Obsah stránky
Vydává - Klub přátel červenobílé hole z. s.
Cítíte se sami, máte problémy, potřebujete poradit nebo si popovídat? Nevíte, co dělat v případě domácího násilí, týrání (v rodině, nebo v pobytovém zařízení)? Nevyznáte se v sociálně právních otázkách – bytová problematika, dědictví, opatrovnictví? Obtěžují vás "šmejdi" nebo čelíte nátlaku?
Důležitá telefonní čísla:
Důležité odkazy:
Změna přijde koncem srpna. Elektrokoloběžky. Válejí se na chodnících i v parcích, naštvaně je obcházíme. Pokud je člověk na vozíku nebo je jako Milan Arner (46) při chůzi odkázán na bílou hůl, stávají se nebezpečnou překážkou.
Jestli chce řidič v centru hlavního města zaparkovat, musí mít zaplacené parkování, obchodník či restauratér, když chce mít před krámem stolek, platí zábor. Sdílených kol a koloběžek se to netýká. „Nemám nic proti koloběžkám jako takovým. Problém je, že bývají postavené doprostřed chodníku, připoutané k lampám či značkám. Mohou být kdekoliv. Když nevidíte, můžete o ně zakopnout. Bílá hůl je často nezachytí,“ popsal Milan Arner, který vyučuje dějiny hudby na Konzervatoři Jana Deyla na Maltézském náměstí.
Cesta do práce je pro něj překážková dráha. „Navíc jsou těžké, a když se o ně uhodíte nebo do ní drknete a spadne vám na nohu, velmi bolestivě člověka zraní,“ popisuje. A není sám, konzervatoř navštěvuje řada studentů se zrakovým postižením. Ředitelka školy Stanislava Lustyková popsala, že koloběžky běžně stojí či leží ve vodicí linii, kterou nevidomí využívají k orientaci. „Každé ráno je musíme odklízet z cesty, aby se nikomu nic nestalo,“ líčí.
Platit a vypnout motor. Trpělivost s provozovateli kol a koloběžek už došla Praze 1. Zatímco dnes mohou v určitých zónách parkovat, kde se jim zlíbí a zdarma, už brzy by mohly stát jen na určených místech. Těch by na území »jedničky« mohlo být až 80. „Do 31. srpna budou oblastní parkování převedena na bodová. Za parkovací místa budou provozovatelé platit,“ sdělil radní pro dopravu Prahy 1 Vojtěch Ryvola (59, ANO).
Dále prý radnice po provozovatelích požaduje, aby se v určitých místech automaticky vypnul elektromotor. Určitě to má být na tzv. Královské cestě vedoucí od Prašné brány až na Hrad. „Kolo ani koloběžka nemá na chodníku při jízdě co dělat. Městská policie bude požádána o častější dohled. Půjčovny viditelně upozorní na zákaz jízdy po chodnících,“ sdělil podmínky směrem k provozovatelům Ryvola.
Memorandum a novela. Magistrát připravuje memorandum s provozovateli sdílených dopravních prostředků, jeho návrh bude tento týden rozesílat pražským městským částem k připomínkování. „Některé městské části vyhrazují na svém území parkovací místa pro jednostopá vozidla a toto rozhodnutí je plně v gesci městských části.
„Návrh novely zákona, který jsem také odeslal na Ministerstvo dopravy, by nicméně dal obcím novou pravomoc počet koloběžek ve městě a v parkovacích hnízdech regulovat. Elektrokoloběžky spadají nyní stejně jako koloběžky či kola do definice tzv. obecného užívání komunikací, což znamená, že pro ně je užívání komunikací bezplatné a nevyžaduje žádné povolení. Praha nyní nemá žádnou pravomoc, kterou by mohla elektrokoloběžky regulovat natož zakázat jako Paříž. Tuto situaci by vyřešila právě zmiňovaná novela,“ dodal.
Václav Petr, manažer společnosti Lime, jež v Praze sdílené elektrokoloběžky provozuje, Blesku potvrdil, že společně s ostatními operátory přecházejí na systém povinných parkovacích míst. „Zatímco některé městské části preferují fyzické stojany, jiné preferují parkování ve vozovce v místech bývalých dopravních stínů,“ uvedl s tím, že v současnosti se pracuje na značení.
