Paprsek ze tmy, říjen 2011

Úvodní strana > Paprsek ze tmy > Paprsek ze tmy, říjen 2011

Vydává - Klub přátel červenobílé hole o. s.

Obsah


Poznámka nad čarou

Vážení přátelé, sami jste již jistě v životě zažili období, které vám přinášelo mnoho utrpení, bezradnosti, starostí a smutku. V těchto chvílích hledáte klid a nebo se stále hlouběji zaobíráte svými starostmi, že ztrácíte přehled o okolním světě a uzavíráte se před ním. V těchto chvílích je zapotřebí vzít rozum do hrsti a uvědomit si, že život který žijeme, je jen jediný, vše zlé je pro něco dobré a vyjdeme ze všeho silnější a moudřejší. Je proto důležité žít pro druhé a být sám šťastný. Asi si říkáte, proč se zamýšlím právě nad těmito strastmi? Asi proto, že nám pomalu ale jistě končí rok 2011 a je před námi ten další rok 2012. Začíná nám podzim, který je chmurný a sychravý. A já bych byla ráda, aby všichni kolem nás byli šťastní a nenechali se unést těmito smutnými dny. Proto je zde pro vás náš občasník, který by měl být pro vás nejlepším přítelem a provést vás měsícem, který jste prožili vy sami, neboť zažíváte krásné chvíle s Klubem přátel červenobílé hole na toulkách po českých krajích. A nebo jste vy sami byli někde na výletě, nebo přečetli hezkou knihu, poslechli si krásnou muziku. Budu i nadále velice ráda, když se zapojíte do našeho občasníku a budete nám zasílat své příspěvky. V tomto čísle Vás například Ota Pačesová seznámí s problematikou vodících psů ve veřejných prostorech. A co pošlete vy za příspěvek?

S přáním hezkého měsíce Michala Růžičková

zpět na obsah

O čem přemýšlíme

Před nedávnem jsem byla na víkendovém setkání v Krásné u Jablonce nad Nisou. I když to bylo pro někoho daleko, já jsem byla okouzlená krásným prostředím. Taky jsem byla spokojená s jídlem, které mi moc chutnalo. Navíc se mi zamlouvalo prostředí, kde se člověk nemusel bát toho, že něco poškodí. Vím, že pro některé členy KPČH není toto prostředí ideální, ale napadlo mě, že by ho bylo možné využít pro aktivitu, kterou nosím v hlavě od počátku, tedy od doby, kdy KPČH vznikl. Tehdy bylo řečeno, že bude sloužit jako zázemí pro zájmovou činnost. V poslední době, kdy jsem se ze zdravotních a rodinných důvodů nemohla zúčastnit pobytu na celý týden, myslím na to, jak bych se mohla aktivit KPČH více zúčastňovat, alespoň na dva až tři dny. Napadlo mě, že by se Krásná mohla využít pro pobytové setkání od pátku do pondělí se zaměřením na výtvarnou činnost. Toto setkání by bylo určené těm, kdo by chtěli malovat, drhat, hrát divadlo. Myslím, že by se pár lidiček v KPČH našlo. Co vy na to? Zkuste se vyjádřit. Myslím, že v srpnu až září by několik z nás našlo hezké rozptýlení a současně odpočinek v tak krásném prostředí, jako je Krásná. Ti, co potřebují delší dobu na adaptaci a spíše poznávací pobyt se zaměřením na výlety, by mohli vyrazit na osvědčený týdenní pobyt, jak je v KPČH milým zvykem.

Marcela Machovičová

zpět na obsah

Klubové aktivity

Praha

Příhoda z pobytu v Krásné

Krásná je menší vesnička v předhůří Jizerských hor. Je tam také hospůdka „U kaštanu“. Tam jsme se vypravili v deštivém odpoledni. Měli jsme s sebou i vodícího psa. Paní servírka nám zamezila přístup do restaurace a tak jsme si sedli na venkovní terasu. Naštěstí přestalo pršet a tak jsme mohli posedět a popít. Na moje upozornění, že vodicí pes může všude, nechtěla ta paní slyšet. Zřejmě z neznalosti zákona.

