Obsah stránky
Vydává - Klub přátel červenobílé hole z. s.
Milí přátelé, přicházím k vám s posledním letošním číslem Paprsku a posledním, který píši. Od ledna mě nahradí paní Jana Rzepecká. Těším se na její nový Paprsek a nové nápady. Přeji jí hodně chuti do psaní, vás ostatní prosím o zasílání příspěvků paní Janě, aby byl náš časopis co nejpestřejší. A vám všem přeji klidné svátky a pohodový vstup do roku 2017.
Martina Hanusová
Rok 2016 přinesl dost nových změn v našem Klubu. Do práce se s vervou pustily jak Dana Hovorková, tak i Dana Ťukalová. Dana Ťukalová pro vás připravila řadu zajímavých klubových setkání. Škoda, že se mnozí nezúčastňují. Akce jsou dobré a přátelské posezení u kávy, sklenky či pivečka na závěr akce je vždy milé. Jde jen o to, se vyhrabat z domova a neuzavírat se světu. Dana Hovorková se jako místopředsedkyně skvěle prezentuje a díky její iniciativě jste mohli obdržet pěkný dárek na vánočním setkání. Připravuje i pěkný pobyt v Jizerských horách. Zbývá pár míst volných, a tak se můžete ještě dodatečně přihlásit. Výhodou je, že vás objednaný autobus odveze z Prahy přímo na místo a po ukončení pobytu zpět. Tak odpadne cestování s přestupy, které je pro nás vždy náročně.
Pokud bych zhodnotila celý rok, tak byl určitě pro náš klub úspěšný. Podařil se pěkný pobyt pro 27 osob v Poděbradech, proběhlo příjemné vánoční setkání v klubu ČUN a další řada klubových setkání. Pro veřejnost jsme uspořádali naší výstavu „Nevidíme, neslyšíme, ale cítíme… “ v Dobříši vč. workshopu pro školy, ve Strakonicích, Písku a Jičíně. Zúčastnili jsme s prezentací klubu i Mezinárodního dne neslyšících, který se konal na nám. Republiky v Praze. A tak závěrem bych chtěla poděkovat všem aktivním členům, dobrovolníkům za to, že nám pomáhali. Děkujeme i našim podporovatelům a to zejména Vládě České republiky a Vládnímu výboru pro zdravotně postižené občany, Nadačnímu fondu Českého rozhlasu, protože bez jejich finanční pomoci by se řada akcí neuskutečnila. Děkuji i drobným dárcům, jejichž pomoci si velmi vážíme. Firmě Dermacol za pěkné dárky pod stromeček. A tak doufám, že rok 2017 bude pro nás úspěšný a uskutečníme vše alespoň v tom rozsahu, jako letos a možná i větším.
Ota Pačesová
Přesto, že žijeme ve světě, ve kterém měníme hodnoty slov i činů tak, aby jak slova, tak činy vyhovovaly, zapadaly do mozaiky našich programů - tj. přesněji našich těch kterých ideologií, těch kterých hospodářských situací, plánů, výhledů, záměrů, prostě kdy říkáme a tiskneme všechno, jen jak se nám to hodí - zbyla tu jedna instituce v civilizovaném světě, jedno údobíčko, kdy se nám v mysli vynoří pojem "lidi dobré vůle".
A v tom je zbytek naděje na lepší svět. Filosofie vystavěná na lásce bližního k bližnímu trvá několik tisíc let. Prošla mnohýma rukama. Špinavýma rukama lidí zlé vůle, kteří ji překrucovali, vulgarizovali, ale ona, ta základní myšlenka - už všechno přežila. Člověk nemusí být křesťan, stačí být než člověk - aby při vzpomínce na bezbranné a chudé nemluvně v jeslích kdesi v chlévě - aby se nezamyslil. Aby se nerozpomněl, že ten človíček se narodil na útěku před brutální mocí. Na útěku před blbostí - rodnou sestrou moci. A že všechny krásné a lidské věci, myšlenky, kumšt, svoboda, se musí skrývat před mocí, že se rodí na útěku, ale že se nepřestanou rodit - protože se rodí z lásky. Když řekneme lidstvo, lidi - co máme na mysli? Koho vidíme? Vlastně to, co jsme viděli, svoje rodiče - sourozence - příbuzné - svůj národ - svoji rasu. Svou barvu - atd. Přiznejme si, že vidíte bílé lidi, že nevidíte odstíny - necítíte pachy - vždyť jeden druhému smrdíme. A přece říkáme lidstvo - že můžou žít spokojeně - je to rozumné. Tak mluví rozum. A všude to slyšíme, čteme - a teď přijde zrada rozumu: Válčí se, bouří se, rozkazuje se, nařizuje se, dovoluje se, cenzuruje se - a píše se: Na jednom konci světa noviny píšou - včera padlo 100 vlastenců a bylo likvidováno 100 agresorů (čísla jsou namátková, můžete si dosadit větší, nebo menší, jste-li nenapravitelní optimisté). Na druhém konci světa čtete, že bylo likvidováno 100 vzbouřenců a padlo sto našich chrabrých. Háček je v tom, že co jsme na jednom konci světa likvidovali co agresory, na druhém konci jsme oplakali co naše chrabré bojovníky. Zatímco na druhém konci likvidovaní vzbouřenci jsou vlastně vlastenci a naši chrabří jsou agresoři. Nikde však nečtete, že 200 mladých lidí se pobilo, připravilo o život. Válka začala, protože to velel rozum. Tentýž rozum, který nám rozumným velí chtít lepší život všude a pro všechny. A najednou na všech koncích světa z nás dělají blbce. V tomto století, které si s falešnou pýchou říká materialistické - kdy víme pozitivně, že láska není hmota, a kdy nevíme, co je hmota. Láska - to nejdůležitější v životě, nepodléhá přitažlivosti zemské. Rodná sestra svobody, štít, který uchránil pokolení lidí dobré vůle, že zachrání svět. Bez lidí dobré vůle by život byl než nákladné a nebezpečné dobrodružství. Tak tedy Pokoj lidem dobré vůle.
Vybráno z http://blisty.cz/art/71535.html
Cíl cesty – krásné lázeňské město – oblíbené nejen pro léčivé prameny, ale i svou architektonickou podobu, nezaměnitelnou lázeňskou atmosférou a uklidňujícím duchem místa. Tedy proč nenavštívit tento kout republiky, jak snadné – jen se přepravit z bodu A do bodu B. Jenže problém – nevidím a neslyším. Ať už zcela nebo všeho jen zbytek. Tento úkol by byl pro nás takto postižené neřešitelný. Naštěstí je lidstvo nějak spravedlivě rozděleno na ty, co pomoci potřebují a ti, co pomáhat jim není vůbec cizí. Pro nás hluchoslepé existuje Klub přátel červenobílé hole z.s., který umožňuje naše přesuny, zážitky, přání uskutečnit a prožít dle možností to, co zažívá zdravá část populace.
Proto jen namátkou mimo jiné akce - byly koupání v přírodním koupališti, plavba lodí a možnost sedět na koňském hřbetě jen třešinkou na dortu celé týdenní akce. Proto velký dík všem těm „zdravým“, kteří jste se podíleli na tom, abychom se na chvíli cítili býti rovnocennými s vámi. Jen tak – zavažte si oči, zacpěte uši – a jeďte. Není to opravdu snadné, věřte nám. Dík a snad na (ne)viděnou a (ne)slyšenou na další akci
Účastnice pobytu Michaela Jelínková, Zlín
Dne 16. 12. proběhlo setkání našich členů ve vánočně vyzdobené klubovně České unie neslyšících. Účast byla hojná, i když někteří přihlášení se omluvili z důvodu nemoci. Dárečky od firmy Dermacol si budou moci vyzvednout po novém roce. Akce proběhla v přátelském duchu. Pod stromečkem se předaly dárečky. Klub přichystal malé občerstvení, také někteří účastnici donesli nějakou tu dobrotu z domova. Honzík a Marek nám zazpívali koledy a my se nesměle přidali. Snad si každý popovídal s tím, s kým chtěl. Nechyběli ani psí účastníci Leryček od paničky Věrky a nová psí slečna Lája od páníčka Martina. Té se moc nelíbil náš zpěv a nesouhlasně si zaštěkala. Někteří ze vzdálenějších míst se dostavili později, a tak se naše setkání protáhlo do pozdních odpoledních hodin. Všichni jsme si vzájemně popřáli veselých Vánoc a zdraví do nového roku. Bylo to příjemné setkání a těším se na další.