„Každým měsícem vznikají v Praze dedikovaná místa, která zamezují nevhodnému parkování,“ řekl. Domnívá se nicméně, že na některých místech by se měly parkovací kapacity zvýšit. „O mikromobilitu vidíme ve městech rok od roku vyšší zájem a pro její další rozvoj je nezbytné, aby města vytvářela infrastrukturu, která zabezpečí bezpečnost provozu jak pro uživatele mikromobility tak pěší a řidiče aut,“ dodal Petr
Zdroj: blesk.cz
Židovské město v Praze ve mně zanechalo nejsilnější zážitek. V rámci prohlídky konané 2. června 2023 pro naše členy jsme absolvovali krátkou přednášku o židovství a do rukou se nám dostaly různé jednoduché i několikaramenné Šábesové svícny, Sederové talíře, nádherné šofary z beraních rohů, zdobené ukazovátko na Tóru, aškenázská košer Tóry, ale i další navštívili staronovou synagogu a židovský hřbitov. Všechna místa jsou nedaleko sebe ve Starém Městě. Každá synagoga se zaměřuje na něco jiného. Někde uvidíte vystavené exponáty v krásných prostorách a jinde na vás dýchne až mrazivá atmosféra.
První zmínku o Židovském ghettu v Praze najdete už v roce 1096. Židé byli v zemi pronásledováni a vyháněni, takže se začali sdružovat právě tady. Tím vzniklo uzavřené ghetto na místě dnešního Josefova.
Světlo svitlo až v roce 1850, kdy Josef II., císař Svaté říše a syn Marie Terezie udělil Židům stejná práva jako jiným občanům v zemi. Židé se mohli volně pohybovat a spousta z nich se tak odstěhovala.
Židovské město se proměnilo v chudinskou čtvrť. Jen o pár desítek let byl Josefov zbourán kromě několika významných staveb. Na jeho troskách vznikla nová zástavba. Například secesní ulice Pařížská, která je dnes nejluxusnější ulicí v Praze s předními světovými obchody a staronová synagoga je nejstarší památkou v Židovské čtvrti.
Starý židovský hřbitov patří k nejstarším židovským pohřebištím na světě a spolu se Staronovou synagogou nejvýznamnější památku pražského Židovského Města.
Veliký dík patřil Kateřině Beerové a kolegyni Jitce za dokonale vybrané části Starého města děkujeme.
Eliáš František
V Husinci u Prachatic se 23. - 30. června zúčastnilo rekondičního pobytu 17 členů našeho Klubu. Ubytovali jsme se na břehu Blanice v Penzionu U Blanice, kde hned vedle byla krásná pizzerie s názvem U Blanice. Tam nás celou dobu krmil pan Vojtěch Kosmata.
Na Zámku Kratochvíle jsme si prohlídli zahradu, fontánu, kde kvetly lekníny, plovoucí labutě a samozřejmě prostory zámku. Ubytování nebylo špatné a program našeho pobytu také. Prohlídka rodného domu Mistra Jana Husa všechny nadchla, potom jsme spokojeně procházeli ulice Husince.
Další akcí byla prohlídka blízkého lesoparku, který nás přivedl až k Husinecké přehradě postavená v roce 1939. Řeka Blanice odedávna škodila Husinci svými pravidelnými záplavami. Hráz je vysoká 34 metrů, délku má 197 metrů a hloubka je místy až 25 m.
Prachatice leží na Živném potoce v podhůří Šumavy a zprávy o nich jsou již z 10. století. Tam jsme obdivovali hradby, a potom i náměstí. Řada z nás navštívila muzea, jako třeba Muzeum loutek nebo Regionální muzeum. Některé z nás zase lákaly kavárny a suvenýry.
Škoda byla, že prohlídku místního pivovaru ve Vlachově Březí se nepodařilo zajistit pro nepřístupnost provozovatele. Ale viděli jsme, jak se praží káva a jak se má konzumovat. Zároveň jsme si koupili kávu v ten den praženou.
Město Vimperk jsme rovněž stačili navštívit, a i tam jsme si prohlédli místní zámek a náměstí. V Husinci jsme si, jako vždy na těchto akcích, procvičovali Lormovu abecedu. Nebylo to zrovna lehké, ale legrace jsme si užili víc než dost.
Mimo jiné v Husince jsou také neobyčejné lavičky. Na řadě z nich jsou napsány citáty Mistra Jana Husa, a ty jsme ve městě museli hledat. Lehké to nebylo, ale podařilo se skoro všechna místa najít, a zde jsou citáty uvedeny. Pobyt jsme ukončili grilovanou klobásou a dobrou pizzou a těšíme se další rok. Protože nám i počasí přálo, někteří se stačili namočit i v okolních koupalištích.
František Eliáš
Pár vzpomínek na Mistra Jana Husa:
Od 23. 6. do 30. 6. 2023 se uskutečnil další pobyt Klubu přátel Červenobílé hole. Letos jsme se setkali v Husinci, který se nachází v Jižních Čechách, nedaleko měst Prachatice a Vimperk. Protože jsem rodilý Jihočech, měl jsem radost z toho, že se pobyt koná právě v mém rodném kraji.
Téměř každý den jsme navštívili nějaké zajímavé místo, muzeum či památku. Podnikli jsme návštěvu do několika muzeí v Prachaticích, do rodného domu Mistra Jana Husa, na nedaleký zámek Kratochvíle, do Vlachova Březí do pražírny kávy. Někteří z nás se jeli vykoupat do Vlachova Březí či do Vimperka. Ti odvážnější se koupali také v Husinecké přehradě.
Já se, společně se svojí průvodkyní, vypravil také na kopec Boubín, který se nachází cca 9 Km od Prachatic. Ubytováni jsme byli v Penzionu u Blanice, kde se k nám velice přátelsky choval pan majitel penzionu. Jeden večer si s námi dokonce opekl výborné klobásy. Stravování pro nás zajišťovala Pizzerie u Blanice. Majitel pizzerie byl k naší skupině velice přátelský a snažil se vyhovět všem našim požadavkům. Nechyběl mu ani smysl pro humor, takže jsme se i zasmáli.
Náš pobyt by se neobešel bez pomoci našich průvodců. Za jejich pomoc bych jim v tomto článku velice rád poděkoval. Na našem pobytovém setkání vládne příjemná atmosféra, o čemž svědčí i fakt, že všichni naši letošní průvodci s námi vyrazili již poněkolikáté.
Marek Müller – Tajemník KPČH
Proč rád jezdím na pobyty s Klubem PČBH? Když je možnost navštívit s Klubem nové místo, hledám na internetu s tátou podrobnosti k ubytování a stravě. Taky hledáme zajímavá místa v okolí budoucího pobytu. Pokud je to možné, vypravíme se autem do místa pobytu na výlet. Navštívíme místo stravování (pokud je to možné) a projdeme si okolí.
Také si uděláme krátký pěší výlet na zajímavá místa v okolí pobytu a nevynecháme ani kavárnu s cukrárnou. Moc děkuji především naší Otě, která ve spolupráci s ostatními pobyty připravuje a vymýšlí program na každý den. Je to pro mě báječnej relax a možnost seznámit se s jinou činností a hlavně s novými místy. Díky všem a věřím, že budou naše BEZVADNÉ pobyty pokračovat.
Honzík Beneš
možná se k Vám dostaly informace o tom, že v souvislosti s novým stavebním zákonem má skončit i platnost tzv. bezbariérové vyhlášky (č 398/2009 Sb.), tedy předpisu, který stanoví mnoho pravidel a opatření, jež nám, nevidomým a slabozrakým výrazně usnadňují či vůbec umožňují samostatný a bezpečný pohyb.
Tato vyhláška má být nahrazena novým předpisem, jehož návrh Ministerstvo pro místní rozvoj zaslalo do připomínkového řízení na přelomu června a července.
Jde o vyhlášku o požadavcích na výstavbu. Sepsání a odůvodnění kvalitních připomínek bylo obtížné i z toho důvodu, že v prvním červencovém týdnu se dvěma státními svátky mnoho zaměstnanců čerpalo dovolenou, nicméně jsme naše zásadní připomínky za SONS jednak uplatnili přímo vůči MMR, jednak jsme je zaslali s žádostí o zapracování dalším připomínkovým místům, a to Národní radě osob se zdravotním postižením, Vládnímu výboru pro osoby se zdravotním
postižením a také Kanceláři veřejného ochránce práv.
V obecné části našich připomínek jsme uvedli:
"Jako minimum pro zajištění bezpečné přístupnosti a použití veřejného prostoru osobami se zrakovým postižením požadujeme zachování norem obsažených v aktuální vyhlášce 398/2009Sb. i s jejími parametry a navazujícími předpisy, které v navrženém dokumentu postrádáme.
Za neakceptovatelný považujeme postup, kdy by měla být zrušena vyhláška 398/2009 Sb., a to vyhláškou odkazující se na technické normy, jejichž text předem neznáme. Takto by došlo k zásadnímu snížení právní jistoty pro všechny adresáty norem, pro stavebníky, stavební úřad i uživatele.
Požadujeme vyhlášku, která bude buď sama obsahovat dostatečně konkrétní ustanovení, resp. bude odkazovat na již existující platné normy, popř. alespoň na konkrétní návrhy norem, které nabudou platnosti a účinnosti současně se zrušením nyní platné vyhlášky."
Konkrétně jsme pak požadovali:
Dále jsme upozornili na absenci úpravy:
V návrhu vyhlášky jsou časté odkazy na tzv. určenou normu, její text však dosud není znám, takže přitakáním této vyhlášce bychom dávali MMR, ale také Ministerstvu dopravy, do jehož gesce mají nově přejít některé oblasti, které byly dosud pokryty bezbariérovou vyhláškou, jakýsi bianco šek předem, což z pochopitelných důvodů nechceme.
O dalším vývoji Vás budeme informovat našimi běžnými prostředky, tedy skrze poradenské články, tuto konferenci, časopis Zora, články o činnosti prezidenta a viceprezidenta, atd. Zprávu za SONS podává a pěkné léto přeje.
Luboš Zajíc
K Ledovce zaujímají téměř 10% naší planety.
Na severním pólu je 186 dní v roce polární noc.
Červenec–z paren, dešťů, bouřek a potu slepenec.
Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Šupiny se snadno odstraňují, když rybu do sucha otřenou a zbavenou slizu ponoříme na 3–5 vteřin do vroucí vody. Také je možno odstranit šupiny, když vlhkou rybu posypeme solí, aby vznikla na šupinatém povrchu solná kaše, kterou necháme několik minut působit a potom snadno šupiny oškrábeme.
Mladou husu a kachnu poznáme podle světležlutých nohou a křehké plovací blá¬ny, zobák má v mládí žlutou barvu.
Tento historický průvodce mapuje panovníky českých zemí od dob kupce Sáma (7. století) až po Tomáše Garrigue Masaryka (20. léta 20. století). Zabývá se celkem 26 panovníky, většinou králi a knížaty (Svatopluk, 9. století, Velká Morava). Kniha se zabývá sídly vladařů, duchovními centry území, na kterém vládli, jejich přínosem pro zemi.
Také pověstmi, které jejich vládnutí doprovází, jejich nejznámějšími výroky, jejich sňatky, potomstvem, válečnými úspěchy nebo prohrami, příbuzenskými poměry. Nezbytnou součástí historie jsou i rody, odkud vladaři pocházeli a cesta, jakou se dostali na trůn. Mnozí vládcové skončili zmrzačením nebo předčasnou smrtí (např. kníže Václav, kterého nechal r. 935 zabít jeho bratr Boleslav ve Staré Boleslavi).
Ode dne jeho vraždy slavíme Den české státnosti 28. září a Svatý Václav se stal patronem České země. Po smrti knížete Václava vládl Boleslav I. Ukrutný, který po vraždě svého bratra vyvraždil ještě další část příbuzenstva i další blízké knížete Václava. Zahájil vojenské tažení proti saskému vládci Otovi I., které trvalo 14 let.
V zemi zavedl povinnost placení daní a podporoval obchod. Jeho dcera Mlada založila první klášter v naší zemi. Mezi nejznámější vladaře patří Přemysl Otakar I. Vládl ve 12. století. Byl obratným panovníkem, vyznal se v diplomacii, politice i intrikách. Díky tomu obdržel dědičný královský titul. Získal Zlatou bulu sicilskou, která vymezovala vztahy mezi českým králem a vládcem Svaté říše římské.
Upravovala také právo v zemi, způsoby volby vládců apod. Prvorozený syn krále se stal automaticky jeho nástupcem, nikoli nejstarší člen rodu, jak tomu bylo dosud. Také církev se stala právoplatným partnerem feudálů. Vznikala středověká města jako Hradec Králové, Opava či Znojmo. Přemysl Otakar II. (vládl ve 13. století).
Říkalo se mu Král železný a zlatý. V bitvách šel z něho strach a oplýval bohatstvím. Byl vnukem Přemysla Otakara I. Zakládal další města a došlo k velkému rozmachu Českého státu. Sňatkem s o mnoho starší ženou spojil zájmy Českého království, Rakouska a Štýrska. Padl v bitvě na Moravském poli, po které nastaly pro Země české velmi zlé časy.
Další kapitoly jsou věnovány vládcům jako Jan Lucemburský, Karel IV., Zikmund Lucemburský, Jiří z Poděbrad, Rudolf II., Marie Terezie, František Josef I. a dalším. Kniha končí vznikem Československa a prezidentem T. G. Masarykem. Historie je podána velmi srozumitelnou a stručnou formou. Kniha je užitečná a zajímavá.
Nestor českého filmu, slavný režisér Otakar Vávra ve své knize mapuje celý svůj život a také historii filmové tvorby v Československu v minulém století. Kniha vyšla k výročí jeho 100 narozenin a zabývá se celým 20. stoletím. Otakar Vávra napsal přes 80 scénářů a režíroval více než 50 filmů.
Jeho vrstevníky byly osobnosti jako Lída Baarová, Adina Mandlová, Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek, Rudolf Hrušínský, Karel Čapek, Hugo Haas a další. Studoval architekturu v Brně a v Praze, studia však nedokončil, protože ho uchvátil film. Od začátku 30. let psal scénáře k cizím filmům, později už jen ke svým vlastním.
První režie byla ve spolupráci s Hugo Haasem na filmu Velbloud uchem jehly v roce 1936. Rád zpracovával díla našich slavných literárních velikánů (Jirásek, Čapek, Hrubín, Winter apod.). Herce do svých filmů si vybíral nejčastěji z Národního divadla, protože byl na herecký projev velmi náročný.
Od roku 1946 se věnoval také pedagogice. Přes 50 let vyučoval na pražské FAMU, kterou pomáhal zakládat, tvořil skripta a učební texty. Mezi jeho žáky patřili Miloš Forman, Jiří Menzel, Věra Chytilová, Evald Schorm, Emir Kusturica nebo Lordan Zafranovič. Jeho žáci a spolupracovníci tedy pocházeli i ze zahraničí a dnes je mnoho z nich světově uznávanými filmaři.
Byl přísným profesorem a na své studenty měl velmi vysoké nároky. Sám ale píše v knize, že měl velké štěstí na talenty. Otakar Vávra natočil mnoho nezapomenutelných filmů. Mezi nejslavnější patří Kladivo na čarodějnice, Cech panen kutnohorských, Romance pro křídlovku, Dívka v modrém, Osvobození Prahy nebo historická trilogie Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem. Mezi jeho prvním a posledním dílem je celých 75 let.
V knize Paměti aneb … se dozvíte hodně o československých filmových začátcích, o době nacistické okupace, o osudech filmových studií Barrandov, o vzniku a historii filmové akademie, o komunistickém převratu v roce 1948 i o roce 1968. Vávra píše hodně o filmových hvězdách své doby, o tom, jak se kdo choval za války i po ní. Většinu informací se jinde nedočtete, protože O. Vávra všechno osobně prožil.
Za svou filmovou tvorbu byl mnohými veleben, ale i zatracován. Vyčítali mu, že tvořil za každého režimu (nacistického i komunistického). Jeho význam pro historickou tvorbu a pro vybudování vzdělávacího systému jsou však nezpochybnitelné. Otakar Vávra získal mnohá ocenění doma i v zahraničí, včetně evropské ceny za celoživotní dílo.
Z obláčků ňader sněží sníh mně do dlaní jak do dávného kraje,
kde se již stmělo, než horký vítr stisků mých jako dům plný houslí rozehraje
tvé spící tělo.
Tvé světlé vášnivosti sklon uvábí krásu, která zapomene,
jak žila přísně, až nocí, jednou z temných spon,
podchytí svoje vlasy rozpuštěné po šíji písně.
Odešla jsi, zbylo teskné ticho po krocích.
Jako chorá věc se leskne luna v potocích.
Má noc mlčí a pokud víš, mlčí postaru,
než v tom tichu slovem utkvíš, včela v jantaru.
V měsíci červenci oslavili narozeniny Ladislav Berky, František Eliáš, Jana Jungmannová, Alena Roidtová, Jana Rzepecká, Božena Valenová, Lucie Bubeníková, Linda Ingrišová, Miroslav Klemera, svátek pak Vítězslav Kryl, Jaroslava Navarová, Jaroslava Žáková, Jaroslava Dvořáková, Martina Hanusová, Anna Eliášová, Olga Trégrová. Všem srdečně blahopřejeme a přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.
V měsíci srpnu oslavili narozeniny Blanka Berkyová, Zora Hádek, Zdeněk Navara, Dana Ťukalová, svátek pak Hana Marie Kurková, Hana Procházková, Helena Škramlíková a Alena Roidtová. Všem srdečně blahopřejeme a přejeme hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.
Suroviny: 300 g vuřtů nebo točeného salámu, 50 g slaniny, 1-2 cibule, 2 lžičky mleté sladké papriky, lžíce hladké mouky, 3 dl vývaru z masoxu, sůl, mletý pepř, 2 papriky, 3 tvrdší rajčata
Na drobně nakrájené rozškvařené slanině zpěníme nakrájenou cibuli, zaprášíme mletou paprikou, k tomu přidáme oloupané na kostky nakrájené vuřty a rychle opečeme. Pak vše zaprášíme moukou, trochu osmahneme, podlijeme vývarem, osolíme, okořeníme a krátce povaříme. Nyní k vuřtům přidáme očištěné a na nudličky nakrájené papriky, na čtvrtky nakrájená rajčata a vše podusíme. Podáváme s chlebem, slaným pečivem, vařenými brambory, dušenou rýží, těstovinami apod.
Suroviny: 1 konzerva vepřového masa ve vlastní šťávě, 2 cibule, stroužek česneku, lžička mleté sladké papriky, lžička hladké mouky, sůl, mletý pepř, kmín, 2dl vývaru z masoxu nebo vody, 6 rajčat, 4 zelené papriky, menší salátová okurka
Na tuku z konzervy osmažíme drobně nakrájenou cibuli, česnek, zaprášíme hladkou moukou, osmahneme a vmícháme sladkou mletou papriku, podlijeme vývarem, osolíme, opepříme, přidáme kmín a povaříme. Do tohoto základu vložíme pokrájené maso z konzervy a dobře prohřejeme. Guláš podle potřeby dochutíme. Hotový pokrm posypeme cibulí nakrájenou na jemná kolečka, obložíme rajčaty pokrájenými na kolečka, paprikami pokrájenými na širší nudličky a salátovou okurkou pokrájenou na kolečka. Zeleninu podle chuti osolíme a opepříme.
Klub přátel červenobílé hole z. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz
Naši činnost finančně podporuje Nadační fond Českého rozhlasu ze sbírky Světluška.
Úřad vlády ČR – Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením