Obsah stránky
Vydává - Klub přátel červenobílé hole o. s.
Znáte to. Čas od času si člověk potřebuje koupit nějakou drobnost, protože jeho staré oblečení, které je stále kvalitní a nepotřebuje žádnou záplatu, chce osvěžit nějakým novým prvkem. Staré oblečení oživí například novým šátkem, novou kravatou nebo i novou košilí.
Tak je to i v našem případě. Celou dobu se o Paprsek pečlivě starala paní Otka Pačesová. Tu nyní vystřídá paní Marcela Machovičová. Příště to bude zase někdo jiný.
Zmiňuji to proto, že se zde objeví několik novinek, na které chci upozornit. Nechci, abyste byli vystrašení, co se to děje, ale abyste byli na tyto změny připraveni. Paprsek bude vycházet v obvyklou dobu, tak, jak jste zvyklí.
Nyní bych vás chtěla poprosit, abyste sami napsali nějaký příspěvek. Třeba vás zajímá nějaký sport a něco o něm zajímavého víte. Třeba rozumíte počítači a chtěli byste o počítači něco napsat. Třeba jste šikovní v nějaké ruční práci a chcete se podělit o zkušenost, kterou máte. Je toho hodně a budu ráda, když mi budete posílat své náměty. Mohu už nyní říct, že připravuji řadu zajímavých příspěvku z řad odborníků a zajímavých osobností. Neznamená to, že váš příspěvek otisknu hned, protože jich bude hodně, ale někdy určitě ano. Na mém stole již několik příspěvků leží a jeden je lepší než druhý. Na tomto místě bych chtěla upozornit na to, že v některých případech, například v případě nějaké informace, kterou lze zkrátit a dát tak prostor dalším příspěvkům, především vašim úvahám a literárním příspěvkům, bude uvedeno "redakčně kráceno".
Nyní mi dovolte malou poznámku. Hodně se mluví o integraci zdravotně postižených do zdravé společnosti. Přes veškerou úctu k těm, kdo tuto integraci podporují a realizují ji, si myslím, že to nestačí. Ale hlavně si pod integrací představuji něco jiného. Já sama jsem od dvou let těžce nedoslýchavá, nyní ztrácím i zrak, ale kromě Klubu přátel červenobílé hole jsem nikdy nebyla členkou žádné organizace pro zdravotně postižené a dokud jsem pracovala, pracovala jsem s lidmi bez zdravotního postižení. Někdy se k tomu vrátím, protože nyní chci říct něco jiného. Od svého narození jsem v kontaktu s těmi, kterým je zdravotní postižení na hony vzdáleno. Na jednu stranu jsem v kontaktu se světem těch, kteří mají jiné starosti než mají zdravotně postižení lidé, na druhou stranu těmto lidem umožňuji to, aby zdravotně postiženého člověka poznali a snad i pochopili. Mám nové a nové zkušenosti, protože s tím, jak se můj zrak zhoršuje, nacházím stále větší bariéry. Ne snad v mentální oblasti, ale v oblasti praktické. Moje zkušenost je rozšířena o tu vaši a chtěla bych se k těmto zkušenostem stále více vyjadřovat a zviditelňovat je. Také z tohoto důvodu bude Paprsek v nové košili obohacen o informace, které byste možná jinak nezískali. Ale já si myslím, že pro vás jsou důležité i informace z druhého břehu, nejen ty, které mají vztah k vašemu zdravotnímu postižení.
Takže ještě jednou bych vás chtěla poprosit o příspěvky, které mohou být užitečné jako informace nejen pro vás samotné, ale také pro lidi bez zdravotního postižení. Čím více těchto příspěvků bude, tím lépe. Vyzývám vás všechny, abyste se stali redaktory tohoto milého bulletinu. Uděláte tak hodně nejen pro sebe, ale také pro onu integraci do zdravé společnosti.
Ještě než všem popřeji hodně štěstí a především lásky, kvůli přehlednosti uvedu obsah příštích čísel Paprsku.
