Paprsek ze tmy, září 2009

Úvodní stranaPaprsek ze tmy > Paprsek ze tmy, září 2009

Vydává - Klub přátel červenobílé hole o. s.

Obsah


Poznámka nad čarou

Nejprve malou technickou poznámku. K dvojčíslu tentokrát přibylo zářijové číslo, protože bychom rádi dodrželi termín jeho dodání. Kvůli dovoleným jsme se trochu zdrželi, ale pevně věříme, že nám nadále budete nakloněni. V rubrice Nepřehlédněte najdete informaci o změně, kterou chystáme začátkem příštího roku.

A nyní k Poznámce nad čarou. Dnešní povídání zahájí Jaruška Dvořáková, která ve svém příspěvku popisuje průběh setkání, které se uskutečnilo v létě. A protože se léto chýlí ke konci, příspěvek Jarušky určitě potěší milovníky tohoto ročního období.

Poslední odstavec jsem zařadila do rubriky Co nám chutná, protože v něm Jaruška popisuje přípravu suši.

Marcela Machovičová

Pobyt se konal 27.7.-1.8.2009. Den předtím přijela sestra, že mě s rodiči vyprovodí. Pojala to jako celodenní výlet. Vyjeli jsme dopoledne. Nemuseli jsme tam být ve stanovenou dobu, večeře také nebyla zajištěna. Měla jsem od mamky udělanou večeři, bramborák a kedlubny. Hned jsem se šli podívat, kde budu ubytovaná. Hotel, spíše škola, byl tak velký, že jsem se nemohla sama pohybovat, bylo to jako v bludišti. Měla jsem ochotné spolubydlící, moc mi pomáhaly. Rodiče odjeli večer.

Na pobytu se mi moc líbilo. Nevýhoda byla, že se jelo v jednom kuse, přestávka byla pouze na oběd a aktivní pauzu.

Začínalo se angličtinou, na tu jsem nechodila, začínalo se již ráno v sedm hodin a spolubydlící mě nechtěly budit. A když jsem se zeptala, proč mě nevzbudily, řekly, že mi pošlou slovíčka, stačí, že budu chodit přes den.

Pak bylo cvičení. Každý den jiné a někdy i dva bloky, například břišní tance, soustředění na čakry. Člověk si musel vybrat, na co půjde. Bohužel mi vidící nestačili popisovat, natož ukazovat, co mám dělat.

První den byla jóga. Byla jsem zvědavá, co se cvičí. Základní cviky jsem dělala s nimi, ale Dominika nestačila popisovat, co mám dělat a nestačila jsem se silami. Potichu jsme odešly a cvičily jsem na pokoji normální cviky, jako jsou úklony hlavy, protahování, kmitání. A takových hodin bylo víc, které jsem nestíhala.

Po cvičení byla snídaně. Pokaždé nějaká kaše, samozřejmě se zeleninou, jen dvakrát s ovocem, jednou s nějakou ovocnou omáčkou. Bylo tam i několik dětí s maminkami. Zajímala jsem se, co měly děti a co se vaří dětem. Ti, kteří již nějaký kurz absolvovali, to věděli nebo se to dočetli například v Nedělním makrobiotickém vaření D. Lužné a v Radosti ze zdravých dětí nebo Radosti z jídla od Strnadelové.

Pak byly přednášky. Zase jsem se musela rozhodnout, kam půjdu. Někdy se přednášky překrývaly, jindy ne.

Pak byl oběd, polévka a například rýže smíchaná s pšenicí a cizrnové pyré se zeleninou. K pití byl po celý den čaj Bancha. Káva tam byla také. Po obědě byla opět angličtina a nakonec volno. Já jsem šla s Dominikou nebo Irčou ven. A ráno zase znovu.

Byla jsem dost unavená, ale také zvědavá, co bude zase za přednášky. Ve středu byl výlet a s sebou jsme měli sushi (popis v rubrice Co nám chutná).

Jaroslava Dvořáková

Slovo do pranice

Milí přátelé, Jan Jakeš pro Paprsek ze tmy připravil Zprávu o (vlastní) hluchoslepotě. V roce 1997 byla otištěna ve Speciální pedagogice, ročník 7., č. 2.

V této rubrice, jak všichni víte, v posledních číslech vycházejí postřehy těch, kteří mají nějakou zkušenost s handicapem. V nich zaznívají informace, které mohou posloužit ostatním k orientaci ve složitých problémech handicapovaných lidí. Tento příspěvek vyjde na pokračování, protože je poněkud delší. Zde je.

Každý z nás se jistě již vícekrát setkal se zrakově postiženými lidmi a s lidmi se sluchovou vadou. Koho ale napadlo, že mezi námi jsou i takoví jedinci, kteří mají souběžně sluchovou i zrakovou vadu? Spíše tomu je naopak. Podobně jsem uvažoval i já. Přestože jsem od raného dětství nedoslýchal, nikdy mě nenapadlo, že bych mohl špatně vidět. Brýle jsem poprvé dostal v deseti letech. Trvale jsem je začal nosit v patnácti letech. Dnes je hluchoslepota faktorem, který výrazně ovlivňuje můj život. Při jeho zpětném hodnocení jej mohu rozdělit na období, kdy dominovala sluchová vada, pozvolna nastupovala hluchoslepota a dominuje hluchoslepota.

Dominance sluchové vady

Pokrývá období od raného dětství do 19. roku života. Předškolní věk jsem strávil v rodinné péči. Mluvit jsem začal až ve třech letech. Kromě matky měl na rozvoji mé řeči podíl i jen o málo starší bratr. Prohlížel se mnou dětské knížky, nahlas komentoval obrázky a korigoval moji výslovnost. Chodil jsem do školy pro nedoslýchavé v Praze 2 v Ječné ulici. Pedagogický sbor a ostatní pracovníci školy pod vedením ředitele Ondráčka měli živý zájem nás naučit co nejvíce a co nejlépe připravit pro všední život.

V 18 letech jsme maturoval a pokračoval ve studiích na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jsem postižen percepční sluchovou vadou. Oboustranné ztráty sluchu se v dětství pohybovaly v pásmu střední nedoslýchavosti. Sluchovou vadu jsem kompenzoval sluchadlem a spontánně zrakem. Odezíral jsem slova ze rtů mluvčího, pozorně sledoval prostor a dění kolem sebe. Nahrazoval jsem tak nesrozumitelné nebo chybějící akustické informace. Obsahy orálně předávaných sdělení jsem si domýšlel ze zlomků a útržků slyšeného v kontextu s tématem, činností, situací. Každý prvek mohl být klíčový, např. osoba, místo, prostředí, účel. Velmi mi pomáhala znalost daného prostředí a procesů, které se v něm odehrávaly.

Například při cestách vlakem jsem se obešel bez ústních informací. Důvěrně jsem znal strukturu a pravidla železničního provozu, tratě a stanice. Pokud došlo k mimořádné situaci, stačilo pozorně sledovat, co se děje, abych si potřebné informace odvodil. Podobně jsem se orientoval ve většině všedních situací. Jediné vážné omezení spočívalo v tom, že jsem se vyhýbal běžně rozhovorům s lidmi. I banální a pro ostatní oddechová konverzace pro mě znamenala velké psychické vypětí. Často jsem obsah hovorů chápal v jiném smyslu. neuměl jsem vystihnout vhodné chvíle pro vlastní vstup do konverzace a skákal lidem do řeči. Unikaly mi přechody na jiná témata a občas jsem hovořil o něčem jiném. Řada věcí mi unikala a stávalo se, že jsem opakoval to, co už řekli jiní. Neuměl jsem sám aktivně navázat a udržovat rozhovor.

Jan Jakeš

Slovník:
dominance - převaha
korigoval - upravoval, usměrňoval
konverzace - rozhovor
spontánně - přirozeně

O čem přemýšlíme

Běh o cenu

Nedávno jsem se zúčastnil kuželkářského turnaje o ceny. Dopadl jsem velmi špatně, a tak mi nezbylo nic jiného než se poctivě zamyslet nad příčinami. Začal jsem tím, že jsem si uvědomil, že jsem nepravidelně trénoval a těsně před závodem jsem pracoval na dešti, tedy jsem byl nedostatečně připravený. Myslím si, že to platí i v duchovním, ale také v každodenní životě. Když pravidelně netrénuji, nevěnuji se tomu, čemu bych se měl věnovat, neumím si udělat čas na podstatné věci, pak nemohu očekávat odměnu. A když se dostaví prohra, nemohu se divit a dávat to někomu za vinu. Ta je jen na mně. Je pravda, že jsem byl za tento sportovní neúspěch vděčný, jelikož mě to přivedlo k aktuálnímu zamyšlení nad Božím slovem.

V NZ, Listu k Filipským ve 3. kapitole, 14. verši se píše: Běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, kterou je Boží povolání v Ježíši Kristu.

Leopold Brückner

Náš host

Dovolte, abych navázala na předchozí poznámky. V nich jsem zmínila pedagoga, jehož jméno jste si jistě všichni zapamatovali.

František Bakule byl postaven před výchovu tělesně postižených dětí v době, kdy mu profesor Rudolf Jedlička nabídl vedení nového ústavu, který založil v Praze na Vyšehradě. Bakule to přijal s tím, že o postižených dětech nic neví. Profesor Jedlička mu navrhnul, které ústavy má navštívit, aby se poučil. Odjíždí do Německa a poznává poměry. Ve škole mu pak pomáhají dvě jeho žačky z Malé Skály. Jedna z nich se stane před jeho smrtí jeho ženou.

Bakule si dal tento cíl: Nesmějí být příživníky (postižení lidé), kteří jsou tolerováni nebo litováni, ale musejí být produktivními členy, schopnými se sami živit. Musejí poznat život, jaký je. Rozhodl jsem se proto připravovat v našem společenství situace podobné těm, s jakými se střetnou v životě, které povedou mé žáky k uvažování, rozhodování a jednání.

Zde dnešní vyprávění ukončím.

Jako bývalý pedagogický pracovník - vychovatel bych k posledně uvedenému odstavci ráda řekla jedno.

Kéž by si jak jedna strana (postižení), tak druhá strana (sociální pracovníci, vychovatelé, terapeuti atd.) dokázali tento cíl dát také. Bohužel podle mého názoru jde naplnit jen tam, kde je vůle na obou stranách.

Marcela Machovičová

Naše kluby

Praha

Světový pochod za mír a nenásilí

Klub přátel červenobílé hole se aktivně připojil k pořádané celosvětové akci "Světový pochod za mír a nenásilí". Pochod iniciovala mezinárodní humanistická organizace Svět bez válek, která již 15 let působí v oblasti odzbrojení a nenásilí.

2. říjen byl vyhlášen OSN mezinárodním dnem nenásilí v květnu 2007. Je to den výročí narození Mahatmy Gándhího a v tento den bude pochod zahájen na Novém Zélandu a zakončen bude v Andách, na místě zvaném Punta de Vacas, na úpatí hory Aconcagua v Argentině, 2. ledna 2010. Státy i jednotlivci byli vyzváni, aby tento den využili k informování veřejnosti o aktivním nenásilí.

Letos, v den, kdy z Nového Zélandu vystartuje Světový pochod za mír a nenásilí, se chystají po celém světě doprovodné akce a tak jsem se připojili i my vlastní doprovodnou akcí (více informací o světovém pochodu (externí odkaz)).

Doprovodnou akcí KPČH je výstup na horu Ještěd (1012 m) dne 3. října 2009.

Na co má tato celosvětová akce upozornit:

Varovat před nebezpečným vývojem událostí ve světě, který nás přibližuje situaci, kdy by mohly být reálně použity jaderné zbraně. Přibližuje nás bezvýchodné situaci, která by mohla způsobit největší katastrofu v lidské historii vůbec, tedy úplnému konci.

Dosáhnout odstranění jaderných zbraní, postupného snížení počtu konvenčních zbraní a podpisu mezinárodních smluv o neútočení. Dále dosáhnout toho, aby se vlády států zřekly války jako platného způsobu řešení konfliktů.

Odhalit další skryté i zjevné formy násilí (ekonomické, rasové, sexuální, náboženské...), odhalit ty, kteří takové násilí způsobují a dát slovo těm, kteří násilím trpí.

Žádný člověk na světě by neměl lhostejně přihlížet k uplatňovanému násilí na komkoliv a i formou malého pochodu vyjádřit svůj nesouhlas.

Světový pochod projde i Prahou a to 3.11.2009. Bude uspořádán kratičký pochod Prahou cca 3 km. Máme nabídnut i otevřený vůz, tak se můžeme i svézt, pokud budou zájemci. Průvodu se zúčastní všechny přihlášené organizace. Závěrem tohoto dne bude společenská akce v Obecním domě.

Zahájení a ukončení bude na Václavském náměstí. Této akce se zúčastní i náš KPČH prezentací vašich výrobků na stánku na Václavském náměstí. Pozvánku s podrobnostmi ještě obdržíte.

Ota Pačesová

Brno

Návštěva nemocnice

Při poslední návštěvě Mirka Klemery v ÚSP Chrlice jsme se dohodli na nejvhodnějším termínu návštěvy Mirka ve fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Po cestě do nemocnice jsem myslel na to, jak Mirka zabavit a potěšit. Vycházel jsem z vlastních zkušeností, když jsem byl hospitalizován. To se u mě probouzely vážné a černé myšlenky. Nakonec jsem si sám odnášel z návštěvy povzbuzení a radost. Mirek se za doprovodu terapeuta z ústavu pohodově procházel o poschodí níž v nejdelší chodbě nemocnice. Radoval jsem se z toho, že po operaci očividně pookřál a chůze mu již nedělala takové potíže. Prožíval jsem s Mirkem vděčnost za zdařilý lékařský zákrok. Potěšil mě i radostný úsměv a klid, který vyzařoval z Lenky. Připomínám tuto dobrou zkušenost proto, milý čtenáři, že i ty můžeš zítra být klidně hospitalizován a pocítíš touhu po přátelském setkání.

Leopold Brückner

Slovník:
hospitalizován - umístěn do nemocnice, ubytován v nemocnici
terapeut - léčitel, ten, kdo doléčuje, provádí rehabilitaci
očividně - na první pohled

Liberec

Jak všichni víte, s Jaruškou Žákovou jsme v minulém a tomto roce drhaly. Jarušce jsem navrhla, že bychom mohly na kovovou sponu navázat nitě a místo pásku udělat originální náramek. Jaruška udrhala dva náramky. Příště nás čeká jejich zakončení, které je poněkud složitější.

Do konce roku bych s Jaruškou ráda připravila vánoční dárek, který vám popíši. Do zaskleného, nejlépe dřevěného rámečku, udrháme podložku tak, aby obsadila celou plochu rámečku. Vhodné budou nitě krémové barvy, přičemž poslední třetina bude kombinací hnědé a světle hnědé barvy. Po udrhání plochy položíme do jejího středu usušenou květinu, v tomto případě měsíček. Jde o jednoduchou, ale interesantní práci, kterou si užije i náročný milovník ruční práce.

Marcela Machovičová

Slovník:
interesantní - zajímavý

Aktuálně před uzávěrkou

Výlet na Ještěd

Dne 3.října jsme zdolali vrchol Ještědu. Sešla se nás dobrá parta. Lidé z Prahy, Brna, Liberce. Mladí i staří, lidé s hluchoslepotou, zrakovým postižením i neslyšící. Dokonce se k nám přidali lidé, kteří s naším klubem nemají ani nic společného, ale přilákal je důvod výstupu na Ještěd, a to podpora Světového pochodu za mír a nenásilí, který byl 2. října zahájen na Novém Zélandu.

Na vrchol Ještědu šla zdatná jedenáctka, ostatní jeli lanovkou. Zpět dolů nás šlo už jenom pět statečných. Počasí nám přálo, bylo sice trochu chladněji, ale na výstup to bylo ideální.

Na závěr jsme dobře pojedli a popili v hospůdce na úpatí Ještědu. Příští víkend budeme pokračovat v pochodu a to po naší krásné Praze stověžaté.

Ota Pačesová

Nepřehlédněte

V úvodu jsme vás informovali o změně, ke které dojde počátkem příštího roku. Paprsek ze tmy již nebude v režii Marcely Machovičové, ale nového redaktora, jehož jméno vám brzy oznámíme. Formát časopisu zůstane v podobě, kterou znáte. To znamená, že můžete nadále přispívat do známých rubrik. Těšíme se na vaši spoluúčast. Paprsek ze tmy je tu pro vás.

Marcela Machovičová

Medailony

Rozhodla jsem učinit netradiční vstup. Ženu, kterou zde uvedu, osobně nikdo z vás nezná, ale její stručný popis vás určitě zaujme.

Jde o moji sousedku, mentálně postiženou Alenku Smutnou. Dnes je již ve starobním důchodu, ale já ji pamatuji asi dvacet let. Dříve bydlela v Praze. Dokud její maminka mohla chodit, chodila s Alenkou každý den do přírody. Bydlíme prakticky v lese, necelý kilometr od vstupu do chráněné krajinné oblasti, takže maminka i Alenka měly snadné rozhodování. Občas jsem je zahlédla na Královce, jim stačilo ujít tři kilometry a byly skoro doma. Nebo jsem je viděla šlapat kolečko kolem Harcovské přehrady, vzdálené od našeho domu pár set metrů.

Obdivovala jsem jak maminku, tak Alenku, protože chodila i v době, kdy měla před závažnou operací. Dnes maminka chodit nemůže a Alenka vyráží do hor sama. Vrátí se za tři hodiny, spokojená a ošlehaná čerstvým větrem.

Napsala jsem to nejen jako obdivné vyjádření, ale také jako návod pro vás. Choďte co nejvíc ven, procházejte se třeba jen po parku nebo blízkém okolí. Uděláte tak hodně pro svoje zdraví.

Marcela Machovičová

Nabídka pro čtenáře

Opět zamířím do knihovny, ve které jsem objevila výbornou knihu s názvem Marylin a já. Napsala ji Susan Strasbergová, dcera známého amerického režiséra, který vychoval herce zvučných jmen. Patřil k nim Marlon Brando i Paul Newman. O Marylin Monroe jsem měla určitý přehled z různé literatury, ale žádná kniha mě nenadchla jako právě tato. Myslím, že je to dáno tím, že autorka s Marylin nějakou dobu žila v jednom domě a měla možnost poznat její kladné i negativní rysy povahy.

Tuto knihu doporučuji všem, kdo se chtějí seznámit nejen s Marylin Monroe, ale také s dobou, ve které tato slavná herečka žila. Šlo o šedesátá léta minulého století, léta svobody a tvůrčí aktivity, hippie a honu na čarodějnice v Americe, to znamená na ty, kteří sympatizovali s komunismem. Jako například Rosenbergovi, kteří vyzradili vojenské tajemství, respektive vyzradil ho pouze Rosenberg, jeho manželka byla nevinná. A přesto i ona skončila na popravišti. Opravdu zajímavé čtení. Na závěr bych si dovolila opsat úvod z knihy, protože se týká hlavního tématu knihy, herectví.

Všechny tzv. primitivní společnosti měly ve svém čele významné osobnosti s mimořádnou vnitřní silou. Tito lidé byli schopni změnit se na veřejnosti z normálních bytostí v někoho jiného. Jejich klíčovou rolí ve společnosti je překročení hranic jejich vlastní identity, směřování k osobnímu poznání a v dramatickém představení pak vedení diváků rituálními cestami do jejich vlastního osobního duchovna. Jsou to mystici, magičtí proroci, tvůrci vizí. Tito lidé obvykle bývají nazýváni šamany, čaroději nebo léčiteli, byli prvními herci. Na tomto místě bych si dovolila pozvat vás v budoucnu na malé představení experimentálního divadla MMM, v němž jsem použila nápovědu stejně jako ve Starých Splavech. Moji přátelé a já nyní experimentujeme v malých prostorách, jako jsou byty, protože stejně jako kdysi i dnes se nám tento prostor jeví jako ideální místo pro předání důležitých informací.

Marcela Machovičová

Slovník:
respektive - dalo by se říct, tedy, jinými slovy
sympatizovali - byli zajedno, spojovali se, někdo je někomu sympatický - je někomu milý
šamané - kouzelníci
identity - osobnost, totožnost
primitivní - rané, původní, jednoduché
mystici - tajemní lidé, lidé, kteří se zabývají tajemnem
proroci - věštci

Poetické okénko

Jirka Javůrek se do našich srdcí zapsal jako naivní básník. Otiskujeme zde jeho básničku.

Koupím ti tulipán,
ať nejsem sám.
Utrhnu růžičku
pro svoji holčičku.
V dáli roste lilie
a ta se na mě směje.
A ztratil jsem prstýnek
a představte si,
že ho našel Hurvínek.

Výročí

Tentokrát KPČH přeje dodatečně hodně zdraví a štěstí Lidušce Havlíčkové, Láďovi Berkymu, Aničce Zemanové, Mirkovi Klemerovi, Janě Jungmannové, Pepovi Kvašovi, Mirce Maláškové, Marušce Jaškové a Blance Berkyové. Také Otovi Neprašovi, Janu Veselému, Marii Váňové, Otě Pačesové, Dáše Běhavé a Lence Sarközyové, kteří oslaví narozeniny v září a říjnu.

Co nám chutná

Někdo už možná ví, co je sushi pokusím se popsat jeho přípravu. Na plátek mořské řasy dáme obilí, v našem případě rýži natural smíchanou s kroupami. Směs rozetřeme, okraje řasy necháme volné. Na směs položíme uzený tempeh, potřeme hořčicí a přidáme zeleninu. Může být syrová a nastrouhaná, uvařená nebo podušená v páře. Rohož, na které leží řasa, zamotáme, rolujeme, aby vznikl váleček. Když jsem sushi jedla poprvé, připadalo mi to nezvyklé, ale brzy jsem pochopila, že je na výlet lepší než chleba, který stahuje. Já totiž hodnotím potraviny z hlediska energie, a pečený chleba je jang. Proto stahuje.

Jaruška Dvořáková

Slovník:
sushi - japonská specialita, většinou s rybami
tempeh - makrobiotická specialita (k dostání ve speciálních obchodech)
jang - opak jin, aktivní, mužský - jde nejen o energetickou, ale také o filosofickou kategorii, kterou znala asijská kultura již před naším letopočtem
jin - pasivní, ženský, přijímající prvek
letopočet - před naším letopočtem, před narozením Ježíše Krista, to znamená před rokem jedna

Kontakt

Klub přátel červenobílé hole o. s.
IČO: 26999960
Adresa: Přemyšlenská 13, 182 00 Praha 8

  • Brno - Ing. Leopold Brückner - předseda Herčíkova 16, 612 00 Brno
    e-mail: leopold.bruckner@centrum.cz
    mobil: 608 866 912
    telefon: 541 219 511
  • Liberec - Marcela Machovičová 460 05 Liberec
    e-mail: Machovicova@seznam.cz
    telefon: 485 113 223
  • Praha - Ota Pačesová Přemyšlenská 13, 182 00 Praha 8
    e-mail: pacesova.ota@volny.cz
    mobil: 775 164 190
    telefon: 284 691 012
(c) 2007 KPČH o. s. - webdesign jarha (externí odkaz)