Tento týden nám poslal do redakce příspěvek pan Martin Tarčinec. Jedná se o článek ze stránek Veřejného ochránce práv - Ombudsmana. Tento článek je poněkud delší, a tak zde uvedu pro ty, kteří mají přístup na internet odkaz. Pokud by někoho, kdo nemá internet zajímal celý text článku, můžeme jej vytisknout a zaslat poštou. Ze zmíněného článku uvedu alespoň jednu důležitou část.

Zákaz vstupu vodicích a asistenčních psů do veřejných prostor může být diskriminací

Veřejné prostory musí být přístupné osobám se zdravotním postižením a stejně tak musí mít postižení zajištěn přístup ke všem činnostem, které mohou vykonávat osoby bez postižení. Proto je třeba respektovat i zvláštní status asistenčních a vodicích psů. Jestliže je k tomu nezbytné vytvářet pro ně specifické podmínky, nejedná se o tzv. pozitivní diskriminaci, protože lidé se zdravotním postižením nejsou zvýhodňováni, pouze jsou vyrovnávány jejich nevýhody. Nezohlednění specifických potřeb naopak vede k nepřípustné diskriminaci.

V praxi je omezování vstupu psů do budov a dalších veřejných prostor velmi rozšířené a nerozlišuje se přitom, jestli se jedná o běžného společníka nebo o speciálně vycvičeného psa doprovázejícího zdravotně postiženého. Zamezení vstupu psům pak fakticky znamená zamezení vstupu i osobě se zdravotním postižením. Zástupkyně ochránce v této souvislosti upozorňuje, že právní úprava týkající se problematiky psů se speciálním výcvikem je roztříštěná, nekompletní a nedostačující.

Přístup do prodejen, restaurací a dalších zařízení

Změnou vyhlášky o hygienických požadavcích na prodej potravin z roku 2002 bylo zrušeno ustanovení, které výslovně povolovalo vstup osobám se zdravotním postižením v doprovodu vodicího či asistenčního psa do prodejen. Pokud prodejna obecně zamezí vstup speciálně vycvičeným psům, může se dopouštět nepřípustné nepřímé diskriminace v přístupu ke službám.

Volný přístup postižených s vodicími či asistenčními psy by měl být obecně uplatňován i v dalších zařízeních a prostorách, kde jsou poskytovány rekreační služby a rovněž do kulturních zařízení, včetně zoologických zahrad. Samozřejmostí musí být i přístup do bank, pojišťoven, na pošty, do kanceláří advokátů, účetních apod. S ohledem na zvláštní status vodicích a asistenčních psů není například možné vyžadovat za takového psa zvláštní poplatky, vstupné či úhradu ubytování v hotelu. Tím by došlo ke znevýhodňování osob se zdravotním postižením oproti osobám bez postižení. Odkaz na Zdroj: http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2010/zakaz-vstupu-vodicich-a-asistencnich-psu-do-verejnych-prostor-muze-byt-diskriminaci/

Zaslaný příspěvek upravila Ota Pačesová

Liberec

7. listopadu jsem opět navštívila Liberec. Jela jsem za Láďou a Blankou Berkyovými, převzít od nich hotová přáníčka, která vyrábíme pro firmu Noen. Bylo jich 300 kusů a zaplnily celou velkou bednu. Zdržela jsem se na oběd, který vařil Láďa. Oběd byl opravdu výtečný a myslím, že by Blanka a Láďa mohli poslat nějaké své skvělé recepty do Paprsku.

Po obědě jsem měla schůzku s Marcelkou Machovičovou v liberecké knihovně. Přivezla jsem jí návrhy přáníček na příští rok. Probraly jsme spolu různé výtvarné techniky, které by byly vhodné i pro lidi se zrakovým postižením. Marcelka mě seznámila se svým nápadem zorganizovat krátkodobé pobyty, zaměřené na výtvarnou činnost. Přišlo mi to jako výborný nápad, tak uvidíme, zda by byl o takové pobyty mezi našimi členy zájem.

Martina Hanusová

zpět na obsah

Aktuálně před uzávěrkou

Akce Dánsko

Klub obdržel pozvání od Dánské organizace hluchoslepých, která pořádá mezinárodní setkání hluchoslepých v Dánsku v srpnu v příštím roce. Cena pobytu je cca 12000,-Kč + letenka cca 3000,- Kč a je potřeba počítat také s nějakým kapesným. Zájemce by si měl uhradit 30% nákladů, pokud se nám podaří sehnat nějaké finanční prostředky. To znamená asi 5000,-Kč. Hledáme sponzory, ale pokud se nám nepodaří peníze sehnat, musel by si vše uhradit účastník sám. Prosím o sdělení, kdo máte o pobyt v Dánsku opravdu vážný zájem. Napište co nejdříve, abychom mohli obratem oslovit sponzory.

Ota Pačesová

zpět na obsah

Zajímavosti

Byla jsem se podívat do Národního technického muzea v Praze, které pro návštěvníky připravilo celou řadu exponátů z oblasti motorismu, astronomie, tiskařství. Bylo však s podivem, že ani jeden exponát nebyl opatřen přepisem do Braillova písma. Byl zde pán s tělesným postižením na invalidním vozíku, jehož průvodce jej musel brát po schodech na své ruce, neboť ani zde nebyl bezbariérový přístup na ochozy velkého výstavního sálu. Avšak abych nezapomněla a neukřivdila tomuto muzeu, bylo zde v oddělení tiskařství umožněno přičichnout si k několika typům tiskařských barev, což bylo jediným zajímavým prvkem v muzeu, které mi přineslo bližší seznámení s tvorbou knih. Jaké výstavy jste vy navštívili, aby zde bylo co nejvíce interaktivních prvků a bezbariérový přístup?

Michala Růžičková

zpět na obsah

Nabídka pro čtenáře

Recenze ke knížce "Bez dcerky neodejdu“, autorka Betty Mahmoodyová

Manželé Betty a Moody Mahmoodyovi žili v americkém Michiganu, kde vychovávali 4letou dcerku Mahtob (přeloženo Měsíček, Měsíční svit). Moody pocházel z Íránu, jeho rodina ho byla několikrát v USA navštívit a byl s ní v blízkém kontaktu. Pracoval jako lékař v místní nemocnici a zdálo se, že žijí velmi šťastně. Nastala však doba, kdy Moody začal Betty stále intenzivněji přemlouvat, aby s ním odjela na návštěvu Íránu. Zdůvodňoval to nemocí své matky a steskem po domově. Betty dlouho nesouhlasila, po přesvědčivém ujišťování, že vše proběhne podle jejího přání a za měsíc se všichni vrátí zpět do Ameriky, svolila. Už samotný příjezd do Teheránu však byl pro Betty zklamáním. Na letišti fungoval takřka vojenský režim (v zemi zrovna probíhala revoluce, původní vůdce Ajjatoláh byl sesazen a moci se ujal nový režim), její malá dcerka byla vystrašená a nepřesvědčila ji ani Moodyho hlučná a velmi početná rodina, která je v zemi vítala podle tradičních muslimských zvyklostí.

Betty od začátku cítila silné nepřátelství ze strany rodiny a hlavně Moodyho matky, děsila ji všudypřítomná špína, hmyz, nedostatek hygieny i absolutní poníženost žen před muži. Nicméně stále věřila, že vše se urovná a s manželem se za pár týdnů bezpečně vrátí domů. Postupně se však začal měnit i její manžel. Stále častěji ji nechával samotnou v domě své matky, mizel neznámo kam a na dlouho. Během noci několikrát odcházel na modlitby, přinutil Betty oblékat se podle striktních muslimských pravidel a nepouštěl ji z domu. Nesměla ani telefonovat rodičům do Michiganu, ztratila úplně kontakt se světem.

Konflikty mezi nimi sílily, až najednou jí Moody oznámil, že se rozhodl v Íránu zůstat, najít si práci a žít život jeho konzervativní muslimské rodiny. Při odporu dokonce Betty poprvé fyzicky napadl a pohrozil jí, že ji opustí a odveze dcerku pryč. Po naléhání jí dovolil vrátit se do Ameriky, ale jen jí samotné. Dceru musí nechat v Íránu, protože podle práva šaríja je Mahtob jeho majetkem. Příběh pokračuje v zoufalé snaze Betty osvobodit se z nuceného vězení a vrátit se i s dcerou domů. Její boj trval 18 měsíců.

Podle tohoto autobiografického příběhu natočil r. 1991 režisér Brian Gilbert film Not Without My Dother (Bez dcerky neodejdu), v hlavní roli se Sally Field, úspěšnou americkou herečkou. Film se drží téměř přesně děje knihy a řekla bych, že je velmi dobrý.

Jana Rzepecká

zpět na obsah

Literární okénko

Kopretina

Na stráni zaplavené smogem,
Uprostřed velkoměsta, v půli listopadu
Vyrostla kopretina.

Lidé, znavení neustálým spěchem,
Zpomalili kroky, cítili teplo
A bezděky se usmívali.

Pak dívka, co včera jí bylo šestnáct
Květinu utrhla, „Ne, nemá mě rád.“
A lidé jsou zase smutní,
V půli listopadu.

Jana Rzepecká

zpět na obsah

Výročí

V měsíci listopadu oslaví své narozeniny Karlička Jandlová, Jiřinka Bartáková, Jirka Javůrek, Irenka Šepsová, Silva Vymazalová, Jitka Menclová a svátek Martin Tarčinec a Karlička Jandlová. Všem přejeme hodně zdraví a spokojenosti.

Chtěla bych redakci poděkovat za uveřejnění přání k mým narozeninám a popřát vše nejlepší vám všem, kteří slavíte narozeniny či svátek v měsíci listopadu. Michala Růžičková

zpět na obsah

Co nám chutná

Nejen malé děti milují sladkosti. Také dospělí. U nás doma vaříme sladké jídlo dvakrát až třikrát týdně. Například nudle s mákem, šulánky s opraženou strouhankou, kynuté knedlíky se strouhaným tvarohem, buchtičky se šodó, různé koláče, záviny, buchty, taky nákypy a zemlbábu, nejraději se švestkami a jablky dohromady. A samozřejmě s rozinkami. Nesmím zapomenout na palačinky. Málokdo ví, že jsou původem z Maďarska. Samotnou mě to překvapilo, protože jsem si dlouho myslela, že jsou původem z Francie. Když jsem projížděla Bretaní ve Francii, tak tu byly samé palačinkárny.

Dám vám tip na několik palačinek. Jak se dělají samotné palačinky, určitě víte. Já je dělám na speciální pánvi bez tuku. Když jsou hotové, tak ty běžné se plní džemem, tvarohem, sypou se mákem atd. Ale taky je jde udělat svátečně. Například palačinku můžeme naplnit jednou čtvrtinou ruské zmrzliny, přeložit a přelít horkou čokoládou. Nebo je můžeme uvnitř naplnit čerstvým ovocem, hodí se rybíz, borůvky. Přeložíme je a přelijeme vanilkovým krémem, který si připravíme z pudinku, vanilkového cukru a mléka. Taky jsou výborné palačinky roztrhané na kousky ještě na pánvi, na ně se nasype cukr, nechá se zkaramelizovat. Celé se to přelije ovocným sirupem. Variant je hodně, mám jich v zásobě ještě několik, tak někdy příště.

Kuchtička Marcela Machovičová

Žampiony s nivou

Víte jaké zajímavé jídlo mi bylo před nějakým časem doporučeno z mezinárodní kuchyně? Žampiony s nivou. Chcete taktéž ochutnat? Pokud ano, nakupte si tyto suroviny. Žampiony, plátky slaniny, nivu. Oloupeme žampiony, aby nám zbyl jen klobouček, nohu vyhodíme. Z kloboučků nám vznikne jakási mistička, do které dáme nivu, kterou jsme předem nakrájeli tak, aby se dovnitř kloboučku vešla. Celý klobouček ovineme plátkem slaniny a položíme mističku kloboučku na pečící papír na plechu tak, aby nám slanina nevytekla. Vše dáme zapéct do trouby. Tento pokrm je určen jako delikatesa pro návštěvy a jiné slavnostnější příležitosti.

Michala Růžičková

zpět na obsah

Kontakt

Klub přátel červenobílé hole o. s.
IČO: 26999960
Adresa: Přemyšlenská 13, 182 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz

  • Liberec - Marcela Machovičová 460 05 Liberec
    e-mail: Machovicova@seznam.cz
    telefon: 485 113 223
  • Praha - Ota Pačesová Přemyšlenská 13, 182 00 Praha 8
    e-mail: pacesova.ota@volny.cz
    mobil: 775 164 190
    telefon: 284 691 012
zpět na obsah
(c) 2007 KPČH o. s. - webdesign jarha (externí odkaz)