Obsah stránky
Vydává - Klub přátel červenobílé hole o. s.
Vážení přátelé, nastal čas letních dnů a vše kolem nás kvete. Ačkoliv nás počasí překvapí kdejakou průtrží mračen, je přeci jen delší den a můžeme si více užívat sluníčka. V našem občasníku zjistíte, jak nepříjemné dokáží být nevyžádané e-maily. Naše Marcelka nám povypráví o setkání se zmijí a pan Tarčinec nás provede výstavou Non handicap 2011. A nakonec nebude chybět něco dobrého z kuchyně naší Marcelky. Čeká na vás mnoho zajímavého k přečtení. Těšíme se i nadále z vašich zaslaných příspěvků.
S přáním krásně prožitého léta Michala Růžičková
Dnešní e-mail, který jsem dostala od své kamarádky Renaty, mě donutil k zamyšlení. Často mi posílá takové ty "přeposílací" e-maily, ve kterých se mluví o štěstí, lásce, často bývají doplněny verši nebo obrázky zvířátek, dětí, kytiček, prostě vším, co má člověku navodit příjemnou náladu. Jistě jste sami podobný e-mail někdy dostali. U mě však i přesto, že mají zlepšit mi náladu, vyvolávají spíše nepohodu a rozpaky. Vím, že to odesílatel myslel dobře, že na mě myslel, chtěl mi udělat radost. Já si však uvědomuji, co taková pošta může přinést negativního.
Těmito e-maily mohou být například přeposílány nebezpečné počítačové viry, aniž by to odesílatel vůbec zpozoroval. Co takový vir nadělá škody v počítači, snad ani nemusím říkat. A protože se obvykle podobné e-maily posílají více lidem najednou, šíří se vaše e-mailová adresa internetovou sítí bez vašeho vědomí. Pak můžete dostat poštu, o kterou nestojíte, od lidí, které neznáte. Dále se vám neúměrně plní e-mailová schránka, takže se může stát, že přehlédnete jiný důležitý e-mail, na který bylo potřeba odpovědět. U nevidomých je pak tento problém ještě větší než u lidí vidících.
Někdy bývají e-maily doplněny výzvou, aby je adresát přeposlal dalším lidem, jinak že se štěstí nedostaví nebo ještě hůř, potká ho neštěstí. To je samozřejmě nesmysl a hloupá pověra, ale u citlivějších lidí to může vyvolat úzkost a strach. Pak raději posílají poštu dalším lidem, protože se bojí, aby buď je samé nebo jejich blízké nepotkalo neštěstí. Roztáčí se tak bludný kruh, který může vyvolávat nebo zhoršovat úzkostné poruchy. Takže teď jsem postavena před otázku, zda to své kamarádce Renatě říct nebo ne. Vím, že mi to posílá z dobré vůle a nechci se jí dotknout, ale na druhou stranu si myslím, že není správné tyto věci posílat. Zatím to řeším tím, že takovou poštu neotevřu a mažu jí.
Upřímnější a zřejmě správnější by bylo, jí na to upozornit a poprosit jí, aby mi je neposílala. Že si s ní místo toho raději popovídám u kávičky nebo sklenky vína. Zkuste se prosím nad tím také zamyslet a pokud budete mít nějaký názor, budu ráda, když ho do Paprsku pošlete.
Martina Hanusová
Začátkem května jsme se vypravili na rekondiční pobyt do Sušice. Měli jsme opravdu štěstí na pěkné počasí. Dobrá nálada také nechyběla. Výlety do okolí Sušice se vydařily. Navštívili jsme hrad Rabí, kapli Anděla Strážce, rozhlednu Svatobor, hrad Kašperk.
Zejména výlet na hrad Kašperk se povedl a ověřil naši fyzickou zdatnost. Vyjeli jsme autobusem ze Sušice hned po snídani, vybaveni balíčky místo oběda. Dorazili jsme do Kašperských Hor, kde jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna zůstala v Kašperských Horách, druhá se vydala na hrad. Cesta k němu byla skutečně náročná a bylo zde i dost velké převýšení. Ale nikdo to nevzdal. Ani ti dříve narození. Na hradě se konal řemeslnický jarmark a tak jsme si mohli nakoupit u stánků drobné dárečky.
