Hlavní navigace
Statistiky návštěvnosti
Obsah stránky
Pobytový festival, Svratka 17.-22.10.2005
Horní navigace
Sešli jsme se ve Svratce a bylo nám dobře. Asi tak by bylo možné shrnout pobytové setkání hluchoslepých a jejich přátel na Vysočině.
Snad všichni účastníci z Prahy, Brna, Přerova, Liberce a Jihlavy byli spokojeni jak se stravou, ubytováním, tak s krásnou přírodou a samozřejmě s programem, který pro ně připravil Klub přátel červenobílé hole.
Ten se pobytovému setkání snažil vtisknout ráz festivalu, na kterém jeho účastníci předváděli své tvořivé schopnosti.
Zcela určitě je možné říci, že se všem podařilo to, oč pořadatelům šlo. Předvedli své umění a poslední den také vlastní práci, kterou jsme vystavili, aby si ji všichni mohli prohlédnout.
Celkem se aktivně zúčastnilo 16 osob. A to 15 osob zdravotně postižených a dokonce se dala strhnout i jedna průvodkyně.
První den se všem podařilo vytvořit šperk z lesních plodů a Jirka z Palaty jich vytvořil dokonce několik. Dokázal ale ještě něco víc, každý den napsal básničku, kterou večer přečetl při společném setkání. Jednu z nich věnoval své mamince, a protože je krásná, tak ji zde ocitujeme:
Maminka
Posekám trávu.
Zavolám si mámu.
Maminko milá,
Tys na mě hodná.
Natrhám pugét kvítí,
Protože ty, maminko,
ty to myslíš s upřímným srdcem.
Není krásná? Nám se všem moc líbil a Jirkovi jsme zatleskali.
Druhý a třetí den jsme vytvářeli brože z drátu, lýka a lesních plodů. Podle našeho názoru byla jedna brož hezčí než druhá a nemohli jsme se dohodnout na to, která je nejkrásnější. Vyhráli úplně všichni.
Maruška z Jihlavy přivezla všem účastníkům jako dárek překrásná vyšívaná přáníčka za která by se nemusel stydět profesionál. V každém přáníčku byla vložena báseň, kterou sama složila.
Součástí pobytového setkání byl také večer, kdy jsme pečlivě sledovali přednášku o vodicích psech a venku jsme se s pejskem prošli, jedno odpoledne jsme poslouchali povídání o astrologii transformace. Nechyběla ani oční jóga. Otázek bylo pokaždé hodně.
Samozřejmě jsme chodili i na krásné procházky, lesy na Vysočině jsou ještě krásné a zdravé. Sešli jsme se i v cukrárně, zatímco se menší skupinka turistů vydala na Karlštejn, malý zámeček na kopci, ze kterého byl jeden hezčí pohled než druhý. Alespoň to říkali průvodci. Ani výlet do blízkého Hlinska nechyběl. Je možné, že jsme toho tolik stihli v pouhých šesti dnech?
Předposlední den jsme se sešli v malé milé hospůdce, kde jsme zpívali jako ostatně každý večer na ubytovně, kdy jsme také hráli soutěže.
Poslední večer byl velice dojemný. Všichni dostali drobné dárečky, někdo za to, že chodil ráno na rozcvičky, někdo za to, že byl dobrý turista, někdo za to, že nám krásně zpíval a hrál na benžo atd. Liduška z Palaty nakonec zazpívala dvě krásné písničky jako výraz vděku paní Otce. Poděkoval ale každý každému. Pořadatelé účastníkům festivalu, účastníci pořadatelům. Pořadatelé za to, že všichni účastníci byli tak milí a že dokázali ostatním zpříjemnit krásné chvíle, účastníci pak Otce za organizaci pobytu, Leovi za masérské služby a Marcele za to, že se všechny snažila něco naučit ve výtvarných dílnách.
Věříme, že se znovu setkáme a že nám bude znovu tak hezky jako tentokrát. Za všechny účastníky a pořadatele:
Marcela Machovičová