Poznámka nad čarou se bude týkat obecného tématu. Něčeho, co je zrovna aktuální. Například nějakého svátku nebo aktuálního zákona se vztahem ke zdravotně postiženým.
Slova do pranice se můžete účastnit všichni. Na něco máte názor a chcete ho sdělit. Učiňte tak, prosím. Například se vám nelíbí zákon o sociálních službách. Nebo máte nějaký názor na náboženství. Může to být absolutně cokoliv. Může to být i něco hezkého, něco, co vás potěšilo a chcete to sdělit dalším lidem.
O čem přemýšlíme je rubrika, do které můžete přispět úplně všichni. Můžete reagovat na rubriku Slovo do pranice, můžete se svěřit s nějakým zajímavým zážitkem. Tato rubrika by se také mohla jmenovat Nad dopisy čtenářů.
Náš host je rubrika, která se bude věnovat někomu z našeho klubu nebo nějakému hostu, například odborníkovi přes znakovou řeč. Nebo nějakému slavnému sportovci. S naším hostem uděláme rozhovor. Pokud nám zašle nějaký příspěvek, otiskneme jeho příspěvek.
Naše kluby je rubrika věnovaná činnosti jednotlivých klubů, kterou již znáte.
Aktuálně před uzávěrkou je rubrika, v niž uvedeme akce, o kterých již možná budete vědět, ale o kterých se možná něco dozvíte na poslední chvíli z našeho bulletinu.
Nepřehlédněte se bude týkat důležitých upozornění ohledně kompenzačních pomůcek a jiného dalšího.
Medailon je určen pro ty, kdo chtějí více poznat ty, kdo se o činnost, chod a zázemí Klubu přátel červenobílé hole starají. Do této rubriky můžete přispět i vy. Chcete se s námi podělit o svůj životní příběh. Vaše osobní svědectví může být pro někoho důležité.
Nabídka pro čtenáře je určena těm, kdo chtějí získat informace o nějakém zajímavém tématu formou četby.
Poetické okénko. To je rubrika, do které zařadíme vaše básničky, povídky, prostě něco hezkého a milého. Nebo vážného.
Rubriku Výročí již znáte.
Co nám chutná je rubrika určená všem jedlíkům a labužníkům. Nebudou zde uvedeny jen recepty,ale také vaše zkušenosti se stravováním, dietami atd.
Ještě něco málo k novinkám. Jedná se o již zmíněný Medailon. Ten se týká těch, kdo v Klubu přátel červenobílé hole vykonávají například průvodcovskou, redaktorskou i jinou práci. Chceme, abyste a o nás věděli co nejvíc, abyste věděli, komu důvěřujete. Budeme ale také rádi, když napíšete svůj životní příběh.Uvedeme zde i Nabídku pro čtenáře, abychom vám zpřístupnili cestu ke knize, která by vás možná zajímala a kterou byste si mohli i přečíst nebo by vám ji přečetl předčítající.
A ještě něco. Pod každou rubrikou budou uvedena neznámá slova. K němu uvedeme slovo běžně používané. Činíme tak proto, abyste věděli, když na méně známé slovo přijde řeč, co znamená. Také proto, abyste toto slovo dokázali použít ve správných souvislostech.
Vaše Marcela Machovičová
Slovník:
integrace - zapojení, včlenění
kompenzační - náhradní
medailon - životopis, osobní svědectví
poetický - básnický, vztahuje se k literatuře
rubrika - text, který se věnuje nějakému tématu
mentální - rozumový, duševní
V této rubrice se budeme věnovat ožehavým tématům. Na něco máme nějaký názor a ten chceme sdělit lidem. Může být odlišný od názoru, který mají ostatní lidé. Ale právě proto, abychom dokázali, že nějaký názor máme, sdělujeme ho druhým lidem. Nikdo nás kvůli tomu neukousne. A v pohádce bratří Grimmů O perníkové chaloupce nejsme, abychom se báli nějaké ježibaby. Nemluvte, prosím, sprostě, ale jak kdy. To je moje sdělení do této rubriky.Vidím to takto. Je rozdíl mezi sprostým a sprostým slovem. Mám dlouholetou kamarádku, jejíž tatínek své děti doma učil, aby nemluvily sprostě. Moje kamarádka nemluví sprostě. Ale není to taková ta slušňačka, která se nedokáže na věci podívat z obou stran. Nemluví sprostě proto, že ji to tak doma naučili, ale když má říct svůj názor, tak ho řekne pěkně od plic. Nepoužívá sice sprostá slova, ale je v tom razance a upřímnost. Nic pokryteckého, žádné divadlo. Já sice nemluvím sprostě, ale nemyslete si, názor mám. Tak to cítím, když se svojí kamarádkou mluvím. Její manžel mluví sprostě, jak to nejvíc jde. Docela si rozumíme. Je to až legrační. Když ale mluví sprostě, jeho slova nejsou sprostá tak, jak si skutečnou sprostotu představuji. Lidé mohou i slušné slovo říct sprostě. Je v tom nenávist, žluč, zatvrzelost. Jsem raději, když někdo mluví sprostě, ale je to od srdce. Sprostá slova (neslušná slova) patří k folklóru řeči. Taky to lze tak říct. Záleží jen na tom, jestli jsme schopni odlišit skutečného sprosťáka od toho, kdo se vyjadřuje jadrně. To je všechno. Příště máte zase slovo vy. Už se těším.
Marcela Machovičová
Slovník:
razance - síla, důraz
Ing. Leo Brückner poslal moc zajímavý příspěvek, který nazval Pravidla pro život. Píše.
Milí přátelé, před čtrnácti dny jsem se nad tímto tématem zamýšlel v církvi. Jsem přesvědčen, že se jedná o aktuální problém. Vycházel jsem z orientační pomůcky k Novému zákonu a za základ jsem si vzal 12. kapitolu dopisu apoštola Pavla do římského sboru. Budu se odvolávat na verše, které přímo hovoří o tom, jak se máme v civilním životě chovat. Ve 3. verši je například mimo jiné uvedeno. Nesmýšlejme o sobě výše, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě. Od šestého až do osmého verše se hovoří o našem poslání v životě. Máme rozličné dary podle milosti, která byla dána každému z nás. Kdo má dar služby, ať slouží, kdo má dar učit, ať učí, kdo má dar povzbuzovat, ať povzbuzuje, kdo má dar dávat, ať dává upřímně, kdo se stará o trpící, ať se stará z radosti, kdo stojí v čele, ať je horlivý. Nyní už je jen na nás, abychom si našli svoje poslání či parketu. Na závěr, co dělat, když nám někdo ublíží. O tom jasně hovoří 17. a 18. verš. Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem na mysli mějte jen dobré. Je-li možné, pokud to záleží na vás, žijte se všemi v pokoji. Dáte mi jistě za pravdu, že když roztočíme kolotoč s hněvem, těžko se to zastavuje, rozbíjí se kamarádství a pěkné mezilidské vztahy.
Do našeho bulletinu bude přispívat i paní Mgr. Eva Pokorná. Vystudovala obor vychovatelství, nejprve na střední škole, později složila magisterskou zkoušku. Pedagogická škola ji dala základní informace o oboru, v němž dlouhodobě působila, základ však spatřuje v praxi. Je matkou dvou dcer a babičkou sedmi vnoučat. Bydlí v Praze a mimo jiné se zabývá kinesiologií, bylinkářstvím. Pomáhá druhým lidem najít cestu z krizí. Mimo jiné pracovala v Jedličkově ústavu, ve škole pro nedoslýchavé a na různých základních školách jako speciální pedagog. V současné době se věnuje především svým vnoučatům, z nichž již několik navštěvuje školku Montessori. Jde o speciální druh školství, které je zaměřeno na tvořivost. Základem je klidné a láskyplné prostředí. Paní Eva Pokorná na své děti nikdy nezvyšuje hlas, jedná s nimi klidně. Zajímavé je též to, že děti, než by dostaly do ruky čokoládu, dává jim jejich babička jablíčko, mrkev. Dost neobvyklý pohled, ale určitě dobrý životní základ. Eva doporučuje pravidelné masáže celého těla, takže doufáme, že nám Leo, náš hlavní masér, o své práci maséra podá podrobnější informace.