Během našeho pobytu proběhly v Sušici 66. oslavy osvobození Americkou armádou. Mohli jsme si na náměstí prohlédnout armádní techniku z 2. světové války a muže v uniformách americké armády. Odpoledne jsme pak zakončili procházkou po ostrově Santos a posezením u kávy a pivečka.
Nezaháleli jsme ani ve výtvarné činnosti a vyrobili si několik pěkných maňásků. Ze sportovní činnosti musím zmínit oblíbené cvičení na hřišti pro seniory, opičí dráhu a plavání v aquaparku v Horažďovicích. Každý si určitě vybral to, co mu nejvíce vyhovovalo. A na konci pobytu si ještě mohl zatancovat na závěrečném večírku při živé hudbě.
Ota Pačesová
S Jaruškou Žákovou jsem se vydala po Sváteční cestě ke Smržovce. Přijela jsem o hodinu později. Příčinou zpoždění byl "studený" vlak. Tak železničáři říkají vlaku, kterému se rozbil motor. I tak jsme měly čas na procházku. Povídaly jsme si o všem možném, ale hlavní téma byl had. Hned to musím vysvětlit. Četla jsem v novinách o tom, že je mnoho zmijí a že si má člověk dát pozor. Byla jsem ráda, že na to můžu Jarušku upozornit, protože i pod lavičkou, na které ráda sedí, může nějaká ta klikatice být. Dělala jsem pořádný rámus, když jsme k ní došly. Jaruška byla zatím potichu. Ale když jsme se vracely, několik vteřin do lavičky bušila svojí kamarádkou, holí. Možná to ani nebylo kvůli zmiji, ale já si to s mým varováním spojila. A nedivila bych se tomu. Představte si. Jen jsem dovyprávěla jednu svoji životní příhodu, kterou jsem okořenila setkáním se zmijí, naskočila mi další zmije do další příhody. Takže zmijí bylo nakonec asi deset, až jsem se divila, kolik jsem jich ve svém životě potkala. Budu ráda, když i vy budete na svých cestách opatrní a než si sednete někam do trávy, na kládu, lavičku, trochu zadupete.
Marcela Machovičová
Na internetových stránkách www.helpnet.cz jste mohli zaregistrovat článek věnující se změnám v oblasti sociálního systému, které nás čekají v nejbližším roce. Připravili jsme proto pro vás stručný seznam některých změn.
Příspěvek na mobilitu nebude poskytován osobám v celoročních pobytových zařízeních, bude měsíčně ve výši 600,- korun osobám, které jsou držiteli nebo provozovateli motorového vozidla, mají průkaz ZTP nebo ZTP/P, a nebo případně rodičům dětí se zdravotním postižením nebo ve výši 250,- korun měsíčně držitelům průkazů ZTP nebo ZTP/P, kteří nejsou provozovateli nebo vlastníky motorového vozidla.
Karta sociálních systémů vyznačuje zda se jedná o průkazku TP, ZTP či ZTP/P.
Kapesné klientů v pobytových zařízeních. Pokud klient nebude mít dostatek finančních prostředků na úhradu nákladů v pobytovém zařízení, bude moci požádat o dávku hmotné nouze.
Děkujeme Národní radě osob se zdravotním postižením ČR, která bojuje za práva osob se zdravotním postižením a díky jejímuž úsilí bylo dosaženo celé řady legislativních změn v připravované reformě.
zdroj: http://www.helpnet.cz/aktualne/45393-3
Ve středu 20. dubna jsme se vydali do Prahy, kde se na holešovickém Výstavišti konala od 19. do 21. května výstava NON HANDICAP (15. ročník) a PRAGOMEDICA (33. ročník). V Praze jsme byli již v osm hodin. Když jsme přijeli na výstaviště, šli jsme se projít do Stromovky, protože výstava začínala až v deset hodin a my měli asi hodinku do začátku. Eliška se pěkně proběhla. Mým plánem bylo navštívit stánek 141 Helppes, o.s., kam chodila Eliška do školy. Pak jsem chtěl ještě navštívit stánek chráněných dílen z Vlaštoviček u Opavy, kde jsem bydlel téměř dva roky. Bylo zde asi 50 stánků. V kavárně jsem si dal špenátový závin a kafe.
Martin Tarčinec
Ota Pačesová poslala e-mail, že v pátek 20. května bude v Cihelnách u Karlových Varů golf, kde dostane KČPH nějaké peníze. Po malém bloudění jsme přijeli do Cihelen. Bylo moc hezké počasí a je zde moc krásné prostředí. Asi v 10:30 hodin bylo slavnostní zahájení. Do třinácti hodin jsme měli volno. Podívali jsme se na autíčka, kterými si vozí soutěžící hole. Mamka si zapomněla doma foťák a tak jsme poprosili, aby nás Ota vyfotila, jak sedím ve vozíku. Také zde stál vrtulník, před který jsem si stoupl na schůdky. Elišce se tam nějak nechtělo. Schůdky byly asi moc vysoké. Ve třináct hodin pro nás přišel instruktor, abychom si mohli vyzkoušet, jak se hraje golf. Bylo to moc hezké, několikrát jsem se trefil do důlku nebo do tyčky, která značila místo důlku. Moc pěkný výlet! Otko! Moc děkujeme za zajímavý výlet.
Předseda KPČH Martin Tarčinec
Říká se, že smích léčí a prodlužuje život. Při smíchu se v lidském těle uvolňuje hladina endorfinů, což jsou přirozené opiáty, které příznivě ovlivňují imunitu a také tlumí bolest. Dosavadní studie, které se to snaží dokázat, ale narážejí na několik problémů - intenzitu smíchu nelze změřit tak snadno jako třeba krevní tlak. Jak zjistit optimismus člověka. Jasné, že s úsměvem jde všechno lépe. Během své praxe, jsem zjistila, že pokud se při výuce usmívám na lidi, povzbuzuji s úsměvem, i když na mě nevidí, je jim to příjemnější, než když se budu tvářit jako kakabus. Určitě je milejší, když vám třeba v nemocnici sestřička přinese teploměr a přitom se usměje. Když nakupujete v obchodě a prodavačka se usměje. Úsměv vlastně může pohladit, aniž si to uvědomujeme. Usměv a smích je i nakažlivý.
Léčbě smíchem se věnovala, a první rozsáhlý průzkum na toto téma udělala, doktorka Sherry Hilberová. Ta chtěla znát odpověď na otázku, zda skutečně smích léčí. Nashromáždila k tomuto tématu potřebnou literaturu, ale jednoznačnou odpověď nenašla. Rozhodla se proto uskutečnit neziskový projekt, který by se věnoval způsobu, jak léčit nemocné lidi humorem, ale i výzkumu smíchu po vědecké stránce.
Co se tedy doposud o vlivu smíchu na lidský organismus ví? Vědci se domnívají, že zlost, deprese a pesimismus zhoršují odolnost organismu a mohou dokonce přispět ke vzniku některých onemocnění. Nicméně lékaři se o problém začínají stále více zajímat a dívají se na něj z přísně vědeckého hlediska. Lee Berk, profesor patologie z Univerzity Loma Linda v Kalifornii, je jedním z těch, kteří se již o to pokusili. V roce 1989 uveřejnil v prestižním lékařském časopise American Journal of Medical Science studii, ve které popisuje, jak se změnil krevní vzorek, který byl účastníkům odebrán před a po sledování komických scének. Prozkoumal i krevní vzorky lidí, kteří nic veselého neviděli. Zjistil, že u lidí sledujících veselé scénky došlo k výraznému snížení hladiny stresových hormonů a naopak ke zvýšení obranných schopností organismu. Určitě každý z vás se během svého života od plic zasmál. A když se nad tím zamyslíte, určitě vám po smíchu bylo lépe. Vím, že mnohým z vás do smíchu moc není. Ale zkuste to. Malounko se usmát, třeba na sluníčko, na své nejbližší a třeba i na svého pejska. Nemyslete si on to určitě vnímá a bude také veselejší. Zkuste to třeba každý den, když jdete nakoupit, pozdravte tam s úsměvem na rtech. Uvidíte, jak se lidé kolem vás změní, jak budou najednou ochotnější a milejší, protože věřte tomu, úsměv sluší každému a je nakažlivý.
A na závěr několik lidových moudrostí. Úsměv je odpočinkem unavenému, nadějí malomyslnému, slunečním světlem smutnému a nejlepším přirozeným prostředkem proti trápení. Úsměv nestojí nic, ale udělá mnoho. Úsměv je světlo, které při pohledu do očí naznačí, že srdce je doma. Nepsaným zákonem francouzské zdvořilosti je, že mrzutý obličej je urážlivý nemrav a nejtěžší překážka jakéhokoli úspěchu.
A něco pro zasmání. Přijde chlap k psychiatrovi a ten se ho ptá: "Co by se stalo, kdybych vám uřízl jedno ucho?" "Neslyšel bych," odpoví pán. "Hm a co kdybych vám uřízl druhé ucho?" Pán odpoví: "Neviděl bych." "Prosím vás, co to je za nesmysl?" diví se doktor. "No, spadly by mi brejle."
Podle internetového článku Pavla Nováka zpracovala Ota Pačesová
Při nedávném brouzdání internetem jsem objevila stránky www.radioservis-as.cz. Na nich je možné najít e-shop, který mimo jiné nabízí knihy na CD. Lze vybírat z několika kategorií jako jsou detektivky, Toulky českou minulostí, česká literatura, světová literatura, historie - publicistika, pro děti a příroda - ptačí zpěv. U jednotlivých CD naleznete kromě popisu a ceny také krátkou zvukovou ukázku.
Byla jsem zvědavá, zda objevím i svého oblíbeného autora Paula Coelha. A podařilo se. V nabídce je jeden z jeho nejlepších románů Alchymista. Román je namluven Lukášem Hlavicou na čtyřech CD, které mají celkovou délku 4 hodiny 20 minut. A připojuji popis obsahu románu z webových stránek.
Román Alchymista - největší brazilský bestseller všech dob - byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost.
Martina Hanusová
Do literárního okénka jsem vybrala báseň dalšího z mých oblíbených autorů a to Honzu Volfa. Dílko je z jeho Básničkového diáře na rok 2011.
Martina Hanusová
Práce na sobě je daleko těžší než-li přehazovat plný vagón uhlí.
A proto né aby jste z té správné cesty někam do pohodlí uhli.
To pak byste ve svých myslích ztuhli.
A byli byste nakonec jako to uhlí.
V květnu oslavili své narozeniny slečna Jaruška Dvořáková, pan Miloš Jungmann a paní Jana Brožková, v červnu pak své narození oslavil náš milý pan předseda Martin Tarčinec. V červnu byly také důvodem ke slavení jmeniny pana Ládi Berkyho a všech Janiček a to Kroulové, Jungmannové, Rzepecké a Brožkové. Všem upřímně blahopřejeme.
Jedli jste něco tak obyčejného, jako je couračka? Já ano. Je to zdravá, dietní polévka. Hodí se po mastném obědu hned druhý den. Jak ji dělám? Takto. Do vody dám vařit tři na malé kousky pokrájené brambory. Když jsou poloměkké, přidám polovinu běžného sáčku kysaného zelí, kmín, trochu soli. Lze zahustit lžičkou jíšky, ale opravdu dietní polévka se bez toho obejde. V závěru přidám tekutou šlehačku. Většinou stačí 1 dcl. Mně to moc chutná. Ale pravda. Asi po hodině nakukuji do ledničky, co bych ještě snědla. Hodí se proto spíše po nemoci, po mastné kachně a jako dietní jídlo. Někdy ji vařím jen tak, protože mi chutná. K tomu většinou něco sladkého. Kynuté knedlíky s povidly, škubánky, šulánky, nudle s mákem atd.
Dobrou chuť přeje kuchtička Marcela Machovičová
Klub přátel červenobílé hole o. s.
IČO: 26999960
Adresa: Přemyšlenská 13, 182 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz