kteří akci připravili.

František Eliáš

zpět na obsah

Aktuálně před uzávěrkou

Prohlášení RV NRZP ČR k přípravě novely zákona o sociálních službách

Republikový výbor Národní rady osob se zdravotním postižením ČR vyjadřuje velké obavy s připravovaným návrhem tzv. velké novely zákona o sociálních službách. V novém pojetí zákona dochází k zásadní změně charakteru této zákonné normy. Novela by napříště měla zahrnovat i řešení sociálních situací v rodinách, kde se nejedná o ztrátu zdravotní soběstačnosti, ale o následky užívání návykových látek, rozpad rodiny a další podobné sociální problémy.

Zákon o sociálních službách by už neměl být prioritně orientován pouze na řešení situací při péči o závislou osobu tak, jak byl původně přijat. Připravovaná novela vůbec neřeší největší problémy současného systému péče, jako je špatný systém posuzování míry závislosti, způsob financování sociálních služeb, tíživou situaci pečujících osob a další problémy.

Poprvé se navrhuje, aby u osobní asistence byly finanční prostředky poukazovány poskytovateli služby nikoliv klientovi. Tím se zásadním způsobem zmenší jeho možnost výběru poskytovatele služby.

MPSV ČR argumentuje tím, že tuto změnu diskutovalo s mnoha subjekty. Nevíme však o tom, že by tento návrh byl konzultován s uživateli sociálních služeb. Určitě nebyl konzultován s NRZP ČR, která nepochybně zastupuje největší část osob se zdravotním postižením.

RV NRZP ČR žádá představitele koalice o jednání ve věci přípravy novely zákona o sociálních službách. Se současným pojetím novely zákona nemůžeme souhlasit.

Zdroj: NRZP ČR

zpět na obsah

Zajímavosti

Ze světa gastronomie:

Česnek snižuje už v nízkých dávkách krevní tlak, reguluje průtok krve a výrazně ovlivňuje hladinu cholesterolu. Podle posledních průzkumů jeden stroužek česneku (v syrovém stavu asi 3g) sníží při dlouhodobém podávání hladinu cholesterolu v krvi až o dvacet procent! Česnek také prokazatelně brzdí rakovinné bujení a zpomaluje projevy arteriosklerózy.

Tlakový hrnec vynalezl muž jménem Denis Papin roku 1679. Šlo o hrnec s velmi těsně přiléhající poklicí a bezpečnostním pístem, který zabraňoval explozi. Hrnec byl ve svém prvopočátku používán především v chemických laboratořích. Denis Papin však usiloval o jeho rozšíření do domácích kuchyní. Masové rozšíření Papinova tlakového hrnce proběhlo teprve v průběhu 20. století, kdy si lidé uvědomili jeho nesporné výhody při vaření.

Pranostika:

V březnu prach – jistý hrách.

Sníh dubnový jako mrva pohnojí.

Jana Rzepecká

zpět na obsah

Nabídka pro čtenáře

Ives John – Strach v hrsti prachu

Román Johna Ivese, spisovatele, který přes svou slávu nikdy neprozradil pravé jméno, nás přivádí do psychiatrické léčebny. Jedné deštivé noci tam Indián kmene Navaho - Calvin Duggai připravuje svůj útěk. Nebo spíše realizuje, protože připravoval ho celých 9 měsíců, kdy byl v této léčebně zavřený. Oné noci si zraní nohu i další části těla pádem na ostnaté dráty. Žene ho však síla větší než bolest. Musí se pomstít čtyřem psychiatrům, kteří ho kvůli prodělaným traumatům ve vietnamské válce zavřeli do blázince. Jednoho po druhém unese a dodávkou je dopraví do vyprahlé arizonské pouště, kde teploty dosahují 55 stupňů. Svlékne je do naha a nechá je v poušti bez jakýchkoli pomůcek, bez vody a jídla. Z dálky pak sleduje jejich utrpení a pomalou cestu ke smrti.

Román se čte velmi dobře, dá se říct, že prožíváte jak odhodlání Calvina Duggaie, tak i utrpení jeho obětí. Nevíte, komu fandit, protože kus pravdy mají všichni. Kniha obsahuje dobré rady, jak si počínat, ocitnete-li se bez pomoci v nehostinné krajině. Věděli jste, že oblázek v ústech podporuje tvorbu slin a na chvíli zažene žízeň? Obsahuje ale také stará indiánská kouzla, která Calvin Duggai znal od svého strýce – šamana. Je celou dobu velmi napínavá a zajímavá, nemá hluchá místa ani stránky zbytečného balastu. Knihu mohu doporučit s klidným svědomím všem čtenářům, kteří mají rádi dobrodružství a napětí.

Highsmith Patricie – Talentovaný pan Ripley

Psychologický román s příchutí detektivky pojednává o chudém Tomu Ripleyovi, který se protlouká životem, bydlí v mizerných bytech svých známých a živí se různými pomocnými pracemi. Jednou je na večírku nóbl společnosti, kde vypomáhá s obsluhou, osloven bohatým rejdařem Greenleafem. Ten už dlouho postrádá syna Richarda, který odjel do Evropy a nehodlá se vrátit. Jeho matka je těžce nemocná, proto Greenleaf osloví Toma, aby za úplatu odjel za Richardem do Itálie a přemluvil ho k návratu domů. Má ho za bývalého Richardova spolužáka a Tom mu to nevymlouvá. Tom Dicka v Itálii skutečně najde a zprvu je pro něho i pro jeho bohaté přátele příjemným osvěžením. Nejvíce je na Tomovi baví, že umí skvěle padělat podpisy i různé listiny. Tom si poprvé v životě užívá honosného života a nejen že Dicka k cestě domů nepřemlouvá, ale i lže v dopisech jeho otci o tom, že za peníze, které od něj dostal, plní úkol. Za nějakou dobu se ale italské smetánce začne obyčejný Tom zajídat. Vždyť ani neumí lyžovat. Dávají mu čím dál tím víc najevo, že mezi nimi není dále vítán. Tom se musí rozhodnout, zda s nezdarem odjede zpět do svého nuzného amerického obydlí nebo se stane někým jiným. Kým? No přece zbohatlickým synem Dickem Greenleafem. Umí jeho podpis a ví už o něm skoro všechno. Jediná věc mu překáží, a tou je živý Dick. A jak jistě sami tušíte, u jedné vraždy nezůstane…

Podle skvělého románu Patricie Highsmith natočil v roce 1999 britský režisér Anthony Minghella stejnojmenný film. Hlavní roli Toma ztvárnil americký herec Matt Damon, roli Dicka Jude Law a roli jeho přítelkyně Gwyneth Paltrow. Jak film, tak i knihu mohu vřele doporučit.

Jana Rzepecká

zpět na obsah

Literární okénko

Jehnědy a kočičky (versovani.blogspot.cz)

Jehnědy a kočičky,
Pojďte do mé básničky.
Pojďte ke mně, jestli chcete,
Ať tam venku nezmrznete.

Jehnědy a kočičky
Jehnědy a kočičky,
Pojďte do mé básničky.
Pojďte ke mně, jestli chcete,
Ať tam venku nezmrznete.

Semínko (versovani.blogspot.cz)

Semínko, dobrý den!
Jakýpak jsi mělo sen?
Zdálo se mi o sluníčku,
Jak mě volá ven.

Sladkosmutné stáří (Eva Budzáková)

Kam jste se poděly
V života neděli
Moje mladé časy?
A vlasy?
Kam asi?
A zuby?
Vypadaly z huby!
A duše?
S tělem ještě kluše.
Kamsi vzhůru lítá.
Ví, že pro ni svítá!

Básně vybrala Jana Rzepecká

zpět na obsah

Výročí

V měsíci březnu slaví narozeniny Pepa Jandl, Jarmilka Tarčincová a Honza Beneš, svátek pak Mirek Klemera a Pepa Jandl. V dubnu mají narozeniny Milena Dohelská, Michaela Jelínková a Marek Müller a svůj svátek oslavují Jirka Javůrek, Marek Müller a Marcelka Machovičová. Přejeme vám hodně zdraví, spokojenosti a jarní pohody.

zpět na obsah

Co nám chutná

Jarní pomazánka

Připravte si dvě vejce, deset ředkviček, jednu cibuli, 100g měkkého tvarohu, 100g bílého jogurtu, sůl a zelenou nať. Oloupaná vejce nakrájíme na kostičky, omyté ředkvičky nastrouháme na hrubším struhadle, cibuli nakrájíme najemno, jogurt rozmícháme s tvarohem a ostatní suroviny do směsi přimícháme. Vše spojíme a dle chuti dosolíme. Mažeme na pečivo a zdobíme petrželkou.

Zdroj: recepty.cz

zpět na obsah

Kontakt

Klub přátel červenobílé hole z. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz

zpět na obsah
(c) 2007 KPČH o. s. - webdesign jarha (externí odkaz)