Láďa z Liberce měl již dlouho chuť si zajet se svou manželkou někam k moři. Sami si netroufali, neboť mají nejen zrakovou vadu, ale jsou i znakující neslyšící. A tak, když paní Běhalová z Brna-Chrlic mi nabídla, zda nechci jet s Domovem pro zrakově postižené k moři, vzpomněla jsem si na Ládíka a vše domluvila.
Láďa vyřídil pasy, zdravotní pojištění, zakoupili jsme si jízdenky do Brna, odkud se vyjíždělo do městečka Igrane v Chorvatsku. Bylo dobré, že zájezdu se zúčastnili i hluchoslepí lidé z Chrlic, tak Láďa s Blankou měli dobré kamarády v Mirkovi a Lence.
Vyjeli jsme večer z Chrlic a kolem desáté hodiny dopoledne jsme byli na místě. Igrane se nachází jižně od letoviska Makarská naproti ostrovu Hvar. Je to malé, klidné městečko. První naše cesta vedla samozřejmě k moři, které si Láďa hned ochutnal a zjistil, že je opravdu slané.
Kvízová otázka zní: Proč je moře slané? Kdo to ví, odpoví!
Moře bylo klidné, jedná se vlastně o zátoku vytvořenou mezi ostrovem Hvar a pobřežím. A tak tam nejsou moc velké vlny jako u přímého pobřeží. Moře je zde krásné, čisté a je vidět až na dno. Vzhledem k tomu, že byl začátek června, tak bylo moře chladnější, ale statečně jsme si v něm každý den zaplavali. Alespoň já a Mirek, který má zřejmě za předky vodníky. Ve vodě by vydržel snad celý den a já měla co dělat stačit jeho tempu. Brázdil moře od bojky k bojce. Děvčata moc kamarádkami s mořskou vodou nebyla. Ale v bazénu se vycachtala až až.
Užili jsme si noční, krásný výlet na lodi do Makarské. Na zpáteční cestě nás chytla dokonce i bouřka, tak jsme zažili i trochu dobrodružství. Láďa, ač neslyší mluvené slovo, se těšil ze zvuků šumění moře a hlasu zvonu, který zněl každou hodinu z místního kostela na kopci a odrážel se od vysokých skalnatých kopců, které ční nad Igrane. Sluníčko bylo rozumné a tak občas zašlo za mraky. Žádné spáleniny kůže jsme neměli. Láďa s Blankou měli radost z každého nového zážitku.
Zmrzlina byla výborná a snědli jsme jí kopce. Kávička od místního cukráře byla lahodná.
Lenka ráda nakupuje a tak obešla se svou průvodkyní Věrkou snad všechny obchůdky se suvenýry v Igrane. Dárky potom s velkou radostí rozdala svým přátelům.
Týden utekl jako voda a už se balilo domů. Poslední zamávání moři a již se začalo šeřit a my uháněli zpět do naší vlasti, která moře nemá. Láďa si už plánuje další výlet k moři, snad se příští rok opět povede.
Závěrem pár informací o zemi, kterou jsme navštívili.
Chorvatsko (starší název Charvátsko, chorvatsky Hrvatska) je nástupnický stát bývalé Jugoslávie, který se nachází na pomezí střední a jihovýchodní Evropy. Jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Hlavní městem je Záhřeb.
Podle sčítání lidu z roku 2001 v Chorvatsku žije 4 437 460 obyvatel. Česká komunita v Chorvatsku je nejpočetnější českou krajanskou skupinou v jihovýchodní Evropě, přes 10000 osob. Tato menšina sídlí zejména v okolí města Daruvar.
Chorvatština je hodně podobná češtině a dobře se zde domluvíte. Platební jednotkou je kuna. Kuna je i ve znaku Chorvatské republiky.
Zajímavosti. Chorvatsko je zemí původu kravaty. Jako módní doplňek ji po Evropě v 17. století rozšířili chorvatští vojáci, a tak byl v roce 1667 v době Ludvíka XIV. vytvořen i zvláštní pluk "Royal Cravates", pojmenovaný podle Chorvatů. Od nich tento nový módní předmět ( který se nosil a la Croate - chorvatským způsobem) převzali Pařížané. Tento výraz se velmi brzy stal kořenem nového francouzského slova cravate - kravata.
Slovník:
kravata - vázanka
brázdit - ve významu plavat
kvízová otázka - soutěžní otázka
Dne 7. května t.r. jsme se stali členem ASNEP. Návrh na přijetí předložil na zasedání Ing. Zdeněk Kašpar, prezident asociace. Členský příspěvek je stanoven na 1000 Kč ročně. Ředitelkou je paní Martina Kronusová.
Ze zápisu zasedání uvádíme: Přítomní zástupci členských organizací ve veřejném hlasování odsouhlasili přijetí organizace Klub přátel červenobílé hole o. s. (5 pro, 1 proti) do ASNEP.
Několik informací o ASNEP.
Vysvětlení zkratky Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel. Působí v České republice od roku 1992. Řádných členů má ASNEP 11 a dva členy čestné. Zajišťuje provoz Centra tlumočnických služeb pro neslyšící i pro hluchoslepé. Vydává časopis GONG, který většina určitě znáte. Vychází již 36 let. Aktuální informace o činnosti si můžete přečíst na www.asnep.cz (externí odkaz), rovněž zajímavé stránky jsou www.gong.cz (externí odkaz).
Má zřízenou komisi pro televizní titulky, kterou vede paní Mgr. Věra Strnadová. V roce 2007 celoročně probíhaly "běžné práce" jako například sledování kvality titulků namátkovým výběrem, individuální práce s titulkáři (konzultace, poradenský servis, opravy chybných titulků, supervize u začínajících titulkářů). Ve spolupráci s ČT byla odsouhlasena pravidla tvorby skrytých titulků). Komise spolupracuje i s TV Nova. Nově je navázána spolupráce i s TV Barrandov. Proběhlo jednání na právním oddělení Ministerstva kultury o zvýšení povinného procenta titulkování ve veřejnoprávní televizi i u komerčních televizí. KST prezentovala důležitost skrytých titulků na různých akcích a v médiích (konference, rozhlas, internetové články). Ve spolupráci s Českou komorou tlumočníků znakového jazyka byla vytvořena první publikace u nás na téma Metodiky tvorby skrytých titulků.
V současné době je zřizována Komise pro řešení zákonů. Do komise byli navrženi: Mgr. Strnadová, V. Toráčová, Mgr. Servusová, M. Lang, Phdr. Langer, O. Pačesová, Dr. Jakeš, Mgr. Šebková, Bc. Záhumenská, J. Paur.
Ota Pačesová
Slovník:
asociace - volné spojení, sdružení
aktuální - nové a čerstvé informace
prezentovala - předváděla
metodika - návod
publikace - kniha
supervize - dohled, dozor, kontrola, inspekce
Na úvod jen krátké upřesnění pro ty, kteří mě neznají. Zabývám se zpracováním a správou internetových stránek klubu. Občas se mi podaří udělat nějaké fotografie z akcí.
Chtěl bych se s Vámi podělit o svůj zážitek. Při zpracování nové fotogalerie pro tyto internetové stránky se mi naskytla zajímavá příležitost. Mohl jsem a můžu se podívat na svět očima člověka, který téměř neslyší a velice špatně vidí. Tím člověkem je člen klubu pan Láďa Berky, který poutavě zdokumentoval průběh letošního zájezdu do Igrane v Chorvatsku. Ačkoli má se zrakem problém, tak vidění fotografa mu rozhodně nechybí. Většina fotografií pochází právě z jeho dílny. Na těch zbylých je prostřednictvím ostatních účastníků zájezdu zvěčněn autor sám. S dodanými materiály byla radost pracovat. Jen jsem u některých fotografií ořízl při okrajích drobné rušivé maličkosti, které Láďa nepostřehl.
Dojem z fotogalerie ještě umocňuje videozáznam, který jsem si při vší skromnosti dovolil sestříhat. Doufám, že se mi podařilo vše vystihnout tak, jak to autor zamýšlel.
Mrzí mě, že většina členů klubu nemůže vidět, jak se to Láďovi povedlo. Myslím, že na nějakém hromadném setkání fotografie a video někdo vidící a slyšící všem zprostředkuje podrobným komentářem. Pro členy, kteří vidí, ale nemají internet, je možno poskytnout fotogalerii a videozáznam v elektronické podobě.
Na závěr bych rád dodal: "Láďo jen tak dál!"
Třeba zase někdy příště...
Jarda Hanus
odkaz na fotogalerii - Zájezd do Igrane v Chorvatsku pohledem hluchoslepého člena klubu Ladislava Berkyho, 30.5-8.6.2008
V sobotu 14.6.2008 jsme v rámci práce na Komorním klubu Josefa Zimermanna dohodli následující skutečnosti. Poslední sobotu v měsíci červnu, tj. 28.6.2008 se sejdeme v 18 hodin na nacvičování divadelní scénky Život a dílo Josefa Šťopůrka.
Při této zkoušce budou všichni herci již v dohodnutých kostýmech a dekoracích. Je plánováno fotografování za účelem připravovaných fotovýstav a nového sborníku. Pověděli jsme si, že předpokládaná tři vystoupení se plánují na měsíc říjen 2008 v Praze, Brně a Poděbradech.
Vyvolali jsme jednání s technickou náměstkyní Moravské zemské knihovny v Brně a ředitelkou Městské Mahenovy knihovny. Výsledkem těchto jednání je přislíbený termín fotovýstavy. V Moravské zemské knihovně v lednu 2009 a v Městské Mahenově knihovně lze předpokládat říjen 2008. Stojí před námi jedinečná možnost prezentace Klubu přátel červenobílé hole. Je to výzva pro nás všechny, kdo s fotodokumentací přicházíme do styku, a především pro brněnský klub. Máme záměr uskutečnit za tímto účelem focení v divadelních kostýmech a ze života v ÚSP Chrlice. Tedy chceme připravit malou, ale zajímavou kolekci fotek pro prezentaci.
Ing. Leo Brückner
Slovník:
prezentace - předvedení
kolekce - soubor
V rámci projektu Nový obzor pod záštitou Nadace Euronisa pokračujeme v práci na drhaných tapisériích. Koncem roku bych v liberecké knihovně ráda uspořádala malou výstavku prací paní Jarušky Žákové. Současně probíhají konzultace o metodických listech, v nichž by měla podstatná část být věnovaná drhání. Přesněji řečeno v těchto metodických listech by měl být popsán způsob vedení výuky drhání z pohledu hluchoslepého vyučujícího a hluchoslepé, která tyto ruční práce provádí. Tato práce bude vhodná pro pedagogické školy a organizace, které se věnují hluchoslepým lidem.Tyto metodické listy budou obsahovat i jiné příspěvky.
Marcela Machovičová
Slovník:
projekt - činnost
drhané tapisérie - práce z provázků, umělecký obor
Dne 18.6. v 17:26 hod byla schválena ve třetím čtení novela zákona o znakové řeči. O celém průběhu zpracování našich připomínek a jednání vás budeme informovat v dalším čísle Paprsku.
Celý stenozáznam si můžete přečíst na internetových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky www.psp.cz (externí odkaz)
Dokument v plném znění naleznete též na internetových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky www.psp.cz (externí odkaz)
Žádosti přijímá Konto BARIÉRY do poloviny srpna.
Praha, 27. června - Stipendium Konta BARIÉRY není prospěchové, ale pomáhá studentům hradit extra náklady, které vyplývají z jejich zdravotního handicapu a zvyšují finanční náročnost na absolvování studia. Studenti mohou žádat o stipendium do poloviny srpna. Rada Konta BARIÉRY vybere v září studenty, kteří obdrží Stipendium BARIÉRY na školní rok 2008/2009.
zdroj - www.helpnet.cz (externí odkaz)
Marcela Machovičová se narodila 16.10.1960 v Sokolově. Má jednoho sourozence. Je vdova, bezdětná. Od dvou let těžce nedoslýchá. Před přibližně dvaceti lety získala informace o počínajícím očním onemocnění. Od osmé třídy navštěvovala školu pro nedoslýchavé, předtím chodila do školy v místě bydliště. Absolvovala čtyřletou ekonomickou školu a později nástavbové studium na pedagogické škole při zaměstnání. Nabídku na studium na vysoké pedagogické škole musela odmítnout z důvodu vážné nemoci svého manžela. Po škole nastoupila nejprve do Skloexportu jako obchodní referentka, později odešla na Vysokou školu strojní a textilní, kde pracovala jako osobní sekretářka na jedné katedře. Přestože ji tato práce uspokojovala, odešla pracovat jako vychovatelka sluchově postižených dětí. Nelitovala, protože zde mohla uplatnit svůj zájem o výtvarné umění a divadlo. Zde pracovala až do odchodu do invalidního důchodu. K zájmům patří již zmíněné výtvarné umění, literatura, turistika, sport, astrologie (absolvovala kurs humanistické a transpersonální astrologie). V páté třídě vyhrála krajský přebor mladších žákyň v lehké atletice, přičemž v tomto sportu pokračovala až do doby, než vážně onemocněla. Je vícemistryní republiky starší žákyně v lehké atletice a členkou vítězné štafety celostátních středoškolských atletických přeborů. Věnovala se i rytmice a gymnastice. Jako žákyně základní školy vystoupila v Berlíně se svým sólovým tanečním vystoupením. Na střední škole se umístila na předním místě v celostátní literární soutěži, na doporučení prof. českého jazyka pak pokračovala v Experimentálním studiu jako amatérský literát i výtvarník. Vyšlo jí několik básní v různých časopisech a účastnila se několika výstav (šperky a obrázky). Na Vysoké škole strojní a textilní v soutěži Mladý módní tvůrce získala první místo a další rok druhé místo v oboru šperk. Na této škole měla také výstavu svých prací. V současné době by jí měla vyjít kniha. Píše další. (příště Ing. Leopold Brückner)
Slovník:
astrologie - obor, který se zabývá předpověďmi
humanistický - člověk, lidský
experimentální - novátorský, něco zkoumat, výzkum
Nedávno vyšla kniha, která mě velmi zaujala a kterou bych ráda doporučila ostatním. Recenzi na tuto knihu jsem četla v Literárních novinách ještě před tím, než tato kniha vyšla, a už tenkrát jsem si říkala, že si ji musím koupit nebo půjčit v knihovně. Jako odpůrce neonacismu a jeho vzestupné tendence si myslím, že každý člověk by si měl něco z doby hitlerovského Německa přečíst, aby věděl, jaké hrůzy se tenkrát odehrály a co stálo v jejich pozadí. Také bychom si měli tuto knihu přečíst kvůli tomu, abychom se chyb, kterých se před několika málo lety lidé dopustili třeba i proto, že neměli žádné informace o tom, co se chystá, vyvarovali. Kniha Gottfrieda Wagnera, pravnuka hudebního skladatele Richarda Wagnera Kdo nevyje s vlkem, je obžalobou doby a také rodiny Wagnerů, která s Hitlerem spolupracovala. Na toto téma jsem četla i jiné zajímavé knihy, z nichž bych především doporučila knihu Hitler a estetika umění. Pravda, je to trochu nudná kniha, ale čtenáře, který se alespoň trochu zajímá o umění, určitě zaujme. Vyšla koncem minulého roku a opravdu stojí za to.
Slovník:
recenze - kritika textu, úvaha o textu
neonacismus - hnutí, které vychází z ideologie hitlerovského Německa
A dnes nám napsal Jirka Javůrek hezkou básničku.
Láska je jak červená růže.
Před sebou máš muže.
Věrně tě miluji.
To ti slibuji.
Kdopak to slaví narozeniny v letních měsících?
V měsíci červenci jsou to Ludmila Havlíčková, Ladislav Berky, Anna Zemanová, Miroslav Klemera, Marie Řeháková, Jana Jungmanová a v srpnu Josef Kvaš, Miroslava Malášková, Marie Jašková, Blanka Berkyová.
Pokud jsme na někoho zapomněli, jako kdyby se tak nestalo a všem, opravdu všem, přejeme hodně zdraví, štěstí a lásky.
Nedávno jsem se vracela z chalupy se svým přítelem domů. Po tom, co jsme probrali politiku, ekologii, naše rozdílné pohledy na světové události, podívala jsem se na něj s roztouženým pohledem. Chvíli mlčel a pak řekl, tak ven s tím. Co jsi uvařila pro změnu dnes? Radostně jsem mu popsala svůj zážitek ze včerejšího jídélka, které jsem uvařila a které jsem z větší části sama snědla. Potěšilo mě, když jsem zahlédla několik málo slin v jeho koutcích a pokračovala jsem dál dalších dvacet kilometrů.
Vzpomněla jsem si na dvě události. Před šestnácti lety, po jedné hezké chvilce, jsem sáhla vedle do své knihovny a namátkou vytáhla jednu z knih. Shodou okolností se jednalo o Zemědělskou kuchařku. Protože jsme se tenkrát ještě moc neznali, byla jsem na rozpacích, jestli můžu začít předčítat z kuchařky, což je moje oblíbená činnost. Nakonec jsem to udělala a myslím, že jsem udělala dobře, protože ho to zjevně zaujalo. Jak by ne, při líčení potírání dobrého masíčka jalovcovým kořením a šlehání husté smetany s přídavkem křenu, bych nezapůsobila snad jen na buddhistu. I když, kdo ví, třeba bych ho přiměla ke změně světového názoru.
V této tradici, vážení, pokračujeme dodnes, a sliny se nám sbíhají při pomyšlení na vyškvařené a ještě horké škvarečky a sádlíčko, kvůli barvě zalité čerstvou smetanou nebo ochucené nějakým dobrým kořením. Tento recept mám od své babičky. U nás doma se sádlo zásadně škvaří, dělá po domácím způsobu a zalévá se mlékem nebo smetanou, ještě než je hotové. Vůbec se u nás doma vaří tak, aby nikdo nepřišel zkrátka. Každý den čerstvé jídlo, i kdyby to měly kvůli spěchu a nějaké neodkladné záležitosti být jen brambory na loupačku s dobrým tvarůžkem. Hotová jídla nebo jídla z druhého dne, s tím by u nás nikdo nepochodil, i když i to se za mými zády někdy děje.
Ale abych se vrátila na začátek. K té druhé události. Znáte systém Marta? Ne? Tak to je takto. Když nějaký muž chce, aby si jeho milé nevšímal jiný muž, tak ji vykrmuje. Mně se to taky stalo. Za tu dobu jsem přibrala dvanáct kilogramů. Dnes je nemohu shodit a pěkně mě to štve. Kdyby můj zesnulý manžel vstal z hrobu, zase by si pěkně lehnul zpátky. Oba jsme v roce 1979 začali věnovat makrobiotice, zvláštnímu stravovacímu systému, kdy jsem neměla šanci nabrat kila.
Milí přátelé, budu vám vděčná, když přispějete svými recepty, nápady, přístupy ke stravování do této rubriky. Pište, co vám chutná, co jste kde jedli a co byste už nikdy nejedli. Sdělte nám svoje zkušenosti, rady. Já se příště budu věnovat italské kuchyni, ale byla bych ráda, kdybyste svými příspěvky obohatili tuto rubriku. Heslo této rubriky zní. S chutí do toho a půl je hotovo.
Marcela Machovičová
Slovník:
ekologie - obor, který se zabývá přírodou, ochranou přírody
Klub přátel červenobílé hole o. s.
IČO: 26999960
Adresa: Přemyšlenská 13, 182 00 Praha 8