Ota Pačesová
Jedním z úkolů zábavné hry na pobytu v Poděbradech bylo složit báseň na zadaná slova. Ta byla: koloběžka, podprsenka, radost, taška a hlodavec. Jak se s tím účastníci pobytu poprali, posuďte sami.
Báseň první
V tašce hlodavce si nesu,
radostí se celá třesu.
Frčím si na koloběžce,
předjedu chodce i pěšce.
Kdybys nebyl dneska venku,
nevezmu si podprsenku.
Jelikož však spěchám,
tak si podprsenku nechám.
Báseň druhá
Tak jsem včera někde venku,
poztrácela podprsenku.
Je to ale divná věc,
je na vině hlodavec?
Zatáhl ji do pelechu
nebo dělá novou střechu?
Vezmu tašku, koloběžku,
jedu hledat tuhle mršku.
Nemám důvod k radosti,
je to jenom ke zlosti.
To vám lidi všechno pravím,
výsledek však neprozradím.
Báseň třetí
Hlodavec po ránu s velikou radostí,
nalezl na kolonádě šunku od kosti.
Vedle ležela taška,
s deskou Evy a Vaška.
Přiběhla za ním paní Hlodavcová.
"Hlodavče proč nejsi po ránu doma?"
Milá, dnes budeme snídat venku,
koukej sundat podprsenku.
Tak ty si nejdřív sundej trenky,
já pak budu snídat bez podprsenky.
A co když nás někdo uvidí,
že jíme šunku od lidí?
Teď můžem potkat leda ježky,
ale ti od té doby, co našli koloběžky,
nechodí už po kolonádě pěšky.
Báseň čtvrtá
Po kolonádě vnadná žena kráčí,
je vedro a ona se potem smáčí.
lehá si na trávník, pokládá tašku,
a ku své radosti, vyndává flašku.
Zmožena horkem uléhá k spánku,
sen se jí vkrádá za poledního vánku.
V tom se na bok prudce stočí,
hlodavci málem vypadnou oči.
Nyní se převalí, ukáže záda,
hlodavce trápí tak velká zrada.
Hlodavec trhl za podprsenku,
a v tu ránu byla celá prsa venku.
Paní se probudí velice těžce,
neví proč kouká po koloběžce.
Usedne na ní a uhání vpřed.
A výsledek? Žaludeční vřed.
Báseň pátá
Cestou na koupaliště,
potkala jsem sviště.
Byl vám tuze milý,
skamarádili jsme se za chvíli.
Když však převlékala jsem se venku,
ten mizera mi od plavek sežral podprsenku.
Marně hledala jsem v tašce jinou,
teď nemůžu se koupat hlodavcovou vinou.
Plavčík volá: "Nevěšte hlavu paní,
vedle je nuda pláž, tak koupejte se na ní!"
Na koloběžce tam rychle uháním,
bych osvěžila jsem se koupáním.
Své potřebě jsem učinila zadost,
do mého života zas vrátila se radost.
Návrh novely zákona o televizním vysílání obsahuje povinnost pro komerční televize (Nova, Prima, Barrandov) titulkovat na všech svých kanálech (např. Nova Cinema, Prima ZOOM aj.). Usilujeme o to, abychom na každém kanále komerčních televizí měli nejméně 15 % a více skrytých titulků. Přínosem bude celkové zvýšení v souhrnu všech kanálů, i když na hlavním kanále TV Nova jich bude trochu méně, než dosud. Bude jich ale více na dalších vysílacích kanálech.
Rádi bychom ještě před přijetím novely Zákona o rozhlasovém a televizním vysílání znali Váš názor, a proto posíláme tento dotazník, abyste se mohli také vyjádřit.
Označte v dotazníku odpověď, se kterou souhlasíte. Děkujeme. Za EKST při ASNEP Mgr. Věra Strnadová, Ladislav Kratochvíl a ing. Martin Novák.
Odkaz na dotazník naleznete na www.asnep.cz v aktualitách.
Ze světa gastronomie: Svatba Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským se konala v úterý 1. září 1310 v německém Špýru. Velké hodování a zábava, jež trvaly osm dní. Kromě množství ostatních jídel v menu jistě nescházely ani pokrmy symbolizující plodnost. V českých poměrech to bývala slepice, syrná kaše a jablka. Nejspíš se podávala i krupičná kaše oslazená medem. Krupice proto, aby rodina měla tolik dětí jako zrnek v kaši. O medu se pak věřilo, že posiluje sexuální libido. Navíc se bral jako symbol lásky a moudrosti, jež by v manželství neměly chybět.
V prosinci-li zima, sníh-li hojně lítá, hojnost všady bývá žita.
Jana Rzepecká
Scarlet O´Harra je krásná, tvrdohlavá a rozmarná dívka, vychovaná na pravou jižanskou dámu majetným majitelem plantáží. Žije v domě plném společenských akcí, oslav, ke všemu má černošské sluhy. Zamiluje se do Ashley Wilkese, který je však zasnouben s jinou ženou. Přes všechny Scarletiny snahy zůstane Ashley věrný své Melanii a vezme si ji. Scarlet si z trucu vezme Melaniina bratra. Brzy však vypukne občanská válka a Ashley i Scarletin manžel musejí narukovat. Oba brzy padnou a Scarlet žije se synem a s Melánií stále v Atlantě, která je válečné vřavy ušetřena. Seznámí se s pyšným a arogantním kapitánem Rhettem Buttlerem, který se jí dvoří. Marně, Scarlet je stále věrná svému zemřelému muži. Atlantu však zanedlouho zasáhne válka a Scarlet nemá na výběr. Pokud nechce se synem strádat a přijít o plantáže, musí cokoli skousnout a vdát se znovu, třebaže bez lásky. Když přijde i o druhého muže, vezme si nakonec Rhetta Butlera. Jejich manželství je plné sporů a hádek. Rhett několikrát odchází, zase se vrací a Scarlett mu není vždy věrná. Spolu i samostatně je postihne nejedno neštěstí, například přijdou o dceru. Přesto však k sobě stále hledají cestu.
Podle slavné knihy Margaret Mitchellové natočil v roce 1939 slavný americký režisér Victor Fleming jednu z filmových romancí, kterým se říká filmy století. Roli Rhetta Butlera ztvárnila tehdejší hvězda stříbrného plátna Clark Gable a Scarlet hrála začínající Vivien Leigh. Film získal celkem 8 Oskarů, včetně režie a obou hlavních rolí.
Jana Rzepecká
Vrány a havrani, co máte k snídani?
Vítr se sněhem, vítr na pláni!
Vrány a havrani, co máte k obědu?
Drn, zmrzlý drn, střep ledu!
Vrány a havrani, a večer, propána?
Ohřejeme si, co zbylo od rána!
Básně vybrala Jana Rzepecká
V prosinci oslavují narozeniny Marie Doležalová a Dana Hovorková, svátek Jitka Menclová, Blanka Berkyová, Dana Hovorková a Dana Ťukalová. Všem přejeme hodně štěstí, zdraví a životní pohody.
Tvaroh smícháme se sušenými rajčaty, sušenou rozemnutou bazalkou a lisovaným česnekem. Osolíme a lehce opepříme. Ozdobíme plátky mozarelly a rajčat, které klademe střídavě na tmavou bagetu s rajčatovou pomazánkou.
Vybráno z www.toprecepty.cz
Klub přátel červenobílé hole z. s.
IČO: 26999960
Adresa: Cafourkova 13, 181 00 Praha 8
web: www.klubpratel.wz.cz