Obsah stránky
Vydává - Klub přátel červenobílé hole z. s.
Úplněk nastane 22.8.2021 ve 14:01 hodin.
Mám malý boty, ale práva mám úplně stejně velký jako ty,
tak na to taky myslet začni.
Co máš černý na bílým, není až tak černobílý,
pro tebe je to kolo, pro mě pomůcka kompenzační.
Jsem řiditel tohohle autobusu,
odvolávej se třeba k Bohu.
Jsi řiditel tohohle autobusu,
příště mi vezmeš bílou hůl nebo dřevěnou nohu.
Možná jste poznali text písně Řiditel autobusu hudební skupiny The Tap Tap, jejíhož autora Xindla X k napsání inspirovaly útrapy bubeníka Marka Valenty, někdejšího člena skupiny, jenž musí kvůli svému handicapu používat jako kompenzační pomůcku malé jízdní kolo. S ním ho však někteří řidiči nechtěli do autobusu vzít. Poukázal tak na téma diskriminace na základě zdravotního postižení, které je společenským problémem starým jako lidstvo samo.
„Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv“, to stojí v úvodu Všeobecné deklarace lidských práv, jednoho z nejdůležitějších lidskoprávních dokumentů. Ve třiceti článcích vyjmenovává základní občanská, politická, kulturní, ekonomická a sociální práva platná pro všechny obyvatele planety. Přijetí této deklarace Organizací spojených národů (OSN) v roce 1948 však neznamenalo přítrž všemu lidskoprávnímu bezpráví.
V obecné rovině jde o odlišné zacházení ve srovnatelných situacích bez rozumného odůvodnění. Nestačí se však diskriminovaným (diskriminovanou) pouze cítit. Musí jít vždy o jednání popsané a zakázané zákonem. Antidiskriminační zákon stanoví, z jakých důvodů je rozlišování mezi lidmi nepřípustné – například pohlaví, věk, národnost, zdravotní postižení, etnický původ, sexuální orientace, náboženské vyznání, víra a podobně. Další zákony stanoví i jiné důvody, pro něž nesmí docházet k diskriminaci. Jsou to například majetek, členství v odborových organizacích či v politických stranách a hnutích, rodinný stav atd. Pro potřeby tohoto článku se však budeme věnovat pouze diskriminaci osob se zdravotním postižením, spolu s poznáním, co je a co není diskriminace.
Myšlenka, že osoby se zdravotním postižením mají být od ostatních izolovány v ústavech a pouze pasivně očekávat pomocnou ruku od charitativních organizací, je naštěstí už překonaná. Přesto lze přetrvávající diskriminaci lidí s postižením dovodit z řady průzkumů, zejména v oblasti zaměstnávání, příjmů, úrovně vzdělanosti apod. Před sto lety by nikoho nenapadlo soudit se kvůli nepřijetí do zaměstnání, dnes je to běžné. Je to dáno tím, že celá společnost se vyvíjí a spolu s ní i názory na to, co je spravedlivé. Představy o tom, co je a není diskriminace, se zpravidla různí i v závislosti na tom, kdo o ní hovoří. Jinak ji může chápat aktivista za lidská práva, jinak politik, jinak laická veřejnost a jinak někdo, kdo ji sám na sobě zakouší.
Nejste-li si jisti, zda jde v konkrétním případě skutečně o diskriminaci, položte si otázku: „Jednalo by se v této situaci s osobou bez zdravotního postižení odlišně?“ Rozpoznání diskriminace z hlediska práva není jednoduché, patří mezi jednu z nejkomplikovanějších problematik. Ne každá nespravedlnost či rozdílné jednání je diskriminací ve smyslu antidiskriminačního zákona. Pro snazší pochopení si představme několik příkladů.
Diskriminací například není, když bude při přijímacím řízení odmítnut tělesně postižený uchazeč, který se hlásí na sportovní gymnázium s rozšířenou tělesnou výukou, byť takovou situaci můžeme pociťovat jako nespravedlivou a neférovou. Za diskriminaci také nelze považovat vyhrazování pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Zde jde naopak o pozitivní nebo vyrovnávací opatření, která mají za cíl práci osobám s postižením usnadnit a zpřístupnit.
Typickým příkladem formy diskriminace osoby se zdravotním postižením je odmítnutí jejího přijetí do zaměstnání na běžnou kancelářskou práci pouze z obavy, že by ji nezvládla, ačkoliv se neprověřovaly její znalosti a dovednosti vztahující se k nabízenému zaměstnání. Dalším příkladem je situace, kdy řidič autobusu odmítne pomoci osobě na invalidním vozíku při nástupu. Nebo odmítnutí nevidomé osoby jako dárce krve pouze pro její zdravotní postižení – nevidomost. A na závěr častý nešvar, kdy zaměstnanec se zdravotním postižením dostává nižší mzdu než kolegové, oficiálně proto, že odvádí odlišnou práci. Ve skutečnosti proto, že zaměstnavatel počítá s tím, že postižený zaměstnanec vedle mzdy pobírá ještě invalidní důchod.
Diskriminace je zkrátka v naší společnosti pevně zakořeněna, všichni máme nějaké předsudky. Už světoznámý držitel Nobelovy ceny za fyziku Albert Einstein, jenž byl v období druhé světové války pronásledován pro svůj židovský původ, pravil: „Je to ale smutná epocha, když je snadnější rozbít atom než zničit předsudky. Pokud patříte mezi osoby se zdravotním postižením a stanete se obětí diskriminace, budete pravděpodobně nuceni sáhnout po právní ochraně. Vaše vyhlídky na úspěch budou jistě vyšší, budete-li možnosti své obrany znát. A o tom zase příště…
Zdroj: inspirante.cz
Speciálně pro seniory nad 65 let je určen příspěvek cílený na prevenci nebo včasné odhalení poruch duševního zdraví. Vyčleněnou částku až 500 Kč je možno využít na nákup kognitivních pomůcek doporučených Českou alzheimerovskou společností pro trénink paměti, nebo na testování paměti ve vybrané síti lékáren. Senioři ale samozřejmě mohou čerpat většinu příspěvků VZP pro klienty ve skupině „dospělí“.
Za zvýhodněných podmínek mohou získat až 500 Kč na pravidelné pohybové aktivity – od věku 65 let totiž neplatí podmínka, že minimální hodnota předkládaných platebních dokladů (permanentek) musí být 1 500 Kč. Příspěvek je poskytován na rekondiční pohybové a zároveň sportovní aktivity rozvíjející koordinaci, sílu, rovnováhu, flexibilitu a posílení středu těla (např. Sokol, turistické kroužky), mj. i na všechny typy jógy. V kalendářním roce, kdy klient dovrší 65 let, může při splnění stanovených podmínek dokonce požádat 2x o 500 Kč na pohybovou aktivitu – před 65. narozeninami předloží doklady o úhradě permanentek ve výši alespoň 1 500 Kč a po 65. narozeninách pak k druhé žádosti doklad o zaplacení dalších alespoň 500 Kč.
Mnoho seniorů mezi našimi klienty trpí diabetem, proto je pro ně zajímavý i příspěvek na prevenci zhoršení projevů onemocnění diabetes mellitus. VZP ho poskytuje po předložení průkazu diabetika nebo potvrzení o diagnóze diabetu dětem i dospělým. Je možné čerpat až 500 Kč na nákup vybraných zdravotních pomůcek (mj. jehly k inzulinovým perům, testovací a diagnostické proužky, gely a krémy zlepšující hojení ran) nebo na přístrojovou pedikúru, kde je ale podmínkou pravidelná péče, tj. absolvování alespoň čtyř odborných pedikérských ošetření.
Bez věkového omezení je poskytován rovněž příspěvek až 500 Kč na vyšetření kožních znamének, protože melanomy jsou jedním z nejčastějších onkologických onemocnění ve všech věkových skupinách. Vyšetření dermatoskopem v ordinaci lékaře je vhodné právě i pro seniory, u nichž se s postupujícím věkem často objevují různé změny na kůži. Stejně tak mohou senioři získat příspěvek na další aktivity v rámci programu prevence onkologických onemocnění (až 3 000 Kč na preventivní onkologickou prohlídku, až 2 000 Kč na paruku v případě onkologického onemocnění nebo až 2 000 Kč na zdravotnické prostředky při léčbě radiační terapií). Čerpat mohou také až 1 000 Kč na nikotinovou substituci a nákup léčivých přípravků v lékárně při odvykání kouření v rámci odborně vedené léčby.
Z příspěvků na očkování nehrazená z veřejného zdravotního pojištění připadá pro seniory v úvahu až 500 Kč na očkování proti klíšťové encefalitidě a až 500 Kč na očkování proti virové hepatitidě A, B (včetně kombinované A/B). Ve věku nad 65 let už naopak nelze žádat o příspěvek na očkování proti chřipce nebo proti pneumokokovým infekcím, protože tato dvě očkování mají všichni pojištěnci nad 65 let hrazená z veřejného zdravotního pojištění. U všech výše zmíněných benefitů platí, že žádost musíte podat do 30. 11. 2021, a to s platebním dokladem, který nebude starší než 3 měsíce. Seznámit se s podmínkami čerpání můžete na www.vzp.cz/vyhody, nebo volejte infolinku 952 222 222.
Zdroj: vzp.cz
Zdravím přátele KPČH. Pobyt ve Velkých Pavlovicích byl opět originální. Poznala jsem zase něco nového. Potěšilo mě setkání s přáteli po dlouhé kovidové době. Počasí nám přálo, takže koupaliště bylo výzvou s radostí. Výlet do Lednice – opět nádhera. Jen bych chtěla poznamenat: „Jsem ráda, že jsme v době tornáda byli v pořádku a cítím v duchu se zničenými vesnicemi. Těším se opět za rok, kam se budeme těšit, se nechám překvapit.
Dana Ťukalová
Operace kyčelního kloubu patří k nejčastějším ortopedickým zákrokům. Ročně ji podstoupí kolem 18 tisíc Čechů. O tom, jak rychle se pacient vrátí do života a jakou kvalitu bude mít, rozhoduje následná rekonvalescence v domácím prostředí. První operace výměny kyčelního kloubu se v Česku uskutečnila před víc jak 50 lety, nyní jde o téměř rutinní zákrok, který podstupují lidé postižení artrózou, artritidou, po zlomeninách krčku stehenní kosti a s řadou dalších indikací. Operace endoprotézy kyčelního kloubu trvá zhruba půl hodiny a nejpozději třetí den po zákroku už by měl pacient zkoušet chůzi o berlích. Do domácí péče je obvykle z nemocnice propuštěn osmý až desátý den.
„Úplná náhrada kloubu (TEP – totální endoprotéza) je operativní výměna hlavice kosti stehenní a jamky kosti pánevní za jejich umělý model. V dnešní medicíně existuje velké množství tvarů, použitých materiálů i operačních přístupů. Endoprotézy mohou být kovové, polyethylenové, keramické nebo kombinované. Některé implantáty se do kosti upevňují s použitím kostního cementu, jiné bez něj. Zpravidla se cementované endoprotézy implantují starším pacientům a necementované mladším. Po operaci je nutné, aby pacient začal co nejdříve s pohybem a samoobsluhou. Spíš než podpažní berle, které utlačují cévy a nervy v podpaží a zatěžují ramenní klouby, fyzioterapeuti doporučují francouzské hole, u kterých se pacient zapírá dlaněmi a zápěstím. Chůzi by měl člověk po úplné endoprotéze kyčelního kloubu zkoušet jak jen to půjde, raději častěji po menších vzdálenostech.
„Je nutné dávat pozor na pohyby v operovaném kyčelním kloubu, aby nedošlo k uvolnění kloubní náhrady z jamky. Zapovězené jsou tři základní jednotlivé pohyby i jejich kombinace – rotace v kyčelním kloubu směrem dovnitř (tzv. interní rotace kyčle), pokrčení kyčelního kloubu nad 90° (tzv. flexe kyčle), například hluboký sed při zavazování tkaniček, ohýbání se k zemi, a do třetice překřížení nohou (tzv. addukce). Kombinací všech třech zakázaných pohybů, které vedou k vykloubení implantátu, je noha přes nohu v sedu! Toho všeho by se měl pacient vyvarovat minimálně tři měsíce po operaci, dokud operované svaly nebudou znovu opět pevné a silně držet implantovaný kloub. Důležitý je nácvik správného stereotypu chůze – našlapovat přes patu, nevytáčet špičku směrem ven a dělat stejně dlouhé kroky oběma nohama. Kulhání totiž přetěžuje pouze některé části těla a svalové skupiny, což se posléze může řetězit do dalších problémů,“ upozornila Iva Bílková.
Kromě operované končetiny je vhodné posilovat celé tělo jednoduchými cviky vsedě nebo vleže na posteli. „Zvýšeným napětím po operaci trpí přitahovače dolních končetin a ohybače kolenních kloubů. Naopak oslabené bývají hýžďové svaly, přední strana stehen a břišní svaly. Izometrická cvičení (při kterých se délka svalu nemění, mění se pouze jeho napětí, tedy úhel v pracujícím kloubu zůstává neměnný) dokáží tyto svalové skupiny opět posílit. Může jít o pohyb v kotnících, kontrakce hýždí, zvedání pánve od podložky s pokrčenými koleny a další,“ doporučila fyzioterapeutka.
Při správném a pravidelném cvičení může člověk za šest týdnů po náhradě kyčelního kloubu řídit auto s vysokým podvozkem (typ SUV), riziko vymknutí je po třech měsících minimální a po půl roce je možné začít sportovat. Na uvedené mailové adrese najdete i cviky vhodné pro nahrazený kyčelní kloub, včetně videí.
Zdroj: FYZIOklinika.cz
Rovnováha koček je pověstná. Netrpí závratí ani v nejšílenějších výškách, jsou schopny si perfektně vypočítat délku skoku a při pádu srovnají tělo tak, aby při dopadu utrpěly co nejmenší újmu. Jejich vnitřní ucho prakticky neustále monitoruje a vyhodnocuje polohu hlavy a mozek pak koriguje polohu těla v prostoru, aby bylo neustále v rovnováze. Pokud se ale kočka na tyto mechanismy nemůže spolehnout, neriskuje a je až úzkostně opatrná. Když uteče třeba před psem na strom a nedokáže odhadnout výšku, volá o pomoc. Často ji pak musí sundávat hasiči. Pokud už se k sestupu odhodlá, couvá pomalu a obezřetně pozpátku.
Kočky mnohem lépe, než psi vnímají vyšší frekvence. Proto tak dobře zaměří pištící myš. A proto také lépe reagují na vysoké ženské a dětské hlasy než na hluboké mužské. Některé kočky – hlavně ty bílé s modrýma očima - jsou od narození úplně hluché.
Na červenec: Co červenec ze dne odtrhne, to na teple přidá.
Na srpen: Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
Chceme-li vylepšit rožněné pokrmy, můžeme přihodit na žhavé uhlíky několik bobulek jalovce nebo stroužků česneku. Maso nebo ryby získají neobvyklé aroma. Sušený jalovec před vhozením do ohně pokropíme či namočíme studenou vodou. Přidáváme jej až v konečné fázi grilování či uzení.
Dobrá rada nad zlato: „Při dnešní drahotě je to věru velkým vydáním míti služebné dívky. Tam, kde je malá domácnost, hospodyňka zdravá a silná, je snad hříchem míti služky, jak mnoho zkázy přinášívá pak do skromně domácnosti takové hospodaření!" (psáno paní Kejřovou v roce 1905).
Kniha známé autorky pojednává o životě francouzského básníka Francoise Villona známého nejen svými baladami, ale také prostopášných a bujarým životem. Francoise se narodil roku 1430 v Paříži. Jeho rodina přišla do Paříže z vesnice zasažené morem a v Paříži získal otec jen práci na hřbitově, kde zakopával a pálil mrtvoly. Brzy po narození syna sám umírá na mor. Matka zůstává s chlapcem sama a po čase se ho ujal kněz Villon, který chlapci zajistil studia i lepší život. Po něm si také Francoise později zvolil příjmení. Kněz je na svého svěřence velmi laskavý, ten se však kromě studií začíná věnovat i návštěvám hostinců a menším krádežím. Studenti měli v té době v Paříži výsostné postavení a biřici na ně byli více méně mírní. Po rostoucích výtržnostech však i trpělivost biřiců skončila.
Francoise se začíná proslavovat i svými verši. Je často zván do společnosti, která jeho básně ráda poslouchá a přítomnost neokázalého mladíka jí imponuje. Získal tam však také nepřítele, kazatele Filipa, který je zamilován do dívky, která dává přednost Francoisovi. Při neplánovaném setkání na ulici se Francoise brání útoku Filipa a smrtelně ho zraní. Prchá z Paříže a stává se členem podsvětí, kde platí vlastní zákony i pravidla. Po několika měsících se vrací do Paříže, protože král ho omilostnil. Chce žít poklidný a slušný život a oženit se s krásnou Catharine, kvůli které před časem zabil Filipa. Francoisův protivník v lásce malíř však dívce prozradí okolnosti kolem vraždy Filipa a tak sňatek s Francoisem odmítne. Není možné, aby dívka z dobré rodiny žila s vrahem. Francoisovi přátelé dívku zostudí na veřejnosti a její nápadník malíř si jako pomstu najme hromotluky, kteří Francoise zbijí a v mrazech ho ženou nahého Paříží.
Při dalším odchodu z Paříže se účastní vloupání a hrozí mu mučení a poprava. Ocitá se však u vévody Orleánského, který ho ochrání. Zde se zamiluje do dívky Leonory, která však záhy umírá. Francoise se toulá zemí, je znovu přistižen a odsouzen k smrti oběšením tentokrát za znásilnění. Hodinu před rozsudkem ho znovu zachraňuje vévoda Orleánský. Do Paříže se Francoise vrací až po pěti letech. Potkává Catherine, která vypadá nešťastně a vyčerpaně. Má už několik dětí. Z jeho starých přátel však už není naživu nikdo, většina byla pověšena, několik upáleno či uvařeno v oleji. Záhy si nachází přátele nové a dostává práci u svého strýce. S novými přáteli však jednou v noci způsobí znovu roztržku a jsou souzeni. Francoise je obviněn ze zákeřného útoku nožem a odsouzen k smrti oběšením. Král mu dá znovu milost, ale vykáže ho na deset let z Paříže. Francoise už delší dobu trpí záchvaty kašle a je předpoklad, že v nehostinném prostředí, daleko od svých blízkých, dlouho nepřežije. Kniha je rozdělena do tří částí. Žák. Psanec. Šibeničník.
Ačkoli tato kniha vyšla už v roce 1966, její téma je stále aktuální a nachází si nové čtenáře i dnes. Ti staří se k ní pak rádi vracejí. Jedná se o prvotinu americké autorky, která s výtiskem chodila po mnoha vydavatelstvích, a všude ji odmítali. Nakonec svého vydavatele našla a knih se prodalo do dnešní doby přes 31 miliónů výtisků. Jedná se o příběhy tří mladých krásných dívek, Anne, Neely a Jennifer, které se časem spojí. Anne je modelka, která do svého vzhledu investovala nemalé peníze a stále na něm pracuje. Neely je celkem úspěšnou zpěvačkou a Jennifer herečkou. Po čem touží všechny stejně, je nejdříve Broadway, pak Hollywood. Město snů a bohatství. To je ovšem jen povrchní pozlátko.
Pod povrchem se skrývá krutý a tvrdý svět soupeření, protekce, ale i alkoholu, prášků, drog a sexu. Seznamují se s bezcitnou broadwayskou legendou, s přitažlivým, ale bezohledným divadelním právníkem, se sadistickým popovým zpěvákem, s mocným, ale cynickým kosmetickým magnátem, s bezohledným módním návrhářem a dalšími postavami velkého světa. Všechny tři dívky pocházejí z obyčejného, vesnického či maloměstského světa a ruch velkoměsta je pro ně novinkou. Nejsou zvyklé na obdiv mužů, na slávu ani na bohatství. Kniha se samozřejmě věnuje i partnerům všech tří dívek, partnerům před Hollywoodem i v něm. Příběhy jsou založeny na osudech skutečných celebrit, jako byla Judy Garlandová nebo Ethel Mermanová. S těmi si také Hollywood nehezky pohrál. A tak spolu dívky zdolávají Mount Everest amerického snu, údolí panenek. Zároveň hledají a více či méně úspěšně nacházejí samy sebe a své kořeny.
Tak už se opět našla.
Co? Věčnost.
Jsou to moře, zašlá
se sluncem.
Ó, má strážná duše,
Šeptejme svůj slib,
Noci, jež zní hluše,
dne, jež nezní líp.
Tak se zbavíš zlosti,
souhlasů a tíh,
lidské poslušnosti,
poletíš jak víh
Z atlasových pecí
dýchá povinnost,
aniž možno říci:
Už je toho dost.
Není východiska,
není naděje,
člověku se stýská
jen klid prospěje.
Už se opět našla.
Co? Věčnost.
Jsou to moře, zašla
se sluncem.
Nuže, vyplivni pecku:
čistou, svítivou, uhlazenou,
bez třásní masa,
Obraz pravdy.
připustiv, že v té
jediné dřevině zbavené souvislosti
tkví rozsvětlený koncentrát,
otázky doposud naléhavé příliš.
Věřím, že to nemůžeš
udělat, byl bys
popel v jámě,
duše nevím, kde...
V měsíci červenci oslavili narozeniny Ladislav Berky, Ladislav Čureja, Jana Jungmannová, Miroslav Klemera, Jana Rzepecká a Věra Vondráčková svátek pak Jaroslava Dvořáková, Jaroslava Navarová, Olga Trégrová, Martina Hanusová a Anica Dvořáková. Všem srdečně blahopřejeme a přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.
V měsíci srpnu oslavili narozeniny Blanka Berkyová, Anica Dvořáková, Zora Hádek, Zdeněk Navara, Barbora Tesková a Dana Ťukalová, svátek pak Hana Soukeníková, Helena Škramlíková a Jana Rzepecká. Všem srdečně blahopřejeme a přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.
Správné odpovědi na předchozí kvíz:
Nový kvíz:
Pokuste se ke každému zadanému slovu vytvořit alespoň jedno slovo stejného nebo podobného významu a zapište je na volný řádek.
Správné odpovědi na předchozí kvíz:
Nový kvíz:
Pokuste se ke každému zadanému slovu vytvořit alespoň jedno slovo stejného nebo podobného významu a zapište je na volný řádek.
Správné odpovědi se dočtete v příštím čísle.
Slaninu nakrájíme na kostičky a v rozehřátém oleji opečeme do zlatohněda, pak vyjmeme odpěňovačkou. Mezitím usekáme jemně cibuli a feferonku a podusíme ve vypečeném oleji. Přidáme pokrájená rajčata, trochu osolíme a ca. 8 minut povaříme. Mezitím uvaříme těstoviny „al dente“. Pak promícháme s rajčatovou omáčkou a kostičkami slaniny a posypeme hustě strouhaným sýrem.
Suroviny: 3 vejce, 1 hrnek krupicového cukru, vanilkový cukr, 250ml šlehačky, 1 nastrouhaná čokoláda Margot, 2 hrnky polohrubé mouky, prášek do pečiva
Postup: Vejce ušleháme s krupicovým a vanilkovým cukrem do pěny. Přimícháme šlehačku, nastrouhanou čokoládu Margot a polohrubou mouku smíchanou s práškem do pečiva. Připravené těsto vlijeme do sádlem vymazané a hrubou moukou vysypané bábovkové formy. Vložíme do vyhřáté trouby a zvolna pečeme při teplotě 175°C přibližně 45 minut. Upečenou a částečně vychladlou bábovku vyklopíme a posypeme moučkovým cukrem.
Suroviny: 5 vajec, 250g moučkového cukru, 200g másla, 50g oloupaných mletých mandlí, 50g nastrouhané čokolády na vaření, 250g polohrubé mouky, 1 prášku do pečiva, 1-2 dle mléka (podle potřeby), čokoládová poleva na polití
Postup: Vejce ušleháme s moučkovým cukrem do pěny. Pak zlehka přimícháme mleté mandle, nastrouhanou čokoládu na vaření a polohrubou mouku smíchanou s práškem do pečiva. Je-li těsto tuhé, přidáme mléko. Bábovkovou formu vymažeme sádlem a vysypeme hrubou moukou. Připravené těsto do ní nalijeme a ve vyhřáté troubě pomalu upečeme. Hotovou bábovku vyklopíme na mřížku a dáme vychladit. Nakonec celou bábovku polijeme čokoládovou polevou a necháme ztuhnout.
Klub přátel červenobílé hole z. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz
Naši činnost finančně podporuje Nadační fond Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.
Úřad vlády ČR – Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením